Akcent strana 3 z 9

Autor se snažil citlivým a poctivým popisem přírody ukázat, čím nás umí příroda obohatit. Není to jen nostalgické vzpomínání. Petr Němec chtěl, aby byla z knihy cítit výzva, abychom přírodu neničili, ale chránili a také si vážili toho, co nám generace předků zanechaly.

Pavel Sztwiertnia se narodil v Třinci roku 1949. V r. 1973 absolvoval lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Pracoval jako lesník v Beskydech, Jeseníkách a ve Žďárských vrších v době, kdy v tamních honitbách byl ještě dostatek jelení zvěře. V tehdejších Jeseníkách na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století nebylo vzácné setkat se s tetřevem i s tetřívkem. Namnoze tu dosud existovaly zbytky původních horských lesů, ve kterých tato vzácná zvěř žila. Kamzíci se tu od jara do zimy zdržovali na holích. Byli zde natolik rozšířeni a přivykli přítomnosti člověka do té míry, že setkání s nimi patřilo i pro turisty k naprosto běžným zážitkům. Autor tady hodně fotografoval, filmoval, nahrával hlasy zvěře, pěstoval letní i zimní turistiku. Zajímal se hlavně o jelení a tetřeví zvěř. Myslivosti, ke které jej kdysi přivedl jeho otec, se dnes věnuje jen ve specializované formě. Odborně spolupracuje s polskými lesníky, kteří vedou úspěšný umělý odchov tetřeva hlušce. Tento druh vzácné zvěře si nad jiné oblíbil.

Klostermann ve svém románu líčí na pozadí dávné historie šumavského předhůří jihočeských Blat odlišnou historii dvou selských rodů. Poutavě vystihuje milostný příběh bohaté selské dcery Apoleny a vzpurného, divokého a nezvladatelného čeledína Vojty, který se ve své touze neohroženě a s obrovskou vůlí snaží vymanit z chudoby i za cenu násilí, aby jejich láska mohla být naplněna. Mlhy na Blatech jsou obrazem doby a prostředí sedmdesátých let 19. století, kdy dochází k rozporu mezi touhou uchovat hrdost a tradici vlastního selského rodu, nebo volbou možná jednoduššího života ve městě.

Hlavní hrdinka utrpí při horolezeckém výstupu úraz. Přichází o paměť a zrak. Paměť se jí vrací, slepá však zůstává. Sluníčkem jejího života se stává malý chlapec Dušan. V románě je vystižena psychika ženy, která je nečekaně odkázána pouze na sluchové a hmatové vjemy a na pomoc druhých.

Dívčí román z historického prostředí líčí pohnuté osudy šlechtičny Elišky z rodu Smiřických. Vysokoškolačka Ivana má příjemné představy, jak stráví krásné letní prázdninové dny. Ale hned na počátku se její cesta domů nečekaně zkomplikuje Ve spánku se přenese do 17. století. Spřátelí se s urozenou Eliškou z rodu Smiřických a prožívá s ní její lásku i nelehký osud až k jejímu tragickému konci.

Knížka Jak jsem nezemřel v Africe je pravdivé líčení jedné z autorových dobrodružných cest, která se vinou bezpříkladné nekázně proměnila z běžné výpravy na poměrně dramatický boj o záchranu zdraví a života. Autor odlehčeným stylem vypráví příběh, který doprovází krásnými fotografiemi ještě existující africké divočiny. Jiří Tomčík působil po absolvování ČVUT v Praze 12 let jako vysokoškolský pedagog, načež odešel do soukromého sektoru. Od roku 2000 vyjíždí pravidelně za přírodou a exotikou do tropů celého světa.

Arthur Wellesley, první vévoda z Wellingtonu, náleží nepochybně již od roku 1815 k neotřesitelným oporám britského pantheonu. Při letmém pohledu na některý z jeho portrétů můžeme spatřit ocelový pohled a pevnou úzkou čelist, které jako by vyjadřovaly ztělesnění samotné podstaty britství…

Děj knihy se odehrává ve chvíli, kdy se Helena – matka dvou dětí – chystá do nemocnice na operaci a zároveň se dozvídá o záměru svého muže začít podnikat. Přichází manželská krize, která postupně přeroste v rozpad rodiny. Když se k Heleně obrací zády i její milovaný syn, ocitá se na dně svých sil. Pomoci se nakonec dočká od cizích, zatímco vlastní ji opouštějí…

Druhý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na Války pro víru i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Zahrnuje čtvrt století bojů před vypuknutím Třicetileté války 16181648 s boji Jindřicha IV. o trůn francouzský, Zikmunda III. Vasy o švédský a prostřednictvím vpádu pasovských i Rudolfa II. o trůn český, těžiště ale spočívá v tzv. České válce, rozpoutané v květnu 1618 vyhozením císařských místodržících z oken Pražského hradu. Stavovské povstání sledujeme skrze tři protichůdné postavy hlavních aktérů tohoto zápasu, prostřednictvím císařského generalissima Buquoye, stavovského generállajtnanta Thurna a žoldnéřského dobrodruha Mansfelda. Z pohledu hrabat Buquoye a Thurna se v knize odehrává i osudová bitva na Bílé hoře, k níž se přidávají zážitky z této války a dojmy z jezdeckého útoku z pera mladého hraběte Anhalta.

Vznik, člověk, rozum, život, cesta, přátelství, sex, láska, smích, slzy, nespravedlnost, pomsta, smrt, nebe? Povídky o Homo sapiens.

Pavel Sztwiertnia se narodil v Třinci roku 1949. V r. 1973 absolvoval lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Pracoval jako lesník v Beskydech, Jeseníkách a ve Žďárských vrších v době, kdy v tamních honitbách byl ještě dostatek jelení zvěře. V tehdejších Jeseníkách na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století nebylo vzácné setkat se s tetřevem i s tetřívkem. Namnoze tu dosud existovaly zbytky původních horských lesů, ve kterých tato vzácná zvěř žila. Kamzíci se tu od jara do zimy zdržovali na holích. Byli zde natolik rozšířeni a přivykli přítomnosti člověka do té míry, že setkání s nimi patřilo i pro turisty k naprosto běžným zážitkům. Autor tady hodně fotografoval, filmoval, nahrával hlasy zvěře, pěstoval letní i zimní turistiku. Zajímal se hlavně o jelení a tetřeví zvěř. Myslivosti, ke které jej kdysi přivedl jeho otec, se dnes věnuje jen ve specializované formě. Odborně spolupracuje s polskými lesníky, kteří vedou úspěšný umělý odchov tetřeva hlušce. Tento druh vzácné zvěře si nad jiné oblíbil.

Autor hodně fotografoval, filmoval, nahrával hlasy zvěře, pěstoval letní i zimní turistiku. Zajímal se hlavně o jelení a tetřeví zvěř. Myslivosti, ke které jej kdysi přivedl jeho otec, se dnes věnuje jen ve specializované formě. Odborně spolupracuje s polskými lesníky, kteří vedou úspěšný umělý odchov tetřeva hlušce. Tento druh vzácné zvěře si nad jiné oblíbil.

Kniha je svérázný cestopis dobrodruha z Podkrkonoší, který se vydal po stopách zlaté horečky a Jacka Londona na daleký Sever. Vyprávění má dvě dějové linie: autorovo vlastní putování Chilkootským průsmykem jen s batohem a sněžnicemi a plavba kánoí po Yukonu do Dawsonu, a události původní zlaté horečky, doplněné zajímavými a českému čtenáři dosud neznámými informacemi z té doby. Poprvé kniha vyšla u příležitosti 100. výročí aljašsko-yukonské zlaté horečky.

Manželství není jednoduchá věc. A pokud trvá několik set let, je to už vůbec na pováženou. Když se ale „mladý“ upír dostane do nesnází, jeho žena vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby se jej pokusila zachránit. Ovšem jeden ztracený upír není nic v porovnání s tím, co se ještě na území elfího království chystá. Příběh volně navazuje na předešlý díl a rozplétá tak dál osudy některých přeživších postav.

Kostaz BlindAxe chtěl být vždy tím, čemu se říkává dobrý člověk… tedy půlelf. Snil o cestách a dobrodružstvích a vždy věřil, že udělá to, co je správné. Ovšem svět je velký a plný nástrah a některá rozhodnutí jsou lehčí než jiná. A hranice mezi tím být dobrý, nebo zlý, je tak tenká, že by se o ni člověk… i půlelf… mohl snadno pořezat.

Knížka je složena z krátkých, převážně humorných textů, protože i autorka má ráda humor a většinou i vážnější situace řeší s humorem. O nové knížce sama říká: „Tahle knížka je moje třetí, a proto by měla být nejkrásnější, jak to bývá v pohádkách s princeznami. Ta nejmladší je nejkrásnější a nejchytřejší. Jedním dechem ale dodávám, že ani ty dvě starší sestry nebývají k zahození, zrovna tak jako mé dvě předcházející knížky – nejstarší Začíná to nudlemi a končí kudlou v břiše a prostřední – Nepravidelný deník české rentiérky.