Argo strana 71 z 311

Rok 1794, Stockholm. Matka oplakává dceru zavražděnou o svatební noci. Jejím podezřením však nikdo nenaslouchá, a tak poprosí o pomoc jediného, který zbyl: jednorukého drába truchlícího nad smrtí přítele. V nemocnici na periferii zatím mladého aristokrata mučí myšlenky na strašlivý čin, ze kterého je obviněn. V 1794, druhém díle historické noir trilogie Niklase Natt och Daga, se čtenář opět setkává s Mickelem Cardellem, Annou Stinou Knappovou a chaotickým, prohnilým světem konce osmnáctého století. Stockholm čekají jeho nejtemnější dny pozlátko starých časů se rozpadá a dává průchod temnotě skrývající se v městských zákoutích. finalista the Swedish Storytel Awards Je to strašidelné - a strašidelně dobré. Dagens Nyheter, Sweden 1794 je úžasně misantropický portrét utrpení z dávno zmizelého Stockholmu. Budete se tetelit strachy. BTJ, Sweden Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.

Zubovova kniha představuje osobitý pohled na ruské revoluce, únorovou a říjnovou, v roce 1917. Autor se zde formou přednášek zamýšlí nad příčinami politického a sociálního napětí v carském Rusku na počátku 20. století a nastoluje tezi, že revoluce nepropukla ze sociální bídy, ale byla spíše reakcí na pomalost a nedostatečnost politických změn. Velmi kriticky se přitom staví k vůdcům buržoazní opozice, kteří nedokázali vést zemi po rezignaci cara Mikuláše II. a svým politickým lavírováním a ustrašeností umožnili uchopit moc úzkou vrstvou bolševických revolucionářů, jejichž myšlenky měly v ruské společností velmi omezenou odezvu. Bolševici, vedení Leninem, se neštítili jakékoli brutality a dokázali využít protiválečných nálad. Zcela nedemokratickým způsobem zničili existující parlamentní demokracii a namísto ní nastolili nekompromisní režim diktatury proletariátu, jenž ve svých důsledcích ovlivňuje ruskou společnost dodnes. Teprve úplným zbavením se říjnových iluzí může podle Zubova dojít ke zrození nové ruské demokratické a liberální společnosti. Vydání knihy podpořila Nadace Mikhaila Prokhorova.

Román Alchymista největší brazilský bestseller všech dob byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou ( jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost. Vydání čtvrté v Argu třetí.

V roce 1944 se Mathilda, mladá Alsasanka, zamiluje do Maročana Amina Belhadže, který bojuje ve francouzské armádě. Po osvobození se mladý pár odstěhuje do Maroka, do posádkového města Meknesu, kde žijí kolonisté z různých evropských zemí, především z Francie. Amin se snaží zúrodnit kamenité pozemky zemědělské usedlosti zděděné po otci, ale Mathildu v nové vlasti záhy začne dusit přísná mravnostní atmosféra. Se dvěma dětmi tráví osamělé dny na statku a trápí ji jak nedostatek peněz, tak nedůvěra, kterou jakožto cizinka vzbuzuje. Deset let žije v zemi pod francouzským protektorátem, v zemi, kde nezadržitelně stoupá napětí a množí se násilnosti, dokud Maroko nevyhlásí nezávislost na Francii. Žije v zemi těch druhých stejně jako další postavy románu: kolonisté, domorodci, vojáci, zemědělci i exulanti. A především ženy, které žijí v zemi mužů a musí neustále bojovat za svá práva. Po dvou románech chirurgicky ostrého stylu přichází Leîla Slimani s rozsáhlou freskou, výstižnou, empatickou i velice syrovou. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky a Centre National du Livre.

Třetí svazek úspěšných francouzských adaptací děl R. E. Howarda přináší povídky Rudé hřeby, Lidé černého kruhu a Zamboulské stíny, tedy vesměs povídek dýchajících tropickým dusnem a zasazených do exotických východních končin Howardova světa, kde za každým rohem číhají prastará božstva, děsivá magie a nemilosrdný boj. Svazek je jako vždy opatřen zasvěceným doslovem a řadou bonusů a výtvarných poct postavě cimmerského bojovníka.

Třetí svazek úspěšných francouzských adaptací děl R. E. Howarda přináší povídky Rudé hřeby, Lidé černého kruhu a Zamboulské stíny, tedy vesměs povídek dýchajících tropickým dusnem a zasazených do exotických východních končin Howardova světa, kde za každým rohem číhají prastará božstva, děsivá magie a nemilosrdný boj. Svazek je jako vždy opatřen zasvěceným doslovem a řadou bonusů a výtvarných poct postavě cimmerského bojovníka.

Manželský pár, Bohumil a Bohumila, se společně s mentálně postiženým synem přestěhuje z Prahy do malé vesnice v pohraničí, aby vyřešil svou manželskou krizi. V horkém létě se pokoušejí zapadnout mezi místní, drobná nedorozumění přisuzují nejprve své odlišnosti a neschopnosti pochopit venkovské prostředí. Avšak malých i velkých lží, podivných náhod a nepříjemných incidentů přibývá a pocit ohrožení sílí. Tušení, že jejich chalupu na dně rokle každou noc obchází velké zvíře, podivně koresponduje se záhadnými letáky s pohádkou o vlkovi, které nacházejí v místní nálevně. Jedné noci se Bohumil a Bohumila vracejí do prázdné chalupy kluk zmizel. Podivné události vyvrcholí třetí den po chlapcově zmizení, kdy se před chalupou manželů shromáždí všichni vesničané ve slavnostních úborech. Převrátila se bizarní hra místních vidláků v jakousi zvrácenou podobu moderního folkloru? Jde jim o život? A co se stalo s klukem? Vesnický román, který chcete číst v bezpečí města. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Hawking ve své knize určené širokému okruhu čtenářů zkoumá řadu z největších záhad vesmíru, i potenciální problémy, kterým čelí nebo může čelit lidstvo na naší domovské planetě. Kniha je rozdělena do čtyř oddílů s názvy Proč jsme tady? Přežijeme? Zachrání nás technologie, anebo zničí? Jak zajistit, aby se nám dařilo dobře? a zvažuje se v ní desítka „velkých otázek“ – Existuje Bůh? Jak to všechno začalo? Co je uvnitř černé díry? Dokážeme předvídat budoucnost? Je možné cestovat v čase? Přežijeme na planetě Zemi? Existuje ve vesmíru inteligentní život? Měli bychom vesmír kolonizovat? Může nás umělá inteligence přechytračit? Jak utváříme budoucnost? V textu autor rozebírá mnohé obtíže, které mohou lidstvo ohrozit –, například klimatická změna, jaderná válka, rozvoj umělé existence, genetické modifikace člověka či střetnutí Země s asteroidem a prosazuje názor, že důležitou úlohu při řešení problémů na planetě Zemi sehraje věda.

Třetí svazek úspěšných francouzských adaptací děl R. E. Howarda přináší povídky Rudé hřeby, Lidé černého kruhu a Zamboulské stíny, tedy vesměs povídek dýchajících tropickým dusnem a zasazených do exotických východních končin Howardova světa, kde za každým rohem číhají prastará božstva, děsivá magie a nemilosrdný boj. Svazek je jako vždy opatřen zasvěceným doslovem a řadou bonusů a výtvarných poct postavě cimmerského bojovníka.

V tomto svižném uvedení do moderního ateismu nám jeden z nejvýznamnějších vědců dneška vysvětluje, proč bychom neměli věřit v boha. Argumenty, které rozvíjel v dosavadní práci, představuje ve své nejnovější knize stručně, přehledně a působivě, se zřetelem na čtenáře, kteří nejsou zběhlí v soudobé evoluční biologii. Sám Dawkins byl v mládí natolik ohromen krásou a spletitostí stvoření, že věřil, že za ním musí stát nějaký tvůrce. Když se však seznámil s teorií evoluce, představu boha zavrhl. Ve své knize dává čtenářům možnost znovu promyslet zásadní otázky o životě a vesmíru.

Piranesi vždycky žil v Domě. Ten má stovky, ne-li tisíce místností a chodeb, v nichž je uvězněný oceán. Vodní labyrint. Piranesi se čas od času vídá se svým přítelem, Tím Druhým, jenž Piranesiho potřebuje pro vědecký výzkum Velkých a Tajných Vědomostí. Piranesi si své poznatky zaznamenává do deníku. Pak se začnou objevovat vzkazy; ne vše je takové, jak se zdá. A když vyjdou na světlo důkazy o existenci dalšího člověka možná i jiného světa mimo zdi Domu, Piranesi začne rozplétat pavučinu lží i když je pravda všechno, jen ne příjemná. Piranesi je hlavní postava románu. Giovanni Battista Piranesi byl italský malíř z osmnáctého století, který proslul cyklem čtrnácti leptů Smyšlené představy žalářů. Svět Labyrintu a Piranesiho kresby mají hodně společného. Originální fantasy s hutnou atmosférou od autorky bestselleru Jonathan Strange a pan Norell.

Obsáhlý debutový román Jakuba Hussara je jednou z nejambicióznějších českých science fiction poslední dekády. Tvorbě svého fiktivního vesmíru se Jakub věnuje více než dvacet let a kniha, stejně jako dříve úspěšná karetní online hra ze stejného světa, plně dosvědčuje neuvěřitelnou propracovanost tohoto vesmíru i autorův poutavý smysl pro detail. Historický životopis pojednávající o strastiplné cestě kultury Talů na odlehlý skládkosvět Coraab a jeho následné kolonizaci. Ústřední postavou knihy je ctihodná Tal Kusa-Gammah, první z dlouhé linie coraabských Pánů Těžby, která se na sklonku života svěřuje čtenáři se svým pohnutým osudem. Díky jejímu autentickému svědectví dnes můžeme nahlédnout na události počátku coraabského letopočtu očima ženy, která se svými odvážnými činy navždy zapsala do historie.

Fantasy trilogie Jeho temné esence se okamžitě po vydání stala mezinárodním bestsellerem a na literárním nebi září jasným světlem dodnes. Příběhy neobyčejné dívenky Lyry milují děti i dospělí po celém světě, podle prvního dílu byl natočen hollywoodský velkofilm. Říká se, že ta největší dobrodružství začínají docela obyčejně, a v případě Lyry, hlavní hrdinky trilogie Jeho temné esence, to rozhodně platí. Když ji napadne schovat se v kuřáckém salonku na univerzitě, kde žije v láskyplné, byť poněkud nesoustavné péči roztržitých scholárů, vede ji k tomu čirá zvědavost. Netuší, že svou přítomností zabrání rektorovi, aby otrávil jejího strýčka lorda Asriela, a že ji samou zavedou důsledky uličnického kousku až daleko na sever. Právě tam se totiž vydá hledat kamaráda Rogera uneseného tajemnými Vrahouni. Cestou se seznamuje s medvědím psancem Iorkem Byrnisonem, vzduchoplavcem Lee Scoresbym a půvabnou královnou divoženek Serafinou Pekkalou. Lyra také zjistí nečekanou pravdu o svých rodičích, naučí se zacházet s alethiometrem zlatým kompasem, který dokáže pravdivě odpovědět na každou otázku , a pochopí, že i ty nejlepší úmysly mohou vést k tragickým koncům. A co víc, Lyřin úkol, jak se zdá, zdaleka nekončí na ledových pláních severu, a ona se bude muset vydat do světa, o jehož existenci měli donedávna tušení jen největší snílkové a odvážlivci.

Román Civilizace stojí na této hypotéze: Atahualpa, vládce Incké říše, se vylodí v Evropě Karla V. Habsburského. Jak to zde vypadá? Španělská inkvizice, Lutherovy reformy, rodící se kapitalismus. Zázračný vynález knihtisku, díky němuž promlouvá papír. Monarchie, vyčerpané nekonečnými válkami a bez ustání ohrožované Turky. Moře sužovaná piráty. Kontinent drcený náboženskými a dynastickými sváry. Ale především týraný, vyhladovělý, bouřící se lid, toledští Židé, granadští Mauři, němečtí rolníci: možní spojenci. Z Cuzca do Aix-la-Chapelle a hlavně až do bitvy u Lepanta – to je trasa vyprávění o převráceném chodu dějin, o ovládnutí světa, k němuž vlastně mohlo dojít. Mohlo se to stát. Chybělo málo – jen tři věci: kdyby měli indiáni koně, kolo a ty správné protilátky, ubránili by se konkvistadorům a museli bychom přepisovat dějiny. Román o alternativních dějinách světa – konkvista naruby. Oceněno Prix de l’Académie française 2019.

Poslední práce Františka Grause, kterou vydal v roce 1987 pod názvem Pest – Geissler – Judenmorde: das 14. Jahrhundert als Krisenzeit, reprezentuje autorův návrat k tématu krize pozdního středověku. Na podkladě ohromného množství pramenů sleduje krizové projevy především v městském prostředí, jež bylo laboratoří náboženského a sociálního napětí, které v západní Evropě vyvolala ničivá morová epidemie let 1347–1351. Novátorsky se rovněž zaměřil na problematiku protižidovských pogromů, jejichž příčina povětšinou tkvěla v reakcích na vypuknuvší mor a jež živil latentní středověkých antisemitismus. Vedle toho Graus detailně zkoumal proměnu náboženských a společenských představ zapříčiněných věroučnou krizí vyvolanou církevním schizmatem a rozrušením či podkopáním stávajících společenských vazeb. Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.

Nejznámější Brownovou prací je nepochybně životopis jednoho z nejvýznamnějších křesťanských myslitelů – sv. Augustina. Ačkoli Brown tuto biografii napsal již na konci 60. let, přesto právě ona nadále představuje nejkomplexnější pojednání o katolickém biskupovi, jenž položil pevné základy pozdně antickému křesťanství. Brown svoji práci několikrát zrevidoval a poslední podoby se jí dostalo v roce 2000. V něm reflektoval nejnovější výzkumy a naznačil, jak se jeho obraz sv. Augustina pod vlivem nových pramenných objevů liší od dnešního pojetí. Augustinův životopis Brown staví jako klasickou biografiii, jež se striktně drží chronologického rámce. To mu umožňuje podrobně zachytit genezi Augustinových náboženských, nábožensko-politických i teologických představ.