Argo strana 84 z 311

Kniha zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného rozhovory s příslušníky tří generací vybraných rodin. Jejich společným rysem je zkušenost příslušníků nejstarší generace s dobrovolnou nebo nucenou mezinárodní migrací po druhé světové válce. Autoři pro tento účel vybrali rodiny Němců v České republice a nuceně vysídlených Němců z České republiky, Čechů žijících v Chorvatsku a českých reemigrantů z Chorvatska. Velkou pozornost věnovali účasti jednotlivých generací na rodinném vyprávění, shodám a změnám v mezigeneračním předávání vzpomínek a způsobu přijetí významných historických událostí souvisejících s poválečnou migrací. Kniha přináší cenné poznatky o strategiích přenosu vzpomínek v rodinném prostředí, o vzpomínkové kultuře a migraci jako důležitém historickém procesu 20. století.

Čtvrtá kniha ze série o Hannibalu Lecterovi začíná na Litvě v roce 1941, kdy je budoucí lékař, vrah a kanibal ještě osmiletým chlapcem, který se spolu s rodiči a sestrou ukrývá před postupující válečnou frontou. Rodiče jsou zabiti a děti jakž takž přežívají, dokud jejich skrýš neobjeví pětice vyhladovělých dezertérů. Rozhodnou se, že dívku snědí, a malý Hannibal ji ubránit nedokáže. Od této chvíle si životem ponese trauma a zvrácenou zálibu v lidském mase, což se projeví, když po letech, to už studuje ve Francii medicínu, urazí místní řezník jeho tetu, mladý Hannibal ho za to vykuchá a pochutná si na jeho tučných tvářích. Poté se rozhodne vyhledat pět kanibalů, kteří mají na svědomí jeho sestru První vydání v USA činilo 1 500 000 výtisků. V roce 2007 natočil Peter Webber podle knihy film. Hlavní roli si zahrál francouzský herec a model Gaspard Ulliel. Natáčelo se i v Praze v barrandovských studiích.

Město Grimm ponurá, oblaky mastné černoty zahalená metropole je místem, kde je spravedlnost stejně vzácná, jako bezmračná obloha. Vystavěná na těle obra, živená jeho smolnatou krví a úlomky uhelného srdce dlouho žila v dávno ustanoveném řádu. Až doteď. Na zločineckou scénu právě nekompromisně vstupuje Nový hráč, a policejní důstojník Wolf je brutálně zavražděn ve vlastním bytě. Mají tato fakta spojitost? A červený plášť s kapucí, viděný u hlavní podezřelé z vraždy, činí z případu zločin s náboženským pozadím? Ćwiek vytvořil vlastní svět, vycházející z pohádek bratří Grimmů. Město Grimm je postaveno na mrtvém těle obra shozeného z oblak nějakými bratry Grimmovými a je poháněno jeho krví, která se těží jako u nás ropa. Město je ponuré, špinavé, připomíná americká města 30. let, prosáklé zločinem. Bibli zde nahradily Pohádky, bohem je Vypravěč (Andersen je považován za apokryfního autora) a Obchodník je Ďáblem. Život každého člověka je příběh, který má smysl, jen pokud je uzavřen a vyprávěn. Jakub Ćwiek nám nabízí hořkou, brutální noirovou detektivku v nezvyklém světě inspirovaném americkým zločineckým podsvětím dvacátých a třicátých let. Ve městě, kterému vládne strach a... příběh.

Jeden z nejvěhlasnějších románů na pomezí science fiction a fantasy mísí literární historii, lykantropii, templářské rytíře, egyptskou magii a prazvláštní přehlídku skutečných i fiktivních postav v patrně nejoriginálnějším příběhu o cestování v čase, jaký byl kdy napsán. Román v roce 1983 získal Pamětní cenu Philipa K. Dicka. Nové upravené a ilustrované vydání je opatřeno krátkou autorskou předmluvou a množstvím vynechaných scén s Powersovým komentářem. Znalci jistě ocení rovněž novelu odehrávající se ve stejném prostředí jako slavný román, jenž se stal základním kamenem literárního subžánru zvaného steampunk. Brendan Doyle, odborník na dílo básníka raného devatenáctého století Williama Ashblesse, neochotně přijme pozvání od výstředního milionáře, aby skupině cestovatelů v čase posloužil jako odborný průvodce. Ovšem poté, co se v roce 1810 zúčastní vytoužené přednášky Samuela Taylora Coleridge, je unesen do špinavých uliček Londýna, kde temné a nebezpečné síly dobře znají tajemství bran v čase. Ztracený v čase, zapletený do vražedných intrik mezi znepřátelenými bandami žebráků a pronásledovaný egyptskými čaroději Doyle kupodivu přese všechna nebezpečenství přežívá. A dozvídá se o tajemném básníkovi Ashblessovi mnohem víc, než by kdy považoval za možné…

Události, k nimž došlo v Německu v letech 1919–1945, byly dramatické a děsivé. Nicméně našlo by se také spousta okamžiků nejistoty, pochyb i naděje. Kniha Cestovatelé ve třetí říši se snaží odpovědět na otázku, zda současníci mohli pochopit podstatu nacionálního socialismu, čelit vlivu nacistické propagandy a tušit či předvídat holokaust. Autorka vychází ze zpráv a svědectví očitých svědků, cizinců, kteří zemi především ve 30. letech navštívili a které Hitlerovo Německo z mnoha důvodů fascinovalo. Ze zkušenosti těchto cestovatelů, studentů, politiků, diplomatů, vědců, novinářů, umělců i prostých turistů, mezi nimiž najdeme např. Knuta Hamsuna, Charlese Lindbergha nebo Samuela Becketta, vytvořila Boydová komplexní, velmi barvitý a živý obraz tzv. třetí říše včetně všech jejích paradoxů od nenápadných, ale varovných počátků, přes vrchol moci až po konečný zánik. Knihu zahrnul Daily Telegraph mezi nejlepší knihy roku 2017. Nejlepší kniha roku 2017 podle čtenářů deníku Guardian. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Provokativní, kritická, kontroverzní to jsou adjektiva v poslední době nejčastěji spojovaná s Camille Pagliovou, přední americkou kritičkou, jež je někdy vnímána jako nástupkyně Susan Sontagové. V anglosaském světě se Pagliová proslavila literárně-kritickým bestsellerem Sexuální persony: umění a dekadence od Nefertiti po Emily Dickinsonovou, rozsáhlou literárně historicky-kritickou studií o úpadku a jeho obrazech v západním umění. Některé pasáže z této slavné knihy se objevují i ve sbírce esejů Svobodné ženy, svobodní muži, která je ovšem jinak obecně vztažena k tématům a problémům dnešního světa. Pagliová zde dostává své pověsti kritické myslitelky, jež vyhledává kontroverze, chce provokovat a především neuznává žádné modly ať už v oblasti umění, kritiky nebo lidských práv. Její provokativní osten míří především proti dvěma terčům: feminismu v podobě, do jaké se vyvinul zejména v posledních několika letech, a situaci na anglosaských univerzitách, zejména omezování svobody projevu. Knihu opatřila zasvěcenou a velmi pochvalnou předmluvou Bianca Bellová, držitelka ceny Magnesia Litera za prózu. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kniha Na obranu dějin představuje v Evansově díle zdánlivou výjimku. Ve skutečnosti však odráží jeho hlubokou znalost moderního dějepisectví a soudobých teoretických přístupů. Jedinečným způsobem se v ní zrcadlí po desetiletí vedená debata o smyslu historie, o dějepisectví jako tvrdé či měkké vědě, o historii jako beletrii, o dějepisectví jako disciplíně pohybující se mezi jasnými fakty a čirou fikcí. Evans zde nastoluje otázky morálních aspektů hodnocení dějin, moci vědění a manipulace společnosti prostřednictvím historických výkladů, objektivity a subjektivity nazírání dějin, významu individualit a společenství v dějinách. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Otevřený prostor je temnou groteskou a zároveň autentickou sondou do podivuhodného korporátního světa. Na pozadí krátkých čtivých kapitol se postupně vrství zásadní faustovský příběh dnešní doby. Proč se hezkému počasí říká bombardování? Co je to francouzská ruleta? A kdy je deadline? Pro nezasvěcené čtenáře je kniha opatřena výkladovým slovníčkem korporátního jazyka. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Podaří se obyčejné holce zachránit fantastický svět? V knížkách je možné všechno. O tom se Justýna už brzy přesvědčí. Jednoho večera se v jejím pokoji objeví kluk se jménem vonícím po tymiánu a žádá ji o pomoc. A to, co se stane pak, je vážně jízda: Přímo do podmořské říše, kterou ve své knize stvořil spisovatel Louskáček. Zemřel však před jejím dopsáním, takže v knížkovém světě zavládl chaos a začalo se šířit zlo. A napravit to má právě Justýna. Musí příběh dokončit a dát mu řád. Než se tak ale stane, čeká ji i Tymiána nejedna těžká zkouška. Projdou začarovanými stezkami, setkají se s mluvící mapou i jinými podivuhodnými tvory, ocitnou se na hodinové hoře, v bitvě i na pláních časomírů. Vydejte se do Oxary s nimi! Stačí otevřít knížku a Kateřina Blažková ve své nové knize originálně propojila fantasy žánr s reálným příběhem o potřebě přátelství, o mezilidských vztazích a mateřské lásce. Ilustrace vytvořila Nanako Ishida, japonská výtvarnice žijící v Čechách. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Dochovaná korespondence významného římského řečníka, politika, spisovatele, a v neposlední řadě vrcholného stylisty, Marka Tullia Cicerona (106–43 př. n. l.) byla objevena italskými humanisty ve 14.–15. století. Obsahuje téměř 900 dopisů a jako „živá“ korespondence, neurčená primárně pro veřejnost, má nesmírný historický význam. Cicero si dopisoval s množstvím předních římských osobností, které spolutvořily dějiny, příp. i kulturu posledních desetiletí římské republiky (Gneus Pompeius, Gaius Iulius Caesar či Marcus Antonius). Dopisy často velmi detailně prezentují jeho pohled na události a jednající osobnosti, živě (i humorně) vykreslují atmosféru doby, vyjadřují Ciceronovy úvahy a nálady a nabízejí zprávy o jeho rodinných poměrech i širokých kulturních zájmech. Ciceronovy listy jsou jedinečnou zprávou o tehdejší „velké politice“ i mezilidských vztazích římských elit. Díky nim je pro nás Ciceronova doba nejlépe známým obdobím celých starověkých dějin. První díl výboru obsahuje kolem 230 dopisů z let 65–50 př. n. l. (druhý obdobně rozsáhlý svazek zahrne dopisy z let 49–43 př. n. l. a vyjde pravděpodobně v roce 2020). Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Ve vyvrcholení Burroughsovy trilogie se v kratších prózách opět pohybujeme v krajích děsivých nočních můr, vzdáleně připomínající pralesy Jižní Ameriky, v mimozemském prostoru, ale i v ulicích Londýna a jeho podsvětí. Burroughs své povídky opět zaplnil fantastickými postavami z ještě fantastičtějších – a hrozivějších – světů a jeho mistrná koláž, pracující s prvky populární kultury, reklamy, sci-fi a detektivní prózy a popisující neznámé drogy i sex ve všech podobách, nemá za cíl šokovat, ale poukazovat. Varovat. William Burroughs je zcela nenapodobitelný, a to nejen ve svém psaní, hlavně ale v síle a pravdivosti svých idejí, které se nám snaží předat – dříve, než bude pozdě.

Další a patrně poslední návrat k hrdinům Trainspottingu ke čtenáři opět přivádí starou známou čtveřici – Marka, Begbieho, Simona, Spuda. Všichni jsou zas o něco starší, v nových životních rolích. Mark vydělává slušné peníze pořádáním tanečních parties; nikde nezakotvil, cestuje po celém světě, ale ve světě letišť a hotelů spokojenost a spočinutí nenachází. Z Franka Begbieho se překvapivě stal uznávaný umělec, který dokáže zapomenout na staré křivdy a při náhodném setkání už nemá potřebu se Markovi pomstít. Simon i Spud mají vlastní projekty na hraně zákona i za ní; černý obchod s lidskými orgány je ale velké sousto i na ně. Opětovné shledání někdejších přátel nevede k idylickému vzpomínání, ale ke sledu nehod a krizí, který nemůže dopadnout dobře. Jeden z nich z tohoto románu nevyvázne živý. Někdo z nich nosí kalhoty mrtvého muže. Zběsile rychlý, přisprostle zábavný a znepokojivě dojemný návrat ke staré partě z Trainspottingu.

Rozsáhlý výbor z esejistiky a publicistiky Thomase Stearnse Eliota poskytne reprezentativní průřez jeho kritickými a interpretačními úvahami k evropské literatuře od Vergilia přes Shakespeara až po Dickense, Joyce, Ezru Pounda a Djunu Barnesovou, ale představí jej též jako náboženského myslitele a zahrne texty k politickému dění třicátých a čtyřicátých let. Eliot patřil mezi nejvýznamnější veřejné intelektuály 20. století, předmětem jeho uvažování a tématem jeho publikací zdaleka nebyla jen poezie, ale také role křesťanství ve společnosti, otázky moderní výchovy a státu, vztah filosofie a dobového mínění či triviální kultura. Náš rozsáhlý výbor jednak rozšíří představu o záběru Eliotových literárněkritických analýz, jednak v odpovídajícím rozsahu představí tyto ostatní oblasti jeho uvažování a poskytne též (ve výběru) dokumentární podklady pro ošemetné otázky typu Eliotova antisemitismu, vztahu k Maurrasově Action Française nebo k předválečným totalitním režimům. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

V románu Gunsteina Bakkeho V očekávání se spojují tři příběhy: Julia Pastrana, mexická opičí žena", cestuje v 19. století po Evropě se svým impresáriem a manželem v jedné osobě. Předvádí svůj zvířecí vzhled i kultivované způsoby, dráždí představivost obecenstva. V roce 1860 přijíždí ve vysokém stupni těhotenství do Moskvy a je populárnější než kdy dřív. Všechny totiž zajímá, jestli bude dítě také zrůda. O sto let později najde zkrachovalec Finn na skládce v Oslu Juliino vycpané tělo, odnese si ho do maringotky a žije s ním, aby si měl s kým povídat. A v roce 2013 cestuje norská novinářka Kira, těhotná ze znásilnění, do Mexika, aby napsala reportáž z Juliina oficiálního pohřbu. Hlavními tématy tří příběhů jsou život, čas, smrt, normalita, mateřství, lidské tělo a především hranice mezi tím vším. Co je podstatou lidství a co je v nás zvířecího? V kterém okamžiku a za jakých okolností přestáváme být lidmi? Kolážová forma střídá fragmenty klasického vyprávění s úvahami, obrazy a střípky vzpomínek. Nominace na Cenu kritiků a na Cenu posluchačů P2 je právě za V očekávání, a ještě to má nominaci na Sorlandet Literature Prize Bakkeho próza je nezvykle bohatá a přesná, dokonale vyladěná a bezprostřední V očekávání je ten typ knihy, díky kterému pochopíme, jak mocný a krásný může být jazyk. Jaký význam může mít literatura. Adresseavisen Jedna z nejlepších knih, co letos vyšly. Skvělý román. Adresseavisen Bakkeho styl je neobvykle bohatý, přesný a jemně laděnýV očekávání je typ knihy, u které si čtenář uvědomí, kolik síly a krásy se skrývá v jazyce. norský deník Adresseavisen * Vítěz Ceny Evropské unie za literaturu v 2012 Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.

Soukromý detektiv Jackson Brodie nemá jednoduchý život. Manželka se s ním rozvedla a jeho dcerku teď vychovává cizí hejhula, bolí ho zuby a má protivnou sekretářku. Navíc většinu času tráví poněkud nudným sledováním (domněle) nevěrných manželek. Bezprostředně za sebou se ale objeví tři z policejního hlediska mrtvé případy. Dvě excentrické sestry ho vyhledají kvůli pětatřicet let pohřešované mladší sestřičce, obézní právník jej žádá, aby po deseti letech našel brutálního vraha jeho milované dcery, a třetí případ mu připraví sestra ženy, která nezvládla mateřství a odloučený život na venkově a v zoufalství zabila manžela sekerou. Detektiv Brodie dovede všechny tři případy, které se začnou vzájemně prolínat, k rozuzlení. Není to happy end, ale příběh, který rozhodně zaujme čtenáře psychologických románů i detektivek.

Přestože nejmladší syn druhého českého krále Vladislava a jeho manželky Judity Durynské nepatří mezi nejznámější osobnosti českého středověku, nelze přehlédnout, že stál u zrodu královských Čech a že jsou s jeho vládou na Moravě (1197–1222) spojeny reformy, které daly vzniknout zemsky definovanému markrabství. Vladislav Jindřich přitom vystoupil z ústraní jen několikrát, čemuž odpovídá skromná pramenná základna. Odtud také otázka, jak vyprávět jeho příběh a čemu připsat mimořádně úspěšnou proměnu Moravy. Autor zvolil kombinaci chronologického výkladu činů markraběte Vladislava Jindřicha s analýzou jeho výrazných zásahů do dějin Čech a Moravy na konci 12. a v prvních desetiletích 13. století. Kniha představuje přepracované vydání původní edice, připravené Maticí moravskou v roce 2006. Před třemi lety se knize dostalo i anglického vydání pod názvem Vladislaus Henry. The Formation of Moravian Identity. East Central and Eastern Europe in the Middle Ages 450–1450. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.