Argo strana 308 z 315

Román barda Román barda ´třetí jižanské renesance´ je středním dílem volně návazné Hraniční trilogie a odehrává se na samém jihu USA.

Reprint historického vydání díla o dějinách hradů, zámků a tvrzí v dané oblasti.

Jedna ze základních prací o józe zaměřená na techniku dechu. Prána je souhrn veškeré energie oživující člověka, energie, jejímž nejviditelnějším projevem - na nějž lze nejsnáze působit - je dech, "dýchání". Proto se hathajógin plně soustřeďuje na dýchání, aby ovládal všechny potenciálně v něm existující energie, a tak dosáhl dokonalé harmonie s tímto vesmírem, v němž žije.

Kniha obsahuje mýty domorodců z druhého největšího ostrova světa, na němž se podle záznamů etnografů hovoří více než devíti sty jazyky. Je svědectvím o různorodosti a exotičnosti kultur přírodních národů nezávislého státu Papua-Nová Guinea a indonéské části ostrova, zvané Západní Papua. Čtenář zde najde vyprávění, založená na výjimečně exotických a drsných reáliích země, kde mnoho kmenů dodnes žije v době kamenné. Součástí souboru jsou vedle tradičních mýtů také současné pohádky. Pro české čtenáře je převyprávěl indonesista Jaroslav Olša, který na Nové Guineji několikrát přebýval.

Poslední zcela zásadní dílo Samuela Becketta, které se dosud neobjevilo v českém překladu. Tso je druhý Beckettův román (po Murphym), který byl napsán na konci války, ale vyšel v angličtině poprvé v Paříži roku 1953. Podobně jako Murphy je mnohavrstevným portrétem člověka, který sám je ztělesněním mnoha myšlenek a názorů, vyjadřujícím svébytnou filozofii o lidských možnostech v moderní době, ale zároveň je naprosto skvělým dílem humoristickým. Tso patří k Beckettovým nejčtivějším a nejopěvovanějším románům.

Akutagawa je považován za nejlepšího japonského spisovatele období po první světové válce. Napsal asi sto čtyřicet povídek prodchnutých humorem a jemnou ironií. Látku čerpal z historického materiálu, zvláště ze  sbírek z doby Heian (794-1185). Námět k mnoha povídkám (Rašómon, Nos, V houštině) pochází ze sbírky Kondžaku monogatari z druhé poloviny jedenáctého či z počátku dvanáctého století, v níž jsou příběhy vyprávěny velmi stručně, jsou vlastně jen faktickým záznamem neobyčejné, zajímavé události či děje. Akutagawa do tohoto historického materiálu vložil moderní psychologický rozbor postav, zdůvodnil motivaci jejich jednání a zhuštěnou zkratkou navodil náladu přírody. V Akutagawových povídkách najdeme groteskní a fantastické náměty i témata křesťanských a buddhistických.

Dne 18. března 1314 byl na pranýři upálen poslední velmistr řádu Templářů, Jakub z Molay. Během křížových výprav význam rytířů Templářského řádu téměř dvě století stále stoupal, jak v Sýrii a Palestině, tak i na západě, především ve Francii. Roku 1307 dal ale král Filip IV. Sličný francouzské templáře pozatýkat a obvinil je mimo jiné z kacířství, popírání Krista, homosexuality a modlužebnictví. Mučením vynucená doznání viny se dostala před královský i papežský tribunál, roku 1310 se ale velká část templářských bratří znovu odhodlaně postavila na obranu řádu a nově rozhořelé spory se utišily až o čtyři roky později posledními popravami. V tomto vzrušujícím a svěžím pátrání je proces s Templáři veden znovu. Templáři vedli na Východě křížové výpravy proti Islámu po téměř dvě staletí. V jejich průběhu se z původní malé skupinky rytířů stala velkolepá armáda, zaštítěná na celém území latinského Západu rozsáhlou sítí pevností/velitelství ("preceptories"). Následující soudní procesy trvaly téměř pět let a vyvrcholily zrušením Řádu. Pohnutky jednotlivých účastníků a dalekosáhlé dopady procesu jsou předmětem napjatých a stále nedořešených sporů, jejichž dozvuky jsou patrné i v dnešní době. V novém vydání této klasické práce Malcolm Barber pojednává celý proces v kontextu nových zpracování témat křížových výprav, hereze, papežství a francouzské monarchie.

Reprint historického vydání díla o dějinách hradů, zámků a tvrzí v dané oblasti.

Pan Blahoš je hrdinou knihy, kterou slavný romanopisec Tolkien sepsal pro svoje děti. Pan Blahoš je vážený gentleman a vlastník zvláštního domácího mazlíčka, ušaté žirafy jménem Žirafík. Jednoho dne si z náhlého rozmaru pořídí žlutý automobil, což vede ke sledu menších i větších katastrof... Vychází jako zrcadlové vydání původního rukopisu, včetně autorových ilustrací, a českého překladu.

Do výboru Poznámky na krabičkách od sirek (La bustina di Minerva) zařadil Umberto Eco ty nejzajímavější ze sloupků, které v posledních deseti letech vycházely pod stejným názvem v magazínu Espresso. Ve vtipných a čtivých článcích se Eco zamýšlí nad problémy současného světa, italské a západní společnosti, tisku nebo budoucnosti knih v době internetu, nechybí však ani několik opatrných předpovědí pro třetí tisíciletí a Ecovy typické „hříčky“.

První díl kultovního románu-pohádky německé fantaskní literatury, který byl přeložen do řady světových jazyků. Ústřední postavou je mladík, jemuž dal otec Velký řvoun jméno Naslouchač, a osud mu opravdu přál: zdědil tajuplný a všemi barvami hrající kámen a magickou stříbrnou flétnu. Ale to ještě není všechno, do třetice obdržel darem od Hledače kamene dřevěnou hůl podivuhodných vlastností. Měly mu především pomoci najít v životě své určení a vlastní cestu.

Ústředním tématem knihy jsou především dlouhodobé procesy transformace společenských a osobnostních struktur. Jak se vyvíjela západní civilizace? Na čem je založena? A na základě jakých podnětů a příčin se rodila? Přesto se v případě Eliasova díla nejedná ani o nějaký popis „evoluce“ v duchu 19. století, ani o zkoumání „proměn společnosti“ v duchu století následujícího. Eliasova práce (již v době nástupu módní marxistické vlny na Západě 60. let málokdo věnoval pozornost) představuje základ nedogmatické, empiricky fundované sociologické teorie sociálních procesů.

Stěžejní část publikace je věnována ozdobám z přírodních materiálů, např. ze šustí, slámy, trávy, semen, plodů a listů, ale i ozdobám paličkovaným, háčkovaným, síťovaným, drátovaným, korálkovým, které si můžeme také vyrobit, protože u většiny ozdob nalezneme návody na jejich výrobu, navíc tam, kde je to nutné, i nákresy. Jiná kapitola se zabývá historií vánočních ozdob a zdobení vánočního stromku. Kniha s bohatým obrazovým doprovodem může být přínosná pro práci s dětmi ve školkách, školních družinách i doma.

V období 18. století došlo v souvislosti s osvícenstvím, reformami a revolucemi k hlubokým změnám, jež urychlily sekularizaci celé společnosti. Ta se výrazně promítla do oblasti kriminální politiky a trestního práva. Kniha, stojící na pomezí mezi dějinami idejí a kulturní antropologií, se podrobně zaobírá proměnou konceptu zločinu a jeho vztahem k hříchu, resp. k duševním poruchám a nemocem v 18. století a v prvních desetiletích století následujícího. Zvláštní pozornost je věnována proměně chápání či interpretace zločinů náboženských (zejména rouhačství a svatokrádež), mravnostních, sebevraždy a vraždy novorozeňat. Všechny uvedené problémy jsou analyzovány v několika kulturně i politicky odlišných prostředích: osvícensko-revoluční-napoleonské Francii a habsburské monarchii, s důrazem na české země a Toskánsko.

Paulo Coelho, který je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů dnešní doby, uveřejnil své knihy, přeložené do 66 jazyků, ve 160 zemích. Právě vychází jeho třetí román z roku 1990, ve kterém navazuje v jiné poloze na svůj proslavený román Alchymista. Brida je skutečný příběh jedné z nejmladších učitelek čarodějnické tradice. Ve stále témž duchu, jemuž vděčí za svůj světový věhlas, Paulo Coelho vypráví o prvních krocích tehdy jednadvacetileté dívky, která se jednoho dne rozhodla, že svůj osud spojí s tajemstvími magie. Brida O’Fern, mladá Irka z Dublinu, se vždy zajímala o mystiku. Navštěvovala různé kurzy, v knihkupectvích listovala v knihách pojednávajících o dávných tajemstvích. Díky ponaučením Mága z Folku a své učitelky Wiccy se seznámí s Tradicí Luny, je zasvěcena za jarní rovnodennosti a poznává muže, s nímž chce spojit svůj další život, navazující na starobylé duchovní tradice. Příběh Bridy, která v osmdesátých letech minulého století hodlá jít cestou duchovního hledání podle dávných keltských tradic, spojuje autor s osudem mladé Loni v posledních dnech obléhání katarské pevnosti Montsegur v Okcitánii 13. století.

Provokativní literární hříčka, v níž si Žid dělá kacířskou legraci z Židů. Text se tváří jako životopis profesora Günthera Wünkera, uchovávaný v archivu Německého ústavu pro dokumentaci sionismu v roce 2052, a vzbudil v Izraeli a Spojeném království zasloužený ohlas. Je nabokovovsky hravou, rothovsky erotickou parafrází Maimonidova Návodu zděšeným a řadí se mezi silné protiválečné a protirasistické manifesty nového tisíciletí.