Argo strana 301 z 311

Nové vydání románu známého představitele pražské německé literární scény

V třetím dílu fantasy trilogie musí Will nejprve najít Lyru, kterou její matka, krásná paní Coulterová, drží omámenou v odlehlé jeskyni. Jejich společná cesta je pak vede do říše mrtvých, kde se oba setkávají se svými blízkými. Bitva na nebesích vrcholí a Lyra bezděky naplňuje úlohu, k níž byla předurčena. Pak ale ji i Willa čeká nejtěžší rozhodnutí ze všech.

V knize je představena řada tradičních oblud, nestvůr a bájných bytostí, které již od starověku tvořily zlatý fond fantastických vyprávění. Najdeme mezi nimi fénixe, salamandra, úrobora, létající i vodní hady, draky, bazilišky, Sfingu, Chiméru, Kyklópy, kentaury, Pégasa, jednorožce, Bisclareta, upíry, vampy, lamie, strygy, zombie, Satyry, Pana, Syléna, Fauny, Lorelei, rusalky, vodopanenky, Meluzinu, Sirény, mořské panny, mořské mnichy, ptáka Noha a velké množství dalších. Základní osnova knihy je tvořena přibližně čtyřmi stovkami pečlivě vybraných a dosud nepublikovaných knižních ilustrací z období 14. až 16. století, které pocházejí z knižních fondů Národního muzea a byly uvolněny pouze pro vydání v této knize. Ilustrace - většinou dřevořezy nesporně vysoké umělecké hodnoty - zachycují výsek přírodovědeckých a náboženských postojů doby tvořící předěl středověku a novověku. Obrazovou část spolu s rozsáhlým textovým doprovodem je možné vnímat ve více rovinách, neboť kniha má přesahy do alchymické, magické i kabalistické symboliky, ale zřejmě hlavním cílem autora bylo nastavit fantazijní svět konce středověku jako zrcadlo soudobému postoji k realitě.

Druhá kniha o první dámské detektivní kanceláři v Gaborone nás potěší dalšími příběhy z exotického prostředí Botswany. Opět se setkáme se sympatickou korpulentní Precious Ramotswe, majitelkou detektivní kanceláře, i její pravou rukou – sekretářkou paní Ma

Kniha emeritního profesora na pařížské Université I, kde založil a řídil Ústav studií soudobých dějin střední Evropy, je výsledkem jeho dlouholetého zájmu o českou kulturu v letech 1890 - 1928. Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel. Na základě historické analýzy člověka a jeho díla předkládá Bernard Michel také novou interpretaci díla Franze Kafky. Na jeho příkladu stejně jako na příkladu dalších předních tvůrců (R. M. Rilke, M. Brod, G. Meyrink, J. Hašek, K. Čapek, J. Kotěra, F. Bílek, A. Mucha,E. Filla a B. Kubišta) dokládá, že v pražské společnosti byla zastoupena intelektuální elita všech tehdejších evropských uměleckých avantgardních stylů.

Proslulý brazilský spisovatel Paulo Coelho vyznává jedno krédo: mluvit o tom, co ho znepokojuje, nikoliv o tom, co chtějí lidé slyšet. Autor se ve svém románu inspiroval příběhem mladé Brazilky. Venkovská dívka podepíše v Rio de Janeiru s evropským podnikatelem smlouvu, která jí má zajistit kariéru tanečnice, když však pozná skutečné podmínky práce v ženevském podniku, dá přednost svobodnějšímu životu prostitutky. Tak předčasně vyzrává a vzdaluje se ideálům mládí, místo snů má cíl: našetřit peníze na koupi statku v Brazílii. Je zklamána citovými i sexuálními „vzory“ a představa harmonického tělesného i duševního splynutí dvou lidí jí připadá zcela utopická. Jakmile však symbolicky vkročí na starobylou poutnickou Svatojakubskou cestu, která Ženevou prochází, rázem se její tělo i duše začínají působením lásky opět shledávat. Coelhův román Jedenáct minut není konvenčním vyprávěním o lásce a sexu, ale odvážným a velmi potřebným varováním před tím, co autor nazývá falešnými modely sexu.

Umberto Eco v publikaci Skeptikové a těšitelé analyzuje jednotlivé podoby kultury a pseudokultury a jejich přijetí "konzumentem". Jak dochází k tomu, že právě v těch strukturách, v nichž fungujeme, přestává být strategie touhy neutrálním nástrojem, který je tu od toho, abychom byli všichni šťastní a veselí? Jelikož se nás ani nedotklo tušení, že něco takového by vůbec bylo možné, stává se naše vlastní práce jakousi negativní utopií, deskripcí děsivé industriální krajiny, obydlené šťastnými a nezodpovědnými roboty. Cesty hledání opravdové skutečnosti jsou sami o sobě literárním dobrodružstvím vedoucím nás skrze jednotlivé obory lidské iracionality. O tom je tato kniha. Zkrátka kniha, nad kterou opravdu neusnete.

Absurdní povídky, scénické skeče, úvahy, verše a modlitby ruského spisovatele, básníka, mystifikátora, podivína a divadelníka Daniila Charmse (1905-1942) tvoří pestrou mozaiku příběhů, nálad, motivů a emocí, která otevírá bránu do fantasmagorické říše jeho geniálních provokací, černého humoru nejhrubšího zrna, milostného třeštění a halucinogenních přeludů. Tato kniha seznamuje čtenáře s životem a dílem petrohradského básníka, spisovatele, divadelníka, svérázného filozofa, experimentátora a podivína, jehož texty a myšlenky stále vyvolávají v Rusku i v Evropě mimořádný ohlas. Základem knihy je reedice úspěšného vydání Charmsových povídek, dramatických textů, dopisů a deníkových zápisů pod titulem Čtyřnohá vrána. Text je však navíc obohacen o nová díla a dílka, z nichž mnohá jsou v češtině publikována vůbec poprvé. Některá z nich objevil básník, novinář a překladatel Ondřej Mrázek přímo v archivu Daniila Charmse v Knihovně Saltykova-Ščedrina v Petrohradě, jiná spatřila světlo světa poprvé. Absurdní a groteskní svět Charmsových hrdinů přináší inspiraci, která spojuje často velice odlišné proudy současné ruské alternativní kultury.

Adam Brémský je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších německých středověkých kronikářů (* před 1050,† okolo 1080). Byl to vzdělaný středověký učenec a literát, který dokázal pracovat se staršími prameny i čerpat z vlastních poznatků a vytvořil dílo cenné

Další z románů známého brazilského autora, publikovaný v Brazílii v roce 1994, vypráví příběh, v němž se prolínají fiktivní postavy – irská představitelka kultu „wicca“, novodobé severoamerické „valkýry“, mladá španělská dvojice.

Přesvědčivá studie dějin významného amerického historika (narozen 1923 v Těšíně) se zabývá historickým vývojem vlastnických práv a tím, jak tento vývoj ovlivnil rozvoj hospodářských a politických svobod ve společnosti. Autor postupně pojednává o ideji vlastnictví od Platóna až po současnost i o institucích vlastnictví, dále porovnává Rusko a Anglii a ukazuje, jak počáteční vývoj vlastnictví půdy v Anglii jejím obyvatelům umožňoval kontrolovat královskou moc, kdežto absence této kontroly v Rusku vedla k nástupu samoděržaví. V poslední a nejdiskutabilnější kapitole Pipes tvrdí, že i když moderní sociální stát princip soukromého vlastnictví přímo nezpochybňuje, má stejné rysy zaměřené proti vlastnictví, a tudíž proti svobodě, jako měl stát předmoderní, absolutistický.

Kniha přináší výsledky celoživotního bádání Zdeňky Hledíkové. Profesorka pomocných věd historických Karlovy univerzity předkládá zevrubné sondy zacílené ke vztahu církve a společnosti i k správnímu vývoji v pražském a olomouckém biskupství s důrazem na dobu posledních Lucemburků, jež považuje za vrcholné období české středověké církve. V promyšlených úvahách i drobných příspěvcích se věnuje také širším problémům výzkumu středověkých mentalit, zbožnosti i laické a učenecké kultury.

Kniha sleduje politický a osobní život přední osobnosti českých dějin přelomu 19. a 20. století.

Milostný román odehrávající se za habsbursko-turecké války v letech 1663-1664. Hrdinka knihy Tereza provází svého bratra do Nových Zámků, v tehdejší době významné pevnosti na říšské hranici při Dunaji, a zažívá několik týdnů obléhání města otomanskou armá

Nikoli náhodou dává autor svým židovským dějinám titul Putování. Líčí příběh menšinového národa, který je stále na cestě. Nesplývá s ostatními kulturami a bývá všude jen hostem, více či méně vítaným a dříve či později perzekvovaným a vyháněným. Nejprve nás provádí civilizacemi jeho starozákonních sousedů, jejichž dny slávy dávno pohasly, a poté sleduje židovskou pouť světem antiky, křesťanství a islámu. Čtenáři se dostává do ruky historie Židů, kterou sepsal velký romanopisec (Jmenuji se Ašer Lev, Vyvolení), předkládající nám osudy svého lidu.

V období zahrnutém ve třetím díle (1688 až 1815) historické práce ovlivnily vývoj lidstva tři revoluce: anglická revoluce (1688), americká revoluce (1775) a revoluce ve Francii (1789). Za těmito politickými otřesy, skrytě a nepozorovaně, probíhaly revoluce ve vědě a výrobě, jež položily základy průmyslového věku, v němž žijeme dodnes.