BB/art strana 52 z 302

Šest žen Jindřicha VIII Vývoj velké osobnosti na anglickém trůně v tyrana obklpopeného všehoschopnými rádci...

Osudy lidí žijících v drsném světě na planetě Urth visí na vlásku. Měsíc obíhá kolem Urthu ve stále menších kruzích a hrozí, že svým pádem zničí vše živé. Čtyři outsideři, kteří se spojili, aby zabránili apokalypse, se vydávají na dobrodružnou pouť do rozlehlé říše ledu. Hledají hlavní město zaniklé civilizace známé jen z legend, neboť tuší, že jen tam zjistí, jak nadcházející katastrofu odvrátit. Každý krok na nebezpečné cestě členy záchranné výpravy poznamená a prohlubuje jejich spojenectví, ale i spory. Po celou dobu se musí vyhýbat válčícím armádám a nepřátelským silám, jež se bojí toho, co může objev tajemného města způsobit. Za každý krok zachránci draze platí – ztrátou svých blízkých, bolestí i krví. Ledová kolébka, napínavá dobrodružná fantasy o zradě, touze po moci a boji o přežití je druhou částí ságy Pád měsíce. Z autorova cyklu fantasy příběhů Pád měsíce zatím vyšly knihy Koruna věčného soumraku a Ledová kolébka.

Robert Hunter je povolán k nejděsivějšímu místu činu, jaké kdy navštívil. Ještě větší znepokojení se ho zmocní, když se při pitvě najde v těle oběti verš básně zanechaný vrahem. Zanedlouho se najde další mrtvola. Metody a podpis vraha se liší, ale stupeň použitého násilí nasvědčuje tomu, že za oběma zločiny stojí stejný pachatel. Hunterovy obavy potvrdí nález druhé části básně. Tento objev však nejenže spojí dvě vraždy, ale je už jasné, že jde o dílo sériového vraha. Robert Hunter i přes nedostatek forenzních důkazů musí dostihnout nejdisciplinovanějšího a nejsystematičtějšího zabijáka, na jakého kdy narazil; pachatele, který se kochá strachem oběti a pro něhož je smrt lekcí, již je třeba udělit. Genesis je dvanáctým románem série o detektivech Robertu Hunterovi a Carlosi Garciovi.

U opuštěné křižovatky kdesi v Georgii vystoupí jednoho rána z autobusu muž a vydá se v dešti čtrnáct mil do vzorného městečka Margrave, po stopách dávno zemřelého hudebníka. Tam je ovšem okamžitě zatčen a jako jediný cizinec ve městě obviněn z vraždy: první, k níž zde za posledních třicet let došlo. Avšak Jack Reacher není jen tak ledajaký tulák. Je to ostřílený vojenský policista, od dětství vychovávaný armádou, vycvičený k tomu, aby rychle myslel a ještě rychleji jednal. Jak postupně vycházejí najevo okolnosti svědčící o rozsáhlém zločinném spiknutí a zavražděných stále přibývá, je stále zřejmější, že si pachatelé v Jacku Reacherovi zvolili toho nepravého obětního beránka. Napínavý, drsný thriller britského bestsellerového autora přináší jednu šokující, divokou a násilnou scénu za druhou, přičemž zároveň vypráví i něžný milostný příběh. To vše je okořeněné svérázným, suchým humorem. Především však vdechuje život celé řadě výjimečných skvěle vykreslených postav: v první řadě Jackovi Reacherovi, který se tímto románem navždy zapsal do podvědomí čtenářů žánru thriller.

Roku 1542 nechal král Jindřich VIII. popravit svou pátou manželku, mladičkou, vroucně milovanou, avšak prostoduchou a nevěrnou královnu Kateřinu Howardovou. Nedlouho nato, odhodlán se znovu oženit, upřel svůj zrak na dámu o poznání zralejší – dvakrát ovdovělou, vzdělanou a příjemnou Kateřinu Parrovou. Třicetiletá, bezdětná Kateřina, jíž právě zemřel druhý manžel, se svazku s Jindřichem děsí – vždyť nechal popravit dvě ze svých manželek a další dvě zapudil. Navíc je starý a tlustý. A ona miluje Toma, králova švagra, který je mladý a krásný a chce si ji vzít. Krále však nelze jen tak odmítnout, a tak se Kateřina stává proti své vůli královnou, odhodlána být Jindřichovi dobrou manželkou, milující matkou jeho dětem a laskavou paní všem poddaným. Je tu ovšem ještě něco, co ji přimělo říci králi ano: touha hájit novou, reformovanou víru před intrikami katolické dvorské kliky. To se jí málem stane osudným, avšak díky své inteligenci a diplomatickým schopnostem se jí podaří nebezpečnou situaci ustát a krále nakonec ve zdraví přežít. Poutavý a fascinující román je živým portrétem sympatické anglické královny, tajné protestantky, jejíž život se odehrává na pozadí dvorských intrik a náboženských svárů, jimž ji vystavovala bouřlivá doba probíhající reformace.

Roku 1542 nechal král Jindřich VIII. popravit svou pátou manželku, mladičkou, vroucně milovanou, avšak prostoduchou a nevěrnou královnu Kateřinu Howardovou. Nedlouho nato, odhodlán se znovu oženit, upřel svůj zrak na dámu o poznání zralejší – dvakrát ovdovělou, vzdělanou a příjemnou Kateřinu Parrovou. Třicetiletá, bezdětná Kateřina, jíž právě zemřel druhý manžel, se svazku s Jindřichem děsí – vždyť nechal popravit dvě ze svých manželek a další dvě zapudil. Navíc je starý a tlustý. A ona miluje Toma, králova švagra, který je mladý a krásný a chce si ji vzít. Krále však nelze jen tak odmítnout, a tak se Kateřina stává proti své vůli královnou, odhodlána být Jindřichovi dobrou manželkou, milující matkou jeho dětem a laskavou paní všem poddaným. Je tu ovšem ještě něco, co ji přimělo říci králi ano: touha hájit novou, reformovanou víru před intrikami katolické dvorské kliky. To se jí málem stane osudným, avšak díky své inteligenci a diplomatickým schopnostem se jí podaří nebezpečnou situaci ustát a krále nakonec ve zdraví přežít. Poutavý a fascinující román je živým portrétem sympatické anglické královny, tajné protestantky, jejíž život se odehrává na pozadí dvorských intrik a náboženských svárů, jimž ji vystavovala bouřlivá doba probíhající reformace.

Edward Rutherfurd si získal a okouzlil miliony čtenářů svými velkolepými, široce pojatými ságami, v nichž líčí historii různých slavných míst po dobu života celých generací. V románu Čína je teď uvádí do bezmezně bohatého a fascinujícího prostředí Říše středu. Příběh se začíná odvíjet v roce 1839 na začátku první opiové války a sleduje čínské dějiny až od pádu císařství. Autor zachycuje proměnlivé životní osudy různých čínských, britských a amerických rodin, zápasících s rozbouřenými vlnami dějin. Při tom svým nezaměnitelným stylem zachycuje velice zasvěcený pohled na čínské dějiny a čínskou společnost, na její odvěké tradice a epochální zvraty jakož i vzestup země do postavení přední světové mocnosti. Jako obvykle jsme zváni na bohatou hostinu oplývající romantickými i dobrodružnými příběhy, hrdinkami i darebáky, boji na život a na smrt jakož i neuvěřitelnými osudy. Román Čína nám před očima oživuje scénu této obrovské a neustále se vyvíjející země. Rutherfurd líčí bouřlivý vzestup a pád říší prostírajících se od Šanghaje po Nanking a Velkou zeď v dobách, v nichž se kolonialistický Západ a bohatý a komplikovaný Východ setkávají v dramatickém střetávání kultur a národů. Edward Rutherfurd na základě mimořádně důkladně probádaných pramenů předkládá velkolepým stylem ztvárněný obraz jedné z nejosobitějších a zároveň nejpozoruhodnějších zemí světa.

Historický román líčí vznik států a vášnivých konfliktů – mezi Jindřichem II. a jeho nejbližším přítelem Tomášem Becketem, mezi Eleonorou a Jindřichovou matkou Matyldou, jež všem nahání hrůzu, mezi otcem a jeho syny, poněvadž královi potomci se chopí zbraní a povstanou proti otci, a konečně i mezi Jindřichem a samou Eleonorou.   Píše se rok 1152 a krásná třicetiletá žena s nepočetným ozbrojeným doprovodem ujíždí s větrem o závod po území dnešní Francie směrem na jih. Nechává za sebou korunu, dvě malé dcerky a rozpadlé manželství s francouzským králem Ludvíkem VII., který připomínal spíš mnicha než světského panovníka a rozhodně nebyl příliš zdatným milencem.Tou ženou je akvitánská vévodkyně Eleonora a jde jí výhradně o návrat do vlastních rozsáhlých držav a o sňatek s mužem, jehož miluje – s Jindřichem Plantagenetem, jemuž je osudem předurčeno, aby se proslavil coby anglický král Jindřich II. Jejich svazek se zakládá na tělesné přitažlivosti, ale umožní vytvoření skvělého impéria, rozkládajícího se od Skotska až k Pyrenejím. Z něho rovněž vzejde ďáblovo pokolení Plantagenetů – včetně králů Richarda Lvího srdce a Jana Bezzemka – a snad nejnechvalněji známé bouřlivé manželství v dějinách.

Píše se druhá polovina šestnáctého století. Hvězda ašikagovského šógunátu definitivně pohasla a Japonsko se zase jednou zmítá ve víru občanské války – po celé zemi zuří spory mezi znepřátelenými klany, které baží jen a jen po rozšíření svého území. Záměrem sjednotit Japonsko se netají mnoho šlechtických rodů, jen tři lidé však mají reálné schopnosti k tomu, aby tento záměr dovedli do konce: Nobunaga Oda, Iejasu Tokugawa a syn zchudlého samuraje Hidejoši Tojotomi. Na samém začátku zastihujeme budoucího vojevůdce jako chudého vesnického chlapce, jehož otec, samuraj, který utrpěl zranění v boji, nedokáže uživit svou rodinu. Brzy ostatně umírá a Hidejošiho matka se znovu provdá; Hidejošiho vztahy s otčímem však zůstávají napjaté, a to i díky tomu, že chlapec se hodlá po vzoru svého zemřelého otce stát samurajem. Nakonec utíká z domova, aby se dostal do služby u nějakého šlechtice. Zdaleka mu však není jedno, u jakého šlechtice to bude; po dlouhém putování, během něhož prokáže svým různým pánům velmi dobré služby, zakotví ve službě u Nobunagy Ody, v němž tuší silnou a schopnou osobnost. Z nízké funkce nosiče sandálů se tak díky svým schopnostem a oddanosti rychle vypracuje na velitele pěší roty; tím zjevně dosahuje svého původního cíle, jeho závratný vzestup tím však jen začíná. Další peripetie slavných tří válečníků netřeba na tomto místě rozváděti: postačí říct, že ten, koho zajímá japonský způsob myšlení a pohled na život, může z románu Taiko vyčíst mnohé. Každá kapitola představuje mistrovskou ilustraci japonského přístupu k životu a ke smrti: není ostatně náhodou, že nejdojímavějšími scénami z celé knihy jsou ty, kdy se poražení bojovníci loučí s rodinami a páchají seppuku, mnohdy následováni svými nejbližšími. Taiko, toto „haiku o tisíci stránkách“, je zkrátka a dobře epický historický román par excellence, který mimo jiné nabízí trochu jiný náhled na japonskou reality než u nás dobře známý Clavellův Šógun.

Epický román o bojích a slávě feudálního Japonska.   Píše se druhá polovina šestnáctého století. Hvězda ašikagovského šógunátu definitivně pohasla a Japonsko se zase jednou zmítá ve víru občanské války – po celé zemi zuří spory mezi znepřátelenými klany, které baží jen a jen po rozšíření svého území. Záměrem sjednotit Japonsko se netají mnoho šlechtických rodů, jen tři lidé však mají reálné schopnosti k tomu, aby tento záměr dovedli do konce: Nobunaga Oda, Iejasu Tokugawa a syn zchudlého samuraje Hidejoši Tojotomi. Na samém začátku zastihujeme budoucího vojevůdce jako chudého vesnického chlapce, jehož otec, samuraj, který utrpěl zranění v boji, nedokáže uživit svou rodinu. Brzy ostatně umírá a Hidejošiho matka se znovu provdá; Hidejošiho vztahy s otčímem však zůstávají napjaté, a to i díky tomu, že chlapec se hodlá po vzoru svého zemřelého otce stát samurajem. Nakonec utíká z domova, aby se dostal do služby u nějakého šlechtice. Zdaleka mu však není jedno, u jakého šlechtice to bude; po dlouhém putování, během něhož prokáže svým různým pánům velmi dobré služby, zakotví ve službě u Nobunagy Ody, v němž tuší silnou a schopnou osobnost. Z nízké funkce nosiče sandálů se tak díky svým schopnostem a oddanosti rychle vypracuje na velitele pěší roty; tím zjevně dosahuje svého původního cíle, jeho závratný vzestup tím však jen začíná.   Ten, koho zajímá japonský způsob myšlení a pohled na život, může z románu Taikó vyčíst mnohé. Každá kapitola představuje mistrovskou ilustraci japonského přístupu k životu a ke smrti: není ostatně náhodou, že nejdojímavějšími scénami z celé knihy jsou ty, kdy se poražení bojovníci loučí s rodinami a páchají seppuku, mnohdy následováni svými nejbližšími. Taikó, toto „haiku o tisíci stránkách“, je zkrátka a dobře epický historický román par excellence, který mimo jiné nabízí trochu jiný náhled na japonskou reality než u nás dobře známý Clavellův Šógun.

Malá Alžběta, dcera Jindřicha VIII., nejmocnějšího z anglických panovníků, je princezna předurčená k životu na výsluní moci a slávy a lidé se jí klanějí jako králově dědičce. To vše se ale rázem změní, když je její matka Anna Boleynová – Jindřichova velká láska – popravena za údajnou nevěru. Král holčičku vydědí, dá ji prohlásit za nemanželskou a ona je napříště nucena spoléhat jen na vlastní důvtip, aby v temných vírech doby plné intrik a náboženských svárů mezi katolictvím a nově zrozeným protestantismem vůbec přežila. Zvlášť po otcově smrti musí jako sirotek obratně proplouvat dravými proudy bezohledných mocenských bojů u tudorovského dvora. Je svědkem protestantské regentské vlády svého bratra, mladičkého Eduarda VI., i nelítostné katolické restaurace své starší sestry Marie Krvavé, za jejíž vlády se jako ikona protestantské strany na krátký čas dokonce ocitá uvězněna v Toweru, a ač se důsledně distancuje ode všech spiknutí, hrozí jí smrt. Jsou chvíle, kdy bojuje o holý život, a přelstít ty, kdo usilují o její zničení nebo ji chtějí využít pro své vlastní cíle, jí pomůže jen nevšední inteligence a mimořádné vzdělání. Z hloubavé, předčasně vyspělé dívenky, jejíž osud je plný tragických zvratů, se nakonec stává nejslavnější a nejoblíbenější anglická královna. Ale to už je jiný příběh.   Čtivý román od populární historičky vypráví příběh Alžběty I., než se stala královnou… Alžběta je líčena jako inteligentní, moudrá, předčasně vyspělá a sympatická postava, která úspěšně přežije všechny úklady a životní zvraty. Příběh se důsledně drží historických skutečností a přesvědčivě zachycuje intimní detaily z jejího života.   Alison Weirová (1951) žije a pracuje v hrabství Surrey nedaleko Londýna. Je známa především jako historička, která má na svém kontě celou řadu obsáhlých publikací v oboru literatury faktu, mimo jiné knihy Děti Anglie, Šest žen Jindřicha VIII., Pád Anny Boleynové, Jindřich VIII.: Král a dvůr, Normanské královny Anglie (1066–1167) a Eleonora Akvitánská. Dále napsala i několik historických románů: Nevinná zrádkyně, Princezna Alžběta, Královna Alžběta, Nebezpečné dědictví a Zajatá královna, po nichž pokračuje sérií příběhů o šesti ženách Jindřicha VIII. Už jich představila pět v románech: Kateřina Aragonská: Pravá královna, Anna Boleynová: Králova posedlost, Jana Seymourová: Laskavá královna, Anna Klevská: Královna s tajemstvím a Kateřina Howardová: Nevěrná královna.

Je den trifidů soumrakem lidstva? Ten zážitek si málokdo na světě chtěl nechat ujít. Tajemné zelené záblesky, snad až odkudsi z hlubin vesmíru, šlehaly oblohou, celou noc trvala ta ohromující podívaná. Pro drtivou většinu lidstva to byla poslední věc, kterou viděla. Nadpozemský jev většinu zemské populace oslepil. Jedna katastrofa by však planetu nezdecimovala. Musela se k ní připojit druhá. Průmyslové rostliny, genetickou mutací proměněné v pohyblivá, jedovatě žahající monstra, využijí oslabení pána tvorstva a začnou jej systematicky vyhlazovat z povrchu zemského. Nastal den trifidů. Bude zároveň posledním dnem člověka? Na to odpovídá klasická katastrofická sci-fi, která se vám v tomto vydání dostává po dlouhé době do rukou ve své necenzurované podobě. Součástí knihy je předmluva Martina Šusta a obsáhlý autorský profil Johna Wyndhama.

Ten zážitek si málokdo na světě chtěl nechat ujít. Tajemné zelené záblesky, snad až odkudsi z hlubin vesmíru, šlehaly oblohou, celou noc trvala ta ohromující podívaná. Pro drtivou většinu lidstva to byla poslední věc, kterou viděla. Nadpozemský jev většinu zemské populace oslepil. Jedna katastrofa by však planetu nezdecimovala. Musela se k ní připojit druhá. Průmyslové rostliny, genetickou mutací proměněné v pohyblivá, jedovatě žahající monstra, využijí oslabení pána tvorstva a začnou jej systematicky vyhlazovat z povrchu zemského. Nastal den trifidů. Bude zároveň posledním dnem člověka? Na to odpovídá klasická katastrofická sci-fi, která se vám v tomto vydání dostává po dlouhé době do rukou ve své necenzurované podobě. Součástí knihy je předmluva Martina Šusta a obsáhlý autorský profil Johna Wyndhama.   Ilustrace na obálce od Lawrence Manna skrývá několik detailů, kterých si čtenář nemusí na první pohled povšimnout. Na zdi za postavami lze spatřit portrét Johna Wyndhama, obálku prvního vydání Dne trifidů z roku 1951 a obálku Wellsova románu Válka světů, jenž byl velkou inspirací pro tuto knihu. Na tapetě s „trifidím“ vzorem visí obraz ostrova Wight, jenž v příběhu sehraje svou roli.

Kosmická kostka přepsala minulost Captaina Ameriky, ze kterého se stal agent Hydry. Navíc agent dokonalý, smrtící a s rozsáhlými plány na ovládnutí světa. Nový světový pořádek nastal a Steve Rogers usedl na trůn. Ve velké šachové partii se mu podařilo zbavit všech nepřátel, superhrdinové jsou roztříštění a zlomení a marně hledají ve světě třeba jen jediné zrnko naděje. Objeví se? Snad kdyby se podařilo znovu pozvednout zbraně, oslabit Hydru a získat úlomky Kosmické kostky… Strhující finále jedné z největších komiksových událostí nakladatelství MARVEL posledních let vás srazí na kolena. Hail Hydra! Obsahuje SECRET EMPIRE #7–10 a OMEGA, CAPTAIN AMERICA.

Římskou provincii Sardinii terorizují loupeživé bandy samozvaného Krále hor. Cato, který má jejich řádění ukončit, se tentokrát musí obejít bez pomoci svého přítele Macrona. A na ostrově číhá ještě jeden zákeřný nepřítel… Je rok 57 n. l. Ostřílení veteráni římského vojska tribun Cato a centurion Macro se vracejí do Říma. Kvůli neúspěchu nedávného tažení na východní hranici římské říše čeká Catona nevlídné přijetí u císařského dvora. Je zbaven hodnosti v pretoriánské gardě a navíc přichází také o své blízké, protože Macro s Petronellou se vydávají vstříc novému životu v provincii Británie. Císař Nero se dostává do nepříjemné situace. Zamiloval se do bývalé otrokyně Claudie Acte, ale jeho slabosti se snaží využít císařovi političtí protivníci. Proto na popud svých rádců posílá milenku do vyhnanství na Sardinii. Catona, který se po propuštění z pretoriánské gardy ocitne v Římě v postavení nežádoucí osoby, pověří úkolem, aby ženu na Sardinii doprovodil. Cato dostane ještě další úkol. Jako hlavní velitel římské posádky na ostrově se musí vypořádat s řáděním banditů. Proti očekávání musí ale čelit ještě mnohem nebezpečnějšímu, neviditelnému a smrtícímu nepříteli – moru. Podaří se mu potlačit nepokoje na ostrově dříve, než nemoc zdecimuje jeho vojáky? Vyhnanství je devatenáctým svazkem autorova románového cyklu Eagles of Empire (Orli říše).

Rozsáhlé dílo Musaši od Eidžiho Jošikawy je i po osmdesáti letech od svého vzniku nejpopulárnějším japonským historickým románem. Děj se odehrává na počátku 17. století po skončení vleklých válek, jimiž byla sužována celá země. Vlády nad Japonskými ostrovy se ujal rod Tokugawa, který nastolil nový řád a umožnil život v míru po více než dvě a půl století. Země však byla zaplavena zástupy potulných samurajů bez pána, kteří toužili po slávě a bohatství. Hlavní hrdina, Mijamoto Musaši, byl zpočátku jedním z nich. Z nezkrotného mladíka se však po pečlivém studiu cesty meče vypracoval skutečný samuraj. Netoužil po nabízeném místě u mocného knížete a vydal se na cestu zdokonalení, jejímž cílem bylo dosažení dokonalého probuzení a vybroušení šermířské techniky na hranici možností. Musaši postupně vítězil nad všemi soupeři, rozhodující však nebyla jeho síla, ale jeho čisté srdce a nezdolné odhodlání. Poráží všechny slavné bojovníky a vytvoří si svou vlastní školu boje se dvěma meči, který později osvětlil ve své slavné Knize pěti kruhů. Avšak románový Musaši není jen bezcitným bojovníkem, je mužem milujícím natolik, že si svou lásku odepíral až do rozhodujícího souboje s nejsilnějším sokem, jímž byl Sasaki Kodžiró. Nakonec to byl lidštější a čestnější Mijamoto Musaši, kdo dodnes přetrval jako nepřekonatelný mistr bojových umění a zůstal v paměti všech jako nejslavnější samuraj všech dob. Vše, co dnes Japonci o Musašim vědí, se odvozuje od Jošikawovy fabulace. V jeho podání je Musaši nejen jedním z nejlepších šermířů všech dob, ale i člověkem, který dosáhne dokonalosti po všech stránkách osobnostního rozvoje. Tímto dílem se Jošikawa v Japonsku proslavil natolik, že při zmínce jeho jména se většině lidí vybaví právě román Musaši. Svým jedinečným pojetím nejen stanovil hranice žánru, který se dodnes těší značné oblibě, ale současně lze Musašiho považovat za nejlépe vystavěný japonský historický román vůbec. Eidži Jošikawa (vl. jménem Hidecugu) se narodil v roce 1892 v Jokohamě, jako nejstarší syn v rodině bývalého samuraje. Když se kvůli jeho otci dostala rodina do finančních problémů, začal pracovat, aby svým dílem přispěl k vylepšení domácího rozpočtu. V roce 1914 vydává svoji prvotinu Enošima monogatari (Příběh z Enošimy) a za dva roky nato se vydal na dráhu profesionálního spisovatele. Úspěch zaznamenal v roce 1925, kdy publikoval časopisecky román Kennan Džonan (Potíže s mečem, trable s ženami), zásadní průlom pro něj však znamenal román Mijamoto Musaši (Musaši, č. 2007, 2021), který vycházel na pokračování v novinách Mainiči šinbun v letech 1935 až 1939. Mezi jeho další úspěšná díla patří román Šinšo Taikóki (Taikó, č. 2001, 2008) o osudech vojevůdce Tojotomiho Hidejošiho a Šin Heike monogatari (Nový příběh rodu Taira), v němž se vrací k bojům rodů Taira a Minamoto na konci 12. století. Až do své smrti v roce 1962 byl Jošikawa ctěn jako jeden z nejlepších autorů populární literatury. Důkazem jeho oblíbenosti je i to, že jeho romány byly nesčetněkrát zfilmovány a přepracovány do komiksové verze.