Bondy strana 4 z 5

Kontroverzní lobbista Miroslav Šlouf je středem zájmu médií už dobrých dvacet let. Kdo je vlastně člověk, který stál v devadesátých letech po boku Miloši Zemanovi a měl velký podíl na vítězství sociální demokracie ve volbách a který se po Zemanově odchodu na Vysočinu stal podruhé architektem Zemanova vzestupu až do nejvyšší prezidentské funkce? A proč Miloš Zeman svého letitého oblíbence v posledních měsících mediálně zavrhl? Miroslav Šlouf nebyl a není mužem, kterého lze jen tak přehlédnout. Dobře se znal s mocnými před listopadem 1989, stejně jako viděl do karet české politiky po revoluci a má dodnes mnoho nedocenitelných kontaktů od byznysmenů počínaje až po hvězdy šoubyznysu konče. Tykal si s Klausem i s Mrázkem, a ví toho tolik, že by to vydalo na více než jednu knihu. Ostatně – přesvědčíte se sami.

Netopýři jsou trvalou součástí naší zvířeny. Ačkoli nemají nic špatného „na svědomí“, většina lidí je dodnes považuje za tajuplné až obávané tvory, se kterými není radno mít cokoli společného. Snad za to může jejich výhradně noční způsob života spojený se zdánlivě nadpřirozenou schopností dokonalé orientace v naprosté tmě. Ani odborníci o tom, jak vlastně netopýři – mimochodem jediní aktivně létající savci – ž? í, dlouho nic „pořádného“ nevěděli, až teprve technický pokrok během druhé poloviny 20. století umožnil postupně odkrývat různé „netopýří záhady“. Tušíte třeba, že jednotlivé druhy se navzájem od sebe liší ultrazvukovými signály, nebo kdy a kde rodí netopýři své mláďata, jak rychle rostou a dospívají? Také už známe hodně zajímavých detailů o složení „jídelníčku“ netopýrů – ne všichni chytají hmyz v letu, jak si lidé obvykle myslí. Některé druhy loví velké brouky na zemi, jiné zase sbírají odpočívající hmyz či pavouky z povrchu listů. Jasno už máme rovněž o tom, co všechno netopýři musí stihnout od jara do podzimu, než je chladné počasí donutí vyhledat úkryty v jeskyních, štolách či v dutinách stromů a skal k zimnímu spánku. Ale jsou i takové druhy, které po způsobu tažných ptáků raději volí dlouhou cestu do teplejších jižnějších krajin. A víte vůbec, že u nás nyní žije 27 druhů netopýrů, takže jsou nejpočetnější skupinou našich savců? A že čas od času nějaký další nový druh ještě přibude? O tom všem je publikace Naši netopýři, kterou právě držíte v ruce. Najdete v ní mnohem a mnohem víc zajímavostí ze života těchto pozoruhodných tvorů od jejich „vzniku“ (vývoje) a adaptací spojených s létáním až po různá nebezpečenství, která jim současný civilizovaný svět přináší, jak se s nimi vyrovnávají, a jak jim případně můžeme pomáhat. Užitečné bezpochyby jsou i praktické informace o tom, co si počít se zraněným netopýrem či s kolonií, která se usadila někde v domě. Zkrátka – chcete-li se o netopýrech dozvědět co nejvíce, tato knížka vám je představí ze všech možných stran.

Letošní 700. výročí narození Karla IV. připomene hned několik knih. Jen jediná se však na tuto osobnost českých dějin podívá úhlem pohledu, o kterém se dosud nepsalo. Neboť Karel IV. byl nejen vládcem a zakladatelem mnoha legendárních staveb a institucí, ale i atraktivním mužem, milencem a dobyvatelem žen. Tématem této knihy je sexualita Karla IV. a jeho doby. Bylo to období puritánského přístupu k sexu nebo naopak, jeho uvolněné podoby? V jakých kulisách se odehrávaly tehdejší milostné avantýry? O tom všem bude tato kniha zkušeného publicisty Luboše Y. Koláčka, která otevře dosud poněkud tabuizované téma. Autor je držitelem řady prestižních literárních ocenění jako např. Cena E. E. Kische, Cena Miroslava Ivanova, Povídka roku Společnosti Sherlocka Holmese aj.

Obě začínaly v první polovině 60. let, aby se na jejich konci sešly v jednom divadle a na vrcholu tehdejší popularity vytvořily s Václavem Neckářem slavné Golden Kids. Do jejich kariéry zasáhly události roku 1968. Zatímco Helena Vondráčková ve své pěvecké dráze pokračovala, Marta Kubišová se postavila proti režimu a její kariéra na celých dvacet let skončila. Své kolegyni nic nevyčítala a ani Helena se během té doby ke Kubišové nechovala špatně. Jejich osudy šly prostě různými cestami. Po roce 1989 se opět sešly. Nelze dvakrát vstoupit do jedné řeky, ale přesto se několikrát pokusily ve vzpomínkových akcích vzkřísit bývalou slávu legendárního tria. Před dvěma lety začaly plánovat společné turné. Opět však mezi ně někdo vstoupil. Možná duch doby nedávno minulé, možná jejich ega, snad i nedostatek tolerance a empatie z jedné či druhé strany. A tak vznikla aféra, která dodnes živí bulvární tisk. Smyslem této knihy není role rozhodčího, kdo je víc a kdo méně vinen. Nestraní ani jedné, ani druhé, pouze v odrazu jejich životních cest nabízí, aby si čtenář vytvořil názor sám

Zkušená novinářka Ivana Štědrá ve spolupráci s regresní terapeutkou Miladou Nowakovou vypráví o velkém dobrodružství, které zažije každý, kdo se pustí na cestu do svých minulých životů prostřednictvím řízené regrese. Knížka shrnuje bohaté zkušenosti, které měla s touto metodou nedávno zemřelá Milada Nowáková i osobní zážitky, jež získala autorka, když se několikrát podvolila této terapii. Iva Štědrá zachytila i desítky autentických vyprávění jiných lidí, kteří použili k "cestě do minulosti" řízenou regresi a zjistili, že v minulosti zažili nevídané věci třeba v těle šíleného horníka, vzteklé selky či dokonce Karla IV. nebo Máří Magdalény.