BizBooks strana 9 z 48

Světově proslulá topmodelka. Trojnásobná matka. Zakladatelka nadace, která už od roku 1997 pomáhá dětem. A také rozená vypravěčka či charismatická žena, která se přátelí s monackým knížetem Albertem II., britským princem Harrym či s rockerem Bryanem Adamsem. V biografii Terezy Maxové naleznete nejen osobní deníkové zápisky, ale také řadu exkluzivních, nikdy nezveřejněných fotografií. Poznejte výjimečný příběh výjimečné ženy do všech podrobností!

Nahlédněte do magického světa snů! Pokud patříte mezi snílky a láká vás tajuplný snový svět, oceníte tohoto průvodce, který vás seznámí s moderním přístupem k výkladu snů i s nejčastějšími sny, které se lidem zdají. Dozvíte se, jak si založit snový deník, co je to spánková paralýza a lucidní snění, proč někteřílidé mají pocit, že se jim nic nezdá.

Popisují chvíli, kdy motor auta, které řídili, ztichl. To hrůzné ticho... Poslouchám jejich příběhy, které je dovedly do vězení. Faktického, toho s mřížemi nebo nehmatatelného, zalezlého ve svědomí. Všichni za sebou mají zločin, který nechtěli spáchat. Vůbec. Vždycky to bylo spíš neštěstí, omyl, okamžik nepozornosti… A někdo to odnesl životem. Kniha Zabíjím rychle prodlužuje ruku dokumentu Víta Klusáka 13 minut, v němž režisér rekonstruuje pět smrtelných dopravních nehod, které většinou zavinila rychlost. Čeká vás napětí, soucit, lítost a možná i zamyšlení. Kdo je vlastně oběť?

Tři deníky a tři roky, které přinesly tolik radosti, smíchu a rodinných historek, ale také útrap v nelehké době. Jasný důkaz, že dětská nevinnost, humor a bezprostřednost nás dostanou z jakékoliv šlamastyky. A také krásná možnost vrátit se prostřednictvím čtyřčlenné rodiny Vojtěcha Bernatského do dob, kdy veškeré naše kroky určovaly děti. Do dob, které jsou nejpikantnějším kořením života. A které tak rychle utečou a už se bohužel nevrátí.

Poslouchám jejich příběhy, které je dovedly do vězení. Faktického, toho s mřížemi nebo nehmatatelného, zalezlého ve svědomí. Všichni za sebou mají zločin, který nechtěli spáchat. Vůbec. Vždycky to bylo spíš neštěstí, omyl, okamžik nepozornosti… A někdo to odnesl životem. Kniha Zabíjím rychle prodlužuje ruku dokumentu Víta Klusáka 13 minut, v němž režisér rekonstruuje pět smrtelných dopravních nehod, které většinou zavinila rychlost. Čeká vás napětí, soucit, lítost a možná i zamyšlení. Kdo je vlastně oběť?

Mám syndrom zakuklení. To prý teď mají hlavně děti, protože nechodily přes rok do školy. Já už jsem taky trochu jako dítě, a tak jsem se uchýlil k pasivitě – a to až takové, že si za to sice nadávám, ale stejně u toho polehávám. A přemýšlím. U psaní se vracím sám k sobě. Nejsem žádný hrdina ani výjimečný člověk, ale chci zdokumentovat cestu, kterou jsem ušel. A protože je důležité být upřímný, v téhle knížce na sebe tedy vykecám všechno.

Chcete být ve skvělé formě, cítit se dobře a udržet si doma pohodu? Dosáhnout toho není žádná věda. Stačí mít chuť a informace nezatížené zájmy výrobců a prodejců. Přináším vám je ve své druhé knize, která je opět velmi osobní. A co všechno se v ní dozvíte? Třeba kdy a co jíst, jak předcházet nemocem nebo jak odolávat diktátu módy a zůstat sám sebou. Za každým doporučením je moje vlastní zkušenost. Využijte ji pro své zdraví, pohodu a spokojenost!

Pokud patříte mezi snílky a láká vás tajuplný snový svět, oceníte tohoto průvodce, který vás seznámí s moderním přístupem k výkladu snů i s nejčastějšími sny, které se lidem zdají. Dozvíte se, jak si založit snový deník, co je to spánková paralýza a lucidní snění, proč někteřílidé mají pocit, že se jim nic nezdá.

Autorkou knihy je mladá diplomatka, jedna z těch, kteří byli na jaře roku 2021 vyhoštěni z Ruské federace. Nečekejte však žádné politické úvahy. Nikola Hrušková vám bude vyprávět o svých cestách po Rusku, o setkáních s lidmi, krásné přírodě, historických památkách, moderních městech i o místech, ze kterých mrazí. Navštívila přes 40 (z celkových více než 80) regionů Ruska, což jí umožnilo poznat největší zemi světa z naprosto odlišné perspektivy, než ji vnímá většina lidí u nás, na Západě i v samotném Rusku

Hlavní hrdinka knihy na začátku spolupráce s novinářkou Veronikou Bednářovou řekla: "Myslím, že mám v sobě určitou rodovou odolnost." A měla pravdu. Její nadšení, zvídavost a touha po nových zážitcích provázejí tento klipovitý cestopis, plný fascinujících rodinných i pracovních fotografií, jako červená nit. „Není to obsáhlá autobiografie, ale dobrodružná pouť jedné z nejslavnějších světových topmodelek za svobodou. Vrcholí vyprávěním o nadaci pro opuštěné a znevýhodněné děti, která nese její jméno a letos oslaví čtvrtstoletí existence. Do knihy navíc přispěla i řada jejích blízkých, jako je maminka Alena, manžel Burak, princ Albert, princ Harry, Eva Herzigová nebo Bryan Adams,“ popsala Bednářová, která tak pomohla vytvořit unikátní knihu. Tereza Maxová je multikulturní a kosmopolitní člověk, který přináší lidem celého světa osobně i prostřednictvím své práce umění radovat se ze života. Umění budovat komunity inspirativních lidí. Umění posouvat celou společnost směrem k hodnotám, na které se sem tam zapomíná. Dát celý život do jedné knihy však podle Terezy Maxové nebylo nikterak jednoduché. „Na začátku panovalo velké nadšení, protože jsem netušila, co to obnáší projít celý archív fotek a vracet se zpět do minulosti. Byla to taková moje psychoterapie a někdy se těžko dávaly emoce na papír. A tak jsem po dvaceti letech poprvé otevřela ručně psané deníky, kde jsem si každý den poctivě zapisovala, co dělám, kde jsem a jak se cítím – vždy velmi stručně a výstižně, ale bez obalu.“ Díky tomu se dokázala zpátky vžít do té mladé, částečně naivní holky, která do všeho šla bezhlavě a uměla si užít na plno všechny své vzestupy a pády. „O fotografie jsem neměla nouzi. Mamka měla obrovskou zásobu časopisů a já mnoho fotek z cest z foťáků na jedno použití. Byl to takový osobní dárek sama sobě ke svým narozeninám.“ Psaní knihy nakonec nebylo pro topmodelku tak náročné, jelikož měla to štěstí pracovat s výbornou novinářkou, Veronikou Bednářovou, která je spoluautorkou unikátní knihy. „Při našem prvním setkaní, které proběhlo on-line, v rouškách, a kdy mi Veronika sdělila, že o módě a modelkách neví vůbec nic, jsem hned zavětřila, že to bude ono. Když po tom ještě do týmu přišla Zuzka Lednická z Najbrt Studia, se svojí kreativitou, tak bylo vše jasné.“ Kniha mapuje nejen pracovní, ale i soukromý život naší nejúspěšnější topmodelky. „Jsem ráda, že můžu dát čtenářům nahlédnout do rodinné historie mých předků, mého dětství v socialistickém Československu, do zlaté éry supermodelek 90. let, začátků nadace i současnosti, to vše doplněno o fotografie, které ještě nikdy nebyly publikovány z mého soukromého archívu. Je to můj pohled na svět i vhled do mého světa, ve kterém jsem vyrůstala a kde žiji.“ TEREZA MAXOVÁ Narodila se v roce 1971 a ve čtyřech letech se s rodinou přestěhovala do Ústí nad Labem. Milovala sport, proto nebylo divu, že v roce 1985 ukončila základní školu se sportovně-atletickým zaměřením. Její kroky vedly na gymnáziu a v roce 1989 začala studovat práva na Univerzitě Karlově. Po dvou letech školu ukončila, jelikož se ji otevíral svět modelingu. V 17 letech totiž uspěla na konkurzu u francouzské modelingové agentury a její profesionální kariéra započala v roce 1989. Krátce před sametovou revolucí odjela spolu s Evou Herzigovou do Paříže. Díky nevšednímu vzhledu, výraznému profilu a oduševnělé kráse, která jí odlišovala od zástupů zaměnitelných modelek, okamžitě zaujala agenturu VIVA i slavného návrháře Karla Lagerfelda. Ten si ji vybral pro svou kampaň a pak s ní další tři roky spolupracoval. Netrvalo dlouho a Maxová se brzy objevila na titulní stránkách prestižních magazínů a stala se tváří reklamních kampaní světových značek jako jsou Donna Karan, Hermés, Fendi, Kenzo nebo L'Oreal. Na molech pak předváděla kolekce módních domů Gucci, Prada, Dior, Chanel či Yves Saint Laurent, a další. Brzy se stala nejen slavnou a úspěšnou, ale i finančně nezávislou. Rok 1996 se ji stal osudovým. „Žila jsem ve Spojených státech, velmi se mi dařilo, m

Kromě hraní a dělání komika chtěl Luděk Sobota už od dětství také psát. Mám syndrom zakuklení. To prý teď mají hlavně děti, protože nechodily přes rok do školy. Já už jsem taky trochu jako dítě, a tak jsem se uchýlil k pasivitě – a to až takové, že si za to sice nadávám, ale stejně u toho polehávám. A přemýšlím. U psaní se vracím sám k sobě. Nejsem žádný hrdina ani výjimečný člověk, ale chci zdokumentovat cestu, kterou jsem ušel. A protože je důležité být upřímný, v téhle knížce na sebe tedy vykecám všechno.

Jak to dnes vypadá na Slovácku? Mají tam ještě veselé příběhy? Marek Šalanda říká, že cílem jeho cest jsou lidé. Chodí od návštěvy k návštěvě, sbírá povzbuzující doušky humoru a kapky staré moudrosti ukryté v příbězích a snaží se o ně podělit s ostatními. Markova kniha Slovácko sa nenudí volně inspirovaná kultovním galuškovským cyklem popisuje jeho putování po kouzelném vinařském kraji. Setkal se tu s více než dvěma sty lidmi, vyslechl stovky veselých historek, zapsal je v dnešní autentické podobě nářečí a vybral z nich ty nejlepší. Pobavte se nad neobvyklým dobrodružstvím, které začíná už za humny našich domovů a je plné slováckého humoru a rozverných příhod, které se staly ve slováckých dědinách – a to nejen místním lidem, ale i autorovi samotnému.

Může vzniknout kniha přímo při běhání? Rozhovor novináře Tomáše Poláčka s kardiochirurgem Janem Pirkem je důkazem, že ano. V průběhu jednoho roku spolu pravidelně vyráželi běhat a zcela upřímně si při tom povídali o životě, práci i dění kolem nás. A také o umění poznat moment, v němž začíná cílová rovinka kariéry i lidského bytí. Bilanční dialog vedený v době pandemie ukazuje v plné pestrosti Pirkovy názory i vzpomínky na nesmírně zajímavý, bohatý život.

Toto je česká kniha od českých autorů, jedna z prvních svého druhu. Staví na dlouholeté zkušenosti s využíváním chladu jako nástroje a komunikace s ním, jako s učitelem.  Knížka je o otužování a chladu - o jednom z nejblahodárnějších přátel našeho těla a mysli. Chlad je tu s námi, lidmi (homo sapiens) odpradávna. A díky tomu jsme si na chlad skvěle zvykli. Často si stačí dovolit v hlavě, aby se naše tělo přizpůsobilo a dovolit chladu, aby nám pomohl v nás budovat “nejlepší verzi sebe sama”. Hledáte motivaci jak začít s otužováním? Hledáte své otužovací “proč”? Chcete slyšet příběhy dobrodružství? Zajímá vás, jaké to je stoupat v kraťasech v zimě na nejvyšší horu Sněžku nebo plavat desítky metrů pod tlustou vrstvou ledu? Nebo chcete zjistit, jak se otužovat postupně? Kromě motivace vám také ukážeme konkrétní možnosti, jak se otužovat doma - abyste nemuseli za otužováním ven, pokud nechcete, ale mohli si ho užít v bezpečí domova.  Pojďte se s námi vydat na objevnou cestu. Cestu nejen po zamrzlých planinách, ale hlavně cestu poznání sebe sama.

Bilanční rozhovor v pohybu se známým kardiochirurgem Může vzniknout kniha přímo při běhání? Rozhovor novináře Tomáše Poláčka s kardiochirurgem Janem Pirkem je důkazem, že ano. V průběhu jednoho roku spolu pravidelně vyráželi běhat a zcela upřímně si při tom povídali o životě, práci i dění kolem nás. A také o umění poznat moment, v němž začíná cílová rovinka kariéry i lidského bytí. Bilanční dialog vedený v době pandemie ukazuje v plné pestrosti Pirkovy názory i vzpomínky na nesmírně zajímavý, bohatý život.

Nauč se, jak se o sebe postarat v jakékoliv situaci. Jak přežít v divočině, ale i ve městě, v létě i v zimě. Představ si, že přestane fungovat elektřina, nepoteče voda, budou zavřené obchody... Kdo se pak dokáže zařídit a postará se i o své nejbližší? No přece ty! Díky téhle knížce zvládneš základní věci, jako je rozdělat oheň, postavit přístřešek, rozeznat, co v přírodě jíst, jak si uvařit z pouhých tří surovin skvělou večeři nebo jak se zachovat, když se ztratíš třeba na horách.