Argo strana 70 z 311

Obsáhlý debutový román Jakuba Hussara je jednou z nejambicióznějších českých science fiction poslední dekády. Tvorbě svého fiktivního vesmíru se Jakub věnuje více než dvacet let a kniha, stejně jako dříve úspěšná karetní online hra ze stejného světa, plně dosvědčuje neuvěřitelnou propracovanost tohoto vesmíru i autorův poutavý smysl pro detail. Historický životopis pojednávající o strastiplné cestě kultury Talů na odlehlý skládkosvět Coraab a jeho následné kolonizaci. Ústřední postavou knihy je ctihodná Tal Kusa-Gammah, první z dlouhé linie coraabských Pánů Těžby, která se na sklonku života svěřuje čtenáři se svým pohnutým osudem. Díky jejímu autentickému svědectví dnes můžeme nahlédnout na události počátku coraabského letopočtu očima ženy, která se svými odvážnými činy navždy zapsala do historie.

Rok 1794, Stockholm. Matka oplakává dceru zavražděnou o svatební noci. Jejím podezřením však nikdo nenaslouchá, a tak poprosí o pomoc jediného, který zbyl: jednorukého drába truchlícího nad smrtí přítele. V nemocnici na periferii zatím mladého aristokrata mučí myšlenky na strašlivý čin, ze kterého je obviněn. V 1794, druhém díle historické noir trilogie Niklase Natt och Daga, se čtenář opět setkává s Mickelem Cardellem, Annou Stinou Knappovou a chaotickým, prohnilým světem konce osmnáctého století. Stockholm čekají jeho nejtemnější dny – pozlátko starých časů se rozpadá a dává průchod temnotě skrývající se v městských zákoutích. finalista the Swedish Storytel Awards „Je to strašidelné - a strašidelně dobré.“ Dagens Nyheter, Sweden „1794 je úžasně misantropický portrét utrpení z dávno zmizelého Stockholmu. Budete se tetelit strachy.“ BTJ, Sweden Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.

0 TU je historickým životopisem pojednávajícím o strastiplné cestě kultury Talů na odlehlý skládkosvět Coraab a jeho následné kolonizaci. Ústřední postavou knihy je ctihodná Tal Kusa-Gammah, první z dlouhé linie coraabských Pánů Těžby, která se na sklonku života svěřuje čtenáři se svým pohnutým osudem. Díky jejímu autentickému svědectví dnes můžeme nahlédnout na události počátku coraabského letopočtu očima ženy, která se svými odvážnými činy navždy zapsala do historie. Obsáhlý debutový román Jakuba Hussara je jednou z nejambicióznějších českých science fiction poslední dekády. Tvorbě svého fiktivního vesmíru se Jakub věnuje více než dvacet let a kniha, stejně jako dříve úspěšná karetní online hra ze stejného světa, plně dosvědčuje neuvěřitelnou propracovanost tohoto vesmíru i autorův poutavý smysl pro detail.

Kdysi dávno dávali rodiče svým dětem podobná jména, jaká mají postavy ze slavných románů. Dnes si však lidé sami dávají jména, jaká se jim zlíbí, a mezi milenci to chodí ještě trochu jinak. V takovém světě žije se svou přítelkyní jménem Zpěvník a kočkou Jindřichem IV. vypravěč románu Sbohem, Gangsteři, který pracuje jako učitel poezie ve Škole poezie. Kdo jsou tajemní Gangsteři, kteří tento svět bez přestání terorizují, a s jakými problémy se hrdina románu potýká v rámci svého netradičního zaměstnání? Gen’ičiró Takahaši stvořil ve svém románovém debutu svět, ve kterém míchá prózu s poezií, vážné s komickým, svět plný nespoutané imaginace a příběhu (možná lépe příběhů), který se dotýká všeho od lásky, politiky, médií, poezie, rodičovství, terorismu, komiksů, upírů až po samotný jazyk, kterým je vyprávěn. „Sbohem, Gangsteři je román, který setřel hranice mezi vysokou a populární literaturou, a otevřel japonské literatuře dveře do nové doby, naplněné konzumem a popkulturou. Vydání knihy podpořila Japan Foundation.

Rok 1968, palác Potála, Tibet. Bývalé sídlo dalajlamy obsadila skupinka zfanatizovaných členů rudých gard, studentů umění, vedená surovým mladíkem přezdívaným Vlk. Ničí všechno, co se vzpírá novému řádu, všechno, co už po staletí ztělesňuje Tibet. Kláštery, umělecká díla, archivy, thangky, posvátné knihy A ještě víc chtějí pokořit tibetské myslitele, mnichy a umělce, jako je Tänpa, na kterého osobně zaměří svou pozornost Vlk. Tänpa, dalajlamův malíř, utíká z kruté reality do myšlenek na doby, kdy se učil od svého mistra, vzpomíná, jak se účastnil hledání tulkua, převtělení zesnulého dalajlamy, a se sílící Vlkovou brutalitou sílí i proud malířových vzpomínek. Filmař a spisovatel Dai Sijie (* 1954, Fu-Ťiej, Čína) nechává čtenáře vstoupit do světa harmonie a meditace, do světa barev a tvarů, které spojují smyslové a duchovní roviny, do světa vytříbených staletých tradic, který dokonale zná. V mládí, za kulturní revoluce, byl poslán na převýchovu na venkov, odkud čerpal námět na svůj nejznámější román Balzac a čínská švadlenka (Balzac et la Petite Tailleuse chinoise, 2000), podle nějž později natočil úspěšný film, kniha byla přeložena do více než 25 jazyků včetně češtiny. Po smrti Mao Ce-tunga mohl pokračovat ve studiu dějin umění v Číně a poté odjel do Francie, kde navštěvoval IDHEC, Institut kinematografických studií. Po nějakou dobu žil a tvořil ve Francii, poté se opět vrátil do Číny. Kobky pod Potálou (Les Caves du Potala, 2020) jsou zatím jeho poslední knihou. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Útlou prózu Podzemníci prý Jack Kerouac napsal v benzedrinovém rauši za tři dny a noci. Ať už je to pravda, nebo ne, je nepochybné, že kniha dokonale naplňuje autorovu představu spontánního psaní, stylu, který Kerouac dle vlastních slov sám objevil pro narativní umění; autor v něm klopýtá přes sebe sama, aby odvyprávěl svůj příběh, úplně bez dechu, jako když hospodský vypravěč vrazí do nacpaného lokálu a převypráví, co se zrovna stalo, a jakmile vyprávění dokončí, už nemá právo se k němu vrátit a smazat, co jeho ruka napsala. Stejně nepochybné je i to, že tato prostá, smutná, k nezdaru odsouzená love story vypravěče a černé krásky Mardou zasazená do San Franciska na počátku padesátých let 20. století patří k vrcholům autorova díla mnozí literární kritici a historici ji dokonce označují za vůbec nejlepší Kerouacův text.

V této široce rozkročené práci o způsobech politického vedení politický historik Archie Brown zpochybňuje naše zakořeněné přesvědčení, že jedině silní lídři myšleno ti, kteří nad svými kolegy rádi dominují v každodenní politické praxi jsou také lídry úspěšnými a hodnými našeho obdivu. Na mnoha příkladech a velkých postavách politiky 20. století ukazuje, že ačkoli kolegiálnější styl vedení považujeme za projev slabosti, jsou to právě kooperativně založení jedinci, jejichž působení mělo nakonec největší dopad na rozvoj společnosti. Přesvědčivá analýza způsobů politického vedení. Independent Je potěšení, když se objeví kniha o politickém vedení, která pouze neaplikuje teoretické modely, ale studuje skutečné politické vůdce z různých zemí v historickém záběru sahajícím až do začátku 20. století. Wall Street Journal Těžko najdeme lepšího průvodce než je Archie Brown, který žil a pracoval střídavě ve Velké Británii, Spojených státech a Rusku, a je jak výjimečným politologem, tak autorem píšícím vytříbeným a čtivým stylem.

Lombarský spisovatel, historik a kronikář Pavel Jáhen (720–799), známější pod latinským jménem Paulus Diaconus, působil v Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Hojně cestoval a pobýval i na dvoře Karla Velikého v Cáchách. Po rozpadu langobardského království vstoupil do benediktinského kláštera v Monte Cassinu, kde napsal většinu svých děl. Jeho spis zachycuje dějiny Langobardů od mytického původu národa až po smrt krále Liutpranda (743) a uvádí řadu důležitých zpráv ohledně Byzance či Franků a jejich vzájemných vztahů. Pavlovo dílo byl hojně citováno pozdějšími autory a je právem pokládáno za zásadní pramen k historii severní Itálie v 8. století.

Grafický román V hlavní roli Tomáš Holý Oty Karse originálně zpracovává Tomášův životní příběh propojený se životy jeho blízkých. Zároveň vykresluje, jak těžké je zůstat sám sebou pod tlakem slávy a očekáváním druhých. Všemu ovšem Tomáš čelí s energií, chutí, vynalézavostí a humorem jemu i mládí vlastním. Kniha kombinuje několik výrazných kresebných stylů odlišujících, zda se jedná o vzpomínku, filmové záběry, nebo přelomové životní téma. Zda jde o dětství a filmování, dospívání a lásky, nebo život po životě. Výrazně prolíná Tomášův příběh s příběhem jeho maminky a také autora knihy. Komiks vytvořený Otou Karsem a nakreslený výtvarnicí Czinou Kristýnou Plíhalovou je počinem, který jen částečně navazuje na knihu Jmenuju se Tomáš, která získala Magnesii Literu Kosmas cenu čtenářů.

Rukověť bojovníka světla vyzývá každého, aby dokázal žít své sny. Aby každý vyšel vstříc nejistotě života a naplnil svůj jedinečný osud. Svým nenapodobitelným způsobem nám Paulo Coelho ukazuje, že v každém z nás žije bojovník světla, máme ho v sobě všichni. Inspirující krátké texty z let 1993-1996 ponoukají čtenáře, aby nastoupil cestu bojovníka: toho, který je schopen vidět, že být naživu je zázrak, toho, kdo dokáže i prohrát, toho, kterého hledání dovede k nalezení identity, po níž touží. V knize autor vychází z tradic různých zemí, klade důraz na základní lidské hodnoty a vnitřní růst člověka, jenž nepodlehne malomyslnosti a únavě, ale věří v zázraky a lásku.

Mnozí si myslí, že Ameriku znají, málokdo ale tuší, že ji za svůj život plně nepozná ani leckterý Američan. Experiment trvající už dvě a půl století zbytek světa fascinuje. Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž země prochází a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád. Na Manhattanu radil Henrymu Kissingerovi s výběrem kravaty před rozhovorem o Václavu Havlovi. V Texasu strávil během hurikánu týden v bahně a dešti s lidmi, kteří přišli o vše kromě naděje, že bude líp. Z kuloárů Kongresu informoval o testech pevnosti americké demokracie, ze Silicon Valley o bezprecedentní technologické dominanci. Z Baltimoru během rasových nepokojů referoval o tom, jak se společnost založená na pravidlech a zákonech dokáže během jednoho odpoledne přetavit v totální anarchii s násilnostmi a rabováním. Kniha přibližuje barvité příběhy, které dohromady tvoří americkou výjimečnost. Místy vyvrací, jinde potvrzuje stereotypy, jež o USA máme – prostřednictvím lidí s českými kořeny, ale i těch, kteří o Česku nikdy neslyšeli. Vše v době klíčových tektonických posunů symbolizovaných prezidenty Obamou a Trumpem. „Elegantní, vždy precizně připravený a s buldočím tahem na novinářskou branku schovaným za milým úsměvem, těžká televizní váha Martin Řezníček se vrhá do světa literatury. Jeho americké brýle si budete chtít nasadit.“ Jakub Szántó

V roce 2001 krátce po pádu Tálibánu přiletěla Deborah Rodriguezová, kadeřnice z Michiganu a matka dvou dětí, do Afghánistánu jako členka týmu, který obyvatelům této válkou zpustošené země přijel nabídnout humanitární pomoc. Po počátečním tápání se jí zrodil v hlavě nápad, jehož jedinečnost neměla v tom čase obdoby: navázala na kdysi hrdou tradici afghánských salonů krásy a díky podpoře mezinárodních sponzorů otevřela Kábulskou školu krásy, která by ženám zaručila schopnost zajistit rodině obživu. Zájemkyně o studium se jen hrnuly a mezi učitelkou a jejími studentkami se i přes občasná nedorozumění a kulturní i jazykovou bariéru rychle vytvořilo přátelské pouto. Deborah tak měla možnost nahlédnout do nelehkých osudů žen, které se často musely vyrovnávat s následky válečné tragédie či osobního traumatu, ať šlo o dívku, kterou ve dvanácti prodali do manželství, protože její rodina potřebovala zaplatit dluhy, či manželku stoupence Tálibánu, který se bitím snažil ženu donutit, aby studium ukončila. Nevšední vyprávění, v němž autorka s vřelostí a humorem líčí životní příběhy žen, jež se sešly proto, aby si společně osvojily umění trvalé ondulace, přátelství a svobody.

Sledujeme „ženu ve fialové sukni“, jak mění zaměstnání, které obchody navštěvuje, jak neobratně komunikuje s lidmi, jak a co jí, kde sedává v parčíku nedaleko nákupní čtvrti. Vypravěčka drobnými úskoky zpovzdálí řídí její každodenní život. Nabydeme dojmu, že „žena ve fialové sukni“ je podivná, prakticky nesvéprávná, ale postupně názor měníme a jako zvláštní podivín nám začne připadat sama vypravěčka. Není to všechno nakonec jen její vlastní obsese? Vztah mezi oběma ženami je ještě mnohem složitější, než se původně zdálo. Příběh stalkingu, který navzdory vážnému tématu nepostrádá zvláštní jemný japonský humor, při kterém se čtenář občas zasměje, ale většinou jen melancholicky pousměje. Děj zdánlivě plyne bez dramatických zápletek, vypravěčka však postupnou manipulací krok za krokem ovlivňuje život hlavní hrdinky způsobem, až občas zamrazí. „Dnešní japonská literatura má ženské jméno – Imamura – , které září vlastním světlem.“ – El Universal „Nový hlas v japonské literatuře, který podporuje rozmanitost a diverzitu v jinak tradicionalistické společnosti.“ – The Manila Times

Píše se rok 2025. Lauren Olamina žije se svou rodinou v jedné z mála bezpečných čtvrtí, které na předměstí Los Angeles ještě zbývají. Za zdmi této střežené enklávy se její otec, kazatel, a hrstka dalších pokouší zachránit poslední pozůstatky civilizace rozvrácené drogami, nemocemi, válkou a trvalým nedostatkem vody. Zatímco otec se snaží ukazovat svým následovníkům správnou cestu, Lauren svádí boj s hyperempatií, stavem, díky němuž je mimořádně citlivá na bolest jiných. Po náhlé ztrátě své rodiny i domova je nucena vydat se s hrstkou uprchlíků za nejistou vidinou bezpečí. Během obtížné cesty v ní vyklíčí převratná myšlenka, která může zachránit lidstvo. Román Podobenství o rozsévači uznávané afroamerické spisovatelky Octavie E. Butlerové je jednou z nejvýznamnějších dystopií světové literatury. Celých pětadvacet let od svého vzniku stále poutá pozornost a nabývá na síle a aktuálnosti, což dosvědčuje i jeho nedávné umístění na žebříčku nejprodávanějších knih deníku New York Times.

Tvůrčí duo Zdeněk Ležák a Michal Kocián pokračují v komiksovém mapování českého odboje. Po úspěšném titulu Tři králové, v němž popisovali příběh trojice Mašín, Balabán, Morávek, přistupují ke komiksovému zpracování jednoho z nejhrdinštějších okamžiků novodobých českých dějin. Komiks vychází právě k výročí atentátu. V pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze zemřelo v boji 18. června 1942 sedm československých parašutistů z pěti různých výsadků. Tím skončila jedna z nejvýznamnějších operací československého odboje, operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přestože tento výsadek čítal pouhé dva muže, na přípravě operace se nakonec podíleli i další parašutisté a jejich společný osud se naplnil právě v kryptě pravoslavného kostela. Komiksová kniha, jejímž autorem je Zdeněk Ležák a výtvarníkem Michal Kocián, sleduje příběh parašutistů ze všech dotčených výsadků, od jejich seskoku až po hrdinskou smrt. Nejvýznamnější částí komiksového příběhu je vlastní atentát a poté bitva v prostorách chrámu. Nalezneme zde ale také celou řadu dalších dějových linek, které příběh knihy propojují s již vydanou komiksovou knihou stejné autorské dvojice s názvem Tři králové (vyšla v nakladatelství Argo v roce 2017). Komiks Anthropoid velmi věrně popisuje historické události a klade si za cíl s tímto významným tématem seznámit především mladou generaci českých čtenářů. Pět set kusů komiksu bude vytištěno s oboustrannou obálkou na druhé straně přebalu limitované verze naleznou fanoušci širokoúhlý plakát rozstříleného Heydrichova vozu. Tato verze bude k dostání pouze v distribuční síti Kosmas.

Jane, ukradené a zaměněné dítě, je uvězněná v průmyslové Faerii ovládané elfí aristokracií. Dětští nevolníci jsou zde zneužíváni pro výrobu mohutných ozbrojených válečných strojů kybernetických magických draků a Jane je mezi nimi jediný smrtelný člověk. Když ji poškozený drak Melanchton vyzve ke společnému útěku, je zaděláno na troufalý podnik, jenž otřese samými základy existence V mnoha směrech převratná Dcera železného draka v sobě netradičním způsobem spojuje alchymii a techniku. Nejtemnější fantasy a drsný kyberpunk. Příběh o dospívání, jaký jste ještě nikdy nečetli, se odehrává na pozadí pochmurného nihilistického světa plného neřešitelných problémů a třídních střetů, v němž nic není tím, čím se zdá být, a za všechno se platí vysoká, strašlivě vysoká cena.