Argo strana 261 z 315

Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše. Monografie mladého německého historika Marka Spoerera rozšiřuje současný stav znalosti fenoménu nuceného pracovního nasazení moderních evropských dějin 20. století o čtyři nové úhly pohledu – všímá si způsobů získávání zahraničních dělníků a jejich nuceného nasazení za 2. světové války i v nacisty okupované Evropě; usiluje o statisticky přesné zachycení rozsahu nucené práce ve prospěch německého hospodářství v letech 1939–1945; hledá konkrétní viníky využívání otrocké nucené práce na straně státních úřadů Třetí říše i mezi jednotlivými německými průmyslníky a skicuje podobu poválečného odškodnění nuceně nasazených německými vládami až do přijetí odškodňovacích zákonů v Německu a v Rakousku v červenci roku 2000. Pro české prostředí je Spoererova práce navýsost aktuální i tím, že pojednává také o nucené práci českých dělníků v nacistickém válečném hospodářství.

V románu Pavana za mrtvou infantku vypráví Libuše Moníková slovy Francine Pallasové svůj příběh emigrantky, příběh ženy, která odešla roku 1968 z Prahy. Celým textem prostupuje pocit odcizení a zranitelnosti, vzpomínky na Prahu a na české pověsti. Na univerzitě Francine přednáší v seminářích o Arno Schmidtovi, Franzu Kafkovi a ženské literatuře. Bolest nad ztrátou Prahy, každodenní drobná zraňování, zakrnělé pozůstatky minulé, ale ještě ne zcela odeznělé války, jež se objevují v podtextu a jež Francinin odcizený, vše do podrobností rozebírající pohled nemůže přehlédnout – to vše se záhy lokalizuje v kyčelních bolestech.

V povídkové tvorbě je irský spisovatel William Trevor (1928) právoplatným nástupcem svého krajana Jamese Joyce a jeho slavných Dubliňanů. Vychází z irské lidové vypravěčské tradice a přetváří ji po svém: jeho naturalistické, slohově hutné a na významy bohaté texty vyprávějí o nehrdinských hrdinech všedního dne, jejichž napohled obyčejný život bývá v skrytu často až bizarní a plný všech možných lidských vášní i agonií. Trevor má pronikavé oko pozorovatele vnějších i vnitřních dějů, což mu spolu s vytříbeným jazykovým citem dovoluje spisovatelsky obstát i stranou módních trendů, a zůstat tak naprosto svůj. Českému čtenáři se už představil povídkovým výborem Andělé v Ritzu a novelou Děti z Dynmouthu.

Román současné britské spisovatelky. Svým výběrem postav z řecké mytologie: obra Atlase, který nese za trest na ramenou nebeskou klenbu, a udatného hrdiny Hérakla, který Atlasovu tíhu dočasně odejme, se známá britská spisovatelka rozhodla ze současného pohledu zkoumat lidskou osamělost, izolovanost, smysl pro odpovědnost, tíhu břemene a pojem svobody.

Nový překlad rozsáhlého kaleidoskopu portrétujícího stěžejní postavy beatnického hnutí. V tomto obsáhlém románu se znovu objevuje motiv pobytu požární hlídky v lesích národního parku Mount Baker, který známe už z Kerouacovy povídky Sám na vrcholu hory ze sbírky Osamělý poutník. Ústřední dějovou linkou je však Kerouacovo putování ze Spojených států do Mexika a do Tangeru ve společnosti jeho nejbližších přátel – Alena Ginsberga, Gregoryho Corsa, Codyho Pomeraye a Williama Burroughse – putování doprovázené alkoholem, drogami, ženami, ale i dychtivým vnímáním světa kolem. Jednoduše nekonvenční portrét myšlení a žití beat generation.

Nový překlad rozsáhlého kaleidoskopu portrétujícího stěžejní postavy beatnického hnutí. V tomto obsáhlém románu se znovu objevuje motiv pobytu požární hlídky v lesích národního parku Mount Baker, který známe už z Kerouacovy povídky Sám na vrcholu hory ze sbírky Osamělý poutník. Ústřední dějovou linkou je však Kerouacovo putování ze Spojených států do Mexika a do Tangeru ve společnosti jeho nejbližších přátel – Alena Ginsberga, Gregoryho Corsa, Codyho Pomeraye a Williama Burroughse – putování doprovázené alkoholem, drogami, ženami, ale i dychtivým vnímáním světa kolem. Jednoduše nekonvenční portrét myšlení a žití beat generation.

Sbírka lyrických básní prince Václava Českého, nejmladšího syna Jana Lucemburského a bratra římského císaře a českého krále Karla IV., kterou slavný kronikář francouzského středověku Jean Froissart vtělil do svého veršovaného rytířského románu „Méliador“. Mnohá z těchto písní zaujme neobyčejnou zpěvností a vycizelovaností i toho, kdo zná soudobou milostnou lyriku, šířící se již od 12. století po všech známých evropských dvorech. Václav je skládal francouzsky, v jazyce své matky Beatrix, spřízněné s francouzským královským rodem.

V povídkové tvorbě je irský spisovatel William Trevor (1928) právoplatným nástupcem svého krajana Jamese Joyce a jeho slavných Dubliňanů. Vychází z irské lidové vypravěčské tradice a přetváří ji po svém: jeho naturalistické, slohově hutné a na významy bohaté texty vyprávějí o nehrdinských hrdinech všedního dne, jejichž napohled obyčejný život bývá v skrytu často až bizarní a plný všech možných lidských vášní i agonií. Trevor má pronikavé oko pozorovatele vnějších i vnitřních dějů, což mu spolu s vytříbeným jazykovým citem dovoluje spisovatelsky obstát i stranou módních trendů, a zůstat tak naprosto svůj. Českému čtenáři se už představil povídkovým výborem Andělé v Ritzu a novelou Děti z Dynmouthu.

Sbírka lyrických básní prince Václava Českého, nejmladšího syna Jana Lucemburského a bratra římského císaře a českého krále Karla IV., kterou slavný kronikář francouzského středověku Jean Froissart vtělil do svého veršovaného rytířského románu „Méliador“. Mnohá z těchto písní zaujme neobyčejnou zpěvností a vycizelovaností i toho, kdo zná soudobou milostnou lyriku, šířící se již od 12. století po všech známých evropských dvorech. Václav je skládal francouzsky, v jazyce své matky Beatrix, spřízněné s francouzským královským rodem.

Otřepaná pravda říká, že se na našich středních školách nevyučuje filozofie, ale dějiny filozofie. Potom se nelze divit, že se filozofie stává synonymem sousloví "vznešená nuda". Tak tomu ale být rozhodně nemusí, vždyť filozofie je především uměním klást dobré otázky, jako například: Jak člověk vlastně pozná, že jeho rodiče nejsou čistě virtuální? Proč existuje vesmír? Měl bych jíst maso? Pokud navíc tyto otázky dokážete podat vtipnou, dialogickou, přímo sokratovskou formou, pak se vám může podařit zaujmout nejen dvanáctiletého puberťáka, ale vlastně kohokoli, kdo má čas zamyslet se nad nesamozřejmostí světa kolem nás.

Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše. Monografie mladého německého historika Marka Spoerera rozšiřuje současný stav znalosti fenoménu nuceného pracovního nasazení moderních evropských dějin 20. století o čtyři nové úhly pohledu – všímá si způsobů získávání zahraničních dělníků a jejich nuceného nasazení za 2. světové války i v nacisty okupované Evropě; usiluje o statisticky přesné zachycení rozsahu nucené práce ve prospěch německého hospodářství v letech 1939–1945; hledá konkrétní viníky využívání otrocké nucené práce na straně státních úřadů Třetí říše i mezi jednotlivými německými průmyslníky a skicuje podobu poválečného odškodnění nuceně nasazených německými vládami až do přijetí odškodňovacích zákonů v Německu a v Rakousku v červenci roku 2000. Pro české prostředí je Spoererova práce navýsost aktuální i tím, že pojednává také o nucené práci českých dělníků v nacistickém válečném hospodářství.

Leden, 1953. Na pařížské ulici se zhroutí český básník Jindřich Heisler. Za války ho v žižkovské garsonce ukrývala malířka Toyen a zachránila mu život. Po válce společně odjeli exilu, zatímco v Praze zvedla hlavu další hrůzná diktatura. Tajemství osudové lásky, tvorby a boje proti strachu uschovali Toyen a Heisler do surrealistických básní a obrazů. Jejich život a umění splynuly na pozadí hrůz dvacátého století… Poetická próza Terezy Brdečkové se stala základem filmu Toyen. Ilustrováno obrazy Toyen a kolážemi klasika českého filmu Jana Němce.

Podrobný a názorný výklad technik "cesty meče" - japonského samurajského bojového umění. Hiroši Ozawa je nositelem 7. danu v kendó. Pochází z rodiny, ve které má kendó dlouhou tradici. Sám působí jako učitel kendó, vedle toho je autorem knih o samurajských etikách. Ve své knize nejprve stručně popisuje historii kendó, jeho vývoj a úlohu v jednotlivých historických obdobích. Těžištěm textu je popis oblečení, způsobu jeho používání, držení meče, postojů a střehů a mnohých dalších detailů, důležitých pro pochopení základů kendó. Kniha vedle toho popisuje i používané techniky a taktiku jejich uplatnění v boji. Tyto pasáže jsou určeny především těm, kdo mají zažity základy a chtějí pokračovat ve výcviku obtížnějšími prvky. Závěrem se autor podrobně věnuje popisu tzv. kendó kat, tj. souborům předepsaných sestav, kdy jeden ze soupeřů provádí útok a druhý tento útok likviduje příslušnou technikou. Výklad je doplněn pravidly zápasů a směrnicemi, jak postupovat při soudcování. Součástí knihy je i seznam národních organizací, které jsou členy Mezinárodní federace kendó.

Básník a výtvarník Miroslav Huptych prošel řadu starých herbářů, knížek lékařských a bezmála kompletní bibliografii článků a knih sběratelů národopisného materiálu 19. století na téma lidového léčení. V knize se dočtete, jak se léčily tehdy běžné

Leden, 1953. Na pařížské ulici se zhroutí český básník Jindřich Heisler. Za války ho v žižkovské garsonce ukrývala malířka Toyen a zachránila mu život. Po válce společně odjeli exilu, zatímco v Praze zvedla hlavu další hrůzná diktatura. Tajemství osudové lásky, tvorby a boje proti strachu uschovali Toyen a Heisler do surrealistických básní a obrazů. Jejich život a umění splynuly na pozadí hrůz dvacátého století… Poetická próza Terezy Brdečkové se stala základem filmu Toyen. Ilustrováno obrazy Toyen a kolážemi klasika českého filmu Jana Němce.

Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše. Monografie mladého německého historika Marka Spoerera rozšiřuje současný stav znalosti fenoménu nuceného pracovního nasazení moderních evropských dějin 20. století o čtyři nové úhly pohledu – všímá si způsobů získávání zahraničních dělníků a jejich nuceného nasazení za 2. světové války i v nacisty okupované Evropě; usiluje o statisticky přesné zachycení rozsahu nucené práce ve prospěch německého hospodářství v letech 1939–1945; hledá konkrétní viníky využívání otrocké nucené práce na straně státních úřadů Třetí říše i mezi jednotlivými německými průmyslníky a skicuje podobu poválečného odškodnění nuceně nasazených německými vládami až do přijetí odškodňovacích zákonů v Německu a v Rakousku v červenci roku 2000. Pro české prostředí je Spoererova práce navýsost aktuální i tím, že pojednává také o nucené práci českých dělníků v nacistickém válečném hospodářství.