Argo strana 61 z 313

Aby se vzpamatovala z nervového kolapsu, následuje Sara Keanová svého muže Damiena z Anglie do jeho rodného Severního Irska. V pěkném domě na venkově se však cítí osamělá a izolovaná, tak trochu jako vězeň. Pak jedné noci zabouchá na dveře zmatená zkrvavená stařena, a nic není jako dřív. Ukáže se, že tato žena je přímo spojená s děsivou historií domu. Vypráví svůj pohnutý příběh, který po desetiletí nebyla s to nikomu sdělit, a Sara se možná konečně odhodlá uvidět v Damienovi jeho pravou podstatu.

Na jaře 1911 se Albert Einstein s manželkou a dvěma syny přestěhoval do Prahy, kde působil jako profesor teoretické fyziky na německé univerzitě. Proti původním očekáváním zůstal v Praze jen šestnáct měsíců, a toto období tedy jeho životopisci obvykle považují za nedůležitou epizodu. Michael Gordin důkladně zkoumá setkání velkého vědce s městem s tisíciletou historií; jeho kniha není jen záznamem jednoho období vědecké kariéry, ale i portrétem doby a města.

Jedna z nejlepších historických knih vůbec, v níž autor vypráví příběh furlánského mlynáře Menochia, jenž se díky svým názorům dostal do střetu s inkvizicí. Menochiovy autentické výpovědi před soudním tribunálem se autorovi staly podkladem pro plastické a barvité vykreslení každodenního života člověka na konci 16. století včetně jeho úzkostí, radostí či naopak vytváření si osobitých představ o Bohu, vesmíru a posmrtném životě.

Co všechno se může stát, když se probudí aktivní sopka? Poloostrovem Reykjanes cloumají zemětřesení a probouzejí k životu osm staletí dřímající sopky. Nikdo je nezná tak dobře jako vulkanoložka Anna Arnardóttir, která si musí poradit s vůbec nejtěžším úkolem své dosavadní kariéry. Mezitím však ztrácí kontrolu nad svým na pohled krásným a dokonalým životem. Podaří se jí odvrátit tragédie, k nimž se nepochybně schyluje? Román, který spojuje vědu a literaturu, nabízí zamyšlení nad morálními i praktickými otázkami, jak jako lidé přežít ve vztazích a jak čelit přírodním živlům.

Volné pokračování knihy Britské obrázky, která vyšla v roce 2007. Autor, spolupracovník Radiožurnálu a České televize, působil čtvrt století jako redaktor českého vysílání BBC. V knize nastavuje britské společnosti kritické zrcadlo doplněné fotografiemi. Brexit považuje za největší pochybení Spojeného království od druhé světové války, ale jako liberální demokrat naprosto respektuje výsledek rozhodnutí britských voličů. Nicméně ukazuje, že skotští voliči měli jiný názor než Angličané. Rozebírá vyhlídky Spojeného království v pobrexitovém kontextu a zvláštní pozornost věnuje Skotsku a Severnímu Irsku. Britskou monarchii považuje za garanta historické kontinuity. Nabízí procházku po několika historických pamětihodnostech Londýna a zastavuje se v Chartwellu, venkovském sídle válečného ministerského předsedy Winstona Churchilla. Nutně se neslučuje s kritiky premiéra Borise Johnsona, jehož životopis Winstona Churchilla považuje za vynikající. Johnsona vidí jako nejschopnějšího britského politika vedle skotské první ministryně Nicoly Sturgeonové. Jednou z kapitol je pak úvaha o věčnosti pojímaná z křesťanského hlediska. Mezi osobnostmi, s nimiž natočil rozhovory pro BBC, byl sir Nicholas Winton, zachránce stovek hlavně židovských dětí z Československa před začátkem druhé světové války.

Praha 1878. Banda podvodníků se chystá k loupeži století, přitom se zapletou do velkolepého spiknutí. Když na sebe narazí dvě podvodnické party, můžou se buď navzájem podfouknout, nebo spojit své síly k velkolepé akci. V kvetoucí Praze roku 1878 se dvěma partičkám povede obojí najednou. Klára je okouzlující mladá dáma vychovaná uličkami starého židovského města, bohémský Šimon vyrostl u cirkusu. Oba skvělí herci, mistři převleků a hlavně talentovaní podfukáři. Po jednom ze svých báječných podvodů se seznámí s Edou a Michalem, kteří jsou v branži už staří pardálové a podvodnická extratřída. Právě hledají společníky na náročnou a neobvyklou zakázku od tajemného klienta z nejvyšších kruhů. Během odvážného plánu na zmocnění se části korunovačních klenotů se před nimi odkrývají další záhady a mysteria vedoucí mnoho staletí zpátky. Dostanou se na stopu největšího zlatého pokladu, který tato země kdy ukrývala, odhalí dvojí životy velkých postav naší historie – a nakonec i něco ještě mnohem většího. A jim samotným při tom půjde o život. Dobrodružná mysteriózní detektivka ze staré a ještě starší Prahy.

Představte si svět, kde doopravdy existuje magie. Kde matky předávají své schopnosti dcerám. Schopnosti, které nikomu neškodí. A potom si představte v křesle amerického prezidenta populistického demagoga, který se rozhodne, že je třeba všechny čarodějnice zavřít – bude to bezpečnější pro ně i pro jejich okolí. Stvoří tak svět, v němž být ženou znamená mít nakročeno k tomu být zločincem. Zatímco po celém světě dochází k zatýkání čarodějnic, jistá mladá žena v sobě objeví schopnosti, o jakých se jí ani nezdálo. Jsou nebezpečné, a ona se tím pádem ocitá na prvním místě žebříčku nejhledanějších čarodějnic světa. Ale ona se jen tak nevzdá a to samé platí i pro ženy kolem ní. Hon na čarodějnice se změní v bitvu kdo s koho. „Přesvědčivý prorocký příběh z alternativního světa, který se v mnohém hrozivě podobá tomu našemu.“ Angela Clarke „Inspirativní, silný příběh. Čtivý, mrazivý thriller.“ Paula Daly „Temný, nebezpečný a silný román – nemohla jsem ho odložit.“ Michelle Kenney „Přesvědčivý, naléhavý a velice originální příběh, navíc pořádně čtivý. Skvěle jsem si to užila.“ Kate Hamer

Román o svobodomyslných ženách a pytlácích, kšeftmanech s textilem a spiritistech se odehrává v sudetské vesnici první poloviny 20. století. Češi a Němci tu žijí ve smíšených manželstvích, ale taky se handrkují o to, k jaké národnosti se kdo přihlásí při sčítání lidu, kdo dřív vystaví novou školu a kdo komu zamordoval psa jménem Masaryk. Je to příběh o tajných láskách, útěcích, křivdách, změnách jmen i příjmení a žabomyších válkách, které nakonec stály životy. Autorka splétá velký „famílienromán“ z rodinných příběhů, vzpomínek i archivních záznamů, střídá mužské a ženské hlasy a fantazii s citacemi. K románu ji inspirovala vlastní rozpůlená rodina: po roce 1945 byla část jejích příbuzných odsunuta a část zůstala. Jeden z jejích předků se dokonce stal arizátorem židovské fabriky a přítelem Reinharda Heydricha. Román Rozpůlený dům Alice Horáčkové se čte jedním dechem jako napínavá kronika. V Krkonoších se mluvilo česky i německy, osudy rodin se zde potkávaly, prolínaly a protínaly. A to vše je z této mimořádné knihy cítit. Název může evokovat něco rozbitého, ztraceného. Je tomu ale přesně naopak. Díky této mimořádné knize srůstá rozbitá minulost dohromady a vzniká její plastický a celistvý obraz. Jaroslav Rudiš Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Louise Glücková získala v roce 2020 Nobelovu cenu za literaturu mj. za „nezaměnitelný básnický hlas, který s prostou krásou zobecňuje individuální existenci“ – a tohle zdůvodnění poroty výtečně vystihuje i její novou básnickou sbírku: mluví se v ní o něčem, co právě zažívá lyrický mluvčí básně, ale zvláštní, těžko pojmenovatelná naléhavost podání jako by z onoho zdánlivě prostého líčení dělala zážitek nadosobní, zážitek, který nás přesahuje, znamená něco podstatného, a my jej s autorkou sdílíme, aniž bychom přesně věděli, proč a jak. Právě v tom je Louise Glücková nejsilnější: její podivuhodně ztišené, intenzivní, dostředivé básně dokážou minuciózně vyjádřit onen napůl bdělý stav mezi snem a zkušeností, ony nezapomenutelné okamžiky prozření, které přijdou jednou dvakrát za život, i každodenní ubíjející banalitu, z níž zdá se neplyne vůbec nic, stejně jako vražednou rutinu milostných vztahů i nástrahy vztahů rodinných, všeprostupující pocit ztráty, vědomí smrtelnosti atd. Činí tak s elegancí, jíž se v americké poezii vyrovná málokdo: jistě Emily Dickinsonová, jistě T. S. Eliot, možná Elizabeth Bishopová, Robert Lowell či Richard Wilbur; tak či onak, její básnický hlas je vskutku „nezaměnitelný“

Ishigurův román Klára a Slunce je zpovědí vyřazené robotky jménem Klára, nadané pokročilou umělou inteligencí i pozoruhodnými pozorovacími schopnostmi. Klářiným úkolem je starat se o dospívající dítě, které si ji v obchodě vybralo, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Klára ovšem coby výjimečný robot dostává výjimečný úkol starat se o dítě vážně nemocné, na jehož nemoc není léku. V příběhu vyprávěném jazykem poznamenaným zvláštnostmi v Klářině vnímání a vyjadřování skutečnosti potvrzuje Ishiguro opět své literární mistrovství. Průzračně prostými slovy vytváří záludně složitý obraz současného spíš než budoucího lidstva. Klára v něm figuruje coby výplod civilizace, v níž obyčejný, technologicky nevylepšený lidský život stále více připomíná minulost, která bude brzy definitivně překonána, případně politováníhodný omyl. Díky rafinovanosti, s níž Ishiguro vtahuje čtenáře do Klářiny snahy pochopit, jak vlastně lidi fungují, přesahuje román meze pouhé společenské kritiky, satiry či alegorie. Podobně jako dřívější Ishigurova próza Neopouštěj mě sice i jeho nový román patří do žánru sci-fi, daleko víc však připomíná tu tragikomickou, tu melancholickou pohádku. Pohádku o lidském světě odkázaném na nelidské Slunce, v jehož proměnlivém světle se dospělí nejednou jeví dětinštější než děti a roboti lidštější než lidé.

Legendární komiks Briana M. Bendise, kvůli kterému v nakladatelství Marvel založili řadu MAX pro příběhy poněkud drsnějšího ražení. Svým pojetím jde o možná nejdospělejší marvelovský komiks, jenž se dost vymyká běžné produkci nakladatelství. Tak zejména Jessica Jonesová sice má superschopnosti, ale radši je nepoužívá, a představa, že by se ještě někdy oblékla do kostýmu, ji děsí. K tomu má celkem problémy s alkoholem a její obvyklý slovník by Captain America rozhodně neschvaloval. Scénář patří k těm nejlepším, jaké kdy Bendis napsal, a není proto divu, že se Jessica dočkala i vlastního seriálu na Netflixu. Alias vychází v jediné knize, která bude velikostí odpovídat marvelovské ediční řadě Omnibus. Připravujeme také speciální sběratelskou edici s plátěným hřbetem a variantní obálkou.

Píše se rok 1974 a čtrnáctiletá Kate se už smířila s tím, že ve škole patří mezi vyvrhele a musí se obejít bez přátel. To se však rázem změní, když se naproti přes ulici přistěhuje Tully, „nejúžasnější holka na světě“. Obě se cítí osamělé, přestože každá jinak, společné tajemství je ale sblíží a brzy mezi nimi vznikne přátelství na život a na smrt. Nebojácná, extrovertní Tully je pravým opakem uzavřené, přemýšlivé a nesmělé Kate, jako kamarádky ale dokážou držet při sobě v dobrém i zlém. Léta plynou, z dívek se stávají ženy a jejich životy, v nichž se zrcadlí proměny americké společnosti a popkultury, se přehoupnou do dospělosti. Ctižádostivá Tully chce dobýt svět a všem (v první řadě své nepřítomné matce) dokázat, že za něco stojí, kdežto Katiny touhy jsou mnohem skromnější. Zůstanou kamarádkami i poté, co se každá rozhodne vydat vlastní cestou, na níž pro tu druhou nezbývá příliš místa? Obstojí jejich přátelství ve zkoušce času a překoná všechny nesnáze, nedorozumění a drobné i větší zrady? Román Děvčata z Firefly Lane na prostoru více než třiceti let mapuje vztah dvou zcela rozdílných žen, které však – snad právě díky vzájemným odlišnostem – pojí nesmírně silné pouto. Jejich příběh, v němž nechybí komické chvilky ani dojemné okamžiky, je tak především velkolepou oslavou ženského přátelství. Velkolepá oslava ženského přátelství.

Siles "32" Jones je městský policista v mississippském městečku Chabot, motorizovaný strážník "pro všechno". Sní o tom, že jednou bude šerifem, ale odkroucené ve službě má teprve dva roky. Městečkem hýbe případ zmizelé studentky a Siles má proto oči na stopkách. Jednoho dne na rutinní patrole zahlédne nad nedalekým lesem kroužit hejno supů. V předtuše nejhoršího se tam vydá a nalezne v močálu mrtvolu. Ale není to pohřešovaná dívka; je to muž, lokální postavička s konexemi na dealery drog. V téže době si někdo přijde pro místního "úchyláka", který před dávnými lety svezl do kina jednu tehdejší dívku a pak se vrátil bez ní -- tělo se tenkrát nenašlo, ale jeho pověst nesla stigma. A teď ho, s novým zmizením mladé ženy, někdo přijel zabít. Kniha byla oceněna cenou Zlatá dýka a nominována na cenu Edgar, ovšem není to pouhý kriminální román. Autor v ní dostál pověsti barda amerického jihu, tak jak ho známe z povídkové sbírky Pytláci. Jeho syrové psaní bývá přirovnáváno k tvorbě Cormacka Mccarthyho nebo Raymonda Carvera.

Jeruzalém, 11. dubna 1961. Začíná proces s Adolfem Eichmannem. Referovat o něm má francouzská novinářka, kterou doprovází izraelský kolega. K nim se přidává Hannah Arendtová, třetí hlas komentující tuto významnou historickou událost. Z Jeruzaléma do Wannsee, přes Argentinu a Osvětim; komiks, který zavádí čtenáře na sám okraj pekla jménem šoa. Jak potrestat někoho, kdo spáchal nevýslovné zločiny? Je trest smrti přiměřený? Napraví něco? Má vůbec smysl – tváří v tvář šesti miliónům mrtvých a masovému vyhlazování? Mladý izraelský stát v roce 1954 odvážně zrušil hrdelní trest za zločiny spadající pod trestní zákoník a při tomto rozhodnutí se opíral o judaismus, což je abolicionistické náboženství už z podstaty. Ale… existuje i u trestu smrti nějaká výjimka? „Dá se vůbec přemýšlet o trestu smrti, když před vámi stojí jeden z nejstrašnějších katů dějin?“ Marie Bardiaux-Vaiente je scenáristka, historička, feministka, horlivá zastánkyně zrušení trestu smrti. Napsala scénář komiksu "Abolice: boj Roberta Badintera", popisujícího jednu kapitolu zápasu proti nejvyššímu trestu. Komiks o procesu s Eichmannem vychází právě z tohoto jejího bádání. Výtvarník Malo Kerfriden je vnukem patrně nejslavnějšího bretonského romanopisce Pierra-Jakeze Héliase, ale "odrodil se" od literatury a zvolil komiks. Po studiích v Rennes, začátcích ve fanzinech a odbočkách do hudby a filmu se prosadil komiksy Quarterback (na scénář Davida Chauvela), KGB (psala Valérie Manginová) a dalšími.

Poprvé v lidských dějinách celé planetě dominuje jeden ekonomický systém. Kapitalismus triumfoval, protože se ukázal životaschopnější a adaptabilnější než systémy jiné. Přinesl lidem blahobyt a uspokojil jejich touhu po nezávislosti. Ale vyžádal si za to vysokou morální cenu, naučil nás považovat materiální úspěch za konečný cíl našeho jednání. Kapitalismus sám o sobě nenabízí záruku stability. Na Západě je k prasknutí napínán nerovností a nadbytkem. V Číně dobývá srdce milionů obyvatel a na první pohled se zdá, že funguje efektivněji než na Západě. Je však mnohem náchylnější ke korupci a při zpomalení růstu může vyvolávat ničivé sociální nepokoje. Proroctví předpovídající jednu jedinou nevyhnutelnou budoucnost lidstva jsou lichá. Kapitalismus je systémem plným rizik, ale je systémem lidským: bude nám sloužit tím lépe, čím jasněji si budeme vědomi svých rozhodnutí.

Strhující životopis téměř zapomenuté hrdinky, jíž byla doktorka Suzanne Noëlová známá jako „madame Noël“, feministka usilující o volební právo žen a průkopnice rekonstrukční chirurgie. Nárok na studium medicíny si musela vyvzdorovat, protože dívkám na počátku 20. století automaticky nepříslušelo právo studovat. Během první světové války operovala spolu s profesorem Hippolytem Morestinem mnoho vojáků zraněných granáty. Oba vyvinuli převratné chirurgické postupy, zprvu zatracované, podceňované či vysmívané, a mnoha pacientům se znetvořeným obličejem tak pomohli získat zpět sebevědomí a důstojnost. Suzanne se ovšem nezastavila u léčení, prosadila se také na poli estetické chirurgie a v meziválečném období její klinika přitahovala známé osobnosti ze světa módy a z řad evropské aristokracie. Její osobní život byl ovšem velice pohnutý, poznamenaný ztrátami v období epidemie španělské chřipky i během světových válek. Bojovala nejen s mužským šovinismem, ale i se zarputilými feministkami, které ji obviňovaly, že estetická chirurgie příliš vychází vstříc mužskému pohledu na svět. Nikdy se však nevzdala cesty, po které se rozhodla vydat, a zejména mnoha ženám pomohla, když razila tezi, že každá žena má mít nejen právo volební, ale i právo vybrat si svůj osud a se svým tělem si dělat, co chce. Což je leckde a u leckoho stále ne zcela samozřejmý požadavek. „Příliš dlouho jsem se smiřovala s tím, že budu žít a pracovat pod dohledem svých manželů. Teď je mi 47 let a nikomu nic nedlužím. Společně povedeme životní bitvu: umožníme ženám být nezávislé a silné.“ Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.