Argo strana 308 z 311

Milostný román odehrávající se za habsbursko-turecké války v letech 1663-1664. Hrdinka knihy Tereza provází svého bratra do Nových Zámků, v tehdejší době významné pevnosti na říšské hranici při Dunaji, a zažívá několik týdnů obléhání města otomanskou armá

Nikoli náhodou dává autor svým židovským dějinám titul Putování. Líčí příběh menšinového národa, který je stále na cestě. Nesplývá s ostatními kulturami a bývá všude jen hostem, více či méně vítaným a dříve či později perzekvovaným a vyháněným. Nejprve nás provádí civilizacemi jeho starozákonních sousedů, jejichž dny slávy dávno pohasly, a poté sleduje židovskou pouť světem antiky, křesťanství a islámu. Čtenáři se dostává do ruky historie Židů, kterou sepsal velký romanopisec (Jmenuji se Ašer Lev, Vyvolení), předkládající nám osudy svého lidu.

V období zahrnutém ve třetím díle (1688 až 1815) historické práce ovlivnily vývoj lidstva tři revoluce: anglická revoluce (1688), americká revoluce (1775) a revoluce ve Francii (1789). Za těmito politickými otřesy, skrytě a nepozorovaně, probíhaly revoluce ve vědě a výrobě, jež položily základy průmyslového věku, v němž žijeme dodnes.

Bretaň, divoký skalnatý, větrem a vodou zkoušený poloostrov, který vybíhá na západě Francie do Atlantického oceánu, je tajuplná země, jejíž nejstarší obyvatelé dodnes používají jazyk svých předků, keltskou bretonštinu. Možná právě keltský původ zdejších lidí, spolu s živly, které neustále na tuto malou a malebnou zemi útočí, působily na mnohdy poněkud ponurou fantazii Bretonců natolik, že nenajdete jedinou usedlost, lesík, zátoku nebo skálu, ke které by se nevázala nějaká legenda nebo pověst. Výběr z příběhů, jejichž kořeny často sahají do dob před příchodem křesťanství, přibližuje českým čtenářům kouzlo této západní výspy Evropy a způsob myšlení jejích obyvatel.

První rozsáhlá vědecká biografie jednoho z nejvýznamnějších reprezentantů českého univerzitního národa prvních dvou desetiletí 15. století, filozofa, jenž za své názory a postoje skončil na kostnické hranici a jenž se stal společně s Janem Husem symbolem české reformace a husitské revoluce.

Sbírka deseti povídek s fantazijními a lehce hororovými náměty. První svazek edice jižanské literatury Jiný Jih. Když do sečtělého knihovníka vstoupí duch dávno zapomenutého básníka, při vymítání nepomůže ani celonoční sledování wrestlingu. Jakmile se

Philip K. Dick se ve svém románu, který vznikl v roce 1976, ale publikován byl až po autorově smrti, vrací k tématu svých vrcholných děl Valis a Temný obraz. Vystupuje tu hrdina s autorovým jménem, který se chce vyhnout světové válce, rozpoutané vyšinutým prezidentem Spojených států amerických. Jeho přítel právě začal chytat rádiové signály z vesmíru, které by mohly pocházet jednak od příslušníků neznámé civilizace, ale taky od samotného Boha.

Kniha předního polského bohemisty je poutavým a jedinečným pokusem o zachycení obrazu dějin a kultury rytířů–vojáků, světských vládců, dvořanů a rytířů Kristových v období největšího rozkvětu českého státu ve 13.–15. století. Na základě dobových pramenů Iwanczak vykreslil život středověké dvorské společnosti, určovaný tradiční rytířskou výchovou, řinčením zbraní při rytířských kláních či válečných vřavách a dodnes stále živým milostným i epickým básněním. Nejzávažnější otázky, které kniha řeší, jsou přejímání západoevropských vzorů a tradic, původnost české rytířské kultury a její specifika.

Vypravěč románu, Klotar, není na rozdíl od ostatních hrdinů ničím výjimečný, není ani tajuplným, vznešeným, rytířským milovníkem z dávných dob. Nevládne čarovnou mocí, dokonce není ani zemitě lidský. Je to farmář a lovec, jehož puška ovšem nikdy nikomu neublíží, je to nedobrovolný kronikář životů jiných. Příběh, který vypráví, spojuje jako most dávnou minulost se současností, svět kouzel, tajů, rytířů a duchů se světem farmářů, děsících otrlé středověké lapky nevinnou jízdou na traktoru. Na mostě současnosti, který je nadčasový, se odvíjí okouzlující příběh lásky a přátelství. Za román Květinová puška získal belgický autor v roce 1974 prestižní Rosselovu cenu.

Churchillovy Dějiny jsou velkolepým souhrnem dějin Velké Británie a její koloniální říše. Specifikem tohoto díla je, že je nepsal profesionální historik, ale význačný státník, který - jak v úvodu knihy sám podotýká - měl možnost nikoli bezvýznamně zasahovat do osudů moderního světa. Právě tento aspekt je pro čtenáře knihy nejzajímavější. Druhý díl zahrnuje období od roku 1485 do roku 1688.

Kniha sleduje politický a osobní život přední osobnosti českých dějin přelomu 19. a 20. století.

Absurdní povídky, scénické skeče, úvahy, verše a modlitby ruského spisovatele, básníka, mystifikátora, podivína a divadelníka Daniila Charmse (1905-1942) tvoří pestrou mozaiku příběhů, nálad, motivů a emocí, která otevírá bránu do fantasmagorické říše jeho geniálních provokací, černého humoru nejhrubšího zrna, milostného třeštění a halucinogenních přeludů. Tato kniha seznamuje čtenáře s životem a dílem petrohradského básníka, spisovatele, divadelníka, svérázného filozofa, experimentátora a podivína, jehož texty a myšlenky stále vyvolávají v Rusku i v Evropě mimořádný ohlas. Základem knihy je reedice úspěšného vydání Charmsových povídek, dramatických textů, dopisů a deníkových zápisů pod titulem Čtyřnohá vrána. Text je však navíc obohacen o nová díla a dílka, z nichž mnohá jsou v češtině publikována vůbec poprvé. Některá z nich objevil básník, novinář a překladatel Ondřej Mrázek přímo v archivu Daniila Charmse v Knihovně Saltykova-Ščedrina v Petrohradě, jiná spatřila světlo světa poprvé. Absurdní a groteskní svět Charmsových hrdinů přináší inspiraci, která spojuje často velice odlišné proudy současné ruské alternativní kultury.

Adam Brémský je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších německých středověkých kronikářů (* před 1050,† okolo 1080). Byl to vzdělaný středověký učenec a literát, který dokázal pracovat se staršími prameny i čerpat z vlastních poznatků a vytvořil dílo cenné

Další z románů známého brazilského autora, publikovaný v Brazílii v roce 1994, vypráví příběh, v němž se prolínají fiktivní postavy – irská představitelka kultu „wicca“, novodobé severoamerické „valkýry“, mladá španělská dvojice.

Přesvědčivá studie dějin významného amerického historika (narozen 1923 v Těšíně) se zabývá historickým vývojem vlastnických práv a tím, jak tento vývoj ovlivnil rozvoj hospodářských a politických svobod ve společnosti. Autor postupně pojednává o ideji vlastnictví od Platóna až po současnost i o institucích vlastnictví, dále porovnává Rusko a Anglii a ukazuje, jak počáteční vývoj vlastnictví půdy v Anglii jejím obyvatelům umožňoval kontrolovat královskou moc, kdežto absence této kontroly v Rusku vedla k nástupu samoděržaví. V poslední a nejdiskutabilnější kapitole Pipes tvrdí, že i když moderní sociální stát princip soukromého vlastnictví přímo nezpochybňuje, má stejné rysy zaměřené proti vlastnictví, a tudíž proti svobodě, jako měl stát předmoderní, absolutistický.

Kniha přináší výsledky celoživotního bádání Zdeňky Hledíkové. Profesorka pomocných věd historických Karlovy univerzity předkládá zevrubné sondy zacílené ke vztahu církve a společnosti i k správnímu vývoji v pražském a olomouckém biskupství s důrazem na dobu posledních Lucemburků, jež považuje za vrcholné období české středověké církve. V promyšlených úvahách i drobných příspěvcích se věnuje také širším problémům výzkumu středověkých mentalit, zbožnosti i laické a učenecké kultury.