Argo strana 306 z 311

Tibet vždy představoval neznámou a tajemstvím opředenou zemi, která skrývá svá tajemství za hradbou nepřístupných hor. Povědomí o jeho existenci se do Evropy dostalo až ve středověku, ale živé svědectví o této zemi s její tradiční kulturou, náboženst vím

Kompas je manuál pro výchovu k lidským právům, určený vedoucím skupin mládeže, učitelům a dalším pedagogům. Předkládá náměty a aktivity podporující zapojení mladých lidí a rozvíjející pozitivní postoj k lidským právům v jejich bezprostředním okolí. Výchova k lidským právům je zde chápána v širokém smyslu — jako vzdělávací programy a aktivity orientované na podporu rovnosti v lidské důstojnosti. Manuál je výsledkem práce týmu autorů a pedagogů z různých oborů a odlišných kulturních prostředí. Je založen na metodách zážitkové pedagogiky a neformálních vzdělávacích přístupech, které kladou důraz na ty, kdo se učí, na prostředí, v němž žijí, a na problémy, které je zajímají. "Domnívám se, že člověk nepatři svému státu nebo své říši. Domnívám se, že jsme všichni jako členové lidského rodu jedním velkým společenstvím. Tím spíš dnes, kdy vstupujeme do éry jediné globální civilizace. Domnívám se, že nikomu z nás nemůže být lhostejno, co se děje s někým jiným, byť na místě vzdáleném. Nemůžeme tolerovat státu, byť to byl stát sebemocnější, utlačování člověka, potlačování jeho svobod, jeho práv. Existuje totiž vyšší hodnota, než je stát, a touto hodnotou je právě člověk. Stát, jak známo, má sloužit člověku, nikoli naopak. Pokud člověk slouží svému státu, pak by mu měl sloužit jenom v tém míře, v jaké to je nutnou součástí dobré služby státu všem jeho občanům. Lidská práva jsou nad právy států. Lidské svobody jsou vyšší hodnotou než suverenita státu. Mezinárodní právo chránící jedinečnou lidskou bytost by mělo být nadřazeno mezinárodnímu právu chránícímu stát." Z předmluvy Václava Havla

Ve třech povídkách a jedné novele zažívají hrdinové události, které je vrhají do situací, v nichž nenacházejí řešení. V napjaté atmosféře souběhu okolností sledujeme jejich boj o nalezení aspoň nějakého východiska.

Je květen 1942 a výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš se připravují na cíl operace Antropoid: zabít Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava, "pražského kata" a "blonďatou bestii". Druhého nejvyššího muže v hierarchii SS provází šeptem pronášená tajemná zkratka HHhH: Himmlers Hirn heißt Heydrich - Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich. Ne nadarmo - Heydrich totiž patří k hlavním organizátorům židovského holocaustu neboli Endlösungu...Strhující prvotina francouzského spisovatele Laurenta Bineta, který dlouho pobýval na Slovensku a v Česku, barvitě vykresluje okolnosti "nejodvážnějšího protinacistického činu v dějinách druhé světové války" a novátorsky v něm zkoumá vztah mezi realitou a fikcí. Autor za svůj román obdržel prestižní Goncourtovu cenu 2010 pro nejlepší debut.

Majster budhistickej tradície spája starobylú múdrosť Tibetu s moderným výskumom smrti, umierania a povahy vesmíru. Veľmi jednoduchými a výstižnými slovami opisuje podstatu známej Tibetskej knihy mŕtvych. Ukazuje nám neobvyklú nádej, ktorá je v smrti, aj ako môžeme prekonať strach zo smrti či starať sa o umierajúcich.

Kniha českého literárního vědce, historika umění a estetika Josefa Vojvodíka zkoumá vztah avandgardního umění první poloviny 20. století k umění baroka a manýrismu. Na desítkách příkladů z výtvarného umění i literárních textů ukazuje, jak avandgardní umělci i s moderními interpretačními přístupy pracující teorici uvažovali o barokním umění jako umění veskrze moderním, uměním, jež v sobě nese rysy avangardy, jež bourá ztrnulé přistupy a vůči nim v opozici staví umění, jež odráží ducha nové doby.

Do výboru Poznámky na krabičkách od sirek (La bustina di Minerva) zařadil Umberto Eco ty nejzajímavější ze sloupků, které v posledních deseti letech vycházely pod stejným názvem v magazínu Espresso. Ve vtipných a čtivých článcích se Eco zamýšlí nad problémy současného světa, italské a západní společnosti, tisku nebo budoucnosti knih v době internetu, nechybí však ani několik opatrných předpovědí pro třetí tisíciletí a Ecovy typické „hříčky“.

Kompas je manuál pro výchovu k lidským právům, určený vedoucím skupin mládeže, učitelům a dalším pedagogům. Předkládá náměty a aktivity podporující zapojení mladých lidí a rozvíjející pozitivní postoj k lidským právům v jejich bezprostředním okolí. Výchova k lidským právům je zde chápána v širokém smyslu — jako vzdělávací programy a aktivity orientované na podporu rovnosti v lidské důstojnosti. Manuál je výsledkem práce týmu autorů a pedagogů z různých oborů a odlišných kulturních prostředí. Je založen na metodách zážitkové pedagogiky a neformálních vzdělávacích přístupech, které kladou důraz na ty, kdo se učí, na prostředí, v němž žijí, a na problémy, které je zajímají. "Domnívám se, že člověk nepatři svému státu nebo své říši. Domnívám se, že jsme všichni jako členové lidského rodu jedním velkým společenstvím. Tím spíš dnes, kdy vstupujeme do éry jediné globální civilizace. Domnívám se, že nikomu z nás nemůže být lhostejno, co se děje s někým jiným, byť na místě vzdáleném. Nemůžeme tolerovat státu, byť to byl stát sebemocnější, utlačování člověka, potlačování jeho svobod, jeho práv. Existuje totiž vyšší hodnota, než je stát, a touto hodnotou je právě člověk. Stát, jak známo, má sloužit člověku, nikoli naopak. Pokud člověk slouží svému státu, pak by mu měl sloužit jenom v tém míře, v jaké to je nutnou součástí dobré služby státu všem jeho občanům. Lidská práva jsou nad právy států. Lidské svobody jsou vyšší hodnotou než suverenita státu. Mezinárodní právo chránící jedinečnou lidskou bytost by mělo být nadřazeno mezinárodnímu právu chránícímu stát." Z předmluvy Václava Havla

Paulo Coelho, který je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů dnešní doby, uveřejnil své knihy, přeložené do 66 jazyků, ve 160 zemích. Právě vychází jeho třetí román z roku 1990, ve kterém navazuje v jiné poloze na svůj proslavený román Alchymista. Brida je skutečný příběh jedné z nejmladších učitelek čarodějnické tradice. Ve stále témž duchu, jemuž vděčí za svůj světový věhlas, Paulo Coelho vypráví o prvních krocích tehdy jednadvacetileté dívky, která se jednoho dne rozhodla, že svůj osud spojí s tajemstvími magie. Brida O’Fern, mladá Irka z Dublinu, se vždy zajímala o mystiku. Navštěvovala různé kurzy, v knihkupectvích listovala v knihách pojednávajících o dávných tajemstvích. Díky ponaučením Mága z Folku a své učitelky Wiccy se seznámí s Tradicí Luny, je zasvěcena za jarní rovnodennosti a poznává muže, s nímž chce spojit svůj další život, navazující na starobylé duchovní tradice. Příběh Bridy, která v osmdesátých letech minulého století hodlá jít cestou duchovního hledání podle dávných keltských tradic, spojuje autor s osudem mladé Loni v posledních dnech obléhání katarské pevnosti Montsegur v Okcitánii 13. století.

Monumentální práce předního britského historika Iana Kershawa představuje dosud nejucelenější a nejrozsáhlejší životopis vůdce nacistického hnutí. V prvním díle se čtenář seznámí nejprve s Hitlerovým původem, rodinným prostředí a dospíváním. Setká se tu s Hitlerovým jediným skutečně blízkým druhem, Augustem Kubizkem, chlapcem českého původu, v jehož společnosti Hitler prožil formující období svého mladí. Poté autor podrobně sleduje „vůdcův“ dobrovolný vstup do armády v době první světové války, počátky politické dráhy, nezdar v mnichovském puči, jeho překonání a následnou cestu k převzetí moci. Za pomoci nejnovějších pramenů, mimo jiné obohacených nedávným zpřístupněním bývalých sovětských archivů, metodou spojení biografického přístupu a studia dějin společnosti předkládá jak obraz Hitlerova nitra, tak společenských dějů, tolik osudových nejen pro Německo, ale i pro celý svět 20. století.

Výlet za indonéskými legendami a mýty začneme v Acehu na severním výběžku Sumatry a zakončíme až na dalekém Irianu. Cestou přes další ostrovy navštívíme královské paláce i rybářské chýše, budeme se prodírat hustou džunglí a nahlédneme do žhavých jícnů rozhněvaných sopek. Průvodci nám budou obři a démoni, princezny a králové a jejich počestní i ničemní poddaní. Malinko se zdržíme cestou do nebeské říše, kam nás pozvou víly a bohové. Zpátky na zemi ještě stačíme zaskočit za mazaným jelínkem kančilem, nespokojeným gekonem, dobráckým opičákem či zázračným psem.

Maďarská politoložka Anita Orbánová v této knize ukazuje, jak Kreml systematicky využívá monopolu státem kontrolovaných ropných a plynařských společností k nemerkantilistické na energiích založené zahraniční politice. Poukazuje i na neoimperiální tendence Ruska vůči americkým klíčovým spojencům ve střední a východní Evropě a předvídá, že v budoucnosti ruský ekonomický a diplomatický vliv v Evropě poroste, přičemž kořeny této strategie vidí již v době vlády B. Jelcina. Kniha se setkala s velkým ohlasem v Evropě, ale i v USA, kde ji za průkopnickou označil např. historik a aktivní spolupracovník prezidenta R. Reagana Richard Pipes.

Druhá část čtyřdílné práce význačného francouzského kulturního antropologa se zaměřuje na dvě látky, které nejsou potravinou v pravém smyslu slova, ale úzce s jídlem souvisejí: medu a tabáku. Zkoumá v mýtech jejich protiklad: protiklad vlhkosti a sucha, protiklad látky, která vyjadřuje veškerou lákavost a přívětivost přírody, a jiné, která v podobě kouře stoupá ke světu nadpřirozených bytostí a v životě jihoamerických indiánů nabývá na významu zejména v obdobích sucha a hladu.

Anotace Dvě světově proslulé knihy o vesmírné těžařské lodi Červený trpaslík (česky Argo 2002, 2003) z přelomu osmdesátých a devadesátých let sepsala autorská dvojice Rob Grant & Doug Naylor. V polovině devadesátých let se oba autoři k tématu vrátili, tentokrát každý zvlášť. Kniha Douga Naylora sleduje příběh posledního člověka v tři miliony let vzdáleném vesmíru. David Lister třímá v rukou osud celého lidstva. Jedinými pomůckami mu přitom jsou jeho duchaplnost, mazanost a dvoustrana s dámským prádlem, vytržená z nabídkového katalogu zásilkové služby. A samozřejmě u toho nesmí chybět Rimmer, Kocour a Kryton.

Písemné a výtvarné záznamy snů jednoho z nejvýznamnějších představitelů české meziválečné kultury — Jindřicha Štyrského (1899—1942). Nepatrné torzo záznamů vyšlo jako soukromý tisk k Novému roku 1941. Teprve až František Šmejkal opatřil roku 1967 původní Štyrského výběr doslovem a připravil ho k tisku (Odeon, 1970). Studiem vlastních snů, spisů Freudových, děl symbolismu, surrealismu či autorů, jakými byli A. Rimbaud, de Sade nebo Lautréamont, se Jindřich Štyrský tehdy snažil pochopit podmínky imaginace (zdroje zla, bolesti, sadismu, soustrasti a naděje obsažené v jediné lidské mysli). Jde o zcela mimořádnou knihu velmi intimního charakteru, která nemá ve světové literatuře z období surrealistické fáze dějin výtvarného umění obdoby. Štyrský zaznamenával své sny v jejich sériovosti, čímž současně splnil jednu z nejdůležitějších podmínek vědecké práce se sny.

Román dánského autora, jehož základní osnovou jsou tajemné okolnosti smrti malého kamaráda hlavní hrdinky, grónského chlapce Izaiáše. Odhalování záhady vede přes tajné archivy pochybných společností a patologických ústavů, přes kodaňské podsvětí na loď, která odplouvá s tajemným posláním k ostrůvku u západního pobřeží Grónska.