Akcent strana 2 z 9

Tato kniha shrnuje některé povídky z moravské strany „Žďárských hor“. Venkovský život v této drsné části Českomoravské vrchoviny nebyl nikdy jednoduchý a jednoduchý není ani dnes. Tentokrát však nejde pouze o příběhy ze života sedláků, chalupníků a obecních chudých. Objevuje se zde i chvilkový citový zmatek mladého bohoslovce, který však za něj, aniž to tušil, vyřešil jeho otec.

Povídky Boženy Němcové jsou obrázky tehdejší doby. Nevšední osudy hrdinů jsou ovlivněny vztahy ve společnosti. Je to bolestný příběh nešťastné matky, příběh zrady nerovného společenského postavení i idylického naplnění tužby po věrnosti a lásce.

Soubor Čapkových politických statí nesměl po únoru 1948 vycházet a znamenal i autorovo nucené odmlčení, jemuž pomohl až zájem o jeho dílo ze Sovětského svazu. Přesto se však tato kniha dočkala z pochopitelných důvodů nového vydání až po listopadu 1989.

Kaťa a Fanouš vyrůstají v rodinách hajných v odlehlém panství uprostřed lesů a plánují si společnou budoucnost. Jejich štěstí skončí, když Fanouš musí odejít do války, v hájence se zotavuje krásný důstojník a Kaťa okouzlena láskou za ním odchází do Prahy. Vše pro ni ale dopadne tragicky a ona se vrací zpět na Schönburg. Fanouš přebíhá na ruskou stranu, prožívá po krátkém štěstí také velkou tragédii a s malým synkem se vrací zpět k rodičům. Zde se osud těžce zkoušených mladých lidí opět spojí a v lesní samotě začínají nový život.

Salvy pod plachtami jsou příběhem soupeření mezi Francií a Velkou Británií o vládu nad moři a oceány. Nepřátelství mezi oběma zeměmi, které se zrodilo koncem vlády Ludvíka XIV., pokračovalo ve válce o dědictví rakouské, v sedmileté válce a vrcholilo, když se Francie zařadila po bok amerických kolonií, které zahájily proti Británii válku za svou nezávislost.

Čím je člověk starší, tím zřetelněji si uvědomuje, jak hluboce jsou v něm uloženy některé dřívější zážitky. Vzpomínky popsané v této knize jsou vybrané z celoživotních zážitků profese lesníka a myslivce. Odehrály se v Jeseníkách a povídky jsou vylíčené podle skutečnosti tak, jak jsem je uprostřed krásných lesů zažíval. Miloval jsem Jeseníky, svoje polesí, přírodu a zvěř. Vždycky jsem se k tomu výběru z almanachu nesmírné krásy choval pokorně, s úctou a obdivem. Zdraví už neslouží, jak bych si přál, a tak se zde, alespoň ve vzpomínkách, vracím do svých mladších let. A povídkami mimoděk též děkuji za podporu mé rodině, ženě, synovi a dceři, a také za občasnou přízeň svatého Huberta či náklonnost bohyně lovu Diany. Přeji si, aby se mnou zde předložené vzpomínky, které se ve své době odehrály ve voňavých jesenických lesích, čtenáři líbily. Pokud tomu tak bude, pak jistě nesou zde sepsané lovecké a myslivecké příběhy správný název: Po stopách myslivce.

Sedmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje v dějové linii na Evropu v plamenech. Je věnován dvěma velkým evropským konfliktům 1. poloviny 18. století, Velké severní válce 17001721 a Válce o dědictví rakouské 17401748. V té první potáhneme se švédským králem Karlem XII. proti caru Petru I., který jej porazil u Poltavy, a vyplujeme na severská moře s dánsko-norským národním hrdinou admirálem Tordenskjoldem. V té druhé budeme svědky bojů mezi vojsky Marie Terezie a Fridricha II. u Mollwitz, Chotusic, Hohenfriedbergu i Žďáru, krom toho se ale podíváme do Prahy dobyté i vyklizené Francouzi. Stejně tak navštívíme Flandry, kde Francouzi porazili ohromujícími způsobem Brity a Nizozemce u Fontenoy. Průběh francouzské části války i její konec pak budeme sledovat prostřednictvím impozantní osobnosti maršála Maurice de Saxe. Název Války v krajkách není náhodný, neboť se vedly sice krvavě, ale zdvořile, galantně a na smrt šli ti výše postavení s elegancí, podobnou jejich uniformám.

Milostný román o chudém studentovi filozofie, budoucím profesorovi, a dceři zámožného správce panství se odehrává v prostředí maloměsta v první polovině 20. století. Vlasta Javořická líčí příběh dvou mladých zamilovaných lidí z různých společenských vrstev, kteří přes veškerá úskalí dosáhnou svého štěstí.

Různé povídky o různém ničem.

Kniha líčí osudy hrdinky Lidky, a to od jejího dětství přes první a zároveň osudovou lásku až do chvíle, kdy již jako zralá žena poznává skutečnou lásku.

Více než sto let staré povídky, otiskované kdysi v časopisu Lada a shromážděné v této knize, svědčí nejen o láskách, starostech a bolestech našich předků. Jsou také dokladem, že láska k přírodě může být i předznamenáním lásky k lidem, zdrojem pozitivního vztahu ke světu. Onoho vztahu, který jako by se z našich dnešních životů vytrácel: Krásnem je soulad. Kdo chce krásně žít, musí si v duši a srdci vypěstovat onen soulad života, myšlenek a citů, kterým si vykouzlí ono duševní krásno, z něhož vykvétá štěstí. Krásno nehostí se jedině v bohatství, nemiluje přepychu, nehledá výsluní, ale jako fialka skrytá místečka si vyhledává. Krásno usídlí se tak rádo v prosté chaloupce stejně jako v nádherně zařízených bytech, ze kterých přečasto prchá a ustupuje nevkusu. Kdo si zamiloval krásno v přírodě, dovede si také v životě vykouzlit krásno v duši, v každém konání svém, a tím obšťastňuje sebe i jiných. A v krásnu duše zrcadlí se poté celý život náš. My cítíme ušlechtileji, vnímáme hlouběji a soudíme správněji.

Námořní historie 19. století zůstává českému čtenáři poměrně skryta, až v západních zemích stále budí značný zájem. Právem. Tehdy mořím a oceánům vládla Velká Británie, jíž se i v tomto ohledu snažila vyrovnat ambiciózní Francie, poněkud zaostávalo Rusko, ovšem i tak na moři velmi silné, ale po r. 1861 se rychle vzmáhal vojensko-námořní potenciál Itálie a o několik desetiletí později i Německa a Japonska Avšak největší zájem tuzemských příznivců námořní historie přelomu 19. a 20. století se upírá k c. a k. Válečnému námořnictvu Rakouska-Uherska, v němž ostatně sloužilo i mnoho českých mládenců. Jednou z mála možností, jak tedy českému fanouškovi námořní historie přiblížit maritimní historii 19. věku, je poodkrytí rozvoje námořních sil habsburské monarchie po r. 1866. Královéhradecký autor Milan Jelínek toho využil a připravil u nás ojedinělou knihu, v níž se soustřeďuje jednak na vývoj vojensko-námořní techniky, politické pohnuty tohoto vývoje, technologické možnosti říšských loděnic a personální záležitosti rakousko-uherských námořních sil, jednak na vzmach námořního vojenství sousedního Italského království, a nemohl si nepovšimnout ani zásadního progresu vývoje lodí, lodních zbraní, konstrukčních materiálů, pohonných soustav a výstrojních náležitostí ve válečných námořnictvech Velké Británie, Francie a Ruska. Ti, kdo mají zájem o hluboký vhled do kapitoly námořního vojenství na Jadranu, napsané v l. 18571897, budou jistě spokojeni.

Jako peloponnéská válka se označují dva konflikty, které proběhly v letech 457 až 445 a 431 až 404 př. Kr. Došlo k nim ještě v průběhu války Řeků s Peršany a příčinou, alespoň tak to antičtí autoři tvrdili, byla rozpínavost Athén, nejmocnějšího řeckého městského státu. Obě strany, Athénský spolek a Spartou vedený Peloponnéský spolek, strhly do bratrovražedného zápolení nejen celé Řecko, ale i Sicílii. Se střídavými úspěchy měřily síly v desítkách bitev na souši i na moři, až byli Athéňané pokořeni jak Lakedaimónci, tak sebou samými. Průběh konfliktu i jeho vyústění, které skončilo ovládnutím Řecka Filippem II. a Alexandrem Makedonským, je vzdálený, v nejednom směru se ale podobá velmocenskému soupeření po 2. světové válce

Soubor dvou knih. Murat Joachim Murat (1767-1815) byl venkovan z francouzského jihu a voják, který se přidal k Francouzské revoluci. V Itálii získal pod Bonapartem generálské epolety a v Egyptě pověst skvělého jezdeckého velitele. Stal se Bonapartovým švagrem a při vzniku císařství maršálem i císařským princem. Šel z tažení do tažení, z bitvy do bitvy a toužil po slávě i moci. Napoleon mu dal velkovévodství Berg a v roce 1808 z něj učinil neapolského krále, kterého ale pokládal jen za svou loutku. Muratův svár mezi oddaností Napoleonovi a touze po samostatnosti kulminoval s francouzskými prohrami a král Gioacchino, tedy Joachim, nevěděl, zda myslet víc na svého císaře, nebo na sebe. Snaha po udržení neapolské koruny jej vedla k přechodu do tábora Napoleonových protivníků a nakonec ho dovedla před popravčí peloton v kalabrijském Pizzu. Text doplňuje 25 map a 130 vyobrazení. Bonapartové Obsáhlý, podrobný lexikon s téměř sto hesly, životopisy členů a příslušníků jedné staré italské rodiny, která se stala nejmladším, ale na krátkou dobu i nejmocnějším císařským domem Evropy - dynastie Bonapartů. Nadšenec do historie i současnosti královských rodů vytvořil formou kratších či delších hesel jedinečnou mozaiku portrétů Bonapartů od praotce francouzské imperiální rodiny Carla Buonaparte a jeho ženy Letizie až po současnost. Atlas je uveden studií o Bonapartech, hesla jsou za sebou řazena abecedně. Genealogické stromy a bohatý fotografický doprovod názorně přibližují jednotlivé postavy tohoto fascinujícího rodu. Tato kniha může být považována za jednu z nejkomplexnějších studií dynastie Bonapartů.

Křižáci Henryka Sienkiewicze, nositele Nobelovy ceny za literaturu, lze právem zařadit mezi vrcholná díla světové historické prózy. Mistrovství, s nímž autor vytvořil obraz doby přelomu čtrnáctého a patnáctého století v Polsku (jedné z nejslavnějších v polských dějinách), přesvědčivost charakterů hrdinů, i sám příběh (patří k těm, na něž se nezapomíná) to vše je schopno čtenáře nejen zaujmout, ale i strhnout.

Statečnost a odvaha, láska, toužení i bolest, v době, kdy Polsko a Litva bojují proti německému rytířskému řádu. Osudy hrdinů - líčené s pro Sienkiewicze typickou nesentimentální vroucností - Zbyška, Jurandy, Danuše, Jagienky a dalších, se proplétají s osudem země. Ten pak dospívá k rozhodujícímu okamžiku - k bitvě u Grunwaldu (1410), Henrykem Sienkiewiczem jedinečně zpodobené.