Argo strana 261 z 313

Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše. Monografie mladého německého historika Marka Spoerera rozšiřuje současný stav znalosti fenoménu nuceného pracovního nasazení moderních evropských dějin 20. století o čtyři nové úhly pohledu – všímá si způsobů získávání zahraničních dělníků a jejich nuceného nasazení za 2. světové války i v nacisty okupované Evropě; usiluje o statisticky přesné zachycení rozsahu nucené práce ve prospěch německého hospodářství v letech 1939–1945; hledá konkrétní viníky využívání otrocké nucené práce na straně státních úřadů Třetí říše i mezi jednotlivými německými průmyslníky a skicuje podobu poválečného odškodnění nuceně nasazených německými vládami až do přijetí odškodňovacích zákonů v Německu a v Rakousku v červenci roku 2000. Pro české prostředí je Spoererova práce navýsost aktuální i tím, že pojednává také o nucené práci českých dělníků v nacistickém válečném hospodářství.

Esej německého historika, v českém prostředí známého svou drobnou, avšak vlivnou Hitlerovou biografií, představuje pokus o vystižení základních tendencí německého vývoje ve 20. století. Německé dějiny a především německý imperialismus výrazně poznamenaly století dvou světových válek. Celkem právem tedy Jäckel mluví o německém století, neboť to byly právě Němci, kteří výrazně spoluvytvářeli obraz „krátkého věku“. Značnou pozornost však autor věnuje i Německu poválečnému, které se dokázalo postavit na nohy na troskách sebe sama a jež se díky „ekonomickému zázraku“ znovu stalo symbolem evropské prosperity. V Jäckelově práci tedy hrají stejně důležitou roli jak otázky politické, tak i hospodářské a kulturní – nejenom v „německém století“ totiž politika ovlivňovala kulturu, ale často tomu bylo i právě naopak.

Autory příspěvků v tomto sborníku jsou čeští historikové umění, působící na nejrůznějších místech. Vedle univerzitních profesorů a ředitelů institucí jsou mezi nimi i nedávní absolventi, soukromí podnikatelé i praktici z památkových ústavů, znalci aktuálního uměleckého dění i specialisté na středověké památky. Třetinu autorů tvoří ženy. Podobně široký je i rejstřík témat od filosofické analýzy přes metodologické spory až po aktuální výzvy k ochraně kulturního dědictví a otázky národní identity, od podílu na světové diskusi o kritické teorii až po specifickou otázku vývozu kulturních památek ze země. Editorka Milena Bartlová.

Autory příspěvků v tomto sborníku jsou čeští historikové umění, působící na nejrůznějších místech. Vedle univerzitních profesorů a ředitelů institucí jsou mezi nimi i nedávní absolventi, soukromí podnikatelé i praktici z památkových ústavů, znalci aktuálního uměleckého dění i specialisté na středověké památky. Třetinu autorů tvoří ženy. Podobně široký je i rejstřík témat od filosofické analýzy přes metodologické spory až po aktuální výzvy k ochraně kulturního dědictví a otázky národní identity, od podílu na světové diskusi o kritické teorii až po specifickou otázku vývozu kulturních památek ze země. Editorka Milena Bartlová.

Novela z Kerouacovy pozůstalosti vyšla až v roce 2002 a nečekaně doplnila ustálený obraz kanonizovaného autora. Jde o jednu z raných prací, ve které líčí příjezd mladého muže do velkoměsta, centra kulturního dění, které začíná okamžitě intenzivně poznávat. Kerouac zde vlastně popisuje prehistorii beatnického hnutí. První vydání v českém jazyce.

Kniha západoafrické mýtů a bajek z pera odborníka, který v Africe dlouhodobě žil, obsahuje teoretický, obsahově velmi bohatý úvod, a překlad folklorních, nezvyklých textů, pocházejících z relativně omezené oblasti, ovšem od několika etnických skupin, a umožňujících čtenáři proniknout do hloubky a mytologického bohatství malých a velkých afrických národů.

Kniha západoafrické mýtů a bajek z pera odborníka, který v Africe dlouhodobě žil, obsahuje teoretický, obsahově velmi bohatý úvod, a překlad folklorních, nezvyklých textů, pocházejících z relativně omezené oblasti, ovšem od několika etnických skupin, a umožňujících čtenáři proniknout do hloubky a mytologického bohatství malých a velkých afrických národů.

Kniha západoafrické mýtů a bajek z pera odborníka, který v Africe dlouhodobě žil, obsahuje teoretický, obsahově velmi bohatý úvod, a překlad folklorních, nezvyklých textů, pocházejících z relativně omezené oblasti, ovšem od několika etnických skupin, a umožňujících čtenáři proniknout do hloubky a mytologického bohatství malých a velkých afrických národů.

Výběr z celoživotního díla předního českého tibetanisty a sinologa Josefa Kolmaše zahrnuje jeho články a rozhovory z období 1956–2000, publikované v češtině v časopisech Nový Orient, Lidé a země, Universitní noviny a jiných periodikách. První a nejrozsáhlejší část sborníku tvoří články a stati, věnované historické minulosti tibetského státu, počínaje jeho zakladatelem Songcän Gampou, dále autor rozebírá otázky, související s nastolením úřadu dalajlámů a pančhenlámů. Intenzivní pozornost Kolmaš věnuje současným představitelům této duchovní linie v Tibetu.

Výběr z celoživotního díla předního českého tibetanisty a sinologa Josefa Kolmaše zahrnuje jeho články a rozhovory z období 1956–2000, publikované v češtině v časopisech Nový Orient, Lidé a země, Universitní noviny a jiných periodikách. První a nejrozsáhlejší část sborníku tvoří články a stati, věnované historické minulosti tibetského státu, počínaje jeho zakladatelem Songcän Gampou, dále autor rozebírá otázky, související s nastolením úřadu dalajlámů a pančhenlámů. Intenzivní pozornost Kolmaš věnuje současným představitelům této duchovní linie v Tibetu.

Výběr z celoživotního díla předního českého tibetanisty a sinologa Josefa Kolmaše zahrnuje jeho články a rozhovory z období 1956–2000, publikované v češtině v časopisech Nový Orient, Lidé a země, Universitní noviny a jiných periodikách. První a nejrozsáhlejší část sborníku tvoří články a stati, věnované historické minulosti tibetského státu, počínaje jeho zakladatelem Songcän Gampou, dále autor rozebírá otázky, související s nastolením úřadu dalajlámů a pančhenlámů. Intenzivní pozornost Kolmaš věnuje současným představitelům této duchovní linie v Tibetu.

Krátké období vlády českého krále Fridrich V. Falckého představuje nejen zlomový okamžik české minulosti, třicetileté války a dějin reformace, ale v mnoha ohledech převrat v dějinách ideologie, propagandy a utváření veřejného mínění. Kniha mladého olomouckého historika programově navazuje na práce Josefa Polišenského o vztahu Českého království a Anglie na přelomu 16. a 17. století. V úvodních kapitolách autor analyzuje kulturní obraz a podoby hospodářské a politické komunikace v Anglii a středovýchodní Evropě. Velkou pozornost rovněž věnuje rozvoji kalvinismu směrem k jeho militantním podobám a vytváření jeho obrazu jak v českém, tak především v anglickém prostředí. Nejrozsáhlejší část práce ale představuje analýza vytváření falckého mýtu a konstruování obrazu českého stavovského povstání za vlády anglického krále Jakuba I., jež měla zásadní dopad na mnohokrát diskutovanou pouze omezenou pomoc protestantské Anglie českým povstalcům. Kapitola „Válka (téměř) v přímém přenosu“ pak podává v české historiografii jedinečný obraz vzniku pravidelného novinového zpravodajství a jejich propagandistického snažení na počátku 17. století.

Krátké období vlády českého krále Fridrich V. Falckého představuje nejen zlomový okamžik české minulosti, třicetileté války a dějin reformace, ale v mnoha ohledech převrat v dějinách ideologie, propagandy a utváření veřejného mínění. Kniha mladého olomouckého historika programově navazuje na práce Josefa Polišenského o vztahu Českého království a Anglie na přelomu 16. a 17. století. V úvodních kapitolách autor analyzuje kulturní obraz a podoby hospodářské a politické komunikace v Anglii a středovýchodní Evropě. Velkou pozornost rovněž věnuje rozvoji kalvinismu směrem k jeho militantním podobám a vytváření jeho obrazu jak v českém, tak především v anglickém prostředí. Nejrozsáhlejší část práce ale představuje analýza vytváření falckého mýtu a konstruování obrazu českého stavovského povstání za vlády anglického krále Jakuba I., jež měla zásadní dopad na mnohokrát diskutovanou pouze omezenou pomoc protestantské Anglie českým povstalcům. Kapitola „Válka (téměř) v přímém přenosu“ pak podává v české historiografii jedinečný obraz vzniku pravidelného novinového zpravodajství a jejich propagandistického snažení na počátku 17. století.

Krátké období vlády českého krále Fridrich V. Falckého představuje nejen zlomový okamžik české minulosti, třicetileté války a dějin reformace, ale v mnoha ohledech převrat v dějinách ideologie, propagandy a utváření veřejného mínění. Kniha mladého olomouckého historika programově navazuje na práce Josefa Polišenského o vztahu Českého království a Anglie na přelomu 16. a 17. století. V úvodních kapitolách autor analyzuje kulturní obraz a podoby hospodářské a politické komunikace v Anglii a středovýchodní Evropě. Velkou pozornost rovněž věnuje rozvoji kalvinismu směrem k jeho militantním podobám a vytváření jeho obrazu jak v českém, tak především v anglickém prostředí. Nejrozsáhlejší část práce ale představuje analýza vytváření falckého mýtu a konstruování obrazu českého stavovského povstání za vlády anglického krále Jakuba I., jež měla zásadní dopad na mnohokrát diskutovanou pouze omezenou pomoc protestantské Anglie českým povstalcům. Kapitola „Válka (téměř) v přímém přenosu“ pak podává v české historiografii jedinečný obraz vzniku pravidelného novinového zpravodajství a jejich propagandistického snažení na počátku 17. století.

Krátké období vlády českého krále Fridrich V. Falckého představuje nejen zlomový okamžik české minulosti, třicetileté války a dějin reformace, ale v mnoha ohledech převrat v dějinách ideologie, propagandy a utváření veřejného mínění. Kniha mladého olomouckého historika programově navazuje na práce Josefa Polišenského o vztahu Českého království a Anglie na přelomu 16. a 17. století. V úvodních kapitolách autor analyzuje kulturní obraz a podoby hospodářské a politické komunikace v Anglii a středovýchodní Evropě. Velkou pozornost rovněž věnuje rozvoji kalvinismu směrem k jeho militantním podobám a vytváření jeho obrazu jak v českém, tak především v anglickém prostředí. Nejrozsáhlejší část práce ale představuje analýza vytváření falckého mýtu a konstruování obrazu českého stavovského povstání za vlády anglického krále Jakuba I., jež měla zásadní dopad na mnohokrát diskutovanou pouze omezenou pomoc protestantské Anglie českým povstalcům. Kapitola „Válka (téměř) v přímém přenosu“ pak podává v české historiografii jedinečný obraz vzniku pravidelného novinového zpravodajství a jejich propagandistického snažení na počátku 17. století.

České vydání monografie Rusko za starého režimu (Russia Under the Old Regime, vyšla prvně v roce 1974) se opírá o druhé, opravené vydání z roku 1992. Pipesova studie tvoří jakýsi klíč ke čtení autorových novějších prací o socialistickém a komunistickém Rusku. To do značné míry ovšem platí pro celou, dnes v českém prostředí hojně vydávanou produkci o ruských a sovětských dějinách 20. století, jež jaksi postrádá ukotvení ve starší ruské historii. Richard Pipes rozhodně není historikem politických dějin. Mnohem spíše bychom ho mohli nazvat historikem struktur a historikem společnosti. Protože však ruské dějiny od dob cara Ivana Hrozného až po nesmělou industrializaci konce 19. století tvoří pevný celek, pokusil se ve své vynikající knize postihnout právě patrimoniální povahu carského režimu, a to ve všech společenských vrstvách – car, služebná aristokracie, církev, úřednictvo, měšťanstvo a rolníci. Samostatně pak pojednal o roli inteligence v ruských dějinách a především o jejím vlivu na proměnu carského režimu ve druhé polovině 19. století. Na českém knižním trhu představuje Pipesova práce o vzniku právních a institucionálních základen, které umožnily vytvoření byrokratického policejního státu ovládaného komunisty, zcela ojedinělou publikaci.