Argo strana 267 z 314

´Proč chci zrovna dvojplošník? No protože chci cestovat časem…Chci na sobě cítit vítr, když letím, chci, aby se lidi podívali, aby viděli, aby věděli, že ještě pořád existuje nebe.´ Takto uvádí tuto svou knihu světoznámý autor neobyčejných příběhů. Aby se dostal takzvaně ´do nebe´, vyzkoušel Richard Bach několik letadel, několik časových rovin i několik životů. Zalíbil se mu dvojplošník a letěl na něm z východního pobřeží Ameriky do Kalifornie, přes čtyři tisíce kilometrů, a tento osamocený let zaznamenal nejen jako letecké dobrodružství, ale také nezapomenutelnou cestu k objevení sebe sama.

´Proč chci zrovna dvojplošník? No protože chci cestovat časem…Chci na sobě cítit vítr, když letím, chci, aby se lidi podívali, aby viděli, aby věděli, že ještě pořád existuje nebe.´ Takto uvádí tuto svou knihu světoznámý autor neobyčejných příběhů. Aby se dostal takzvaně ´do nebe´, vyzkoušel Richard Bach několik letadel, několik časových rovin i několik životů. Zalíbil se mu dvojplošník a letěl na něm z východního pobřeží Ameriky do Kalifornie, přes čtyři tisíce kilometrů, a tento osamocený let zaznamenal nejen jako letecké dobrodružství, ale také nezapomenutelnou cestu k objevení sebe sama.

Sbírka povídek amerického prozaika polsko-židovského původu, který si svůj vypravěčský dar přivezl do Ameriky z rodného Polska, kde jako chlapec slýchával barvitá lidová vyprávění babiček a prababiček. Autor má hluboké porozumění pro paradoxy lidského života a zálibu v neuvěřitelných zápletkách, které přispívají k nesmírné čtivosti jeho povídek. Kniha je překladem originální sbírky povídek narozdíl od výboru Stará láska, vyšlého v Odeonu, který byl sestaven z několika různých povídkových sbírek.

Smrt není jen přirozeným zakončením života – iniciační smrt je důležitým předělem v životě příslušníků afrického kmene Sara. Autor, francouzský etnograf, sám podstoupil iniciaci, aby poznal různé tváře „nepravé” smrti – smrti rituální, výchovně zaměřené a kolektivní. Jeho svědectví je o to cennější, že Čad, kde kmen Sara sídlí, se přijetím islámu a křesťanství rychle vzdaluje vlastním tradicím.

Komplet obsahující Ottovu encyklopedii obecných vědomostí, Ottovu encyklopendii nové doby a mapové přílohy. Spolu 3 CD-ROM. Ottova encyklopedie jako elektronická kniha zcela zachovává původní grafickou podobu Ottova slovníku naučného. Stránku po stránce můžete listovat na monitoru počítače v Ottově encyklopedii asi tak, jako by jste drželi v rukách Ottův slovník naučný. Navíc máte k dispozici rychlý a všestranný vyhledávací aparát, který za vás v několika vteřinách všechny svazky Ottových slovníků "pročte" a umožní vám například dělat své vlastní rešerše. Ottova encyklopendie nové doby na CD-ROM je završením projektu Ottovy encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM. Obsahuje věrnou "digitální" repliku Ottova slovníku naučného nové doby, tedy dodatku k velkému Ottovu slovníku naučnému z let 1930-1943. Mapové přílohy k Ottově encyklopedii obecných vědomostí na CD-ROM jsou souborem map, postihující svět a jeho geopolitické rozdělení na přelomu 19. a 20. století - v době vydávání Ottových slovníků. Na CD-ROM disku je obsažen soubor 133 map, které jsou součástí Ottova slovníku naučného ve formě obrazových příloh na nečíslovaných stranách.

Kořeny poezie Tomáše Míky tkví v tradici hudebního a kulturního hnutí New wave z přelomu 80. let, u nás zatím doposud nepříliš využívané. Míka se soustředí zejména na popis zdeformovaných vztahů ty – já, ve kterých operuje s mírnou nihilistickou pózou, ironií a černým humorem… Mnohdy jsou východiska Míkových básní poznamenána existenciálním ztracením… ve světě, nikoliv však v rovině pouhého hledání, jak by se na debutanta zdálo. Opravdovost a osamocení… jsou vedle zvolněného verše zajímavým hlasem v současné poezii. Za zmínku jistě stojí i jistá modelovost prostředí, v němž se Míkův poetický svět odehrává, i bolestnost vlastní bezmoci, která není s to v tomto světě učinit vzpouru proti konvenčnosti, erotické vyprázdněnosti vztahů či samotě. (Michal Jareš) Tomáš Míka patří k předním českým překladatelům. Jeho vlastní tvorba zatím vycházela časopisecky. Kniha je doplněna CD ROMem s videozáznamy autorských čtení a promítání textů, ilustrace mají formu aktivních scanů.

Anglické vydání monografie o životě a díle Ladislava Sutnara. Jeho česká tvorba je mezinárodně uznávána a reprezentovala české umění na důležitých zahraničních výstavách. Jde o klíčové dílo amerického designu, které ´předběhlo´ svou dobu. Ladislav Sutnar v USA založil moderní vizuální komunikaci, např. firemní vizuální styl nebo různé formy informativních pomůcek v oblastech průmyslu, marketingu, popularizace vědy a ekologie. Jeho práce s informacemi předznamenává internet. Zároveň design odráží a často předstihuje soudobý vývoj volného umění. Sutnar se stal také jedním z prvních publicistů a teoretiků grafického designu. Jeho americká tvorba představuje dnes již klasickou kapitolu ve všech encyklopediích designu.

Tento román získal svému autorovi věhlas jednoho z nejlepších světových autorů humoristické prózy. Duddy Kravitz, vyrůstající na přelomu 40. a 50. let uprostřed montrealského židovského ghetta, bere za své dědečkovo heslo "Chlap bez půdy je nula". Při své zarputilé honbě za majetkem se pouští do krkolomných čachrů a podvodů a přes všechny nezdary nikdy neztrácí víru, že jeho sen skutečně stojí za to.

Nové vydání jedné z Allenových povídkových knih. Povídky v ní obsažené vznikaly v letech 1975 a 1980, než ho film zahltil natolik, že už mu na psaní nezbýval čas. Čestné místo mezi pracemi tohoto souboru patří takovým povídkám, jako je Postava Kugelmasse či sokratovská parodie Obrana Allenova.

Dva roky po prvním a slavném románu Vyhoďme ho z kola ven vyšel Keseymu v roce 1964 román druhý - Tak mě někdy napadá. Objevuje se v něm opět téma romantického superhrdiny - Kesey příběh zasadil do svého rodného kraje, do státu Oregon, a s dovedností skvělého fabulátora vypráví osudy svérázné dřevorubecké rodiny Stamperů, z níž se chce každý prosadit po svém. Sám Kesey prohlašoval, že tak dobrou knihu jako tuto už nikdy nenapíše.

Provokativní básnická sbírka ženské poetické skupiny Fatální Fámy. Společnou prvotinu zahajuje womanifest, v němž básnířky definují nejen svou tvorbu, ale především vlastní nazírání umění slova i života. Sbírku otevírá výbor Johanky Katové „Malá čarodějná“, s veršotepectvím AnnyGramové a Ropy Interior se může čtenář konfrontovat v částech „Podstatná přídavná jména“ a „Tortily s panenkovým pyré“. Fatálními fotografiemi sbírku doprovodila (zatím) poslední členka skupiny - blue. Doslov Vladimíra Novotného odkrývá konotace, jež mohou být platné v zasazení knihy do současného literárního i společenského kontextu. WOMANIFEST li Ustavujeme ženskou poetickou skupinu Fatální Fámy. /li li Víme, že pravá hemisféra je stejně dobrá jako ta levá. /li li Prohlašujeme, že boření ženských předsudků o mužích a mužských předsudků o ženách je nám vlastní. /li li Jsme naprosto přesvědčeny, že hormonální antikoncepce, potraty, menstruace a špinění jsou i mužskou záležitostí. /li li Jsme naprosto přesvědčeny, že poluce, zbytnění prostaty a předčasná ejakulace jsou i ženskou záležitostí. /li li Prohlašujeme milování za literární žánr. /li li Dáváme na vědomí, že jsme v novém tisíciletí nikdy orgasmus nepředstíraly. /li li Oznamujeme, že mužům penis nezávidíme. Zvláště některým. /li li Vyhrazujeme si právo být krásnými intelektuálkami. /li li Naprosto odmítáme povinnost být krásnými intelektuálkami. /li /ul

Provokativní básnická sbírka ženské poetické skupiny Fatální Fámy. Společnou prvotinu zahajuje womanifest, v němž básnířky definují nejen svou tvorbu, ale především vlastní nazírání umění slova i života. Sbírku otevírá výbor Johanky Katové „Malá čarodějná“, s veršotepectvím AnnyGramové a Ropy Interior se může čtenář konfrontovat v částech „Podstatná přídavná jména“ a „Tortily s panenkovým pyré“. Fatálními fotografiemi sbírku doprovodila (zatím) poslední členka skupiny - blue. Doslov Vladimíra Novotného odkrývá konotace, jež mohou být platné v zasazení knihy do současného literárního i společenského kontextu. WOMANIFEST li Ustavujeme ženskou poetickou skupinu Fatální Fámy. /li li Víme, že pravá hemisféra je stejně dobrá jako ta levá. /li li Prohlašujeme, že boření ženských předsudků o mužích a mužských předsudků o ženách je nám vlastní. /li li Jsme naprosto přesvědčeny, že hormonální antikoncepce, potraty, menstruace a špinění jsou i mužskou záležitostí. /li li Jsme naprosto přesvědčeny, že poluce, zbytnění prostaty a předčasná ejakulace jsou i ženskou záležitostí. /li li Prohlašujeme milování za literární žánr. /li li Dáváme na vědomí, že jsme v novém tisíciletí nikdy orgasmus nepředstíraly. /li li Oznamujeme, že mužům penis nezávidíme. Zvláště některým. /li li Vyhrazujeme si právo být krásnými intelektuálkami. /li li Naprosto odmítáme povinnost být krásnými intelektuálkami. /li /ul

Čarodějnictví a zemědělské kulty v 16. až 17. století je kniha (v prvním vydání se objevila v roce 1966), v níž autor rekonstruuje události z konce 16. a z poloviny 17. století a vrhá nové světlo na obecný problém čarodějnictví. Nositelé kultu plodnosti, jimž se ve Furlansku (kraji na severu Itálie) říkalo benandanti, byli zpočátku považování za ochránce úrody, avšak pod nátlakem inkvizice se v poměrně krátké doby proměnili v nenáviděné nepřátele – čarodějníky. Proměna jejich podoby je svým způsobem příkladná pro intelektuální uvažování mužů církve, jejichž představy se pak prostřednictvím inkvizičních tribunálů dle Ginzburga zahnízdily i v myslích obyčejných, nevzdělaných laiků. Kniha o benandantech je důležitá i proto, že v ní autor poprvé důkladně prozkoumal dokumenty, jimž do té doby nebyla věnována pozornost, a na jejich základě se mu podařilo doložit lidový původ čarodějnictví.

Čarodějnictví a zemědělské kulty v 16. až 17. století je kniha (v prvním vydání se objevila v roce 1966), v níž autor rekonstruuje události z konce 16. a z poloviny 17. století a vrhá nové světlo na obecný problém čarodějnictví. Nositelé kultu plodnosti, jimž se ve Furlansku (kraji na severu Itálie) říkalo benandanti, byli zpočátku považování za ochránce úrody, avšak pod nátlakem inkvizice se v poměrně krátké doby proměnili v nenáviděné nepřátele – čarodějníky. Proměna jejich podoby je svým způsobem příkladná pro intelektuální uvažování mužů církve, jejichž představy se pak prostřednictvím inkvizičních tribunálů dle Ginzburga zahnízdily i v myslích obyčejných, nevzdělaných laiků. Kniha o benandantech je důležitá i proto, že v ní autor poprvé důkladně prozkoumal dokumenty, jimž do té doby nebyla věnována pozornost, a na jejich základě se mu podařilo doložit lidový původ čarodějnictví.

Čarodějnictví a zemědělské kulty v 16. až 17. století je kniha (v prvním vydání se objevila v roce 1966), v níž autor rekonstruuje události z konce 16. a z poloviny 17. století a vrhá nové světlo na obecný problém čarodějnictví. Nositelé kultu plodnosti, jimž se ve Furlansku (kraji na severu Itálie) říkalo benandanti, byli zpočátku považování za ochránce úrody, avšak pod nátlakem inkvizice se v poměrně krátké doby proměnili v nenáviděné nepřátele – čarodějníky. Proměna jejich podoby je svým způsobem příkladná pro intelektuální uvažování mužů církve, jejichž představy se pak prostřednictvím inkvizičních tribunálů dle Ginzburga zahnízdily i v myslích obyčejných, nevzdělaných laiků. Kniha o benandantech je důležitá i proto, že v ní autor poprvé důkladně prozkoumal dokumenty, jimž do té doby nebyla věnována pozornost, a na jejich základě se mu podařilo doložit lidový původ čarodějnictví.

Nejnovější román bývalého londýnského řidiče autobusů, který se prosadil svou navýsost originální prvotinou Ohrady pro zvířata. Mills opět předvedl, že ač klasicky nevzdělán, má rozhodně předpoklady řadit se po bok samotného Samuela Becketta. Příběh-nepříběh hrdiny-nehrdiny – obyvatele domu na jakési pustině, zeměpisně neurčené, je ještě obecnějším a tajemnějším podobenstvím o naší moderní době než autorova prvotina. Pustina, domek, běžné zařízení a odpolední čaje, žena, co se odněkud vezme a nastěhuje se, přicházející návštěvy, lidé, kteří houfně odcházejí na jakousi zvláštní stavbu.