Argo strana 254 z 315

Tento výbor povídek předkládá čtenáři mozaiku reprezentativních textů, které se inspirují nejrůznějšími podobami života v dnešním Izraeli. Rozmanitost námětů odpovídá i rozmanitost tvůrčích přístupů. Na jednom konci široké škály najdeme povídku Dana Benaji Seriho, vyprávějící o rodinném tajemství v tradičním sefardském prostředí, či krátkou prózu Aharona Megeda, připomínající vrcholy ruské jidiš literatury 20. století, jejich protipól představuje text nekonformního Etgara Kereta, patřícího k nejvýraznějším zjevům mladší generace izraelských autorů. Tematický záběr antologie je vskutku široký. Od příběhu muže, kvůli němuž zvolily smrt dvě ženy, až k humorně laděnému, sebeironizujícímu pohledu muže na vlastní manželství, od příběhu rozvádějící se povrchní ženy ke vzpomínce na dávný cit k muži, jenž z útrpnosti usmrtil vlastní matku, od portrétu diktátora, hraničícího se snovou vizí, k příběhu ženy, jež se v prázdném bytě miluje s neznámým mužem, aby přehlušila tíživou vzpomínku z dětství. Sborník vychází u příležitosti šedesátých narozenin naší přední hebraistky a překladatelky doc. Jiřiny Šedinové jako poděkování jejích bývalých studentů.

Děj napínavého thrilleru je inspirován dohady o existenci tajemného zápisníku italského renesančního umělce Michelangela Buonarrotiho. Studentka Newyorské univerzity Finn během stáže v jistém newyorském muzeu umění nachází v archivu zastrčenou a mylně označenou ilustraci. Poznává v ní Michelangelův záznam průběhu pitvy, jež byla v dobách renesance přísně trestaným zločinem. Poté, co se o svém překvapivém objevu zmíní, začnou se kolem ní dít podivné věci…

Triptych karlovských studií se pokouší na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak především doby, v níž žil. První část je pokusem o nový pohled na jeden ze způsobů Karlovy sebeprezentace. Druhá část triptychu je věnována problematice českého středověkého nacionalismu a národního vědomí. Klade za cíl částečně relativizovat genetické pojetí rozvoje těchto jevů v průběhu 14. století a zároveň se snaží poukázat na úlohu intelektuálů při formování nacionalismu a národního vědomí v českém prostředí. Na příkladě několika generací kronikářů ukazuje, že intelektuálové na jedné straně citlivě reflektovali dobové společenské představy, na straně druhé však v mnoha ohledech do těchto představ vědomě vnášeli názory, jež byly ve společnosti prozatím přítomny pouze podprahově a hrály zcela okrajovou úlohu. Na druhou část navazuje část třetí, ohledávající způsob, jakým duchovní vzdělanci 14. století nakládali se staršími hagiografickými texty a jak je přizpůsobovali dobovým kritériím laické zbožnosti.

Triptych karlovských studií se pokouší na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak především doby, v níž žil. První část je pokusem o nový pohled na jeden ze způsobů Karlovy sebeprezentace. Druhá část triptychu je věnována problematice českého středověkého nacionalismu a národního vědomí. Klade za cíl částečně relativizovat genetické pojetí rozvoje těchto jevů v průběhu 14. století a zároveň se snaží poukázat na úlohu intelektuálů při formování nacionalismu a národního vědomí v českém prostředí. Na příkladě několika generací kronikářů ukazuje, že intelektuálové na jedné straně citlivě reflektovali dobové společenské představy, na straně druhé však v mnoha ohledech do těchto představ vědomě vnášeli názory, jež byly ve společnosti prozatím přítomny pouze podprahově a hrály zcela okrajovou úlohu. Na druhou část navazuje část třetí, ohledávající způsob, jakým duchovní vzdělanci 14. století nakládali se staršími hagiografickými texty a jak je přizpůsobovali dobovým kritériím laické zbožnosti.

Kniha mladého historika Miloše Řezníka, který přednáší moderní dějiny na univerzitě v Saské Kamenici, je monumentální sondou po polských dějin 18. a 19. století. Autor v ní barvitým způsobem líčí proces formování se moderního polského národa "revoluční cestou", tolik odlišnou od české národní emancipace. Velmi dinamický vývoj mezi léty 1794–1864 dal autorovi možnost srovnávacím způsobem analyzovat tři polská povstvání: Kościuszkovo 1794, listopadové 1830–1831 a lednové 1863–1864). Velký důraz ve své analýze položil na proměnu myšlení polských a litevských elit, na proměnů politických argumentací a programů, včetně ohlasů dobového liberalismu. Velkou pozornost rovněž věnoval rozboru stavovského systému, teritoriálního a kulturního vědomí, jež formovalo představy politické, a veden komparativní metodou sledoval i ohlas polských povstání v českém prostředí.

Kniha mladého historika Miloše Řezníka, který přednáší moderní dějiny na univerzitě v Saské Kamenici, je monumentální sondou po polských dějin 18. a 19. století. Autor v ní barvitým způsobem líčí proces formování se moderního polského národa "revoluční cestou", tolik odlišnou od české národní emancipace. Velmi dinamický vývoj mezi léty 1794–1864 dal autorovi možnost srovnávacím způsobem analyzovat tři polská povstvání: Kościuszkovo 1794, listopadové 1830–1831 a lednové 1863–1864). Velký důraz ve své analýze položil na proměnu myšlení polských a litevských elit, na proměnů politických argumentací a programů, včetně ohlasů dobového liberalismu. Velkou pozornost rovněž věnoval rozboru stavovského systému, teritoriálního a kulturního vědomí, jež formovalo představy politické, a veden komparativní metodou sledoval i ohlas polských povstání v českém prostředí.

Po obrovském celosvětovém úspěchu Da Vinciho kódu/Šifry mistra Leonarda amerického spisovatele Dana Browna čtenáři dychtivě očekávají jeho příští román Šalamounův klíč. Greg Taylor, novinář zabývající se tajnými společnostmi a skrytými dějinami, shromáždil fakta, která Brown prozradil v poskytnutých rozhovorech, na své webové stránce a na obálce amerického vydání Da Vinciho kódu, a z dalších náznaků stvořil něco nevídaného – průvodce po knize, která dosud nevyšla. Rozebírá v něm pravděpodobná témata románu, jehož hrdinové tentokrát neopustí Spojené státy, a proto půjde o otce zakladatele a skryté dějiny Washingtonu, kupodivu však také o templáře, rosenkruciány, svobodné zednáře i Ku Klux Klan. Rovněž seznamuje s vytipovanými místy, kde podle všeho bude profesor z Harvardu a odborník na symboly Robert Langdon opět luštit záhady.

Brožované vydání světového bestselleru a předlohy filmu b Šifra mistra Leonarda /b . Ve Velké galerii v Louvru je zavražděn kurátor Jacques Sauni&re. Jeho tělo je nalezeno ve velmi podivné pozici a vedle něj leží záhadná zašifrovaná zpráva. Policie přizve k vyšetřování harvardského profesora symbologie Roberta Langdona, a brzy se na scéně objeví i mladá francouzská kryptoložka Sophie Neveuová. Spolu se prodírají spletí hádanek a zanedlouho zjistí, že kurátor měl cosi společného s Převorstvím sionským a obětoval život, aby ochránil nejposvátnější tajemství, které bylo tajné společnosti svěřeno, totiž místo, kde se nachází Svatý grál. Toto vydání je bez ilustrací a nákresů.

Mladá japonská autorka Hitomi Kaneharová (1983) získala za svůj první román Hadi a náušnice v roce 2003 dvě prestižní japonské literární ceny. Kniha vzbudila doslova senzaci. Jedná se o vzrušující současný příběh tzv. ztracené generace japonské mládeže, který líčí vzájemné vztahy bizarního milostného trojúhelníku, svým způsobem rebelujícího proti japonské konzumní společnosti. Román je napsán svěžím jazykem. Od začátku do konce udrží čtenáře v napětí, přičemž šokuje nepřetržitým sledem jednotlivých scén plných násilí a sexu v kontrastu s jemným, až lyrickým líčením postupného prohlubování křehkého milostného vztahu mezi hosteskou Rui a punkerem Amou. Podrobně jsou v knize vylíčeny postupy při tetování a zavádění piercingu.

Kniha analyzuje anglické revoluce 17. století z hlediska současníků, z pohledu tvůrců dobové politické filozofie a politického myšlení a také z historického odstupu – totiž z hlediska pozdějších anglických pozorovatelů francouzské revoluce.

K Velké říjnové socialistické revoluci v Rusku se ruský prozaik, básník a nositel Nobelovy ceny (1933) Ivan Alexejevič Bunin staví kriticky. Jako literát tak nejdůrazněji činí ve svých deníkových záznamech, shromážděných v cyklu Proklaté dny (Okajannyje dni). Jde o vášnivý protest proti brutalitě bolševické revoluce a zároveň nostalgickou obhajobu patriarchálních základů navždy odcházejícího Ruska minulosti. Bunin je si jasně vědom toho, že jeho postoje jsou zdůrazňovaně aristokratické a subjektivistické, ale jako potomek starého šlechtického rodu se oprávněně domnívá, že má na podobný pohled nezadatelné právo.

Kniha nabízí pohled na těhotenství a porod prostřednictvím rozhovoru se známou porodní asistentkou Ivanou Konigsmarkovou, která třicet let pomáhá přivést děti na svět. Témata jsou řazena chronologicky od otěhotnění přes těhotenství k porodu a šestinedělí. Porodní asistentka hodnotí kontroverzní problémy dnešních těhotných - genetické testování, přístup medicínský kontra přírodní, epidurální anestezii, rozmáhající se počet porodů císařským řezem… Zamýšlí se nad úlohou porodních bab v životě ženy, mluví o zkušenostech z porodnictví v zahraničí, o pokusech prosadit u nás individuální péči o těhotné…

Prvotina britské autorky z r. 1995, která získala o rok později Whitbreadovu cenu za nejlepší debut roku a byla už přeložena do osmnácti jazyků. Román začíná nechtěným početím hlavní vypravěčky Ruby, jejíž osobní život není zrovna zalitý sluncem. Jedná se především o příběh rodiny, její historii i současnost, odvíjející se přes narození, svátky, svatby, útěky a pohřby, která by si nikdy nedělala ambice dostat se do románu. V knize se ani tak nevypráví o zmařených příležitostech, ale o tom, že existují lidé, kteří žádné příležitosti nemají. Skvěle napsaná tragikomedie je důkazem, že i naprosto průměrná rodina, jak nám ji líčí Ruby, může být námětem velkého díla, a dostat se tak do výstavní síně, třebaže není co vystavovat.

Buď věrný svým lidským pánům, chraň svou lidskou rodinu za každou cenu. Tak zní prastará psí úmluva, kterou se černý labrador Princ snaží dodržovat ze všech sil. Když se ale jeho pánům začne hroutit manželství, přijdou problémy s dětmi, do jejich života vstoupí smrt blízkých i pokus o sebevraždu, začnou mlčenlivému strážci rodinného štěstí jeho povinnosti tragicky přerůstat přes hlavu. Nečekaně dojemný pohled na jednu rodinnou krizi, kterou psí perspektiva ukazuje v poněkud jiném světle, než bychom čekali.

Kniha Pohled z druhé strany známého italského prozaika Antonia Tabucchiho (1943) přináší osm povídek, v nichž jsou vyprávěny zvláštní lidské osudy, jejichž smysl se proměňuje podle toho, z jaké strany je pozorujeme. Tak se například hrdina titulní povídky setkává v Lisabonu se zajímavou ženou, která nezištně pomáhá obětem salazarovského režimu, ale posléze si musí položit otázku, zda její nebezpečný altruismus nebyl jen zástěrkou erotických her. Ve všech příbězích je pro Tabucchiho atraktivnější „pohled z druhé strany“, obrácená perspektiva, která jde proti proudu času a snaží se objevit v lidských životech onen okamžik, který složí rozporná fakta ve smysluplný příběh. Tabucchi se v těchto povídkách představuje jako jemný psycholog a skvělý vypravěč, blízký Pirandellovi, Jamesovi, Proustovi či Borgesovi.

Mezi Seinou a Aubou se rozkládá zalesněný masiv, ktrý má nezvyklé jméno i Orient /i . Ohraničují ho stavby mající znaky stejných stavebních hutí. Na tomto místě vznikl na začátku 12. století slavný, záhadný a hrdý řád templářských rytířů, o kterém Michelet řekl, že jeho pád byl největší katastrofou v dějinách západního světa. Řád, který byl dědicem Kristova zjevení, egyptské a řecké moudrosti, keltské tradice, položil základy toho, co mohla být jiná, duchovnější verze moderní civilizace. Jakými technickými prostředky, za pomoci jakých finančních prostředků dokázal za necelá dvě století postavit stovky katedrál napříč celou Evropou? Na tuto otázku, stejně jako na mnoho dalších, se snaží najít odpověď Louis Charpentier, jehož knihy v době svého prvního vydání měly pro čtenáře stejný význam jako i Jitro kouzelníků /i Jacquese Bergiera a Louise Pauwelse. Knihy Louise Charpentiera však daleko více míří k samé podstatě, k hledání klíče k dešifrování věčného poselství, ukrytého pod nánosy moderního balastu. Spolu s autorem doprovázíme ve Svaté zemi devět rytířů, jejichž posláním bylo najít Archu úmluvy a Desky Zákona. Spolu s ním se účastníme budování systému nového světa: zemědělských usedlostí, stavebních hutí, prvních hotelů a bank, vidíme odjíždět z La Rochelle lodě, které dávno před Kolumbem přistály u břehů Ameriky. Tajné poselství uchované v geometrickém klíči, skrytém v krajině Orientu, před námi znovu ožívá. Zároveň s autorem sledujeme, jak řád rukou katů invizice a světské moci zaniká. Navždy?