Argo strana 246 z 314

Autor na základě tří výprav do Skotska, jejichž výsledky byly podpořeny a doplněny studiem pramenů a literatury, mapuje v jedenácti kapitolách nejasné, pozoruhodné či prakticky neznámé momenty skotských dějin od doby kamenné až po 19. století. Zároveň však kniha přibližuje i mnohé z významných okamžiků a osobností. Kromě historie a archeologie se kniha dotýká také skotských tradic, legend a literatury a je doplněna unikátním obrazovým materiálem.

Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku, vyhroceně hodnotí úroveň ruské medievalistiky a přináší velmi subjektivní a velmi cenné svědectví o době, v níž psal, a o tom, jak se tato doba promítla do jeho vědecké práce.

Druhý díl kultovního románu-pohádky německé fantaskní literatury, který byl přeložen do řady světových jazyků. Ústřední postavou je mladík, jemuž dal otec Velký řvoun jméno Naslouchač, a osud mu opravdu přál: zdědil tajuplný a všemi barvami hrající kámen a magickou stříbrnou flétnu. Ale to ještě není všechno, do třetice obdržel darem od Hledače kamene dřevěnou hůl podivuhodných vlastností. Měly mu především pomoci najít v životě své určení a vlastní cestu.

Druhý díl kultovního románu-pohádky německé fantaskní literatury, který byl přeložen do řady světových jazyků. Ústřední postavou je mladík, jemuž dal otec Velký řvoun jméno Naslouchač, a osud mu opravdu přál: zdědil tajuplný a všemi barvami hrající kámen a magickou stříbrnou flétnu. Ale to ještě není všechno, do třetice obdržel darem od Hledače kamene dřevěnou hůl podivuhodných vlastností. Měly mu především pomoci najít v životě své určení a vlastní cestu.

Druhý díl kultovního románu-pohádky německé fantaskní literatury, který byl přeložen do řady světových jazyků. Ústřední postavou je mladík, jemuž dal otec Velký řvoun jméno Naslouchač, a osud mu opravdu přál: zdědil tajuplný a všemi barvami hrající kámen a magickou stříbrnou flétnu. Ale to ještě není všechno, do třetice obdržel darem od Hledače kamene dřevěnou hůl podivuhodných vlastností. Měly mu především pomoci najít v životě své určení a vlastní cestu.

Sborník studií z pera předních českých badatelů (Král, Petříček, Čermák, Putna, Kalivoda a další) se pokouší o zmapování zdrojů básnické inspirace v jednotlivých evropských i mimoevropských kulturách. Pozornost je věnována i úzce souvisejícím otázkám společenského postavení a funkce básníka a poezie ve starých i novějších kulturách: čínské, indické, řecko-římské, v rabínském judaismu, v evropském středověku, osvícenství, romantismu i v době moderní a postmoderní. Knihu uzavírá pokus o syntetický pohled na dané téma z pera básnířky Sylvy Fischerové.

První mikrohistorická práce o dějinách 19. století. A. Corbin v ní rekonstruuje svět obyčejného měšťana, žijícího na pařížské periferii, jenž nijak nezasáhl do velký dějin a jehož život je podle autora typickým pro anonymní masy milionů lidí z nižších sociálních vrstev společnosti. Corbin si hrdinu pro tuto „ideální biografii“ vyvolil náhodně, a tomu odpovídá i obsah knihy. Pinagotův osobní život, zdokumentovaný úředními zápisy, konfrontuje autor s životem světa, do něhož Pinagot patřil a který ovlivňoval jeho každodenní konání a myšlení.

První mikrohistorická práce o dějinách 19. století. A. Corbin v ní rekonstruuje svět obyčejného měšťana, žijícího na pařížské periferii, jenž nijak nezasáhl do velký dějin a jehož život je podle autora typickým pro anonymní masy milionů lidí z nižších sociálních vrstev společnosti. Corbin si hrdinu pro tuto „ideální biografii“ vyvolil náhodně, a tomu odpovídá i obsah knihy. Pinagotův osobní život, zdokumentovaný úředními zápisy, konfrontuje autor s životem světa, do něhož Pinagot patřil a který ovlivňoval jeho každodenní konání a myšlení.

Alyho kniha, jež vzbudila nejen v Německu nebývalý ohlas, je věnována obyčejným Němců v letech 1933–1945. Hlavní důraz je v ní položen na sociální aspekty národně socialistického režimu a na jeho snahy získat obyčejné Němce na stranu nacistů. Aly zde systematicky zkoumá zásahy státu do sociální sféry v podobě striktní měnové politiky či sociálního a zdravotního zabezpečení do té doby bezprizorních mas. Protože však nákladnou národně socialistickou sociální politiku bylo třeba z něčeho financovat, věnuje se autor problematice finančních zdrojů. Jejich rozborem dospívá k závěru, že udržet sociální systém 30. a počátku 40. let bylo možné pouze na základě využívání zdrojů z dobytých území, jež byla ekonomicky a hospodářsky vysávána a ruinována, a spolu s tím i prostřednictvím zdanění a zabavení židovského majetku. Z těchto výnosů, stejně jako z výnosů pro Němce výhodných bankovních operací ve vztahu k okolním zemím, profitoval každý loajální Němec, lhostejno, zda se vnitřně ztotožňoval či rozcházel s nacistickou ideologií a propagandou.

Pro soubor třiačtyřiceti filozoficky laděných minipovídek nizozemského praktického lékaře, básníka a spisovatele pro děti jsou příznačné půvabná poetika, přemýšlivost, ironie, humor, absurdní logika a hra s konkrétními i přenesenými významy. Autor v leckdy groteskních, tragikomických příbězích ukazuje na vztahu dvou babek lásku na pozadí chátrání, stáří a smrti, lásku zbavenou romantických představ a klišé, lásku s jejími jistotami i nejistotami. S Tellegenovou knížkou Veverčák a mravenec (Cinemax, 1998), určenou nejen dětem, se měli možnost seznámit i čeští čtenáři.

Novomanželé Ellen a Vazoun se stěhují ze Seattlu do New Yorku, kde se chce Ellen prosadit jako malířka. Jedou tam v pečené krůtě, již vyrobil ženich nevěstě jako svatební dar bez jakýchkoli uměleckých ambicí. Nebyl by to Tom Robbins, aby to nedopadlo přesně naopak. Ellen dělá obyčejnou servírku v baru vedeném Arabem a Židem, stojícím přímo proti budově OSN, zato krůtu koupí Muzeum moderního umění a Vazoun se stane přes noc slavným umělcem. V románu vystupují navíc oživlé věci: Malovaný kolík, Lastura, Lžička, Špinavá ponožka a Guláš v konzervě, které za svými majiteli do New Yorku putují. Fantazie, hravost, inteligentní humor, jazyková vynalézavost a vypravěčské nadání jsou očekávanými atributy čtivého románu, jenž bývá označován za Robbinsův nejlepší.

Kniha přinášející pohled na tuláky, žebráky, bezdomovce a jiné okrajové skupiny je v podstatě pohledem státních institucí tak, jak byl utvářen právě od raného novověku – represí a spolu s tím i péčí měl chránit spořádané poddané, resp. občany, jejichž životní způsob představoval cíl, k němuž měli být „nepřizpůsobiví“ lidé dovedeni. Při prosazení jednotného represivně-pečovatelského přístupu hraje klíčovou roli právě období 16.–18. století, doba formování centrálně-byrokratických státních mechanismů. Kriminalizace sice ztěžovala tuláckou existenci, ta však přesto ještě dlouho nepřestávala být jistou alternativou k přesně narýsovaným a mnohdy neradostným životním perspektivám usedlého obyvatelstva. Písemnosti vrchnostenských a státních institucí umožňují nahlédnout do tohoto prostoru volby mezi usedlostí a neusedlostí a zachytit osobní motivace stejně jako společenské, do individuálních rozhodnutí se promítající podmínky a okolnosti, které jednotlivce vedly k tomu, že se „vydal na cestu“, nebo na ní dlouhá léta žil. A právě všem těmto problémům, jež se v mnohém dotýkají i dneška, je věnována tato jedinečná kniha.

Aksel Sandemose (1899-1965) se narodil na malém městě v dánském Jutsku norské matce a dánskému otci. Mládí prožil na moři a obě tyto skutečnosti výrazně ovlivnily jeho tvorbu. Jeho osud jediná kniha přeložená do češtiny čerpá z námořnické zkušenosti (Vzpoura na plachetnici Zuidersee, Odeon 1966) a kritikové ji přirovnávají k románům Josepha Conrada. Motiv dávné viny a kořenů, z nichž viník vyrostl, rozvádí autor ve svém zřetelně autobiografickém a nejzávažnějším románu Uprchlík kříží svou stopu. Hlavní hrdina Espen Arnakke se v mládí dopustil vraždy a neustále se k ní vrací. Autor pln pochopení Espenovo dávné provinění analyzuje a hlavní vinu spatřuje v úzkoprsosti maloměstského prostředí.

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

Když v roce 1988 vyšel tento autorův debut, způsobil senzaci. Byl označen za nejlepší dánskou prvotinu desetiletí a autor za něj sklidil několik literárních cen. Kniha vlastně ani jako debut nepůsobí, naopak vyvolává dojem, že se jedná o dílo autora zralého, zkušeného a sebevědomého. Je svérázně pojatými dějinami dánských snů, tj. (nezřídka idealizovaných) představ, které si Dánové o sobě vytvářeli v posledních zhruba pěti stech letech. Autor se s nimi a především s jejich odvrácenou stranou nemilosrdně vyrovnává v duchu magického realismu a jeho neomezených možností s nadsázkou, s černým humorem a sarkastickým šklebem. V tomto románu se poprvé objevují témata a motivy, které spisovatel rozvíjí ve svých dalších dílech, mj. i v u nás úspěšných a oblíbených knihách Příběhy jedné noci (česky 1999) a Cit slečny Smily pro sníh (česky 1997).

Ve třetí části čtyřdílné práce předního francouzského kulturního antropologa může čtenář pokračovat v pouti po mýtech amerických indiánů, tentokrát jinými cestami z téhož bodu, odkud vycházel první díl (Syrové a vařené) a kam se naopak druhý díl (Od medu k popelu) opačným směrem vracel. Není proto nezbytné mít přečtené předchozí díly, k nimž se lze v případě zájmu dostat později. Jako jednotlivá témata fugy se témata mýtů, rozebíraných metodou strukturální analýzy, proplétají, setkávají a opět rozcházejí. V porovnání s předchozími díly se pole zkoumání rozšiřuje i na mýty Severní Ameriky