Akcent

Břetislav Ditrych (1942) je autorem řady (i úspěšných a oceněných) publikací z oblasti literatury faktu, vydal osm básnických souborů, píše však také prózu. V první prozaické knize Stínové postavy (2011) vylíčil osudy obyvatel malého polabského městečka ve složitých 40. a 50. letech minulého století. S poměrně značným odstupem vychází druhá kniha, Volná sestava, s podtitulem Všední příběhy, zprávy, poznámky. Znovu se setkáme s obyčejnými (nebo neobyčejnými?) lidmi z blízkého okolí. Možná některé postavy znáte, možná jste se s nimi na vsi, ve městě nebo třeba na břehu řeky Sázavy také potkali, jen se jinak jmenují, možná je potkáte zítra, nebo opravdu až mezi šestnácti příběhy Volné sestavy. Střídá se v nich radost, smutek, dojetí, touha, pocit samoty i nejistota a obavy z budoucnosti. Jako v našich životech. „Minulosti jsme si všichni užili dost“, říká jedna z postav. Přesto se do ní občas musejí vracet. Knihu doprovází příloha vynikajícího fotografa Jindřicha Štreita.

Tak trochu retro příběh, téměř pravdivý, z počátku tohoto tisíciletí. Příběh z doby, která byla tak trochu jiná, než je dnes.

První část příběhu z konce osmdesátých let minulého století se odehrává na jachtě během plavby po Egejském moři, druhá pak za následné cesty dvou kamarádů stopem a pěšky východní a jižní „kapitalistickou“ Evropou.

Císařské armády jsou poraženy a vyhnány z Nizozemí i z levého břehu Rýna. Svatá říše římská se rozpadá vlivem revolučních myšlenek, její panovníci v Německu kolaborují s Napoleonem a jejich hlavním zájmem je rozchvátit církevní majetky. Místo po ustupujícím náboženství zaplňuje nacionalismus a liberalismus. Ochota postavit se diktátorovi slábne, i císař František II. myslí jen defenzivně. Přes dílčí úspěchy arcivévody Karla jsou císařští po porážce roku 1800 vytlačeni z Německa i z Itálie. Církevní představitelé se také snaží zavděčit nové moci. Pouze nemnozí uvažují o záchraně Svaté říše a církve; arcivévoda Karel, papež Pius VII., mladý Metternich a další… Chápou, že nestačí vojensky porazit Napoleona. To, co je třeba obnovit, tkví v lidech. Nemůže uspět žádné spiknutí, jehož členem by nebyl i Duch svatý. Chce to zázrak, jinak se Evropa vydá nešťastnou cestou. A samozřejmě, chce to zabít i Napoleona. Blíží se osudový rok 1805.

V jedenáctém svazku Bitev a osudů válečníků pokračují druhou částí příběhy válek Francouzské revoluce. Líčí další boje s 1. protifrancouzskou koalicí jak v Německu, tak i v Itálii, kde vítězil mladý Napoleon Bonaparte, a pokračují válkou s 2. protifrancouzskou koalicí. Ta začala pro Francii prohrami jak v Německu u Ostrachu a Stockachu, tak i v Itálii u Trebie a Novi. Francie přišla o vše, co předtím Bonaparte získal, pak ale dokázal generál Masséna zvítězit ve 2. bitvě u Curychu nad rusko-rakouskými silami a odrazit i maršála Suvorova, který útočil přes Alpy. Generál Brune ve stejné době ubránil nizozemské pobřeží před britsko-ruskou invazí. Bonaparte, který se po převratu 18. brumairu stal Prvním konzulem, porazil Rakušany u italského Marenga a generál Moreau vítězně dokončil válku s 2. koalicí u bavorského Hohenlinden.

Napínavý historický román o vládci, který se ve jménu míru ve své zemi zřekne snu o nové dynastii českých panovníků. Osobní tragédie neurozeného, avšak moudrého krále Jiřího z Poděbrad je také tragédií jeho země. Nenávist, intriky, zrada, strach, to všechno zdědil z dob minulých. Složitou situaci vnímá svým pronikavým pohledem, citlivou duší a rozumem novodobého státníka. Jiří je úspěšným panovníkem, který budí respekt a vážnost. Musí se však také vyrovnávat s obtížným mezinárodně-politickým postavením a bojovat proti těm, kteří si myslí, že se zmocnil královského trůnu neprávem. Když hrozí, že česká krajina bude opět potřísněna krví, Jiří z Poděbrad to již nedopustí. Za cenu velké oběti zabrání tomu, aby České království bylo vymazáno z mapy Evropy.

Konflikt mezi Francií a Anglií, jemuž dali později historikové název Stoletá válka, začal sporem o Akvitánské vévodství, které bylo anglickým lénem ve Francii, a na opačné straně Francie anglo-francouzským soupeřením ve Flandrech. Kulminoval, když Edvard III. Anglický vystoupil s nároky na francouzskou korunu. V knize ožívají epické boje, námořní bitva u Sluys, rytířský střet u Crécy/Kresčaku 1346, v němž padl český král Jan Lucemburský, či bitva u Poitiers 1356, kde padl do zajetí francouzský král. Francie utrpěla katastrofální porážky, po nich se ale začalo poprvé blýskat na lepší časy, když se do čela francouzských armád dostal bretonský válečník Bertrand du Guesclin… Dobu velkých bojů, politických zvratů, krvavých účtování, vražd, obrovské selské vzpoury i hrozné morové epidemie oživuje autor s pomocí těch, kteří tyto zlé časy prožili, kronikářů francouzských, anglických i jiných.

Kniha „Lovy na Vysočině II – vzpomínky“ volně navazuje na předchozí loveckou tematiku zachycenou v autorových knihách Lovy na Vysočině, V mysliveckém revíru, Lovecké výpravy, Loveckou cestou a Norsko za polárním kruhem. Tentokrát jednotlivé příhody volně spojují vzpomínky na výcvik, výchovu a dospívání Bonny, malého münsterlandského ohaře, na jejich společné lovy. Nechybí rovněž vzpomínky na mládí a zážitky propojující myslivost s další autorovou zálibou, rybářstvím. Nedílnou součástí jsou pak v krátkém připomenutí zážitky spojené se skautingem, který ovlivnil autorův vztah k přírodě, myslivosti i všemu živému, co nás lidi obklopuje.

Soubor sedmnácti krátkých povídek od laskavě humoristických (Čaj u královny nebo Občan Telefon), přes absurdní příběhy ze světa, který velmi připomíná ten náš (Upír ze Cvikova, Už nám straší ve věži, Blbá zima), detektivky (Nechoďte spát se slepicemi), až po horory (Dobře si rozmysli, co doopravdy chceš či Je přece můj).

Osmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků zachycuje konflikt, který propukal daleko od Evropy za Atlantickým oceánem na pomezí dnešních USA a Kanady, kde soupeřily Francie s Velkou Británií. Přelil se do Středozemního moře a poté vzplanul v Sasku, Čechách, ve Slezsku i na Moravě, kde spolu od předchozí války o rakouské dědictví zápolily Prusko s habsburskou říší. Strhával do sebe další země, německé státy ve Svaté říši římské, Švédsko, Španělsko i Rusko. Britsko-francouzské soupeření se přelilo i na další kontinent, do Asie, kde se válčilo o to, kdo získá větší díl z vlivu v Indii, a okrajově zasáhlo i Afriku. V knize najdete boje v Severní Americe (mj. i o pevnost William Henry, známou z Posledního Mohykána), velké bitvy v Čechách u Lovosic, Štěrbohol a Kolína, vítězství a prohry Fridricha Velikého (Leuthen, Rossbach, Zorndorf, Kunersdorf, Liegnitz, Torgau) i boje na západě Evropy (Bergen, Minden, Cardinaux). Ke ztrátě francouzské Kanady vás povede životní příběh markýze de Montcalm a po stopách války v Evropě pojedete spolu s legendárním jezdeckým generálem von Zietenem.

Rozmanité povídky s rozmanitým obsahem alkoholu.

Tato kniha shrnuje některé povídky z moravské strany „Žďárských hor“. Venkovský život v této drsné části Českomoravské vrchoviny nebyl nikdy jednoduchý a jednoduchý není ani dnes. Tentokrát však nejde pouze o příběhy ze života sedláků, chalupníků a obecních chudých. Objevuje se zde i chvilkový citový zmatek mladého bohoslovce, který však za něj, aniž to tušil, vyřešil jeho otec.

Povídky Boženy Němcové jsou obrázky tehdejší doby. Nevšední osudy hrdinů jsou ovlivněny vztahy ve společnosti. Je to bolestný příběh nešťastné matky, příběh zrady nerovného společenského postavení i idylického naplnění tužby po věrnosti a lásce.

Kaťa a Fanouš vyrůstají v rodinách hajných v odlehlém panství uprostřed lesů a plánují si společnou budoucnost. Jejich štěstí skončí, když Fanouš musí odejít do války, v hájence se zotavuje krásný důstojník a Kaťa okouzlena láskou za ním odchází do Prahy. Vše pro ni ale dopadne tragicky a ona se vrací zpět na Schönburg. Fanouš přebíhá na ruskou stranu, prožívá po krátkém štěstí také velkou tragédii a s malým synkem se vrací zpět k rodičům. Zde se osud těžce zkoušených mladých lidí opět spojí a v lesní samotě začínají nový život.

Salvy pod plachtami jsou příběhem soupeření mezi Francií a Velkou Británií o vládu nad moři a oceány. Nepřátelství mezi oběma zeměmi, které se zrodilo koncem vlády Ludvíka XIV., pokračovalo ve válce o dědictví rakouské, v sedmileté válce a vrcholilo, když se Francie zařadila po bok amerických kolonií, které zahájily proti Británii válku za svou nezávislost.