Argo strana 305 z 313

Kniha emeritního profesora na pařížské Université I, kde založil a řídil Ústav studií soudobých dějin střední Evropy, je výsledkem jeho dlouholetého zájmu o českou kulturu v letech 1890 - 1928. Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel. Na základě historické analýzy člověka a jeho díla předkládá Bernard Michel také novou interpretaci díla Franze Kafky. Na jeho příkladu stejně jako na příkladu dalších předních tvůrců (R. M. Rilke, M. Brod, G. Meyrink, J. Hašek, K. Čapek, J. Kotěra, F. Bílek, A. Mucha,E. Filla a B. Kubišta) dokládá, že v pražské společnosti byla zastoupena intelektuální elita všech tehdejších evropských uměleckých avantgardních stylů.

Proslulý brazilský spisovatel Paulo Coelho vyznává jedno krédo: mluvit o tom, co ho znepokojuje, nikoliv o tom, co chtějí lidé slyšet. Autor se ve svém románu inspiroval příběhem mladé Brazilky. Venkovská dívka podepíše v Rio de Janeiru s evropským podnikatelem smlouvu, která jí má zajistit kariéru tanečnice, když však pozná skutečné podmínky práce v ženevském podniku, dá přednost svobodnějšímu životu prostitutky. Tak předčasně vyzrává a vzdaluje se ideálům mládí, místo snů má cíl: našetřit peníze na koupi statku v Brazílii. Je zklamána citovými i sexuálními „vzory“ a představa harmonického tělesného i duševního splynutí dvou lidí jí připadá zcela utopická. Jakmile však symbolicky vkročí na starobylou poutnickou Svatojakubskou cestu, která Ženevou prochází, rázem se její tělo i duše začínají působením lásky opět shledávat. Coelhův román Jedenáct minut není konvenčním vyprávěním o lásce a sexu, ale odvážným a velmi potřebným varováním před tím, co autor nazývá falešnými modely sexu.

Vtipně a bohatě ilustrovaná encyklopedie přináší nepřeberné množství informací o dávných tvorech, kteří nepřestávají fascinovat děti (i dospělé).

Umberto Eco v publikaci Skeptikové a těšitelé analyzuje jednotlivé podoby kultury a pseudokultury a jejich přijetí "konzumentem". Jak dochází k tomu, že právě v těch strukturách, v nichž fungujeme, přestává být strategie touhy neutrálním nástrojem, který je tu od toho, abychom byli všichni šťastní a veselí? Jelikož se nás ani nedotklo tušení, že něco takového by vůbec bylo možné, stává se naše vlastní práce jakousi negativní utopií, deskripcí děsivé industriální krajiny, obydlené šťastnými a nezodpovědnými roboty. Cesty hledání opravdové skutečnosti jsou sami o sobě literárním dobrodružstvím vedoucím nás skrze jednotlivé obory lidské iracionality. O tom je tato kniha. Zkrátka kniha, nad kterou opravdu neusnete.

Napínavý příběh pro dospívající čtenáře, oživený blogovými záznamy, fiktivními výstřižky z tisku i zajímavými fakty z mayské historie, je založen na prastarém mayském proroctví, obsaženém v Ixově kodexu, o zkáze světa, která má nastat v prosinci roku 2012. Josh, syn známého odborníka na historii Mayů, vede docela obyčejný život – do doby, než se dozví, že jeho otec zahynul při pádu sportovního letadla v Mexiku. Byla to ale opravdu jen nehoda? Proč se otcovo letadlo odchýlilo od plánované trasy? V hloubi mexické džungle, s najatým vrahem v patách, se Josh snaží zjistit pravdu o svém otci a odhalit neuvěřitelné tajemství dávno ztracené civilizace – a přitom zůstat naživu.

Román Petr Camenzind, vydaný poprvé roku 1904, založil Hesseho literární věhlas. Zachycuje vývoj mladého umělce, jenž po delším putování a sbírání zkušeností názorových i citových dospívá ke skeptickému postoji v otázce existence umělce v současné společnosti. Hesseho text navazuje na tradici německého vývojového románu a dodnes neztratil nic na svém půvabu a barvitosti.

Průvodce kapesního formátu přináší zajímavé i praktické informace o asi 360 vybraných hradech severovýchodních a středních Čech, Kladska a Českosaského Švýcarska. Území popisované průvodcem je rozděleno do 11 celků: 1. Praha, Polabí a dolní Poohří, 2. východní Krušnohoří, 3. České středohoří, 4. Českosaské Švýcarsko, 5. Lužické hory, 6. Českolipsko a Kokořínsko, 7. Pojizeří, 8. Jičínsko, 9. Železné hory a Poličsko, 10. východní pohraničí a 11. Kladsko. Všechny objekty jsou ve zmíněných oblastech rozděleny na dvě skupiny. V první skupině jsou popsány zachované hrady, hradní zříceniny či zachované nadzemní relikty zdiva hradních zřícenim, ve druhé potom zbývající objekty, dochované v podobě terenních nerovností nebo stavby zaniklé. Popisy jednotlivých hradů obsahují: stručnou charakteristiku objektu, bližší upřesnění polohy hradu s možnostmi přístupu, odkaz na mapu edice Klubu českých turistů 1:50 000 s číslem mapového listu, popis možností rozhledu do okolní krajiny, stručné dějiny objektu s jeho stavebním vývojem, zajímavosti a pověsti týkající se hradu. Součástí popisu dochovaných objektů je perokresba, která znázorňuje současný stav hradu při pohledu z ptačí perspektivy. Publikace je doplněna výběrovým soupisem použité literatury a rejstříkem.

Zima roku 1981. Poklidný život na stockholmském předměstí Blackeberg naruší podivné události. Nejprve nedaleko objeví mrtvolu chlapce, kterého vrah nechal záměrně vykrvácet. Vše nasvědčuje tomu, že by mohlo jít o rituální vraždu. A to je jenom začátek. Místní obyvatele pozvolna zachvátí strach a bojí se v noci vycházet z domu. Nikdo z nich ale netuší, co se opravdu děje. Dvanáctiletý Oskar má zatím jiné starosti. Jeho spolužáci ho už dlouho šikanují a on se jim nedokáže postavit. Marně sní o pomstě. Dokud se do vedlejšího bytu nenastěhuje postarší muž s holčičkou. Jmenuje se Eli. Oskar se s Eli spřátelí. Jeho nová kamarádka je ale poněkud divná. Vychází ven jen v noci, i v mrazu chodí nalehko a často bývá hladová. Navíc trvá na tom, že nemůže vejít dovnitř, dokud ji nepozve dál. Přesto mezi nimi vzniká silné pouto. Pusť mě dál (šv. Lat den rätte komma in, 2004) je románový debut švédského spisovatele Johna Ajvida Lindqvista (*1968). "Všechno v mé knize je v podstatě pravda, jenom se to stalo trochu jinak," říká autor. Tento upíří horor o první lásce ze švédského předměstí, kde Lindqvist sám vyrůstal, vzbudil na švédské literární scéně senzaci, byl přeložen do řady jazyků a zatím vyšel v jedenácti zemích. Stejnojmenný film Tomase Alfredsona podle Lindqvistova vlastního scénáře měl ve Švédsku premiéru v roce 2008. V současné době se připravuje americká filmová adaptace pod názvem Let Me In.

Jack a Melissa McGuanovi se těší ze své ani ne roční adoptivní dcerky Angeliny. Jednoho dne jim ale zavolá úřad pro adopce s informací, že biologický otec dítěte Garrett, osmnáctiletý student střední školy, chce Angelinu do své péče. Krátce nato mladík rodinu navštíví a má na pomoc svého otce, mocného oblastního soudce Morelanda. To on usiluje o navrácení dítěte do své rodiny. Muži dají McGuanovým tři týdny na to, aby se s dcerkou rozloučili, potom ji musí odevzdat. McGuanovi se vzepřou a rozhodnou se s Morelandem bojovat. Ukáže se totiž, že dítěti hrozí v jeho spárech vážné nebezpečí.

Kniha sleduje politický a osobní život přední osobnosti českých dějin přelomu 19. a 20. století.

Milostný román odehrávající se za habsbursko-turecké války v letech 1663-1664. Hrdinka knihy Tereza provází svého bratra do Nových Zámků, v tehdejší době významné pevnosti na říšské hranici při Dunaji, a zažívá několik týdnů obléhání města otomanskou armá

Obsáhlé, encyklopedicky pojaté dílo z pera dvou odborníků na danou problematiku zachycuje poslední stav vědomostí o významném typu sochařských děl, které se výrazně uplatňují v městských a vesnických prostorech i ve volné krajině. Je zde představeno celkem 165 sloupů a pilířů, existujících i zaniklých, známých i umělecky průměrných. Knihu doplňuje několik set černobílých fotografií a barevná obrazová příloha.

Nikoli náhodou dává autor svým židovským dějinám titul Putování. Líčí příběh menšinového národa, který je stále na cestě. Nesplývá s ostatními kulturami a bývá všude jen hostem, více či méně vítaným a dříve či později perzekvovaným a vyháněným. Nejprve nás provádí civilizacemi jeho starozákonních sousedů, jejichž dny slávy dávno pohasly, a poté sleduje židovskou pouť světem antiky, křesťanství a islámu. Čtenáři se dostává do ruky historie Židů, kterou sepsal velký romanopisec (Jmenuji se Ašer Lev, Vyvolení), předkládající nám osudy svého lidu.

V období zahrnutém ve třetím díle (1688 až 1815) historické práce ovlivnily vývoj lidstva tři revoluce: anglická revoluce (1688), americká revoluce (1775) a revoluce ve Francii (1789). Za těmito politickými otřesy, skrytě a nepozorovaně, probíhaly revoluce ve vědě a výrobě, jež položily základy průmyslového věku, v němž žijeme dodnes.

Bretaň, divoký skalnatý, větrem a vodou zkoušený poloostrov, který vybíhá na západě Francie do Atlantického oceánu, je tajuplná země, jejíž nejstarší obyvatelé dodnes používají jazyk svých předků, keltskou bretonštinu. Možná právě keltský původ zdejších lidí, spolu s živly, které neustále na tuto malou a malebnou zemi útočí, působily na mnohdy poněkud ponurou fantazii Bretonců natolik, že nenajdete jedinou usedlost, lesík, zátoku nebo skálu, ke které by se nevázala nějaká legenda nebo pověst. Výběr z příběhů, jejichž kořeny často sahají do dob před příchodem křesťanství, přibližuje českým čtenářům kouzlo této západní výspy Evropy a způsob myšlení jejích obyvatel.

Matéo Maximoff byl význačný romský spisovatel narozený v Barceloně, který však většinu života prožil v Francii a je autorem jedenácti knih. První z nich, román Sudba Ursitorů, vznikl za zajímavých okolností – v roce 1937 jej dvacetiletý Maximoff napsal ve vězení na popud svého právníka, který jej vzápětí nadšeně doporučil pařížskému nakladatelství Flammarion jako „první cikánský román prvního cikánského autora“, a peníze od nakladatele pak za pomohly Maximoffově rodině za druhé světové války přežít v internačním táboře. Příběh Roma Arnika, jehož život je rozhodnutím mytických Ursitorů spjat s ohořelým kusem dřeva, se odehrává v Rumunsku v blíže neurčené historické epoše, a to na pomezí světa kočovných Romů a světa bílé většiny; Maximoff v románu zpracoval romskou legendu do košaté historie osvětlující mnohé z pověr a zákonitostí vlastního lidu, a úsporným stylem připomínajícím naivní obrazy líčí tragédii, k níž dospěje ten, kdo se pokusí tyto nepsané zákony porušit.