Argo strana 91 z 314

První kniha (1981) ze čtyřdílné série o Hannibalu Lecterovi. Francis Dolarhyde pracuje ve filmových laboratořích a na své okolí působí jako veskrze pracovitý a uzavřený člověk. Francis je však fyzicky poznamenaný šílenec. Cílevědomě si vybírá šťastné rodiny, které pak brutálně, promyšleně a beze stop vyvraždí. Zohavená těla mrtvol mu slouží k rituálně mystickým účelům. Žije totiž v představě, že je Červený drak z obrazu Williama Blakea. Sadismus vyšinutého masového vraha šokuje a děsí veřejnost. Podaří se bývalému detektivovi FBI Willu Grahamovi zabránit mimořádně nebezpečnému muži v jeho násilných činech? Sám se však na to necítí, a aby se dokázal do vrahovi mysli vžít, vydává se za Hannibalem Lecterem, kanibalem, který jeho samotného před lety málem připravil o život.

Jak Arthur Conan Doyle přišel na Sherlocka Holmese? Mohl vůbec existovat tak neuvěřitelný člověk jako Arsene Lupin? Byl skutečný Dracula tak hrůzostrašný jako jeho románový dvojník? Když nás autoři vtahují do nejbláznivějších dobrodružství, je jejich představivost bezbřehá. Kam ale na své nápady chodí? Dobrodružství Robinsona Crusoea se údajně nápadně podobají trampotám muže jménem Alexander Selkirk. Alexandre Dumas se prý hodně zajímal o osudy jistého Françoise Picauda, jenž byl nespravedlivě uvězněn na základě smyšleného udání a byl pevně rozhodnut, že se pomstí stejně jako hrabě Monte Cristo Ať je to dArtagnan nebo Maigret, James Bond nebo Tarzan, všechny tyto skoro mytické hrdiny pojí to, že mají předobraz ve skutečných osobách. Nicolas Carreau po nich pátrá a čtenářům pak představuje příběhy snad ještě románovější, než jsou ty knižní. Realita soupeří s fikcí a těžko říct, která je barvitější, která je bláznivější, která je neskutečnější.

Jednoho slunného nedělního odpoledne v jižní Kalifornii se Bert Cousins nezván objeví na oslavě křtin Franny Keatingové a navždy tím změní životy dvou rodin. Společenství vykresluje životy rodičů a šesti dětí v průběhu padesáti let, od prázdnin ve Virginii, které děti z obou spojených rodin prožívají společně, až po jejich dospělost, dětskými zážitky navždy poznamenanou. Snad každý, kdo má rodinu, pozná směs lásky, humoru i tragédie, která život provází. Ve Společenství, nejosobnějším z románů Ann Patchettové, se jí čtenářům dostane vrchovatě. Patchettová přináší lidskost, humor a odzbrojující náklonnost k postavám, které si při jejich zápolení se životem nemůžete nezamilovat. ... Neodolatelné. Library Journal

Román, který autora proslavil coby revolucionáře špionážního žánru. Není tu nezničitelný James Bond ani megalomanský padouch jako jeho protivníci, ale je tu jedna bezpečnostní služba stojící proti druhé a někdy i proti třetí. Takhle to ve světě špionáže za studené války opravdu fungovalo, přestože, jak autor tvrdí v brilantním doslovu, je to dílo čisté fikce. Alec Leamas má za úkol dostat z Východního Berlína všechny britské agenty poté, co město rozdělila zeď. Jednoho mu však Němci zastřelí. Po návratu do Londýna přistoupí na riskantní plán obvinit agenta Mundta z toho, že je dvojitý špion -- sám Leamas má totiž tuto roli hrát a získat si důvěru německé tajné služby. Krůček po krůčku se celá hra blíží k překvapivému konci

Do blíže neurčené vesnice, snad někde v kanadských lesích, se v blíže neurčeném čase dostane zraněný mladý muž. Lidé jsou od vzdálených měst odříznutí závějemi sněhu, jsou bez elektřiny a docházejí jim zásoby. Přesto se zraněného ujmou a ubytují ho u podivínského Matthiase ve srubu nad vsí. Za dodávky potravin a za dřevo na otop se Matthias uvolí o mladíka pečovat. Občasné návštěvy řídnou, ti, kdo mohou, uvězněnou vesnici záhadně opouštějí. Matthias a jeho vnucený spolubydlící tvoří podivné společenství, plné pochopení i podezřívání. Každý má své tajemství, na které téměř bez ustání padá nový a nový sníh, jenž tíží domy i duše Cena Generálního guvernéra Kanady, 6 dalších významných literárních ocenění Všechno pokrývá oslepující, bílý, zářivý sníh. Lidi pokrývá temná samota. Vydání knihy podpořil SODEC Québec.

Dvanáctiletá Caitlin žije sama s matkou poblíž seattleského letiště. Každý den po škole čeká v místním akváriu a jako u vytržení pozoruje nejpodivnější ryby. Když ji jednoho dne osloví neznámý starý muž a Caitlin se s ním spřátelí, nevědomky tak otevře děsivé rodinné tajemství a nebezpečně rozkolísá doposud vyrovnaný vztah s vlastní matkou. Bude mít Caitlin dostatek odvahy konfrontovat matku s nepříjemnou minulostí? Poučí se dcera z jejích starých chyb, nebo propadne stejným křivdám a traumatům? V románu Akvárium David Vann krystalicky čistým stylem popisuje psychologii narušené rodiny, tíhu vytěsňovaných vzpomínek i sílu odpuštění. Knihu doprovázejí černobílé ilustrace. Akvárium je román silný jako špičková poezie a návykový jako ta nejlepší detektivka. The Spectator Vzrušující příběh, který je mnohem hlubší, než se na první pohled zdá. Esquire UK Akvárium má filmové kvality. David Vann se vydal naprosto novým, autentickým směrem zručně mísí rozjitřenost dospívání s obrazy akvarijní zvířeny. The New York Times Book Review

Románová prvotina Sally Rooneyové Rozhovory s přáteli vzbudila v anglicky mluvícím světě zcela ojedinělý ohlas jak u čtenářů, tak u literárních publicistů: z neznámé autorky se doslova přes noc stala literární celebrita, její kniha vévodila žebříčkům prodejnosti i kulturním rubrikám irských i angloamerických novin a získala nejedno literární ocenění. Román nabízí příběh jednadvacetileté dublinské studentky a básnířky Frances, její kamarádky Bobbi a o něco staršího manželského páru, herce Nicka a fotografky Melissy; spolu s vypravěčkou Frances sledujeme složitou dynamiku jejich vztahů, intelektuálních debat i milostných románků. Titulní rozhovory s přáteli jsou přitom nesmírně otevřené; Frances, Bobbi, Nick a Melissa spolu mluví o sexu a přátelství, o umění a literatuře, politice a genderu a samozřejmě i o těch druhých s až nemilosrdnou upřímností. Knihu tak lze číst jako romantickou komedii, plnou nevěry, sexu, odcizení i sblížení, a zároveň jako silný feministický příběh o životě a myšlení současných mladých žen. Každopádně čtenáře čeká fascinující, velmi precizně promyšlený a výtečně napsaný román o vztazích, intimitě, komunikaci s okolím a osobním zrání.

Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti kombinují syntetizující a paralelní přístupy, usilují o překročení tradičně pojímaných národních dějin, z nichž vyrůstají často zavádějící představy o národní ať pozitivní či negativní výlučnosti. Základní proud líčení politických a sociálních dějin, spojených též s poznatky nových historických disciplín o každodennosti, mentalitách apod., je vždy rámcován širšími hledisky civilizačními a mezinárodními a přehledem interpretačních diskusí o zásadních otázkách v soudobé světové literatuře. Knihu doplňuje padesát portrétů významných osobností posledních dvou století a na třicet exkurzů, které pojednávají o jevech na okraji hlavního proudu dění, či dokonce mimo něj, zvláště vybraných problémech.

Když se Flora z Londýna vracela na rodný skotský ostrůvek Mure, nikdy by nevěřila, že její milovaný šéf Joel přijede za ní. Nečekala by, že si najde cestu zpět ke své rodině, obnoví stará přátelství a že otevře útulnou a úspěšnou kavárnu. A co víc, že si začne milostný románek s mužem svých snů. Joel však musí odjet za prací do New Yorku a Flora představuje novou etapu svého života. Lásku, manželství? A na jakém záhadném projektu Joel vlastně pracuje? A opravdu pověra o velrybách u pobřeží věstí pomíjivost štěstí? Ve volném pokračování románu Kavárnička na pobřeží autorka opět s humorem a citem barvitě popisuje život na ostrůvku Mure, že by se tam člověk nejraději rozjel. A v závěru knihy opět potěší čtenářky několik receptů.

Životní příběh Davida Cartera, který celé poválečné dětství a dospívání sbíral a skladoval různé předměty a snil o tom, že jednou bude mít své muzeum. Až jako dospělý, ve dvaadvaceti letech, od dozví, že jeho rodiče nejsou jeho rodiče, ale že byl adoptován. Od té doby se jeho život začne odvíjet jinak. Ožení se, má dceru, vychovává ji, ale manželka s bipolární poruchou mu situaci neusnadňuje. On navíc musí pořád myslet na svou biologickou matku; zatímco až obsesivně archivuje a katalogizuje svůj život, ona pro něho zůstává velkou neznámou. Až s příchodem internetu mu nakonec svitne naděje, že ji opravdu najde. "McGregor je brilantní stylista prózy, a tady vyniká v tom, že obyčejné se zdá být mimořádné." - Sunday Times UK "McGregorův okouzlující debut zkoumá v láskyplných detailech životy obyvatel jednoho bloku." -Publishers Weekly

Vize Codyho jsou poctou Kerouacovu úhlavnímu příteli, muži, jehož vitalitu a dychtivý postoj k životu obdivoval a kterého se opakovaně snažil vypodobnit ve svých knihách. Muž jménem Neal Casady se stal jednou z hlavních postav románu Na cestě jako Dean Moriarty ve Vizích vystupuje jako Cody Pomeray. Objevuje se i v dalších Kerouacových knihách v Podzemnících,Dharmových tulácích, Big Suru, Andělech zoufalství; psali o něm i další autoři řazení k beat generation John Clellon Holmes, Allen Ginsberg. Vize Codyho jsou současně jakousi literární laboratoří, ve které se Kerouac různými způsoby snaží dospět k co nejsvobodnější podobě prózy píše své sketches, črty, soustředěné na detaily zdánlivě všedních situací, v jiné části líčí Codyho mládí; ve slavné střední pasáži jen doslova přepisuje magnetofonový záznam rozhovorů, které s Codym vedli a kouřili marihuanu; na tento záznam navazuje pasáž, v níž vyprávění nesou zcela volné asociace, a v závěru se Kerouac vrací k jízdám popsaným v Cestě, a evokuje ty situace znovu, snad přesněji, snad pravdivěji. V tomto velmi oceňovaném románu autor asi nejdůsledněji realizuje svůj program psaní nefiltrovaného literátskými mustry.

Válečný román odehrávající se v roce 1944 mimo bojiště. V jedné anglické vesnici mají velice aktivní domobranu, bedlivě sledující německého zajatce Hanse, který sem je přidělen na nucené práce. S Hansem se skamarádí malý Daniel, chlapec milující pohádkové příběhy a žijící ve svém vlastním kouzelném světě. Sblíží se s ním však i jeho matka Annabel, jejíž muž bojuje na frontě. Přátelský a snad i milostný vztah mezi Angličankou a Němcem je místním lidem trnem v oku a nabírá překvapivé, hrozivé a nakonec i zničující obrátky. Chlapec ze sněhu mě nutil listovat stránkami, jen abych se dozvěděla osud Daniela a jeho matky. Strašidelné a vzrušující čtení, naprosto jsem si knihu zamilovala. Kate Hamer, autorka The girl in the red coat

Román je příběhem Cema, studnařského učedníka, jenž ve svém mistrovi nalézá otcovskou autoritu, kterou v životě postrádal. Do oidipovského vztahu těch dvou vstupuje tajemná rusovlasá žena, do níž se Cem bezhlavě zamiluje. Pamuk pracuje se vztahem otec-syn v několika dějových liniích, vedle klasického antického příběhu jde pro inspiraci do dávné perské legendy a děj staví do kulis Turecka od osmdesátých let minulého století do současnosti. V desátém románu tureckého nobelisty se objevují již dříve předkládané antagonismy Východ a Západ, minulost a budoucnost, tradice a moderna.

Předlohou pro tento grafický román byla kniha reportážních pojednání Sex a lži Intimní život v Maroku. Přinesla řadu portrétů především žen, které se autorce svěřily se svými intimními příběhy vzniklo tak dílo vcelku věrně odrážející každodenní marockou realitu, což především evropským čtenářům umožňuje nahlédnout do problémů lidí, žijících v jiném kulturním prostředí, ale majících stejné přirozené potřeby. Protagonistky předkládaných příběhů pocházejí z různých sociálních vrstev, vesměs všechny se ale ocitly v soukolí tradice, víry a zároveň emancipace, všechny musejí více či méně podvádět, aby unikly permanentní hrozbě trestu rodinného, náboženského nebo policejního. Totéž platí ovšem i pro muže a ještě více pro homosexuály. Výchova i oficiální zákony jsou ve stálém rozporu s praktickým životem, všeobecná přetvářka připravuje půdu pro korupci, brutální zásahy do intimity a frustraci.

Ona: 62 let, osamocená bývalá modelka, na jejíž tělo už není zdaleka tak pěkný pohled jako kdysi a jejímiž nejlepšími přáteli jsou dnes kulaté sýry v její prodejně. On: 59 let, vdovec a celoživotní stěhovák, který byl donucen odejít do předčasného důchodu a teď vysedává před televizí a neví, co dál. Oba tuší, že jejich osamělé a posmutnělé osudy jsou zpečetěny. Jenže lidské city a tužby se nenechávají porazit tak snadno a tak smířlivě jako lidská těla. Vrásky, ochablé svaly, povislá ňadra, zvětšené břicho, prošedivělé vlasy na to všechno si nakonec dokážeme zvyknout. Ale vyrovnat se se samotou a přestat toužit po romantice, štěstí a smyslu života, tomu se naše duše vzpírá daleko více. A tak když se jednoho dne jejich cesty náhodou setkají, probudí se v našich hrdinech nová energie a na stará kolena začnou psát ještě jeden velký příběh nejen o sobě, ale o nás všech. Tenhle komiks není pro mladý.

První železo získával člověk z meteoritů, a proto mu přisuzoval týž posvátný charakter jako nebesům, odkud pocházelo. Stejně pohlížel i na ty, kdo se železem a s kovy vůbec pracovali - na horníky, hutníky a kováře. Kniha Kováři a alchymisté není historií alchymie. Autor v ní pouze sleduje vývoj některých prastarých mýtů, rituálů a symbolů, které začaly být spojovány se zmíněnými řemesly a později i s alchymisty. Shrnuje zde poznatky publikované v jeho starších, rumunsky psaných pracích, ale rozšiřuje je o poznatky novější a přibližuje je myšlení poválečné Evropy. Na pozadí dávných mýtů a symbolů vyvstává příběh prastarého snu o tom, že člověk ovládne přírodu (nebo také Přírodu, chápanou jako hierofanii), v jejím díle bude pokračovat lépe a rychleji a sám zaujme místo Času. Jak podotýká Eliade, tento sen se uskutečnil teprve nedávno - za cenu toho, že příroda i práce ztratily svůj posvátný charakter a člověk se ocitl v "odcizeném světě". Odvěký sen se tak stal pastí, z níž bude těžké najít východisko.