BB/art strana 53 z 302

Poprava vatikánského archiváře ve stínu Kremlu upozorní na spiknutí, jehož kořeny sahají do minulosti vzdálené několik staletí – do krvavé éry ruských carů. Archiváři se ještě před smrtí podaří odeslat šifrovanou zprávu: varování před děsivou hrozbou, jež souvisí s tajemstvím ukrytým ve Zlaté knihovně carů. Zpravodajská komunita se snaží odhalit pravdu o mužově smrti i jeho nebezpečném objevu a na pomoc je přivolána i Sigma Force – dostane za úkol najít ztracenou pokladnici starých knih, ale také sledovat stopu vedoucí do Arktidy, ke ztracenému kontinentu a k odhalení, jež může narušit už tak křehkou mocenskou rovnováhu ve světě. K tomu všemu však Sigma řeší vlastní potíže: po bombovém útoku na National Mall, pod nímž sídlí její ústředí, je oslabená a zranitelná. Rozvíjející se události – na ruské půdě i hluboko v Arktidě – znovu rozdmýchávají stovky let starý konflikt mezi Ruskou pravoslavnou církví a Vatikánem – a země podél severního polárního kruhu se připravují na válku, která by proměnila ledová moře v ohnivé peklo. Ačkoliv velitel Grayson Pierce a Sigma Force čelí nepřátelům na všech stranách, musí vyřešit záhadu starou tisíce let a odhalit pravdu o ztracené civilizaci a tajemném pokladu, který může planetu zachránit, nebo ji zničit.

V jinak mrtvém moři u pobřeží Austrálie je objevena oblast kypící životem. Světélkující koráli se vymykají dosavadním vědeckým poznatkům, ale zároveň znamenají velký příslib pro budoucnost. Ztráta čínské vojenské ponorky v oblasti však spustí brutální útok a uvede do pohybu geologickou katastrofu, jež destabilizuje celý region. Mohutná zemětřesení, sopečné erupce a smrtící tsunami věstí příchod ještě většího kataklyzmatu. Mořem se šíří jed a břehy stojí v plamenech – dokáže tajná organizace Sigma Force zastavit nebezpečí, zejména když se vrací starý protivník, pronásleduje je a maří jejich plány na každém kroku? Pokud chce mít velitel Grayson Pierce aspoň nějakou naději na úspěch, musí vypátrat klíč ukrytý v minulosti, hluboko v mytologii australských domorodců. To, co Sigma odhalí, je nicméně ještě děsivější – a může to otřást samotnými základy lidstva.

Děj je upředen z řady autentických příběhů, které se pojí s milostným příběhem americké ošetřovatelky a mladého hrdiny Mossadu. Kniha zároveň zachycuje nejen život v evropských židovských ghettech, pogromy v Rusku, zrod sionismu a kibuců, vznik státu Izrael, ale také třeba principy tzv. ropné politiky či dobu britského mandátu v Palestině. Jeden z Urisových nesčetných fanoušků kdysi poznamenal, že se prostřednictvím jeho děl seznámil s úžasnou spoustou faktů. Snad nejvíce to právě platí o Exodu, při jehož přípravě autor pročetl několik set knih, hovořil s více než 1200 očitými svědky a procestoval desítky tisíc kilometrů. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem, byla přeložena do více než 50 jazyků a v USA je považována za největší bestseller po Jihu proti Severu od Margaret Mitchellové. Podle románu byl natočen v roce 1960 film a v roce 1971 se stal předlohou pro muzikál. Uris se sám k tématům použitým v Exodu několikrát vracel.

Osudy lidí žijících v drsném světě na planetě Urth visí na vlásku. Měsíc obíhá kolem Urthu ve stále menších kruzích a hrozí, že svým pádem zničí vše živé. Čtyři outsideři, kteří se spojili, aby zabránili apokalypse, se vydávají na dobrodružnou pouť do rozlehlé říše ledu. Hledají hlavní město zaniklé civilizace známé jen z legend, neboť tuší, že jen tam zjistí, jak nadcházející katastrofu odvrátit. Každý krok na nebezpečné cestě členy záchranné výpravy poznamená a prohlubuje jejich spojenectví, ale i spory. Po celou dobu se musí vyhýbat válčícím armádám a nepřátelským silám, jež se bojí toho, co může objev tajemného města způsobit. Za každý krok zachránci draze platí – ztrátou svých blízkých, bolestí i krví. Ledová kolébka, napínavá dobrodružná fantasy o zradě, touze po moci a boji o přežití je druhou částí ságy Pád měsíce. Z autorova cyklu fantasy příběhů Pád měsíce zatím vyšly knihy Koruna věčného soumraku a Ledová kolébka.

U opuštěné křižovatky kdesi v Georgii vystoupí jednoho rána z autobusu muž a vydá se v dešti čtrnáct mil do vzorného městečka Margrave, po stopách dávno zemřelého hudebníka. Tam je ovšem okamžitě zatčen a jako jediný cizinec ve městě obviněn z vraždy: první, k níž zde za posledních třicet let došlo. Avšak Jack Reacher není jen tak ledajaký tulák. Je to ostřílený vojenský policista, od dětství vychovávaný armádou, vycvičený k tomu, aby rychle myslel a ještě rychleji jednal. Jak postupně vycházejí najevo okolnosti svědčící o rozsáhlém zločinném spiknutí a zavražděných stále přibývá, je stále zřejmější, že si pachatelé v Jacku Reacherovi zvolili toho nepravého obětního beránka. Napínavý, drsný thriller britského bestsellerového autora přináší jednu šokující, divokou a násilnou scénu za druhou, přičemž zároveň vypráví i něžný milostný příběh. To vše je okořeněné svérázným, suchým humorem. Především však vdechuje život celé řadě výjimečných skvěle vykreslených postav: v první řadě Jackovi Reacherovi, který se tímto románem navždy zapsal do podvědomí čtenářů žánru thriller.

Roku 1542 nechal král Jindřich VIII. popravit svou pátou manželku, mladičkou, vroucně milovanou, avšak prostoduchou a nevěrnou královnu Kateřinu Howardovou. Nedlouho nato, odhodlán se znovu oženit, upřel svůj zrak na dámu o poznání zralejší – dvakrát ovdovělou, vzdělanou a příjemnou Kateřinu Parrovou. Třicetiletá, bezdětná Kateřina, jíž právě zemřel druhý manžel, se svazku s Jindřichem děsí – vždyť nechal popravit dvě ze svých manželek a další dvě zapudil. Navíc je starý a tlustý. A ona miluje Toma, králova švagra, který je mladý a krásný a chce si ji vzít. Krále však nelze jen tak odmítnout, a tak se Kateřina stává proti své vůli královnou, odhodlána být Jindřichovi dobrou manželkou, milující matkou jeho dětem a laskavou paní všem poddaným. Je tu ovšem ještě něco, co ji přimělo říci králi ano: touha hájit novou, reformovanou víru před intrikami katolické dvorské kliky. To se jí málem stane osudným, avšak díky své inteligenci a diplomatickým schopnostem se jí podaří nebezpečnou situaci ustát a krále nakonec ve zdraví přežít. Poutavý a fascinující román je živým portrétem sympatické anglické královny, tajné protestantky, jejíž život se odehrává na pozadí dvorských intrik a náboženských svárů, jimž ji vystavovala bouřlivá doba probíhající reformace.

Roku 1542 nechal král Jindřich VIII. popravit svou pátou manželku, mladičkou, vroucně milovanou, avšak prostoduchou a nevěrnou královnu Kateřinu Howardovou. Nedlouho nato, odhodlán se znovu oženit, upřel svůj zrak na dámu o poznání zralejší – dvakrát ovdovělou, vzdělanou a příjemnou Kateřinu Parrovou. Třicetiletá, bezdětná Kateřina, jíž právě zemřel druhý manžel, se svazku s Jindřichem děsí – vždyť nechal popravit dvě ze svých manželek a další dvě zapudil. Navíc je starý a tlustý. A ona miluje Toma, králova švagra, který je mladý a krásný a chce si ji vzít. Krále však nelze jen tak odmítnout, a tak se Kateřina stává proti své vůli královnou, odhodlána být Jindřichovi dobrou manželkou, milující matkou jeho dětem a laskavou paní všem poddaným. Je tu ovšem ještě něco, co ji přimělo říci králi ano: touha hájit novou, reformovanou víru před intrikami katolické dvorské kliky. To se jí málem stane osudným, avšak díky své inteligenci a diplomatickým schopnostem se jí podaří nebezpečnou situaci ustát a krále nakonec ve zdraví přežít. Poutavý a fascinující román je živým portrétem sympatické anglické královny, tajné protestantky, jejíž život se odehrává na pozadí dvorských intrik a náboženských svárů, jimž ji vystavovala bouřlivá doba probíhající reformace.

Edward Rutherfurd si získal a okouzlil miliony čtenářů svými velkolepými, široce pojatými ságami, v nichž líčí historii různých slavných míst po dobu života celých generací. V románu Čína je teď uvádí do bezmezně bohatého a fascinujícího prostředí Říše středu. Příběh se začíná odvíjet v roce 1839 na začátku první opiové války a sleduje čínské dějiny až od pádu císařství. Autor zachycuje proměnlivé životní osudy různých čínských, britských a amerických rodin, zápasících s rozbouřenými vlnami dějin. Při tom svým nezaměnitelným stylem zachycuje velice zasvěcený pohled na čínské dějiny a čínskou společnost, na její odvěké tradice a epochální zvraty jakož i vzestup země do postavení přední světové mocnosti. Jako obvykle jsme zváni na bohatou hostinu oplývající romantickými i dobrodružnými příběhy, hrdinkami i darebáky, boji na život a na smrt jakož i neuvěřitelnými osudy. Román Čína nám před očima oživuje scénu této obrovské a neustále se vyvíjející země. Rutherfurd líčí bouřlivý vzestup a pád říší prostírajících se od Šanghaje po Nanking a Velkou zeď v dobách, v nichž se kolonialistický Západ a bohatý a komplikovaný Východ setkávají v dramatickém střetávání kultur a národů. Edward Rutherfurd na základě mimořádně důkladně probádaných pramenů předkládá velkolepým stylem ztvárněný obraz jedné z nejosobitějších a zároveň nejpozoruhodnějších zemí světa.

Historický román líčí vznik států a vášnivých konfliktů – mezi Jindřichem II. a jeho nejbližším přítelem Tomášem Becketem, mezi Eleonorou a Jindřichovou matkou Matyldou, jež všem nahání hrůzu, mezi otcem a jeho syny, poněvadž královi potomci se chopí zbraní a povstanou proti otci, a konečně i mezi Jindřichem a samou Eleonorou.   Píše se rok 1152 a krásná třicetiletá žena s nepočetným ozbrojeným doprovodem ujíždí s větrem o závod po území dnešní Francie směrem na jih. Nechává za sebou korunu, dvě malé dcerky a rozpadlé manželství s francouzským králem Ludvíkem VII., který připomínal spíš mnicha než světského panovníka a rozhodně nebyl příliš zdatným milencem.Tou ženou je akvitánská vévodkyně Eleonora a jde jí výhradně o návrat do vlastních rozsáhlých držav a o sňatek s mužem, jehož miluje – s Jindřichem Plantagenetem, jemuž je osudem předurčeno, aby se proslavil coby anglický král Jindřich II. Jejich svazek se zakládá na tělesné přitažlivosti, ale umožní vytvoření skvělého impéria, rozkládajícího se od Skotska až k Pyrenejím. Z něho rovněž vzejde ďáblovo pokolení Plantagenetů – včetně králů Richarda Lvího srdce a Jana Bezzemka – a snad nejnechvalněji známé bouřlivé manželství v dějinách.

Píše se druhá polovina šestnáctého století. Hvězda ašikagovského šógunátu definitivně pohasla a Japonsko se zase jednou zmítá ve víru občanské války – po celé zemi zuří spory mezi znepřátelenými klany, které baží jen a jen po rozšíření svého území. Záměrem sjednotit Japonsko se netají mnoho šlechtických rodů, jen tři lidé však mají reálné schopnosti k tomu, aby tento záměr dovedli do konce: Nobunaga Oda, Iejasu Tokugawa a syn zchudlého samuraje Hidejoši Tojotomi. Na samém začátku zastihujeme budoucího vojevůdce jako chudého vesnického chlapce, jehož otec, samuraj, který utrpěl zranění v boji, nedokáže uživit svou rodinu. Brzy ostatně umírá a Hidejošiho matka se znovu provdá; Hidejošiho vztahy s otčímem však zůstávají napjaté, a to i díky tomu, že chlapec se hodlá po vzoru svého zemřelého otce stát samurajem. Nakonec utíká z domova, aby se dostal do služby u nějakého šlechtice. Zdaleka mu však není jedno, u jakého šlechtice to bude; po dlouhém putování, během něhož prokáže svým různým pánům velmi dobré služby, zakotví ve službě u Nobunagy Ody, v němž tuší silnou a schopnou osobnost. Z nízké funkce nosiče sandálů se tak díky svým schopnostem a oddanosti rychle vypracuje na velitele pěší roty; tím zjevně dosahuje svého původního cíle, jeho závratný vzestup tím však jen začíná. Další peripetie slavných tří válečníků netřeba na tomto místě rozváděti: postačí říct, že ten, koho zajímá japonský způsob myšlení a pohled na život, může z románu Taiko vyčíst mnohé. Každá kapitola představuje mistrovskou ilustraci japonského přístupu k životu a ke smrti: není ostatně náhodou, že nejdojímavějšími scénami z celé knihy jsou ty, kdy se poražení bojovníci loučí s rodinami a páchají seppuku, mnohdy následováni svými nejbližšími. Taiko, toto „haiku o tisíci stránkách“, je zkrátka a dobře epický historický román par excellence, který mimo jiné nabízí trochu jiný náhled na japonskou reality než u nás dobře známý Clavellův Šógun.

Epický román o bojích a slávě feudálního Japonska.   Píše se druhá polovina šestnáctého století. Hvězda ašikagovského šógunátu definitivně pohasla a Japonsko se zase jednou zmítá ve víru občanské války – po celé zemi zuří spory mezi znepřátelenými klany, které baží jen a jen po rozšíření svého území. Záměrem sjednotit Japonsko se netají mnoho šlechtických rodů, jen tři lidé však mají reálné schopnosti k tomu, aby tento záměr dovedli do konce: Nobunaga Oda, Iejasu Tokugawa a syn zchudlého samuraje Hidejoši Tojotomi. Na samém začátku zastihujeme budoucího vojevůdce jako chudého vesnického chlapce, jehož otec, samuraj, který utrpěl zranění v boji, nedokáže uživit svou rodinu. Brzy ostatně umírá a Hidejošiho matka se znovu provdá; Hidejošiho vztahy s otčímem však zůstávají napjaté, a to i díky tomu, že chlapec se hodlá po vzoru svého zemřelého otce stát samurajem. Nakonec utíká z domova, aby se dostal do služby u nějakého šlechtice. Zdaleka mu však není jedno, u jakého šlechtice to bude; po dlouhém putování, během něhož prokáže svým různým pánům velmi dobré služby, zakotví ve službě u Nobunagy Ody, v němž tuší silnou a schopnou osobnost. Z nízké funkce nosiče sandálů se tak díky svým schopnostem a oddanosti rychle vypracuje na velitele pěší roty; tím zjevně dosahuje svého původního cíle, jeho závratný vzestup tím však jen začíná.   Ten, koho zajímá japonský způsob myšlení a pohled na život, může z románu Taikó vyčíst mnohé. Každá kapitola představuje mistrovskou ilustraci japonského přístupu k životu a ke smrti: není ostatně náhodou, že nejdojímavějšími scénami z celé knihy jsou ty, kdy se poražení bojovníci loučí s rodinami a páchají seppuku, mnohdy následováni svými nejbližšími. Taikó, toto „haiku o tisíci stránkách“, je zkrátka a dobře epický historický román par excellence, který mimo jiné nabízí trochu jiný náhled na japonskou reality než u nás dobře známý Clavellův Šógun.

Je den trifidů soumrakem lidstva? Ten zážitek si málokdo na světě chtěl nechat ujít. Tajemné zelené záblesky, snad až odkudsi z hlubin vesmíru, šlehaly oblohou, celou noc trvala ta ohromující podívaná. Pro drtivou většinu lidstva to byla poslední věc, kterou viděla. Nadpozemský jev většinu zemské populace oslepil. Jedna katastrofa by však planetu nezdecimovala. Musela se k ní připojit druhá. Průmyslové rostliny, genetickou mutací proměněné v pohyblivá, jedovatě žahající monstra, využijí oslabení pána tvorstva a začnou jej systematicky vyhlazovat z povrchu zemského. Nastal den trifidů. Bude zároveň posledním dnem člověka? Na to odpovídá klasická katastrofická sci-fi, která se vám v tomto vydání dostává po dlouhé době do rukou ve své necenzurované podobě. Součástí knihy je předmluva Martina Šusta a obsáhlý autorský profil Johna Wyndhama.