Argo strana 7 z 313

Řecké mýty spoluvytvářely západní kulturu a dodnes ovlivňují způsob, jak myslíme. Běžně říkáme, že někdo má oidipovský komplex, narcistickou poruchu nebo otevřel Pandóřinu skříňku. Olympští bozi a řečtí hrdinové jsou stále okolo nás. Majestátní sochy Poseidonů stojí na kašnách, hrůzné tváře Medúz chrání důležité stavby, v zahradách nahé Afrodíty vystupují z lázně a svalnatí Herkulové zabíjejí nestvůry kyjem. V literárních dílech a divadelních hrách inspirovaných řeckými mýty nacházíme vše, co milujeme - následováníhodné vzory i odstrašující příklady, úvahy o smyslu života, záhady, dobrodružství, intriky, erotiku i humor. V knize rozdělené do dvou svazků, jež zahrnou všechny řecké mýtické příběhy, které se nám dochovaly, vyprávějí o svých osudech nesmrtelní i smrtelní protagonisté. Jakkoli je toto pojetí známých mýtů nové, vychází důsledně z antických pramenů a jeho cílem je představit čtenářům v úplnosti úžasný svět, v němž lidé žili společně s řeckými bohy. První díl zahrnuje mýty o vzniku světa, bozích a lidech. Druhý připravovaný díl obsáhne řecké eposy, počínaje tím o Perseovi a konče trójskou válkou.

Rose kdysi Vánoce milovala - dokud se jí jednoho roku život neobrátil naruby. Od té doby by nejradši zapomněla, že tyhle svátky existují, a představa, že by je měla strávit se svou rodinou, ji naplňuje hrůzou. I Charlie má své důvody, proč se na letošní Vánoce ani trochu netěší a všechno s nimi spojené mu leze na nervy. Ti dva se neznají, ale nezávisle na sobě dostanou nápad strávit svátky v malebné chalupě na irském venkově, daleko od všeobecných oslav. Jenže chybička se vloudí, a dva lidé, kteří chtěli prožít Vánoce o samotě, se ocitnou ve stejný čas na stejném místě a nezbývá jim než zůstat pár dní pod jednou střechou a nějak se s tím vyrovnat. Pomůže jim tohle náhodné setkání zahojit staré rány a začít znovu? "Perfektní pro fanoušky filmů Prázdniny a Láska nebeská." Claudia Carrollová (irská spisovatelka)

Ve své nové knize nás Peterson provádí prastarými zakladatelskými příběhy západního světa. Detailně analyzuje starozákonní příběhy o vzpouře, oběti, utrpení a vítězství, které nás kulturně i psychologicky ukotvují a sjednocují. Adam a Eva a věčný Pád lidstva; vražedná válka mezi Kainem a Ábelem; Noe a katastrofická potopa; zhroucení babylonské věže; Jonáš v pekle velrybího břicha; putování Mojžíše a jeho lidu - co všechno mohou tyto příběhy znamenat? Jak se stalo, že utvářely našeho ducha i náš svět a obrátily nás stejným směrem?

V souborném vydání volné „provensálské“ trilogie je možné s autorem nerušeně znovu prožívat radosti i strasti života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, jež dosud znal pouze jako turista. Pro přistěhovalce je všechno nové, barevnější, voňavější, a to se netýká pouze výborného vína a kuchyně. Ani poté, co v nové zemi zapustí kořeny a nerozlučně je proplete s kořeny jihofrancouzských olivovníků, levandule a vinné révy, jej však nepřestává udivovat a bavit umění života starousedlíků, což glosuje s humorem ryze anglickým. Dobré jídlo a pití a schopnost místních obyvatel obojí vychutnat do posledního drobku a kapky je však pro něj jedním z mnoha důvodů, proč na Provence nedá dopustit.

Kniha poeticky nazvaná Sen o zemi hojnosti se zaobírá problematikou fantaskních představ pozdně středověkých lidí, intelektuálů, šlechticů, měšťanů i obyčejných sedláků, o světě, v němž panuje dostatek a nadbytek, o světě věčného mládí, kde lidé nestárnou a nic je nebolí. Jejím ústředním tématem je svět naruby, v němž má vše podobu dokonalého opaku. Na místo hladu zde létají pečená prasata a grilované husy přímo do pusy, v potocích teče pivo a víno, vařené ryby vyskakují rovnou na talíř. Knihu Hermana Pleije je možné číst jako protipól vůči slavnému Podzimu středověku Johana Huizingy. Jestliže u Huizingy dominuje dvorská, burgundská kultura s jejími jinotaji, pak u Pleije hraje prim zemitá lidová kultura, v níž je vše dovoleno a v níž se lidé oddávají snům hlavně proto, aby se člověk alespoň na chvíli dokázal přenést přes každodenní strasti.

Manželský pár, který žil v osmdesátých letech šestnáctého století v Henley Street ve Stratfordu, měl tři děti, starší Susannu a mladší dvojčata Hamneta a Judith. Hamnet zemřel v roce 1596 ve věku jedenácti let. Zhruba o čtyři roky později napsal jeho otec hru Hamlet. Hamnet se inspiruje životem slavného dramatika. Je to příběh o poutu mezi dvojčaty a o manželství poznamenaném žalem. A také o neobyčejné ženě, jejíž jméno se většinou zmiňuje jen na okraj, o bleše, která se nalodí v Alexandrii, a o synovi rukavičkáře, jenž se pro milovanou ženu vzepře konvencím. Ze všeho nejvíc je to ale něžné a nezapomenutelné vyprávění o chlapci, na nějž se téměř zapomnělo, avšak jeho jméno přetrvává v jedné z nejslavnějších her literární historie. Women's Prize for Fiction 2020 National Book Critics Circle Award 2020 Britský bestseller roku 2020.

Kde leží Českovietnamsko a jak se v něm žije? Do Thu Trang, známá blogem Asijatka.cz, ve své autobiografické prvotině lehkým perem popisuje každodenní myšlenky a situace, do kterých se jako česká Vietnamka dostává a nad kterými jí občas zůstává rozum stát. Rozebírá složitost rodinných vztahů i vlastní identity a hledání kořenů nejen druhé vietnamské generace v Česku. Zamýšlí se s humorem a empatií nad životem v česko-německém pohraničí, výchovou vietnamských dívek v Čechách nebo kulturními rozdíly, které od sebe odlišují českou a vietnamskou komunitu – a rovněž nad tím, co nás všechny spojuje.

Vražedné tajemství zakódované do nejznámějšího Leonardova obrazu sahá až do dnešních dnů… Ve hře není nic menšího než svatý grál! Robert Langdon, uznávaný harvardský profesor náboženské symbolologie, pobývá služebně v Paříži, když v jeho hotelovém pokoji zazvoní telefon. Správce uměleckých sbírek v Louvru byl zavražděn. Co s tím má společného profesor historie? Důvod leží hned vedle mrtvého těla: nevysvětlitelná šifra, kterou tam policie objevila. Langdon se pouští do pátrání a k svému ohromení náhle vidí, že kamsi do temnot vede stopa zřetelných nápovědí, viditelných pro všechny, kdo vidět chtějí, obsažených přímo v díle geniálního Leonarda da Vinci. Do hry se zapojí také talentovaná odbornice na šifry a kódy, Sophie Neveuová, a na světlo vycházejí další záhadné souvislosti, naznačující spojení zavražděného s elitní společností, tajným řádem zvaným Převorství sionské, jehož členem byl kdysi i sám Leonardo. Nastává bezdechá honba Paříží i Londýnem, zatímco nepřátelé beze jména a bez tváře se snaží všechno překazit. Pradávné tajemství, jehož zveřejnění by znamenalo přepsání lidských dějin, má zůstat navěky skryto…

Soubor pěti stovek Tolkienových dopisů, časově pokrývajících celý jeho dospělý život, dovoluje čtenáři nahlédnout z intimní blízkosti Tolkienův osobní, pracovní i tvůrčí život. Nacházíme zde listy jeho snoubence a pozdější manželce Edith i jejich dětem, texty týkající se jeho akademické dráhy, korespondenci s vydavatelstvím Allen and Unwin ohledně Hobita a dalších knih, a množství dopisů se samozřejmě týká Středozemě a toho, jak ji objevoval její autor i jeho čtenáři. Tento soubor bude dozajista objevem pro každého, kdo se zajímá o svět Pána prstenů i o jeho autora.

Mohly obyčejné kočky zasáhnout do leteckých soubojů druhé světové války? Jasně že mohly! A dokonce zásadně! Hangáry v Honingtonu jsou základnou československých letců bojujících v Anglii proti Německu, ale také domovem dvou koček, Čertiny a Božky. Obě šelmičky si tu vcelku poklidně žijí ve společnosti svých lidských kamarádů, dokud se na letišti neobjeví dva vetřelci, němečtí potkani Helmut a Jürgen. Jsou to zlí, fanatičtí, i když poněkud legrační a hloupí obdivovatelé německého vůdce Hitlera. Jejich snem je vybudovat velikou armádu a škodit nepřátelským letcům. Zneškodnit rozpínavé potkany je proto pro kočky otázkou cti! V boji proti potkanům se neváhají spojit i se svými odvěkými rivaly psy. Schyluje se k velké bitvě… Humor i napětí zaručeny! Dalibor Vácha, autor historických románů tematizujících zejména obě světové války (např. romány Vilda, Smrt na kůru, M + B + M), napsal svou první knihu pro děti.

Románový debut Rity Bullwinkelové nazvaný Úder na hlavu sleduje osudy osmi mladých boxerek, které se z různých koutů Spojených států sjedou do nevadského Rena na dvoudenní juniorské mistrovství v boxu. Každá kapitola románu přitom zachycuje jeden zápas, od čtvrtfinále až po neočekávaně obsazené finále. Minulost dívek se ve vyprávění prolíná s jejich budoucností – a průsečíkem je vždy daný boxerský mač; díky autorčině mimořádně preciznímu jazyku, vytříbenému vypravěčskému stylu a odstředivé obrazotvornosti se líčení nemilosrdného boxerského klání postupně proměňuje v působivé podobenství o dívkách na prahu dospělosti a jejich potýkání se světem kolem nich. Při čtení románu není těžké pochopit, proč vzbudil takové literárněkritické i čtenářské nadšení – a člověk dá ochotně za pravdu recenzentům, kteří mj. prohlašují, že „román Bulwinkellové je nesmírně silný a svěží; na co autorka upře pozornost, to se doslova rozzáří“ (New York Times); že jde o „elegantní meditaci nad fyzickým zápolením… prodchnutou metaforami a ra- finovanými obrazy, jež v každé scéně poeticky zastavují čas: do osmi dvouminutových kol boxer- ského zápasu se toho vejde opravdu hodně“ (Washington Post); že je Úder na hlavu „brilantní, nepředvídatelná próza“ (San Francisco Chronicle), jež se „nepodobá žádné jiné, a přece dokonale funguje a zanechá v nás nesmazatelný dojem“ (Guardian)

Ve stínu úlu je gotický román, který se odehrává v období první republiky v rodinné vile v horách. Mladá žena, která zde získá práci jako guvernantka, čelí však mnohem větším výzvám, než je výchova dětí. Kromě své svěřenkyně si musí najít cestu i k ostatním obyvatelům domu, který je dobře skrytý před zraky okolí a ve svých tichých chodbách skrývá mnohá tajemství. V jeho koutech se hromadí dávné hříchy a před světlem prchají mnohonohé bytosti. Chce to velkou odvahu podívat se pod masku svých bližních. A ještě větší pod tu svou.

Autor právem opěvovaných komiksů Pod dekou a Habibí přichází s dlouho očekávaným autobiografickým komiksovým románem. Ženšenové kořeny sledují dětství Craiga a jeho sourozence, kteří trávili léta svého mládí na polích tolik vyhledávaného amerického ženšenu ve Wisconsinu. Kvůli zdravotním problémům Craig později znovuobjevuje tuto zázračnou bylinu známou díky čínské medicíně a vydává se na neobyčejnou cestu z amerického středozápadu až do severovýchodní Číny. Ženšenové kořeny prodchnuté živou zemitou paletou barev mistrně kombinují memoáry, cestopis a kulturní historii. Autor se skrz ně dotýká otázek kreativity, pochybností, sebeuzdravení a rodiny. „Komiksy mi pomohly přežít dětství, ale co mi pomůže přežít dospělost?“

Pět komiksových příběhů o odboji, které byste měli znát. Někomu to došlo hned, někomu později. Nástup nacistické diktatury v Německu znamenal pro svět válku a pro naše země porobení. Tyranii bylo potřeba se postavit, aby nezvítězila. Navzdory mlčící většině se tisíce Čechů a Češek zapojily do odboje. Vojáci z povolání i civilisté. Doma i v zahraničí. Ve městech i na vesnicích. Nerozhodovalo se jim lehce – riskovali hodně a dlouho čelili beznaději. Proč to přesto dělali? Za co jim vděčíme? A dočkali se vůbec vděku? O tom všem a mnohém dalším vyprávěly pro sbírku Paměť národa stovky pamětníků. My jsme pro vás vybrali pět příběhů. Libuše Nachtmannová pomáhala skupině Obrana národa, Alois Denemarek spolupracoval s parašutisty z výsadku Anthropoid. Rodina Jaroslavy Kočnarové skrývala sovětského partyzána, Alexandr Gajdoš utekl z lágru a bojoval ve slovenském povstání. Skauti okolo ornitologa Veleslava Wahla vytvořili zpravodajskou brigádu, předávali informace do Londýna a podnikali drobné sabotáže. Pět scenáristů (Barbora Šťastná, Tereza Verecká, Jan Blažek, Mikuláš Kroupa a Dalibor Vácha) se spojilo s pěti výtvarníky (Františka Loubat, Maja Steinbauerová, Michal Kocián, Tomáš Pánek a Mikuláš Podprocký), aby vám přinesli komiks plný odvahy, obětavosti a nezlomné víry v dobrý konec.

Ve své nové knize nás Peterson provádí prastarými zakladatelskými příběhy západního světa. Detailně analyzuje starozákonní příběhy o vzpouře, oběti, utrpení a vítězství, které nás kulturně i psychologicky ukotvují a sjednocují. Adam a Eva a věčný Pád lidstva; vražedná válka mezi Kainem a Ábelem; Noe a katastrofická potopa; zhroucení babylonské věže; Jonáš v pekle velrybího břicha; putování Mojžíše a jeho lidu – co všechno mohou tyto příběhy znamenat? Jak se stalo, že utvářely našeho ducha i náš svět a obrátily nás stejným směrem?

Ben Lerner patří k nejvýraznějším hlasům současné americké literatury – a zároveň též k autorům nejrespektovanějším. Každý jeho nově vydaný román se těší velké pozornosti předních britských i amerických listů i literárních časopisů, přičemž jejich recenzní přijetí je vesměs zcela nadšené – na adresu jeho próz padají mj. výroky jako: „Ben Lerner vládne mimořádným citem pro orchestraci, nevídaným hlasovým rozsahem a vytříbeným jazykovým naladěním (…) Jeho psaní patří k vrcholům současné americké prózy. “ (New York Times); „Přes autorův nesmírně široký záběr a stylistické mistrovství jsou jeho knihy přístupné každému, kdo se chce dozvědět něco podstatného o naší problematické době.“ (Washington Post); „Lerner je oslnivě inteligentní spisovatel (…) Po jeho knihách by měl sáhnout každý, kdo chce porozumět současné Americe.“ (The Times) Vše výše řečené platí i o autorově druhém románu 10:04, v originále vydaném už v roce 2015. Ten bývá dokonce považován za prozatímní vrchol Lernerova díla. „Skvělý spisovatel, skvělý román,“ tak tehdy v recenzi přivítal knihu britský list Guardian, a ono hodnocení platí dodnes: román, rámovaný dvěma bouřemi, hurikány Irene a Sandy, a prosycený úzkostí vypravěče, je působivou výpovědí o současné Americe i o křehkém, zranitelném egu dnešních mladých mužů. Lerner nenabízí snadná řešení, jak z krize ven; namísto toho předkládá elegantní portrét aktuálního stavu věcí i precizní literární analýzu faktorů, jež k němu vedly. Jako by se tu uplatňovaly i jeho ostatní vlohy: Lerner je nejen respektovaným prozaikem, ale též oceňovaným básníkem i esejistou a profesorem anglistiky na newyorské Brooklyn College. Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.