Bourdon strana 11 z 17

Vzestup a pád jedné družby je výborem novinových komentářů a dalších textů projektu Sinopsis k česko-čínským vztahům v uplynulém desetiletí: od naivních očekávání Zemanovy „ekonomické diplomacie" k jejímu krachu po kolapsu čínské společnosti CEFC a zmizení jejího předsedy a prezidentova poradce Jie Ťien-minga. Zabývá se také následnými ústupovými manévry místní propekingské lobby, pokoutnou snahou o „racionalizaci" diskuse o Číně nebo takzvanou rouškovou diplomacií. Pokrývá tak dekádu bohatou na kolosální omyly, křiklavé konflikty zájmů, aféry a skandály, jež by neměly upadnout v zapomnění. Vybrané dobové texty jsou zasazené do širších souvislostí ve stručných přehledech důležitých událostí od vzniku projektu Sinopsis v roce 2016. Historické panorama místy přerůstá ve společenské panoptikum, ale dokládá i zdravou skepsi a odolnost české veřejnosti vůči nedomyšleným plánům některých jejích politických představitelů.

Profesor Saad varuje: „Zuří válka proti pravdě. Pokud v ní nezvítězíme, zaplatíme za to naším svobodným myšlením.“ Gad Saad v této knize upozorňuje na nebezpečné myšlenky – jeho slovy „myšlenkové patogeny“ –, které zabíjejí zdravý rozum a racionální debatu. Tyto myšlenky původem z akademického prostředí se podle něj šíří prostřednictvím tyranie politické korektnosti a vážně ohrožují naše nejzákladnější svobody. A to včetně svobody slova a myšlení. Podle profesora Saada čelí západní civilizace pravděpodobně největšímu nebezpečí ve svých dosavadních dějinách. Jak ale v této knize dokazuje, dogmata politické korektnosti jsou plná logických chyb. A společnost disponuje mocnými nástroji, s jejichž pomocí se může bránit. Pokud k tomu ovšem nalezne odvahu. Parazitická mysl je mezinárodní bestseller, který čtenářům přináší návod na obranu zdravého rozumu a intelektuální svobody.

„Takže se můžu radovat?“ Malý Jan pořádně neví proč, ale cítí, že to, že je jich doma pět, není moc dobrá zpráva. Dědeček Joan a babička Caterina opustí svou rodnou vesničku, aby se nastěhovali k nim do bytu v barcelonské čtvrti Sant Antoni. Tato změna naruší každodenní život domácnosti, kde slova a mlčení rázem získávají nový smysl. Jan a dědeček Joan však mají svůj vlastní svět, plný procházek, stromů a písmen, jež mají hlubší význam, než by se mohlo na první pohled zdát. Zatímco dospělí se snaží, aby vše probíhalo jako obvykle, Jan si všímá maličkostí kolem sebe, a postupně si tak buduje obraz skutečného dění. Rozhovory mezi dědečkem a vnukem, plné otázek bez odpovědí a odpovědí bez otázek, skládají dohromady mozaiku jejich vztahu, jehož průvodcem bude mimo jiné příběh dědečkovy vrby. Paměť stromu je román, jenž dokáže čtenáře přenést do role dítěte. Vypráví o předávání vzpomínek a o tom, jak vznikají a jak se uchovávají, kde jsou uloženy a jak se mohou ztratit.

Jsme v Nikaragui dvacátého prvního století. Země prožívá občanské nepokoje, které brutálně potlačuje totalitní vláda, jejíž výkonnou rukou je šéf tajné služby, přezdívaný Tongolele. Právě s tímto obávaným manipulátorem, který tahá za mnohé nitky režimní politiky, se střetává inspektor Dolores Morales. Mistrovská próza nikaragujského spisovatele Sergia Ramíreze postupně odkrývá temné i bizarní zákulisí moci plné tajnůstkářství, zrad a špinavých intrik, jemuž musí za podpory svých věrných společníků čelit inspektor Morales. V turbulentní a nevypočitatelné zemi přitom muže být každý krok chybný a tomu, kdo se postaví moci, hrozí definitivní pád do propasti.

Jeden z předních světových odborníků na současné Rusko přináší v knize Putinovy války aktuální přehled konfliktů, které Rusko rozpoutalo po nástupu Vladimíra Putina k moci – od první a druhé čečenské války přes vojenský vpád do Gruzie a anexi Krymu až po plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. U všech těchto válečných tažení přitom vysvětluje ruské úspěchy i četná selhání a předpovídá možné scénáře vývoje invaze na Ukrajinu. Profesor Galeotti se také zabývá širším kontextem Putinovy rekonstrukce vojenské moci a zaměřuje se na to, jak se v této nové studené válce se Západem ruský prezident stále více spoléhá při prosazování svých zájmů v zahraničí na sílu. Ve svém výkladu se mimo jiné opírá o vyprávění očitých svědků nebo výpovědi bývalých i současných ruských a sovětských důstojníků a poutavým způsobem čtenáře seznamuje s historií znovu se probouzejícího ruského medvěda.

Jeden z předních světových odborníků na současné Rusko přináší v knize Putinovy války aktuální přehled konfliktů, které Rusko rozpoutalo po nástupu Vladimíra Putina k moci – od první a druhé čečenské války přes vojenský vpád do Gruzie a anexi Krymu až po plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. U všech těchto válečných tažení přitom vysvětluje ruské úspěchy i četná selhání a předpovídá možné scénáře vývoje invaze na Ukrajinu. Profesor Galeotti se také zabývá širším kontextem Putinovy rekonstrukce vojenské moci a zaměřuje se na to, jak se v této nové studené válce se Západem ruský prezident stále více spoléhá při prosazování svých zájmů v zahraničí na sílu. Ve svém výkladu se mimo jiné opírá o vyprávění očitých svědků nebo výpovědi bývalých i současných ruských a sovětských důstojníků a poutavým způsobem čtenáře seznamuje s historií znovu se probouzejícího ruského medvěda.

Právě sledujeme finální emancipaci Ukrajinců jako evropského politického národa. Ukrajina vzdoruje agresi imperiálního Ruska a za svou i naši svobodu platí krví. Válka, která začala už roku 2014, vstoupila do nejbrutálnější fáze invazí 24. února 2022. Deklarovaným ruským cílem je likvidace ukrajinského národa. Ukrajinští intelektuálové reflektují válku jako agresi koloniální mocnosti vůči bývalé kolonii a odpor vůči Rusku jako završení dekolonizace. Ukrajinci, podporovaní Západem včetně Česka, nám nastavují zrcadlo: Čest je více než blahobyt a krvácet za svobodu je ctnost. V kontextu ukrajinské „revoluce důstojnosti“ a „civilizační války“ vznikaly eseje a rozhovory ukrajinského filosofa Konstantina Sigova k fenoménu evropanství: „Otázka nezávislosti a celistvosti Ukrajiny je pro nás otázkou života a smrti. Tento boj však není něco abstraktního, má svou tvář. Když se dívám na fotografie těch, kteří položili své životy, není to dav bez tváře, ale jsou to tváře konkrétních lidí, na kterých je obvykle vidět úsměv, nebo dokonce smysl pro humor. Tyto tváře ztělesňují hodnoty, za které zde bojujeme. Dobro má vždy svou tvář.“

Profesor Saad varuje: „Zuří válka proti pravdě. Pokud v ní nezvítězíme, zaplatíme za to naším svobodným myšlením.“ Gad Saad v této knize upozorňuje na nebezpečné myšlenky – jeho slovy „myšlenkové patogeny“ –, které zabíjejí zdravý rozum a racionální debatu. Tyto myšlenky původem z akademického prostředí se podle něj šíří prostřednictvím tyranie politické korektnosti a vážně ohrožují naše nejzákladnější svobody. A to včetně svobody slova a myšlení. Podle profesora Saada čelí západní civilizace pravděpodobně největšímu nebezpečí ve svých dosavadních dějinách. Jak ale v této knize dokazuje, dogmata politické korektnosti jsou plná logických chyb. A společnost disponuje mocnými nástroji, s jejichž pomocí se může bránit. Pokud k tomu ovšem nalezne odvahu. Parazitická mysl je mezinárodní bestseller, který čtenářům přináší návod na obranu zdravého rozumu a intelektuální svobody.

Píše se rok 192, Řím je pod kontrolou krutého císaře Commoda. Senát se spikne, aby s tyranem skoncoval, a nejmocnější generálové se mohou každou chvíli pokusit o státní převrat. Aby zabránil povstání, zadrží Commodus jejich manželky v Římě. Jednou z jeho rukojmí se tak stává Iulia, žena vojevůdce Septimia Severa. Náhle v Římě vzplane požár a pustoší město. Je to katastrofa, nebo snad příležitost? Pět mužů se připravuje rozehrát hru o římský trůn, jedna žena má ale svoje vlastní plány – založit novou dynastii. Román Já, Iulia úspěšného španělského spisovatele Santiaga Posteguilla oživuje polozapomenutý příběh nejmocnější císařovny starověkého Říma.

Hvězda oblíbeného seriálu Přátelé nás ve svém otevřeném, vtipném, nesmlouvavě upřímném a mnohé odhalujícím životopise zavede nejen do zákulisí natáčení legendárního sitcomu, ale i vlastního boje se závislostí. Matthew Perry nechává ve svém výjimečném životním příběhu čtenáře nahlédnout do nahrávacího studia nejúspěšnějšího komediálního seriálu všech dob a zároveň se otevřeně svěřuje se svým bojem se závislostí. S jedinečným stylem, bezmeznou upřímností a svým typickým humorem barvitě líčí podrobnosti z celoživotního zápasu se zdravotními problémy a odhaluje, co k nim přivedlo člověka, kterému alespoň na první pohled nemůže v životě nic chybět. Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih je nezapomenutelný osobní příběh, ve kterém autor sdílí nejintimnější podrobnosti o ztracené lásce, o nejtemnějších hodinách svého života a o těch nejlepších přátelích. Neotřesitelně upřímná, dojemná a zároveň vtipná. Právě taková je Perryho autobiografie, na kterou nejen fanoušci seriálu Přátelé dlouho netrpělivě čekali.

Kora je na první pohled obyčejná středoškolačka, která se pokouší přežít nové spolužáky a rozvod adoptivních rodičů. Zatímco ambiciózní matka na ni nemá čas, otec se ji do svého podivínského života v pohraničí snaží zatáhnout až příliš. Když ji o letním slunovratu požádá, aby se zúčastnila jakéhosi tajemného obřadu, Kora váhavě souhlasí. Má se totiž odehrát v opuštěné zahradě, kde ji ještě jako nemluvně objevila policie. Jenže rituál nedopadne podle očekávání. Místo aby se Kora dozvěděla něco o své záhadné minulosti, propadne se do starověkého světa, ve kterém ji uctívají – a brzy i pronásledují – jako dceru dobyvačného krále. Opravdu bylo tohle místo obývané bohy a netvory kdysi jejím domovem? Co je zač muž bez tváře, který ji měl unést z kolébky? A proč se nestvůře uvězněné v jeskynním bludišti začaly po staletích znovu přinášet lidské oběti? Dcera labyrintu vypráví dobrodružný příběh ze světa, ve kterém řecké mýty ožívají v celé své nebezpečné kráse.

Hvězda oblíbeného seriálu Přátelé nás ve svém otevřeném, vtipném a nesmlouvavě upřímném životopise zavede nejen do zákulisí natáčení legendárního sitcomu, ale i do vlastního boje se závislostí. Matthew Perry nechává ve svém výjimečném životním příběhu čtenáře nahlédnout do nahrávacího studia nejúspěšnějšího komediálního seriálu všech dob a zároveň se otevřeně svěřuje se svým bojem se závislostí. Jedinečným stylem, s bezmeznou upřímností a svým typickým humorem barvitě líčí podrobnosti z celoživotního zápasu se zdravotními problémy a odhaluje, co k nim přivedlo člověka, kterému alespoň na první pohled nemůže v životě nic chybět. Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih je nezapomenutelný osobní příběh, ve kterém autor sdílí nejintimnější podrobnosti o ztracené lásce, o nejtemnějších hodinách svého života a o těch nejlepších přátelích. Neotřesitelně upřímná, dojemná a zároveň vtipná – autobiografie, na kterou nejen fanoušci seriálu Přátelé netrpělivě čekali.

Kora je na první pohled obyčejná středoškolačka, která se pokouší přežít nové spolužáky a rozvod adoptivních rodičů. Zatímco ambiciózní matka na ni nemá čas, otec se ji do svého podivínského života v pohraničí snaží zatáhnout až příliš. Když ji o letním slunovratu požádá, aby se zúčastnila jakéhosi tajemného obřadu, Kora váhavě souhlasí. Má se totiž odehrát v opuštěné zahradě, kde ji ještě jako nemluvně objevila policie. Jenže rituál nedopadne podle očekávání. Místo aby se Kora dozvěděla něco o své záhadné minulosti, propadne se do starověkého světa, ve kterém ji uctívají – a brzy i pronásledují – jako dceru dobyvačného krále. Opravdu bylo tohle místo obývané bohy a netvory kdysi jejím domovem? Co je zač muž bez tváře, který ji měl unést z kolébky? A proč se nestvůře uvězněné v jeskynním bludišti začaly po staletích znovu přinášet lidské oběti? Dcera labyrintu vypráví dobrodružný příběh ze světa, ve kterém řecké mýty ožívají v celé své nebezpečné kráse.

Novinář Doremus Jessup s hrůzou zjišťuje, kolik lidí podporuje populistického prezidentského kandidáta Buzze Windripa. Windrip slibuje rychlé ukončení hospodářské krize, nabízí občanům finanční příspěvky a sociální jistoty a zapřísahá se, že z Ameriky udělá velmoc, před kterou se bude třást celý svět. Jeho volební program tvoří směsici toho nejhoršího z příslibů krajně pravicových i krajně levicových režimů. Prezident má mít takřka neomezené pravomoci a jakákoli opozice musí být tvrdě potlačena. Doremus si je jistý, že tento politik nastolí v zemi diktaturu. Na jeho varování ale všichni odpovídají tou samou konejšivou větou: U nás se to stát nemůže. Nedlouho po volbách se ukáže, jak moc se mýlili. Windrip získává násilím kontrolu nad Kongresem a Nejvyšším soudem a pomocí teroru začne Spojené státy proměňovat v totalitní režim. Je ještě vůbec možné nástup diktatury zastavit? A pokud ano, za jakou cenu? Román U nás se to stát nemůže (1935) vznikal v době, kdy Američané se znepokojením sledovali vzestup diktatur v Evropě a část intelektuálních elit si v obavách kladla otázku, zda nehrozí nastolení totalitního režimu i ve Spojených státech. Sinclair Lewis v něm vypráví varovný příběh o křehkosti demokracie a nabízí hrozivě nadčasový pohled na to, jak málo stačí, aby se liberální demokracie proměnila v tyranii.

Proč by měla Evropská unie získat vlastní politickou moc a jak by se něco takového mohlo uskutečnit? To jsou základní otázky, na které se prostřednictvím někdy vášnivého, ale vždy konstruktivního dialogu pokouší najít odpověď oba fiktivní protagonisté Polemiky s euroskeptikem. Proevropsky naladěná Petra tvrdí, že evropské národy musí spojit síly, aby byly schopné se ubránit a prosazovat své zájmy v rychle se měnícím světě. Domnívá se také, že je potřeba nově definovat a posílit transatlantickou vazbu se Spojenými státy v rámci Severoatlantické aliance. Skeptik Václav je přesvědčený, že nic takového není možné. V Evropě podle něj nejsou podmínky pro vznik celoevropské politické moci a národní stát i nadále představuje ničím nenahraditelnou politickou formu. Spojenectví s USA musí zůstat v nezměněné podobě, jinak by se evropské národní státy nedokázaly ochránit před mimoevropskými nepřáteli (Rusko) a možná ani před tím, aby znovu nezačaly válčit mezi sebou. Které argumenty převáží? A může se vůbec přesvědčená zastánkyně evropské integrace s jejím nesmiřitelným odpůrcem na něčem shodnout?