Akcent strana 3 z 9

Sborník detektivních povídek z pera Karla Čapka patří ke skvostům české moderní prózy a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Příběhy s kriminální zápletkou autor povýšil na studie člověčenství, které dokáží vždy překvapit a zaujmout. Náměty povídek jsou natolik originální, že byly mnohokrát použity pro filmové zpracování.

Pátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Líčí boj o nadvládu na mořích, který probíhal od poloviny XVII. století souběžně s válkami na souši. Zpočátku šlo o soupeření mezi největšími námořními mocnostmi, Spojenými provinciemi nizozemskými a stuartovskou Anglií, do nějž se zvolna zapojovala Francie jako nejprve anglický spojenec a poté protivník, který zatlačil Nizozemce až na třetí místo. Byl to čas velkých bojů, v nichž se zrodila taktika řadových lodí, doba vůbec největšího střetu plachetních lodí všech dob v tzv. Čtyřdenní bitvě, bitev od Lowestoftu až po Vélez-Malagu. Soupeřili v nich velcí admirálové, Angličané James z Yorku, vévoda z Albemarle a Rupert Falcký, Nizozemec de Ruyter či Francouzi de Tourville, Bart a mnozí další. Války na moři jsou první v češtině vydanou ucelenou knihou o námořních bojích 2. pol. XVII. a počátku XVIII. století.

V říjnu 1813 se Napoleonova armáda střetla se čtyřmi armádami protinapoleonské koalice. Střetlo se zde na 600 000 mužů s 2 000 děl a zahynulo, bylo raněno, nebo beze stop zmizelo zhruba 90 000 vojáků. Proti sobě bojovali Francouzi, Rakušané, mezi nimiž bylo mnoho vojáků z českých zemí, Rusové, Prusové, Sasové, Württemberčané a další, proto dostal střet jméno Bitva národů.

Autor předkládá čtenářům knížku o pěti aljašských fjordech, které jsou svou majestátností a krásou dle jeho vkusu jedinečné. Leží v jihovýchodní části Aljašky, kde je největší koncentrace ledovců a hor na severoamerickém kontinentu. Jednu kapitolu věnuje stručným dějinám Aljašky po roce 1867, kdy byla Ruská Amerika prodána Spojeným státům americkým.

V knize jsou popisovány události posledních válečných dnů a měsíců v období druhé světové války ve 26 obcích a městech okresu Třebíč, do nichž se na konci dubna 1945 přesunuly jednotky německé 6. tankové divize. Zápisy z obecních kronik, záznamy z dobových deníků, články z regionálního tisku a vzpomínky pamětníků jsou doplněny autorovým úsilím identifikovat německé jednotky v jednotlivých obcích, informovat o mrtvých německých vojácích a popsat události v prvních poválečných dnech. Text doplňuje 215 dobových, z velké části dosud nepublikovaných fotografií s popiskami a 30 barevných snímků dobových dokumentů, válečných artefaktů a reálií z Třebíčska.

Autor se snažil citlivým a poctivým popisem přírody ukázat, čím nás umí příroda obohatit. Není to jen nostalgické vzpomínání. Petr Němec chtěl, aby byla z knihy cítit výzva, abychom přírodu neničili, ale chránili a také si vážili toho, co nám generace předků zanechaly.

Soubor různorodých povídek, jejichž ústředním tématem je sex.

Pavel Sztwiertnia se narodil v Třinci roku 1949. V r. 1973 absolvoval lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Pracoval jako lesník v Beskydech, Jeseníkách a ve Žďárských vrších v době, kdy v tamních honitbách byl ještě dostatek jelení zvěře. V tehdejších Jeseníkách na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století nebylo vzácné setkat se s tetřevem i s tetřívkem. Namnoze tu dosud existovaly zbytky původních horských lesů, ve kterých tato vzácná zvěř žila. Kamzíci se tu od jara do zimy zdržovali na holích. Byli zde natolik rozšířeni a přivykli přítomnosti člověka do té míry, že setkání s nimi patřilo i pro turisty k naprosto běžným zážitkům. Autor tady hodně fotografoval, filmoval, nahrával hlasy zvěře, pěstoval letní i zimní turistiku. Zajímal se hlavně o jelení a tetřeví zvěř. Myslivosti, ke které jej kdysi přivedl jeho otec, se dnes věnuje jen ve specializované formě. Odborně spolupracuje s polskými lesníky, kteří vedou úspěšný umělý odchov tetřeva hlušce. Tento druh vzácné zvěře si nad jiné oblíbil.

Klostermann ve svém románu líčí na pozadí dávné historie šumavského předhůří jihočeských Blat odlišnou historii dvou selských rodů. Poutavě vystihuje milostný příběh bohaté selské dcery Apoleny a vzpurného, divokého a nezvladatelného čeledína Vojty, který se ve své touze neohroženě a s obrovskou vůlí snaží vymanit z chudoby i za cenu násilí, aby jejich láska mohla být naplněna. Mlhy na Blatech jsou obrazem doby a prostředí sedmdesátých let 19. století, kdy dochází k rozporu mezi touhou uchovat hrdost a tradici vlastního selského rodu, nebo volbou možná jednoduššího života ve městě.

Hlavní hrdinka utrpí při horolezeckém výstupu úraz. Přichází o paměť a zrak. Paměť se jí vrací, slepá však zůstává. Sluníčkem jejího života se stává malý chlapec Dušan. V románě je vystižena psychika ženy, která je nečekaně odkázána pouze na sluchové a hmatové vjemy a na pomoc druhých.

Dívčí román z historického prostředí líčí pohnuté osudy šlechtičny Elišky z rodu Smiřických. Vysokoškolačka Ivana má příjemné představy, jak stráví krásné letní prázdninové dny. Ale hned na počátku se její cesta domů nečekaně zkomplikuje Ve spánku se přenese do 17. století. Spřátelí se s urozenou Eliškou z rodu Smiřických a prožívá s ní její lásku i nelehký osud až k jejímu tragickému konci.

Knížka Jak jsem nezemřel v Africe je pravdivé líčení jedné z autorových dobrodružných cest, která se vinou bezpříkladné nekázně proměnila z běžné výpravy na poměrně dramatický boj o záchranu zdraví a života. Autor odlehčeným stylem vypráví příběh, který doprovází krásnými fotografiemi ještě existující africké divočiny. Jiří Tomčík působil po absolvování ČVUT v Praze 12 let jako vysokoškolský pedagog, načež odešel do soukromého sektoru. Od roku 2000 vyjíždí pravidelně za přírodou a exotikou do tropů celého světa.

Arthur Wellesley, první vévoda z Wellingtonu, náleží nepochybně již od roku 1815 k neotřesitelným oporám britského pantheonu. Při letmém pohledu na některý z jeho portrétů můžeme spatřit ocelový pohled a pevnou úzkou čelist, které jako by vyjadřovaly ztělesnění samotné podstaty britství…

Petra a Pavla vyrůstají na statku svých rodičů a mají se rády tak, jak to mezi dvojčaty bývá obvyklé. Zvrat přichází tehdy, když k nim trochu neobvyklým způsobem přibude kůň, který jim obrátí život naruby. Statek se totiž postupně mění v koňskou farmu s jezdeckou školou. Petra zcela propadne ježdění a svému Princi, zatímco se Pavle pobyt doma postupně začíná protivit. Na sestry však čeká ještě jedna překážka, když se objeví kamarád Dan. Která z nich si nakonec získá jeho lásku a překoná tu nejtěžší překážku?

Děj knihy se odehrává ve chvíli, kdy se Helena – matka dvou dětí – chystá do nemocnice na operaci a zároveň se dozvídá o záměru svého muže začít podnikat. Přichází manželská krize, která postupně přeroste v rozpad rodiny. Když se k Heleně obrací zády i její milovaný syn, ocitá se na dně svých sil. Pomoci se nakonec dočká od cizích, zatímco vlastní ji opouštějí…

Druhý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na Války pro víru i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Zahrnuje čtvrt století bojů před vypuknutím Třicetileté války 16181648 s boji Jindřicha IV. o trůn francouzský, Zikmunda III. Vasy o švédský a prostřednictvím vpádu pasovských i Rudolfa II. o trůn český, těžiště ale spočívá v tzv. České válce, rozpoutané v květnu 1618 vyhozením císařských místodržících z oken Pražského hradu. Stavovské povstání sledujeme skrze tři protichůdné postavy hlavních aktérů tohoto zápasu, prostřednictvím císařského generalissima Buquoye, stavovského generállajtnanta Thurna a žoldnéřského dobrodruha Mansfelda. Z pohledu hrabat Buquoye a Thurna se v knize odehrává i osudová bitva na Bílé hoře, k níž se přidávají zážitky z této války a dojmy z jezdeckého útoku z pera mladého hraběte Anhalta.