Bourdon strana 11 z 17

Výbor novinových komentářů a dalších textů projektu Sinopsis k česko-čínským vztahům v uplynulém desetiletí. Od naivních očekávání Zemanovy "ekonomické diplomacie" k jejímu krachu po kolapsu čínské společnosti CEFC a zmizení jejího předsedy a prezidentova poradce Jie Ťien-minga. Následné ústupové manévry místní propekingské lobby, pokoutná snaha o "racionalizaci" diskuze o Číně, předžalobní výzvy, roušková diplomacie a "posunování" vztahů samozvanými "zmocněnci". Byla to dekáda bohatá na kolosální omyly, křiklavé konflikty zájmů, aféry a skandály, jež by neměly upadnout v zapomnění. Kniha podává vybrané dobové texty zasazené do širších souvislostí ve stručných přehledech důležitých událostí rok po roku od vzniku projektu Sinopsis v roce 2016. Historické panorama místy přerůstá ve společenské panoptikum, ale dokládá i zdravou skepsi a odolnost české veřejnosti vůči nedomyšleným plánům některých jejích politických představitelů. Projekt Sinopsis vznikl v roce 2016 z iniciativy sinologů převážně z Ústavu Dálného východu (dnes Katedra sinologie) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze s cílem vnést do tehdejší bouřlivé veřejné debaty o Číně spolehlivé informace a analýzy renomovaných domácích i zahraničních odborníků. Od počátku úzce spolupracuje s českými tištěnými i elektronickými médii, v nichž publikoval za sedm let své dosavadní existence na patnáct stovek textů v různých formátech. Tyto články mají širší veřejnosti co nejpřístupnější formou přiblížit různé aspekty vývoje současné Číny, bez akademického žargonu a nepřístupné terminologie. Projekt se přitom opírá o vlastní výzkum ve spolupráci s předními zahraničními institucemi a experty. Jeho výsledky uveřejňuje ve specializovaných publikacích a na svém anglickém webu. Širší české veřejnosti zprostředkují tento výzkum hlavně mediální výstupy, zohledňující jeho aktuální společenský a politický kontext a konkrétní dopady na naši domácí politickou scénu. Tento sborník přináší výbor z textů, převážně analytických komentářů, k česko-čínským vztahům v posledním desetiletí. Doplňuje je historický přehled průběhu těchto vztahů, který články zasazuje do dobového kontextu jejich vzniku.

Jako ekonomická a vojenská supervelmoc, ve které žije na 20 procent světové populace, má Čína potenciál přetvořit celý stávající systém mezinárodních vztahů. Že se o to pokusí ostatně naznačují i prohlášení prezidenta Si Ťin-pchinga, podle kterých musí Čína „stát v čele reformy globálního uspořádání“. Jenže jak by taková změna vypadala? A co by znamenala pro zbytek světa? Profesorka Elizabeth Economy v této fascinující knize popisuje ambiciózní snahu Číny o znovuzískání staré slávy a dramatické překreslení geostrategického prostoru. V Si Ťin-pchingově vizi blízké budoucnosti hraje komunistická velmoc dominantní úlohu na světové scéně a definitivně se jí podařilo ovládnout Hong Kong, Tchaj-wan i celé jihočínské moře. Prostřednictvím obří iniciativy Nové hedvábné stezky také zásadně zvýšila svůj politický, hospodářský i bezpečnostní dosah a využila svého vlivu v OSN a dalších institucí k tomu, aby přetvořila mezinárodní normy a hodnoty k čínskému obrazu – zejména pak ve vztahu k lidským právům. Není pochyb o tom, že by se Svět podle Číny výrazně lišil od toho současného. Naštěstí je tu ale tato kniha, která přináší unikátní příležitost pochopit velká rizika i potenciální příležitosti, které s sebou globální vzestup komunistické Číny přináší.

Když se Berenger před lety uchýlil do zapadlého benediktinského kláštera v horách, hledal pro sebe a svého bratra Romualda především útočiště před pronásledováním. V malé mnišské komunitě na samém konci křesťanského světa ale nalezl také nový domov, kde se mohl věnovat studiu knih a zapomenout na palčivou minulost, která mu způsobila šrámy po těle i na duši. O Velikonocích roku 1322 se však staré rány začínají znovu bolestně připomínat. V těsné blízkosti kláštera je zavražděn poustevník, který sám kdysi býval mnichem, a brzy se anděl smrti vydává i za zdánlivě bezpečné zdi Berengerova nového domova. Klášterem obchází vrah a Berenger má stále větší důvod se domnívat, že usiluje také o jeho život. Historická detektivka Zpověď posledního mnicha zavádí čtenáře do neklidných počátků 14. století, kdy středověkou Evropu sužoval hlad, občanské války a náboženské spory.

Jedna dívka, jedno rozhodnutí, dva různé příběhy. Unikátní dvojromán Kdyby ve spoluautorství matky a dcery. Kdyby na tu party nešla, mohlo být všechno jinak. Jenže Nela tam šla a teď stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s tím, co se na večírku přihodilo. Jedno je ale jisté - nic už nebude jako dřív. Je znásilněná. A těhotná. Co kdyby si dítě nechala? Co kdyby se matkou nestala? V každé verzi příběhu se Nela rozhodne jinak, a tím ovlivní nejen svůj život, ale také životy lidí kolem ní.

Právě sledujeme finální emancipaci Ukrajinců jako evropského politického národa. Ukrajina vzdoruje agresi imperiálního Ruska a za svou i naši svobodu platí krví. Válka, která začala už roku 2014, vstoupila do nejbrutálnější fáze invazí 24. února 2022. Deklarovaným ruským cílem je likvidace ukrajinského národa. Ukrajinští intelektuálové reflektují válku jako agresi koloniální mocnosti vůči bývalé kolonii a odpor vůči Rusku jako završení dekolonizace. Ukrajinci, podporovaní Západem včetně Česka, nám nastavují zrcadlo: Čest je více než blahobyt a krvácet za svobodu je ctnost. V kontextu ukrajinské „revoluce důstojnosti“ a „civilizační války“ vznikaly eseje a rozhovory ukrajinského filosofa Konstantina Sigova k fenoménu evropanství: „Otázka nezávislosti a celistvosti Ukrajiny je pro nás otázkou života a smrti. Tento boj však není něco abstraktního, má svou tvář. Když se dívám na fotografie těch, kteří položili své životy, není to dav bez tváře, ale jsou to tváře konkrétních lidí, na kterých je obvykle vidět úsměv, nebo dokonce smysl pro humor. Tyto tváře ztělesňují hodnoty, za které zde bojujeme. Dobro má vždy svou tvář.“ Kniha Poselství z Kyjeva o Ukrajině a Evropě je svědectvím o zápase Ukrajinců s barbarstvím a o smysluplnosti zápolení o svobodu a dobro. Úcta k lidské důstojnosti není samozřejmostí a svoboda není zadarmo.

Jedna dívka, jedno rozhodnutí, dva různé příběhy. Unikátní dvojromán Kdyby ve spoluautorství matky a dcery. Kdyby na tu party nešla, mohlo být všechno jinak. Jenže Nela tam šla a teď stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s tím, co se na večírku přihodilo. Jedno je ale jisté – nic už nebude jako dřív. Je znásilněná. A těhotná. Co kdyby si dítě nechala? Co kdyby se matkou nestala? V každé verzi příběhu se Nela rozhodne jinak, a tím ovlivní nejen svůj život, ale také životy lidí kolem ní.

Jako ekonomická a vojenská supervelmoc, ve které žije na 20 procent světové populace, má Čína potenciál přetvořit celý stávající systém mezinárodních vztahů. Že se o to pokusí ostatně naznačují i prohlášení prezidenta Si Ťin-pchinga, podle kterých musí Čína „stát v čele reformy globálního uspořádání“. Jenže jak by taková změna vypadala? A co by znamenala pro zbytek světa? Profesorka Elizabeth Economy popisuje ambiciózní snahu Číny o znovuzískání staré slávy a dramatické překreslení geostrategického prostoru. V Si Ťin-pchingově vizi blízké budoucnosti hraje komunistická velmoc dominantní úlohu na světové scéně a definitivně se jí podařilo ovládnout Hong Kong, Tchaj-wan i celé Jihočínské moře. Prostřednictvím iniciativy Nové hedvábné stezky také zásadně zvýšila svůj politický, hospodářský i bezpečnostní dosah a využila svého vlivu v OSN a dalších institucí k tomu, aby přetvořila mezinárodní normy a hodnoty k čínskému obrazu – zejména pak ve vztahu k lidským právům. Není pochyb o tom, že by se svět podle Číny výrazně lišil od toho současného. Tato kniha dává čtenáři možnost pochopit velká rizika i potenciální příležitosti, které s sebou globální vzestup komunistické Číny přináší.

Vzestup a pád jedné družby je výborem novinových komentářů a dalších textů projektu Sinopsis k česko-čínským vztahům v uplynulém desetiletí: od naivních očekávání Zemanovy „ekonomické diplomacie" k jejímu krachu po kolapsu čínské společnosti CEFC a zmizení jejího předsedy a prezidentova poradce Jie Ťien-minga. Zabývá se také následnými ústupovými manévry místní propekingské lobby, pokoutnou snahou o „racionalizaci" diskuse o Číně nebo takzvanou rouškovou diplomacií. Pokrývá tak dekádu bohatou na kolosální omyly, křiklavé konflikty zájmů, aféry a skandály, jež by neměly upadnout v zapomnění. Vybrané dobové texty jsou zasazené do širších souvislostí ve stručných přehledech důležitých událostí od vzniku projektu Sinopsis v roce 2016. Historické panorama místy přerůstá ve společenské panoptikum, ale dokládá i zdravou skepsi a odolnost české veřejnosti vůči nedomyšleným plánům některých jejích politických představitelů.

Profesor Saad varuje: „Zuří válka proti pravdě. Pokud v ní nezvítězíme, zaplatíme za to naším svobodným myšlením.“ Gad Saad v této knize upozorňuje na nebezpečné myšlenky – jeho slovy „myšlenkové patogeny“ –, které zabíjejí zdravý rozum a racionální debatu. Tyto myšlenky původem z akademického prostředí se podle něj šíří prostřednictvím tyranie politické korektnosti a vážně ohrožují naše nejzákladnější svobody. A to včetně svobody slova a myšlení. Podle profesora Saada čelí západní civilizace pravděpodobně největšímu nebezpečí ve svých dosavadních dějinách. Jak ale v této knize dokazuje, dogmata politické korektnosti jsou plná logických chyb. A společnost disponuje mocnými nástroji, s jejichž pomocí se může bránit. Pokud k tomu ovšem nalezne odvahu. Parazitická mysl je mezinárodní bestseller, který čtenářům přináší návod na obranu zdravého rozumu a intelektuální svobody.

Jsme v Nikaragui dvacátého prvního století. Země prožívá občanské nepokoje, které brutálně potlačuje totalitní vláda, jejíž výkonnou rukou je šéf tajné služby, přezdívaný Tongolele. Právě s tímto obávaným manipulátorem, který tahá za mnohé nitky režimní politiky, se střetává inspektor Dolores Morales. Mistrovská próza nikaragujského spisovatele Sergia Ramíreze postupně odkrývá temné i bizarní zákulisí moci plné tajnůstkářství, zrad a špinavých intrik, jemuž musí za podpory svých věrných společníků čelit inspektor Morales. V turbulentní a nevypočitatelné zemi přitom muže být každý krok chybný a tomu, kdo se postaví moci, hrozí definitivní pád do propasti.

„Takže se můžu radovat?“ Malý Jan pořádně neví proč, ale cítí, že to, že je jich doma pět, není moc dobrá zpráva. Dědeček Joan a babička Caterina opustí svou rodnou vesničku, aby se nastěhovali k nim do bytu v barcelonské čtvrti Sant Antoni. Tato změna naruší každodenní život domácnosti, kde slova a mlčení rázem získávají nový smysl. Jan a dědeček Joan však mají svůj vlastní svět, plný procházek, stromů a písmen, jež mají hlubší význam, než by se mohlo na první pohled zdát. Zatímco dospělí se snaží, aby vše probíhalo jako obvykle, Jan si všímá maličkostí kolem sebe, a postupně si tak buduje obraz skutečného dění. Rozhovory mezi dědečkem a vnukem, plné otázek bez odpovědí a odpovědí bez otázek, skládají dohromady mozaiku jejich vztahu, jehož průvodcem bude mimo jiné příběh dědečkovy vrby. Paměť stromu je román, jenž dokáže čtenáře přenést do role dítěte. Vypráví o předávání vzpomínek a o tom, jak vznikají a jak se uchovávají, kde jsou uloženy a jak se mohou ztratit.

Jeden z předních světových odborníků na současné Rusko přináší v knize Putinovy války aktuální přehled konfliktů, které Rusko rozpoutalo po nástupu Vladimíra Putina k moci – od první a druhé čečenské války přes vojenský vpád do Gruzie a anexi Krymu až po plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. U všech těchto válečných tažení přitom vysvětluje ruské úspěchy i četná selhání a předpovídá možné scénáře vývoje invaze na Ukrajinu. Profesor Galeotti se také zabývá širším kontextem Putinovy rekonstrukce vojenské moci a zaměřuje se na to, jak se v této nové studené válce se Západem ruský prezident stále více spoléhá při prosazování svých zájmů v zahraničí na sílu. Ve svém výkladu se mimo jiné opírá o vyprávění očitých svědků nebo výpovědi bývalých i současných ruských a sovětských důstojníků a poutavým způsobem čtenáře seznamuje s historií znovu se probouzejícího ruského medvěda.

Jeden z předních světových odborníků na současné Rusko přináší v knize Putinovy války aktuální přehled konfliktů, které Rusko rozpoutalo po nástupu Vladimíra Putina k moci – od první a druhé čečenské války přes vojenský vpád do Gruzie a anexi Krymu až po plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. U všech těchto válečných tažení přitom vysvětluje ruské úspěchy i četná selhání a předpovídá možné scénáře vývoje invaze na Ukrajinu. Profesor Galeotti se také zabývá širším kontextem Putinovy rekonstrukce vojenské moci a zaměřuje se na to, jak se v této nové studené válce se Západem ruský prezident stále více spoléhá při prosazování svých zájmů v zahraničí na sílu. Ve svém výkladu se mimo jiné opírá o vyprávění očitých svědků nebo výpovědi bývalých i současných ruských a sovětských důstojníků a poutavým způsobem čtenáře seznamuje s historií znovu se probouzejícího ruského medvěda.

Právě sledujeme finální emancipaci Ukrajinců jako evropského politického národa. Ukrajina vzdoruje agresi imperiálního Ruska a za svou i naši svobodu platí krví. Válka, která začala už roku 2014, vstoupila do nejbrutálnější fáze invazí 24. února 2022. Deklarovaným ruským cílem je likvidace ukrajinského národa. Ukrajinští intelektuálové reflektují válku jako agresi koloniální mocnosti vůči bývalé kolonii a odpor vůči Rusku jako završení dekolonizace. Ukrajinci, podporovaní Západem včetně Česka, nám nastavují zrcadlo: Čest je více než blahobyt a krvácet za svobodu je ctnost. V kontextu ukrajinské „revoluce důstojnosti“ a „civilizační války“ vznikaly eseje a rozhovory ukrajinského filosofa Konstantina Sigova k fenoménu evropanství: „Otázka nezávislosti a celistvosti Ukrajiny je pro nás otázkou života a smrti. Tento boj však není něco abstraktního, má svou tvář. Když se dívám na fotografie těch, kteří položili své životy, není to dav bez tváře, ale jsou to tváře konkrétních lidí, na kterých je obvykle vidět úsměv, nebo dokonce smysl pro humor. Tyto tváře ztělesňují hodnoty, za které zde bojujeme. Dobro má vždy svou tvář.“

Profesor Saad varuje: „Zuří válka proti pravdě. Pokud v ní nezvítězíme, zaplatíme za to naším svobodným myšlením.“ Gad Saad v této knize upozorňuje na nebezpečné myšlenky – jeho slovy „myšlenkové patogeny“ –, které zabíjejí zdravý rozum a racionální debatu. Tyto myšlenky původem z akademického prostředí se podle něj šíří prostřednictvím tyranie politické korektnosti a vážně ohrožují naše nejzákladnější svobody. A to včetně svobody slova a myšlení. Podle profesora Saada čelí západní civilizace pravděpodobně největšímu nebezpečí ve svých dosavadních dějinách. Jak ale v této knize dokazuje, dogmata politické korektnosti jsou plná logických chyb. A společnost disponuje mocnými nástroji, s jejichž pomocí se může bránit. Pokud k tomu ovšem nalezne odvahu. Parazitická mysl je mezinárodní bestseller, který čtenářům přináší návod na obranu zdravého rozumu a intelektuální svobody.