Argo strana 261 z 263

Lucasovy války, příběh nezdolného vizionáře, zázračného dítěte tzv. nového Hollywoodu, jsou pečlivě zdokumentované a věrné historickým reáliím. Mimořádný pohled do zákulisí natáčení Star Wars, od pekla castingů až po noční můry při natáčení, kde jsou na denním pořádku sváry mezi herci, tajné milostné aférky a nejrůznější katastrofy. Ze všeho zmatku ovšem vzešlo zásadní dílo, které navždy změnilo filmový svět. Lucasovy války jsou intenzivním, dojemným, ale také nesmírně zábavným vyprávěním o úskalí tvorby. Vzrušující příběh o úspěchu a lekce z filmařiny, óda na kouzlo dětství a na vytrvalost.

Komplet obsahující Ottovu encyklopedii obecných vědomostí, Ottovu encyklopendii nové doby a mapové přílohy. Spolu 3 CD-ROM. Ottova encyklopedie jako elektronická kniha zcela zachovává původní grafickou podobu Ottova slovníku naučného. Stránku po stránce můžete listovat na monitoru počítače v Ottově encyklopedii asi tak, jako by jste drželi v rukách Ottův slovník naučný. Navíc máte k dispozici rychlý a všestranný vyhledávací aparát, který za vás v několika vteřinách všechny svazky Ottových slovníků "pročte" a umožní vám například dělat své vlastní rešerše. Ottova encyklopendie nové doby na CD-ROM je završením projektu Ottovy encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM. Obsahuje věrnou "digitální" repliku Ottova slovníku naučného nové doby, tedy dodatku k velkému Ottovu slovníku naučnému z let 1930-1943. Mapové přílohy k Ottově encyklopedii obecných vědomostí na CD-ROM jsou souborem map, postihující svět a jeho geopolitické rozdělení na přelomu 19. a 20. století - v době vydávání Ottových slovníků. Na CD-ROM disku je obsažen soubor 133 map, které jsou součástí Ottova slovníku naučného ve formě obrazových příloh na nečíslovaných stranách.

Horská vesnice v severní Itálii, starobylá vila s příliš mnoha místnostmi a zpustlou zahradou, poslední dědic vymírajícího šlechtického rodu, dva muži, kteří se nenávidí na život a na smrt, a přitom spolu nemají zdánlivě nic společného... Napínavý příběh s gotickou atmosférou působí, jako by se odehrával v jiném století, a přesto je výpovědí o současnosti a mistrným vykreslením mikrokosmu venkovské společnosti. Epické vyprávění o posedlosti mocí, přírodním živlu a osobní svobodě. Historik Matteo Melchiorre ve svém románovém debutu originálním způsobem uchopil téma individuálního osudu a otázku, jak se osvobodit od tíživé minulosti: člověk na ni nemá zapomenout, ale snažit se ji naopak co nejlépe poznat. „Ten zvláštní, ojedinělý jazyk vás dostane, je jako les, který se kolem vás rozrůstá, aniž byste si toho všimli.“ Paolo Cognetti Vydání knihy podpořilo Centrum pro knihy a četbu italského Ministerstva kultury.

Tom Robbins tentokrát nepřichází s novým románem, ale s knihou, která potěší zejména autorovy skalní fanoušky – se souborem časopiseckých článků, básní, úvah a drobných beletristických textů. Vzdává tu poctu svým hudebním (The Doors), literárním (Thomas Pynchon) i lidským idolům, a v úryvcích z rozhovorů dává nahlédnout do své autorské kuchyně. Přestože tyto drobné útvary povětšinou nevznikaly jen tak, nýbrž na objednávku, není těžké z nich vyčíst, na jakých teoretických základech staví Robbins barevné cirkusové stany svých románů; dokládají, odkud se vzala stylová virtuozita a kdo tvaroval vyhraněný světonázor tohoto mistra košaté metafory. Ti, kdo Robbinsovo dílo znají podrobně, mohou v textech s potěšením hledat zárodky budoucích postav a příběhů jeho knih.

Příběh anglické učitelky Harriet Leeové a její šestnáctileté dcery Perdity se zprvu zdá být zcela všední. Čtenář se však brzy ocitne uprostřed surreálného víru vyprávění, jež jej ze současného Londýna unese do (možná imaginární) země Harrietina dětství, kde její rodina peče neobyčejný perník. Nejraději ze všech jej má Harrietina přítelkyně Gretel, mysteriózní figura, jež Harriet zasahuje do života zcela nepředvídatelným způsobem a kvůli níž začne o dlouhá léta později Harrietina dcera pátrat po tajemství svého původu a onen surreálný vír se roztočí ještě víc Román Perník výmluvně dokládá, proč se Helen Oyeyemi řadí k nejuznávanějším britským spisovatelům současnosti: její fantaskní vyprávění se snovým nádechem čerpá inspiraci z pohádkových příběhů, staví na archetypech, odkazuje na klasickou literaturu i pop-kulturu, a to vše činí nesmírně vytříbeným jazykem a mimořádným stylem. Perník je přenádherný a omamně originální román () Helen Oyeyemi jím prokazuje, že je jedním z nejlepších anglofonních autorů dneška. National Public Radio Číst věty Helen Oyeyemi je jako chytit za ocas ohromné a nezkrotné živoucí stvoření, aniž by čtenář byť jen tušil, jaké že stvoření to vlastně je. Všechno v jejím psaní je tak živé, nepředvídatelné, místy vrtošivé, místy zlověstné, velmi často bizarní, a vždy zcela kouzelné () Hluboce inteligentní román postavený na nespoutané imaginaci. New York Times Píše dnes vůbec někdo srovnatelně jako Oyeyemi? () Není nadsazené konstatovat, že Helen Oyeyemi je génius. Los Angeles Times Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Jack Kerouac o svém díle často hovořil jako o souvislém celku tvořícím tzv. Duluozovu legendu a právě Jack Duluoz, autorovo alter ego, stojí v tomto případě přímo v názvu knihy, takže není pochyb o tom, co, nebo lépe řečeno kdo, bude hlavním tématem. Jack Duluoz své ženě, a tím pádem i čtenáři, vypráví, čím vším si musel projít v letech 1935–46. A že toho nebylo málo: před našima očima se odvíjí dobrodružný přerod ambiciózního maloměstského fotbalisty v intelektuála omámeného New Yorkem, stojíme po jeho boku na moři za druhé světové války i ve vězení při vyšetřování vraždy. To všechno má však jediné směřování – Kerouac, totiž Duluoz, je na nejlepší cestě k tomu, aby se stal kultovním autorem Beat Generation. Citlivější čtenáři možná uslyší jeho hlas, tak naléhavé je jeho překotné vyprávění, tak živý jeho jazyk. Možná se Duluoz občas chvástá, možná občas fňuká, ale nikdy, nikdy není nudný.

Závěr epické historické fantasy série o výpravě kyjevského knížete Svjatoslava proti Chazarské říši a kavkazským kmenům... Říše Chazarů padla, veliký kagan je mrtvý. Vlk v duši knížete Svjatoslava je však nenasytný. Kyjevské vojsko opouští vydrancovaná města na kaspických pobřežích a míří na Kavkaz, kde se na strmých úbočích tyčí pevnosti Alanů, Avarů a Kassogů. Alanská princezna Semira se s pomocí následníka chazarského trůnu Davida snaží včas dostat domů, aby zachránila své soukmenovce před zotročením a záhubou. Mezitím se v donských stepích na popud beje Heroda shromažďuje obrovské vojsko Pečeněhů. Která dobyvačná horda se spíše zmocní pokladů Kavkazu, odlehlých chazarských měst u Azovského moře, a hlavně pohraniční pevnosti Sarkel – Bílé věže? Jaký osud potká Ilju Muromce a ostatní členy bohatýrské družiny, rozvrácené temnými kouzly démonického Koščeje?

Autorka, Skotka žijící v Glasgow, se mnoho let zabývala obchodem s antikvárními knihami, odkud čerpala i námět pro svou veleúspěšnou prvotinu. Její ústřední postavou je Rilke, nevázaný homosexuál, odborník na starožitnosti zaměstnaný v aukční agentuře. Při likvidaci jedné pozůstalosti narazí na soubor snímků, jejichž obsahem je tzv. snuff pornografie (vyobrazené sexuální násilí končící skutečnou smrtí). Rilke začne pátrat, zda jsou fotografie reálné či jen aranžované. Při pátrání ho zvědavost a promiskuita zavádějí do všemožných bizarních míst zaplněných neméně bizarními figurkami. Román tvoří sled barvitých výjevů z glasgowského podsvětí a zřetězených setkání s jeho obyvateli – transvestity, prostituty, obchodníky s drogami a pornografií i dalšími okrajovými existencemi. Autorka postavy i situace líčí s vtipem a citem pro detail a nadsázku. Čtenářský zážitek z napínavého výletu po tajemstvích nočního města umocňuje autorčin svižný, zajímavý jazyk, přesně vystihující neobyčejnost námětu.

Největší potíž má u brilantního románu amerického autora z Clevelandu v Ohiu kritika s žánrovým zařazením - hranice mezi pulp fiction a vysokou literaturou je velmi úzká. Od počátku je jasné, že tři nesourodé vyprávěcí roviny budou do sebe nějak zapadat. V jedné sledujeme příběh Milese Cheshirea, který nepřestává ani po letech hledat svého bratra-dvojče -­­ ten za sebou nechává tajemné, pracně a podivně konstruované stopy a svého bratra vodí z jednoho neuvěřitelného místa na druhé. Ve druhé linii sledujeme příběh vyprávěný očima studentky střední školy, znuděné životem na malém městě, která uteče se svým charismatickým profesorem matematiky do opuštěného motelu kdesi v Nebrasce a která začne tušit, že všechno není, jak se zdálo být. Třetí vypravěč začíná šokující akcí: s uříznutou paží položenou v autě mezi nimi ho ve tři ráno veze jeho otec do nemocnice.

Co se v březnu 2011 v jaderné elektrárně Fukušima I stalo, co následovalo a jak havárie ovlivňuje přístup ke špičkovým technologiím a zejména k energetice? Přední český jaderný fyzik podrobně popisuje, co se stalo a proč, s jakým úsilím pracovníci elektrárny zabránili větším škodám a jak se jim podařilo udržet havárii i radiaci pod kontrolou – překvapivě totiž nedošlo k žádným obětem. Přitom zemětřesení a cunami si vyžádaly téměř dvacet tisíc životů. Kniha se však věnuje i širším souvislostem. Evakuace a s tím spojené sociální a psychologické dopady se dotkly rozsáhlé oblasti a postihly více než sto tisíc lidí. Jak postupuje likvidace následků a rekonstrukce postižených oblastí? Přírodním katastrofám a průmyslovým haváriím se ani v budoucnu bohužel lidstvo nevyhne a je důležité jejich pravděpodobnosti i následky co nejvíce snížit. Proto je porozumění tomu, co se ve Fukušimě stalo a děje, zajímavé nejen pro odborníky, ale pro každého, kdo sleduje současný vývoj lidské civilizace. Kniha je vybavena grafy, fotografiemi, tabulkami.

Kanadský frankofonní prozaik Dany Laferriere (nar. 1953) je původem z Haiti. Do Kanady emigroval roku 1978, působil nejprve jako novinář a publicista. V autobiograficky inspirovaném románu Jak se milovat s černochem a neunavit se, kterým se proslavil i díky vtipnému a chytlavému názvu, ironicky a s cynickou nadsázkou líčí rasové problémy soužití různých ras v Kanadě z velmi málo „politicky korektních“ pozic (například schválně používá slovo negr). Historii i současnost tohoto soužití nahlíží autor vtipným prizmatem erotiky, někdy i trošku drsnější, džezu, buddhismu a psychoanalýzy.

Jack Kerouac svůj bezpochyby nejlepší román Vize Codyho psal přibližně ve stejné době jako své nejznámější a nejprodávanější dílo, "bibli" beat generation Na cestě, to znamená počátkem 50. let. A přestože všichni, nejen jeho přátelé, například Allen Ginsberg, ale i další, stejně jako nakladatelští redaktoři věděli, o jaký klenot se jedná, v úplnosti vyšly Vize Codyho až v roce 1973, čtyři roky po Kerouakově předčasné smrti. Vysvětlení takové prodlevy je prosté: Kerouac zde jednoduše předběhl nejen svou dobu, ale i její literární vkus, a román tak byl po svém napsání příliš "horkým zbožím", aby si nakladatelé troufli vrhnout jej na trh. V čem tedy tkví jedinečnost a velikost Vizí Codyho? Především, Jack Kerouac se rozhodl odhodit veškerou autocenzuru, čteme zde tedy velice otevřené pasáže, jaké například v textu v podstatě cudného vyprávění Na cestě nenajdeme, Kerouac zároveň dává zcela průchod svému básnickému nadání. Součástí románu, který je věnován Kerouakově velkému příteli a inspiraci, Nealu Cassadymu (známe jej i z jiných románů, jako Deana Moriartyho v Na cestě, i Codyho Pomeraye), ve všech směrech zcela nespoutanému živlu, je přepis magnetofonových nahrávek jejich rozhovorů - a vedle literární hodnoty mají i historický význam, osvětlují totiž jejich minulost i zážitky dalších slavných beatniků, například Williama Burroughse, a opět jsou zcela otevřené. Jak píše v předmluvě Allen Ginsberg, jde o "naprostou výměnu informací a myšlenek plných lásky mezi dvěma muži, z nichž každý nabízí tomu druhému příběh své mysli - nevšední situace, jíž máme to privilegium být svědky." Kniha vychází v českém překladu vůbec poprvé a všem milovníkům nejen beat generation, ale dobré a poctivé literatury jako takové nabízí zcela nevšední zážitek. Protože, jak píše Ginsberg, "obejdeme-li Kerouaka, necháme stranou nesmrtelné srdce, knihu, jež je obrovitou mantrou porozumění a vroucí lásky k americkému muži, k jedné zápasící heroické duši."

Druhá próza autora úspěšného debutu "Slabost pro každou jinou pláž", který získal cenu Magnesia Litera 2007. Láska se rodí v křečích, nekonečně dlouho, pomalu. Rodí se od té doby, kdy se narodíme my. Někdy se nestihne narodit, do smrti. Málokdo se okamžitě naučí něco, co nikdy neviděl. Šternův pokus milovat je časem, místem i osobou vypravěče sevřená novela odehrávající se během několika dní na filmovém festivalu v Lázních - Karlových Varech. Je vyprávěna vnitřním hlasem hlavního hrdiny, třicetiletého Bertranda Šterna, jemuž nechybí nic, pouze znalost toho, co se mezi lidmi traduje jako "mezilidský vztah". "Šternův pokus milovat čtu jako obraz vyprazdňování současného světa. Erotika na pomyslné hranici porna a vulgarity umožňuje daleko ostřejší pohled na sociální rozpad globalizovaného světa - v tomhle smyslu považuji Zábranského za jediného opravdu výrazného českého autora, který se v této chvíli může srovnávat s podobně píšícími vrstevníky na východě i západě Evropy." (Zdenko Pavelka)