Argo strana 91 z 311

Román je příběhem Cema, studnařského učedníka, jenž ve svém mistrovi nalézá otcovskou autoritu, kterou v životě postrádal. Do oidipovského vztahu těch dvou vstupuje tajemná rusovlasá žena, do níž se Cem bezhlavě zamiluje. Pamuk pracuje se vztahem otec-syn v několika dějových liniích, vedle klasického antického příběhu jde pro inspiraci do dávné perské legendy a děj staví do kulis Turecka od osmdesátých let minulého století do současnosti. V desátém románu tureckého nobelisty se objevují již dříve předkládané antagonismy Východ a Západ, minulost a budoucnost, tradice a moderna.

Uršulu Kovalyk můžeme považovat za feministickou autorku, ovšem Krasojezdkyně je její nejméně feministické dílo. V této postmoderní novele můžeme nalézt řadu různých linií: sociální, národnostní, politickou, erotickou, fantastickou a další; rozbíjení stereotypů žensko-mužského světa je téměř až na posledním místě. Hlavní hrdinka Karolína vyrůstá v roce 1984 v malém městě kdesi na východě Československé socialistické republiky. Karolína je programová outsiderka, což se projevuje i v jejím vzhledu. S její podobou a nuzotou rodinného zázemí kontrastuje krasojízda a kůň jako symboly něčeho vznešeného v kombinaci s nuzotou rodinného zázemí a vzhledem hrdinky působí dráždivě a netradičně.

Ona: 62 let, osamocená bývalá modelka, na jejíž tělo už není zdaleka tak pěkný pohled jako kdysi a jejímiž nejlepšími přáteli jsou dnes kulaté sýry v její prodejně. On: 59 let, vdovec a celoživotní stěhovák, který byl donucen odejít do předčasného důchodu a teď vysedává před televizí a neví, co dál. Oba tuší, že jejich osamělé a posmutnělé osudy jsou zpečetěny. Jenže lidské city a tužby se nenechávají porazit tak snadno a tak smířlivě jako lidská těla. Vrásky, ochablé svaly, povislá ňadra, zvětšené břicho, prošedivělé vlasy na to všechno si nakonec dokážeme zvyknout. Ale vyrovnat se se samotou a přestat toužit po romantice, štěstí a smyslu života, tomu se naše duše vzpírá daleko více. A tak když se jednoho dne jejich cesty náhodou setkají, probudí se v našich hrdinech nová energie a na stará kolena začnou psát ještě jeden velký příběh nejen o sobě, ale o nás všech. Tenhle komiks není pro mladý.

První železo získával člověk z meteoritů, a proto mu přisuzoval týž posvátný charakter jako nebesům, odkud pocházelo. Stejně pohlížel i na ty, kdo se železem a s kovy vůbec pracovali - na horníky, hutníky a kováře. Kniha Kováři a alchymisté není historií alchymie. Autor v ní pouze sleduje vývoj některých prastarých mýtů, rituálů a symbolů, které začaly být spojovány se zmíněnými řemesly a později i s alchymisty. Shrnuje zde poznatky publikované v jeho starších, rumunsky psaných pracích, ale rozšiřuje je o poznatky novější a přibližuje je myšlení poválečné Evropy. Na pozadí dávných mýtů a symbolů vyvstává příběh prastarého snu o tom, že člověk ovládne přírodu (nebo také Přírodu, chápanou jako hierofanii), v jejím díle bude pokračovat lépe a rychleji a sám zaujme místo Času. Jak podotýká Eliade, tento sen se uskutečnil teprve nedávno - za cenu toho, že příroda i práce ztratily svůj posvátný charakter a člověk se ocitl v "odcizeném světě". Odvěký sen se tak stal pastí, z níž bude těžké najít východisko.

Dnes již klasické dílo známého popularizátora starověkých dějin a plodného spisovatele a jednoho ze zakladatelů žánru literatury faktu v tehdejším socialistickém Československu Vojtěcha Zamarovského (19192006) vyšlo před více než 50. lety (1960, slovensky, 1963, česky). Od té doby vycházelo znovu a znovu a vždy si našlo nové a nadšené čtenáře. Toto revidované, aktualizované a doplněné vydání s kvalitní obrazovou přílohou zahrnuje mapy, fotografie, klasické i nejnovější rekonstrukce těchto dávno zaniklých starověkých staveb a uměleckých děl. Před námi tak znovu vyvstanou egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny, Artemidim chrám v Efesu, Feidiův Zeus v Olympii, mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolos a maják na ostrově Faru i se svými pohnutými osudy. Nové vydání zachovává to, co bylo pro knihy Zamarovského tak typické: vyprávění, které přináší kromě zajímavé části dějin a poutavého příběhu i množství historických faktů podaných s velkou zručností, takže i nudná fakta se stávají zajímavou historií. Díky doprovodným textům českého klasického archeologa Ladislava Stanča (* 1977) a dalších badatelů se však daří zasadit historii sedmi divů starověkého světa i do kontextu současného historického bádání. Revidované a doplněné vydání dnes již klasické knihy o sedmi divech starověkého světa (egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny, Artemidin chrám v Efesu, Feidiův Zeus v Olympii, mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolos a maják na ostrově Faru.

Michelle Obamová se díky svému životu naplněnému smyslem a úspěchy stala jednou z nejikoničtějších a nejpodmanivějších žen naší éry. Jako první dáma Spojených států amerických a první Afroameričanka v této roli pomohla nastolit nejvlídnější a nejpřístupnější atmosféru v Bílém domě v historii a vybudovala si pozici silné zastánkyně práv žen ve Spojených státech i po celém světě. Radikálně změnila životní styl mnoha rodin, které díky ní vedou zdravější a aktivnější život, naučila nás několik tanečních kroků, zabodovala v Carpool Karaoke Jamese Cordena a v nemilosrdné záři reflektorů dokázala vychovat dvě normální a skromné dcery. Michelle Obamová ve svých pamětech, díle plném hlubokých úvah a úchvatného vypravěčství, zve čtenáře do svého světa a zaznamenává zážitky, které ji formovaly – od dětství v chicagské South Side, přes léta, kdy jako vedoucí pracovnice vyvažovala mateřské a pracovní povinnosti, až po dobu, kterou strávila na nejslavnější světové adrese. S neomylnou upřímností a jiskřivým vtipem popisuje svá vítězství i zklamání na veřejnosti i v soukromí a vypráví svůj příběh, tak jak ho žila – svými slovy a podle svého. Můj příběh je kniha nejen vřelá, moudrá a sdělná, je to také neobvykle důvěrné sdělení ženy, která oplývá silnou duší, inteligencí a přirozenou moudrostí, ženy, která se vždy vzpírala všem očekáváním a jejíž příběh nás inspiruje ke stejnému postoji. Michelle Obamová ke své knize říká: „Když jsem psala Můj příběh, byl to pro mě hluboký osobní zážitek. Úplně poprvé jsem měla prostor se otevřeně zamyslet nad svojí neočekávanou životní dráhou. V této knize hovořím o svých kořenech, o tom, jak malé děvče z chicagské South Side nalezlo ve svém hlase sílu a dokázalo tuto sílu předat jiným. Doufám, že moje osobní cesta bude čtenáře inspirovat k tomu, aby v sobě nalezli odvahu a stali se tím, kým touží být. Nemůžu se dočkat, až se s nimi o svůj příběh podělím.”

Román úspěšného a oceňovaného německého prozaika Daniela Kehlmanna (čeští čtenáři znají už jeho Vyměřování světa) je německou kritikou pokládán za umělecký vrchol jeho dosavadního díla. Ožívá zde legendární postava středověkého kejklíře a jízlivého šprýmaře Tylla Ulenspiegela, přenesená ovšem do období třicetileté války. Magická postava Tylla, nadaného téměř nadlidskými schopnostmi, se stává symbolem kruté a proměnlivé doby. Ocitá se u klíčových dobových událostí a my se spolu s ním stáváme svědky řádění inkvizice a čarodějnických procesů ve Flandrech, putujeme po válečných bojištích morem sužované Evropy, sledujeme osudy zimního krále Fridricha Falckého a zblízka nahlížíme do intrik a bojů o politickou nadvládu v Evropě. Tyll se dokonce zúčastní obléhání Brna. Události se spojují v barvitou fresku, působivou výpověď o lidské omezenosti a pověrčivosti, o fanatismu i pokrytectví, o schopnosti manipulace s lidmi, ale i o síle umění.

Šestnáctiletý Frank žije na skotském ostrově jen s otcem, vzpomíná na bratra Erika, který skončil v blázinci, a většinu času tráví podivnými rituály a stavbou hrubých zbraní, kterými zabíjí drobná zvířata. Jeho největším vynálezem je ale Vosí továrna, záhadný přístroj podobný bludišti, do něhož Frank vpouští vosy a z jejich pohybu věští věci budoucí. Nyní se duševně nevyrovnaný Erik vrací na ostrov a Frank se snaží proniknout do věčně zamknuté otcovy pracovny. Jak dopadne vzájemné střetnutí a jaká rodinná tajemství vyplavou na povrch? Vosí továrna je prvním románem, který Iain Banks napsal. Knize se dostalo velmi kontroverzního přijetí kritici ji dílem vynesli do nebes, dílem strhali pro její násilnost a nemorálnost. Dodnes se však objevuje v žebříčcích nejlepších anglických románů a stala se moderní klasikou. Morbidní, bizarní a naprosto neodolatelné. Financial Times Přečtěte si Vosí továrnu, jestli máte odvahu. Express Jeden ze stovky nejlepších románů 20. století. Independent

První spolupráce dvou velikánů světového komiksu tedy první dotažená a samostatně vydaná (nepočítaje mrtvě porozený projekt ? lmové Duny a to, že části série Incal už předtím vycházely časopisecky). Oči kočky, to je drobnost s velikým dopadem, a hodně nekomiksový komiks, který se přesto zařadil mezi klasiku tohoto média. Fascinující apokalyptická mikropovídka s krajně úsporným textem, vyprávěná v drtivé většině výtvarně, od roku 1978 stále znovu vychází, je stále znovu čtena a stále znovu ohromuje.

Po úspěšných kajakářských expedicích z Prahy do Severního moře v roce 2014 a splutí druhé nejdelší evropské řeky Dunaje v letech 2015 a 2016 se autor na svém mořském kajaku vypravil ze severní Moravy na Balt. Upádloval 800 kilometrů po česko-polské, polské a polsko-německé Odře. Narazil přitom na spousty připomínek druhé světové války, protože Odra hrála velkou roli při útoku Rudé armády na Berlín. Zjistil, že rybaření v Polsku není sportovní kratochvílí, ale spíše způsobem obživy, a důkladněji poznal mentalitu polského národa. Splutím Odry si splnil cíl doplout na kajaku z Česka či bývalého Československa postupně do tří okolních moří Severního, Černého a Baltského, a byl to pro něj jedinečný zážitek. Každá řeka má svá specifika a své jedinečné kouzlo, pro které stojí za to vydržet nálety milionů komárů a přežít hromy, blesky a průtrže mračen. Z kajaku navíc důkladně poznáte lidi, kteří kolem těchto řek žijí. Kniha Na kajaku ze severní Moravy na Balt tvoří spolu s vodáckými cestopisy o Labi (Na kajaku z Prahy do Severního moře, Argo 2015) a Dunaji (Na kajaku z Černého lesa do Černého moře, Argo 2017) pomyslnou trilogii. Na jejím základě vznikla putovní výstava 60 nejzajímavějších fotografií z těchto tří řek tří moří.

Nové vydání již legendárního a několikrát filmově zpracovaného souboru deseti povídek z prostředí pracovních táborů 50. let minulého století o skutečných osudech politických vězňů, kteří v nich byli internováni. Poprvé kniha vyšla v roce 1969, ale ještě před distribucí šel celý náklad do stoupy. Dalšího vydání se kniha dočkala až v roce 1990. Vypráví příběhy mužů, které vítězná komunistická moc odsoudila k likvidaci, k dlouholetým vězeňským trestům, ke ztrátě občanských práv a majetku, domova a rodiny, zbavila je štěstí každodenního obyčejného života jen za to, že se narodili ve špatných rodinách, že si možná mysleli něco jiného, než žádala doba, anebo jen proto, aby byl splněn a překročen plán odsouzených nepřátel lidu. Nenechali se však připravit o mužskou důstojnost, kamarádství, soucit, lásku, věrnost, odvahu a naději. Kniha Štěstí je věnována hrdinným obětem komunistického režimu a také těm, kdo měli to obrovské štěstí, že tu dobu nezažili, protože i ona je součástí naší historie.

Prozaický soubor Štěstí napodruhé se časovým i tematickým obloukem vrací o šedesát let zpět. Jednotlivé prózy totiž pocházejí z krabic náhodně nalezených ve sklepě pod schody, kam je kdysi ukryla Jitka Stránská, aby manželovy texty uchránila před příslušníky StB při domovních prohlídkách. Na základě těchto rukopisů vznikl pozoruhodně vrstevnatý text, kde se úsporný jazyk povídky Flašinet a zejména novely Měsíce prolíná s autorovým vypravověčstvím, jeho vzpomínkami, deníkovými záznamy, osobními postřehy, poznámkami k filmové i literární tvorbě a komentáři současného stavu světa leccos je jinak, než jsem si představoval, ale slíbil jsem si, že tahle moje poslední knížka-neknížka podá zprávu o tom, jaký jsem byl i jaký jsem teď.

Výchozím bodem grafického románu Niny Bunjevac je mýtus o Siproitovi, ve kterém bohyně Artemis promění mladíka v ženu za pokus o znásilnění. Hlavní hrdina, Benny, je oním proměněncem, jehož nutkavé myšlenky jej již od dětství poměrně přímočaře vedou k nedobrému konci. Imaginativní a sugestivní příběh, který Bunjevac vytvořila, čtenáře dozajista zneklidní. Zároveň jej ohromí vizuální formou, černobílé kresby plné symbolů zůstávají v paměti ještě dlouho po zavření knihy. Komiks získal nominaci na cenu Willa Eisnera a dostal se také do užšího výběru na cenu komiksového festivalu v Angouleme.

Sedm království se zmítá v agónii intrik a zrady. Také proto se pozornost vypravěče upírá jiným směrem na východ. Za mořem povstává z popela a prachu mocná vládkyně Daenerys z rodu Targaryenů, matka draků, kteří stále rostou a sílí. Daenerys se stává majákem, ke kterému míří i Tyrion Lannister. Ke slovu se dostává také pouštní království Dorne, na šachovnici se objevují nové figury, aby zaplnily místo těch dávno padlých. Na Zdi, kde se situace zhoršuje doslova každým okamžikem, se stává velitelem John Sníh. Na vrata buší Zdivočelí, kterým jsou v patách Jiní, ani všichni bratři ve zbrani nejsou z volby nadšeni. Zima je prakticky tady a velké finále před branami. Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Píseň ledu a ohně vychází v novém překladu a úpravě.

Sedm království se zmítá v agónii intrik a zrady. Také proto se pozornost vypravěče upírá jiným směrem na východ. Za mořem povstává z popela a prachu mocná vládkyně Daenerys z rodu Targaryenů, matka draků, kteří stále rostou a sílí. Daenerys se stává majákem, ke kterému míří i Tyrion Lannister. Ke slovu se dostává také pouštní království Dorne, na šachovnici se objevují nové figury, aby zaplnily místo těch dávno padlých. Na Zdi, kde se situace zhoršuje doslova každým okamžikem, se stává velitelem John Sníh. Na vrata buší Zdivočelí, kterým jsou v patách Jiní, ani všichni bratři ve zbrani nejsou z volby nadšeni. Zima je prakticky tady a velké finále před branami. Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Píseň ledu a ohně vychází v novém překladu a úpravě.

Ve svém zatím posledním románu Náměstí Cinco esquinas (šp. 2017) se peruánský nositel Nobelovy ceny Mario Vargas Llosa vrací do rodné země a svým nejlepším stylem vykresluje devadesátá léta, kdy za vlády prezidenta Fujimoriho žili Peruánci v hrůze z terorismu maoistické Světlé stezky i z tajné policie obávaného Vladimira Montesinose. V propletených dějových liniích sledujeme osudy dvou rodin bohatých podnikatelů, vydíraných kvůli lechtivým fotografiím, a novináře z bulvárního plátku, který zapomněl, že každý článek, názor či fotografii mají pod palcem tajné služby a jedině Montesinos určuje, co se smí zveřejnit a k čemu mu to má posloužit. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.