Auditorium strana 5 z 6

Kniha kriticky hodnotí fungování české Poslanecké sněmovny v letech 20102021, zejména pak chaotický pořad schůze, nemožnost opozice nastolovat svá témata, náchylnost k obstrukcím, nepružnost legislativního procesu a celkovou neefektivitu parlamentní práce. Na základě studia jednacích řádů a praxe fungování německého a rakouského parlamentu, jakož i obecnějších teoretických poznatků o parlamentech autor doporučuje provést re-formu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Navrhovaná reforma by měla posílit efektivitu sněmovního jednání a odolnost vůči obstrukcím a zároveň lépe umožnit opozici na-stolovat její témata a přispět k atraktivnější podobě parlamentní debaty. Kniha zohledňuje také fungování parlamentů za pandemie Covid-19, rozhodování soudů o parlamentních otázkách a některé aspekty práce českého Senátu.

Smlouvy nepředstavují pouze jeden z pilířů moderního soukromého práva, ale jsou přímo také nedílnou součástí vývoje lidské civilizace. Od okamžiku, kdy člověk začal vnímat věci jako majetek, vznikla také přirozeně jeho potřeba s majetkem disponovat a jeho prostřednictvím získávat to, co má někdo jiný, aniž by tím vyvolal konflikt. Smlouvy tak vznikly především jako prostředek pro předcházení konfliktům, a to jak na úrovni soukromoprávní, tak i veřejnoprávní, či mezinárodní. Tím zůstaly dodnes. Římské právo chápalo smlouvu (contractus) jako obligaci založenou na konsenzu a vzájemné důvěře (fides) smluvních stran. Tato kniha se věnuje kontraktům v římském právu z pohledu dynamiky vztahu mezi dlužníkem a věřitelem. Popisuje proto nejen jednotlivé typy kontraktů, jako jsou koupě, nájem, úschova a další, ale věnuje se především důležitým aspektům jejich vzniku, zániku a ochrany, a to až do fáze exekuce. Kniha se mimo jiné zaměřuje na některá témata římského smluvního práva, která v naší právní romanistice byla dosud spíše opomíjena, jako např. na zásadu pacta sunt servanda, interpretaci kontraktu, předčasné ukončení smlouvy, fides a právní význam vzájemné důvěry smluvních stran, význam kauzy (causa), roli právní vědy ve vývoji římského smluvního práva ad.

Pakliže bylo 19. století, jak praví klasik, stoletím páry, pak 21. století je patrně stoletím umělé inteligence a obecněji nových technologií. Tyto se nesporně promítají takřka do všech aspektů lidského života a také do práva coby normativního systému, který jej reguluje. Tato kniha, která vznikla na půdorysu stejnojmenné konference, se zaměřuje na zodpovězení otázky, jaký dopad mají nové technologie konkrétně na právo trestní. Pozornost autorů je věnována problematice elektronických důkazů v trestním řízení, virtuálním měnám, úvahám o trestní odpovědnosti umělé inteligence a za ni či specifikům trestné činnosti v kyberprostoru. Čtenářům kniha představuje otázky, které vyvěrají z konfrontace tradičních trestněprávních institutů a technologických novot i neotřelé odpovědi autorů na ně. Vybrané kapitoly: Roboti za mřížemi – je české trestní právo připraveno na rozvoj umělé inteligence? Bezpilotní letadla (drony) a oprávnění policistů k zamezení jejich provozu Autonomní vozidla – vybrané otázky vzniku trestní odpovědnosti Trestné činy proti počítačovým systémům Kyberšikana Kybergrooming – zrcadlo společnosti? Digitální důkazy a jejich hodnocení Vězeňské telefonické nahrávky a jejich důkazní využití v trestním řízení Kryptoměny a trestní proces Bitcoin a další kryptoměny očima trestního práva Trestný čin neoprávněného pořízení obrazového a zvukového záznamu de lege ferenda

Lidská práva dnes představují právní a etický rámec fungování společnosti. Jejich doktrína a praxe se dynamicky proměňuje. Impulzy k tomu přicházejí zevnitř i zvenčí práva. Do hry vstupují inovace mající původ v teoretickém diskursu, hledání nových cest justicí i proměny společenského kontextu. A právě těmito otázkami se zabývá kniha kolektivu autorů z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jejím leitmotivem je inventura stavu lidských práv tváří v tvář realitě počátku 21. století utvářené fenomény globalizace, integrace, multikulturalismu a nových technologií. Kniha nabízí tematickou pestrost a pluralitu perspektiv, z nichž lze na lidská práva nahlížet. Jejich svorníkem je snaha zodpovědět otázku, na jaké křižovatce se lidská práva nacházejí: jsou tato práva ještě na vzestupu, nebo už narazila na meze svého růstu? Vybrané kapitoly: Jsou lidská práva ideologií? Slábnoucí role státu v kontextu plurality lidských práv Rozmach lidských práv jako původce státní represe Technické aspekty odklízení předpisů zasahujících do lidských práv Omezení shromažďovacího práva z důvodu ochrany veřejného zdraví Koronavirus, lidská práva a institucionální gynekologická předporodní péče v ČR Eutanázie a globální model základních práv Sociální funkce vlastnictví jako integrační prvek ve společnosti Limity využívání technologie rozpoznávání obličejů policií Digitální suveréni: moc a postavení platforem, práva uživatelů a hledání rovnováhy

Učebnice mezinárodního práva má za cíl poskytnout čtenářům přehled hlavních znaků současného mezinárodního práva. Kromě základních informací o pojmech a institutech mezinárodního práva zde čtenáři naleznou též odkazy na relevantní judikaturu mezinárodních soudních orgánů, jejíž znalost by měla být prohloubena v rámci seminářů a cvičení. Třetí a doplněné vydání osvědčené učebnice srozumitelným způsobem představuje základy mezinárodněprávního řádu a současně zohledňuje aktuální problémy, které souvisejí s rychle postupujícími procesy globalizace v oblastech ekonomie, technologie a komunikace. Učebnice je určena nejen odborné právnické komunitě, ale i studentům a zájemcům o mimoprávní obory.

Současné národnostní konflikty v Evropě mají své dávné historické kořeny. Ty mohou sahat i přes tisíc let do minulosti a proto bez znalosti dlouhodobého vývoje nemusejí být vůbec pochopitelné. Kniha Reného Petráše, předního českého odborníka na problematiku národnostních menšin, představuje přehled nejznámějších evropských národnostních sporů v minulosti a současnosti. Obsahuje přehled celkového vývoje menšinové problematiky v Evropě se zaměřením na 20. století, kdy zejména v době mezi světovými válkami představovaly národnostní spory klíčový prvek mezinárodní politiky. Zmíněny jsou i aktuální národnostní otázky, např. napětí na Balkáně, maďarská menšina, irská otázka, komplikovaný problém národností ve Španělsku či nové ruské menšiny po rozpadu SSSR.

Téma apelačního soudu zažívá v posledních patnácti letech zvýšenou vlnu zájmu. Předkládaná kniha jde tomuto trendu naproti a přináší původní znění desítek pramenů vztahujících se k dějinám této významné instituce. Apelační soud významnou měrou spoluutvářel české právní prostředí – ať už skrze sjednocování rozhodovací praxe napříč městskými a dalšími soudy v rámci zemí Koruny české nebo koncentrací elit českého právního života 17. století. Zde předestřené archiválie jsou doplněny o podrobné studie, ve kterých je pojednáno o působnosti soudu, jeho vnitřním uspořádání, způsobu obsazování uvolněných postů či o procesu přijímání rozhodnutí v konkrétních věcech. Zpřístupněné prameny reflektují širokou škálu činností, v nichž byl apelační soud převážně aktivním hybatelem. Výsledkem je komplexní obraz činnosti soudu postihující jedno století – od vydání Obnoveného zřízení zemského po dvacetileté výročí od vydání Hrdelního řádu Josefa I. Kniha je tak vhodná nejen pro zkušené badatele, kteří se s apelačním soudem při výzkumu již setkali, ale též pro ty začínající, kteří do tématu raně novověkého soudnictví teprve pronikají a hledají pevnou oporu pro svůj výzkum.

Jedním z aktuálních témat zmiňovaných v souvislosti s bojem proti korupci je problém anonymních cenných papírů, resp. listinných akcií na majitele, které umožňují skrýt vlastnickou strukturu akciových společností. To v praxi nezřídka vede k daňovým únikům a praní špinavých peněz. Proces elektronizace cenných papírů vnesl do této oblasti nové aspekty. Autor se ve své knize zabývá právní stránkou elektronických cenných papírů u nás i v zahraničí, zejména pak v evropském kontextu, a zaměřuje se jak na výhody, tak i na rizika, která sebou tento druh cenných papírů přináší. Kromě toho zkoumá právní podstatu elektronických cenných papírů, stejně jako charakter práv, jež k nim lze vytvářet. Nakonec autor analyzuje nakládání s těmito papíry prostřednictvím převodů a zřízení zajištění, včetně situací s mezinárodním prvkem.