Argo strana 263 z 313

V autobiografické koláži Květná neděle se kultovní, u nás dobře známý americký autor ohlíží za lety své spisovatelské kariéry, za svými kolegy z literární branže, za žijícími i zesnulými přáteli. To vše koření svým typickým černým humorem, jenž mu umožňuje psát jedním dechem o náboženství, sexuální revoluci i vzpomínkách na válku, aniž by pobuřoval více, než je bezprostředně nutné.

Protagonistou románu současného německého autora (narozen 1975) je mladý fyzik David Mahler, který se vědecky zabývá problémem času. Jedné noci zjistí, že druhý termodynamický zákon neplatí, čas nepostupuje lineárně dopředu. Ve stavu snového vytržení sepíše třicet stran matematicko-fyzikálního zdůvodnění. Čísla a vzorce jsou správné, základní fyzikální axiom tedy neplatí, minulost není minulost, zítřek může být včerejškem, minulé se teprve stane. Mahler se snaží svůj objev, který otřásá světem v samých základech, zveřejnit. Nepodaří se mu však proniknout do vnitřních kruhů vědeckého establishmentu, proto hledá podporu slavného fyzika, nositele Nobelovy ceny Borise Valentinova. Při honbě za nedostižitelným vědcem prožívá Mahler realitu tak, jako by byl jeho převratný objev potvrzen — svět se vykolejil z času. Mahlerovi se Valentinova nepodaří dostihnout, slavný vědec uniká. Osamělost, kterou Mahler trpí už od dětství, se stupňuje do nesnesitelnosti. Při osudném míjení Valentinova na závěr, kdy je setkání zdánlivě na dosah, a přesto nemožné, Mahler pod obrovitým zářícím sluncem umírá.

Pečlivý výběr překladů z tibetského písemnictví, který mapuje v celistvosti literaturu jednoho z nejpozoruhodnějších států světa. Najdeme zde pověsti, mýty či jímavé písně tibetského jogína Milarepy, milostné verše 6. dalajlámy, rozpustilé básničky tibetské lidové poezie, ukázky z tibetských kronik, atd. Kniha poskytuje celkovou představu o literatuře Tibetu. Sestavil Josef Kolmaš.

Revidovaný překlad slavného středověkého rukopisu, obsahujícího nejstarší a nejvelkolepější germánské mytické a hrdinské písně. Mytická část vypráví příběhy severských božstev od vzniku světa až po jeho soumrak, např. o moudrém Ódinovi, o zamilovaném Frejovi, o rozlíceném Thórovi, o šlechetném Baldrovi a o proradném Lokim. Hrdinská část pojednává o životech a skutcích lidí, jako byli Sigurd nebo Brynhilda, héroů známých i z německé mytologie a proslavených Wagnerovými operami. Překlad Ladislava Hegera z islandštiny zrevidovala a doslovem opatřila Helena Kadečková.

Humorně laděná rodinná sága kanadsko-židovského autora byla v roce 1990 nominována do užšího výběru Booker Prize a v témže roce získala Spisovatelskou cenu Britského společenství. Vypráví historii pěti generací rodiny Gurských, která se za časů prohibice protloukala pašováním alkoholu do arktických končin dálného severu, od poloviny devatenáctého století do současnosti. Postmoderně splétaný příběh plný absurdit dvacátého století osciluje svou stavbou mezi postupy tak rozdílných autorů, jakými byli Charles Dickens, Malcolm Lowry či Philip Roth. Tvůrce pečlivě míchá fikci a fakta, takže ve čtenáři zanechává dojem, že by toho potřeboval o rodině Gurských vědět ještě mnohem víc.

Záznam o objevitelské výpravě Portugalce Magellana zaujme svou bezprostředností a plastičností a barvitostí líčení dobrodružné plavby a překvapí množstvím informací. Rodem Benátčan a maltézský rytíř Antonio Pigafetta, který se do Magellanovy posádky zapsal pod jménem Antonio Lombardo, nejen pečlivě a důsledně shromažďoval do svých zápisků každodenní události, ale popisoval i život posádek pěti lodí při hledání západní cesty k ostrovům koření, Molukám. Výsledkem je poutavý a poučný cestopis, z něhož lze poměrně přesně rekonstruovat trajektorii plavby a také se seznámit s povahami jednotlivců i s atmosférou společnosti první třetiny 16. století.

Humorně laděná rodinná sága kanadsko-židovského autora byla v roce 1990 nominována do užšího výběru Booker Prize a v témže roce získala Spisovatelskou cenu Britského společenství. Vypráví historii pěti generací rodiny Gurských, která se za časů prohibice protloukala pašováním alkoholu do arktických končin dálného severu, od poloviny devatenáctého století do současnosti. Postmoderně splétaný příběh plný absurdit dvacátého století osciluje svou stavbou mezi postupy tak rozdílných autorů, jakými byli Charles Dickens, Malcolm Lowry či Philip Roth. Tvůrce pečlivě míchá fikci a fakta, takže ve čtenáři zanechává dojem, že by toho potřeboval o rodině Gurských vědět ještě mnohem víc.

Po řadě mužských hrdinů vypráví tento Potokův příběh dívka. Už jsme se s ní setkali ve Starých mužích o půlnoci. Davita se musí předčasně rozloučit s dětstvím. Na dálku prožívá, jak na druhé straně oceánu sílí fašismus a antisemitismus a propuká válka, přitom nahlíží do spletitých osudů svých rodičů, pocházejících z odlišných světů, a snaží se jim porozumět. A touží být šťastná.

Román ironicky nahlíží na módní hnutí New Age a na jisté směry feminismu, tedy na aktuální fenomény typické pro žhavý dnešek. V jeho příběhu o několika mužích a ženách se však skrývá univerzální přesah.

Román I Am the Clay napsal Chaim Potok v roce 1992. Tematicky v něm opouští svět židovské rodiny a obrací svoji pozornost do zcela odlišného prostředí. Po Knize světel se vrací ke svým zkušenostem duchovního v americké armádě v Koreji. Válečné útrapy Korejců tentokrát pozoruje z perspektivy tradiční korejské společnosti. Jednoduchým jazykem působivě vypráví dramatický příběh tří lidí, které svedla dohromady náhoda. Starší manželský pár najde při útěku ze své vesnice v příkopu jedenáctiletého těžce zraněného chlapce, který v ženě vyvolá vzpomínky na vlastní dítě, jež jí zemřelo po porodu.

Román ironicky nahlíží na módní hnutí New Age a na jisté směry feminismu, tedy na aktuální fenomény typické pro žhavý dnešek. V jeho příběhu o několika mužích a ženách se však skrývá univerzální přesah.

Představy o středověku se v mnohém ohledu liší od skutečnosti. Dominují jim hrady, rytíři a nekončící střety. Autor knihy tuto představu nepopírá, zároveň ji však poněkud modifikuje a doplňuje. Detailním způsobem se totiž táže po hloubce rozkolu, který s sebou přinesly různé vlny „velkých invazí“, zvažuje sílu a slabosti karolinského vojska, připomíná válečnický kontext, který obklopoval a podmiňoval středověký svět, zkoumá války jako prvek, který posiloval moc státu. Jeho práce přináší syntézu vytvářející nový obraz rytířského středověku, v němž si hlavní pozornost zasluhuje vztah mezi válkou a křesťanstvím, které, kromě toho, že přineslo ideu spravedlivé a svaté války, vytvářelo i předpoklady ke vzniku pacifismu a myšlenky nenásilí.

Dvacet předních českých a polských medievalistů v této knize předkládá dvacet originálních průhledů do pestrého světa středověku, jeho rituálů (korunovací, pohřbů, slavnostních příchodů do měst, skládání lenních slibů), zvyků, imaginací a každodenní reality i všudypřítomného zázračna. Čtenář může jejich prostřednictvím vstoupit do nitra středověkého kláštera, účastnit se panovnických reprezentací, nechat se unášet snem Karla IV., účastnit se pohřbu jeho děda, začíst se do vidění sv. Brigity či se ponořit do tajů svatovítské mozaiky.

"Člověku nakonec nezbude, než sám na sobě provádět vivisekci. Ale musí to dělat nestranně, to znamená s určitou dávkou cynismu. Protože kdyby to dělal se zadostiučiněním nebo dokonce s radostí, tak by se z něj stal buď magor, nebo snob", říká vypravěč textu s názvem Blízká setkání z této knihy. Spisovatel se v ní vrací zpět k žánru povídky, tentokrát obohacené o nové vypravěčské prvky, zároveň však zůstává věrný svému sebeironickému stylu, který dokáže ve čtenáři vyvolat pobavený smích a mrazení v zádech současně. Vždyť: Jak je to dlouho, co takhle žijem? Kudy zpátky ke křižovatce, kde by se to dalo ještě zachránit? Žijem akorát ze slov? A jak ty se cítíš v tomto životě?

Humorně laděná rodinná sága kanadsko-židovského autora byla v roce 1990 nominována do užšího výběru Booker Prize a v témže roce získala Spisovatelskou cenu Britského společenství. Vypráví historii pěti generací rodiny Gurských, která se za časů prohibice protloukala pašováním alkoholu do arktických končin dálného severu, od poloviny devatenáctého století do současnosti. Postmoderně splétaný příběh plný absurdit dvacátého století osciluje svou stavbou mezi postupy tak rozdílných autorů, jakými byli Charles Dickens, Malcolm Lowry či Philip Roth. Tvůrce pečlivě míchá fikci a fakta, takže ve čtenáři zanechává dojem, že by toho potřeboval o rodině Gurských vědět ještě mnohem víc.

Ucelený přehled služeb porodnic Čech, Moravy a Slezska s hodnocením. Informativní texty o přirozeném porodu doplněné autentickými porodními příběhy. Druhé, rozšířené vydání.