Bourdon strana 10 z 17

A Iulia vyzvala bohy na souboj je druhým a závěrečným dílem Posteguillovy série o římské císařovně Iulii Domně, která ve světě zaujala více než čtyři miliony čtenářů. Udržet se na vrcholu je mnohem složitější než vrcholu dosáhnout. Iulii se sice podařilo stát se římskou císařovnou, vinou zrady a rodinných svárů ale může všechno přijít vniveč. Aby toho nebylo málo, lékař Galénos Iulii diagnostikuje to, čemu se řecky říká karkinos a v latině Římané nemoc nazývají cancer, rakovina. Krutý střet mezi jejími dvěma syny vede Iuliinu dynastii do záhuby. Kdokoli jiný by se při fyzické i morální bolesti, kterou trpí, vzdal. Pohromy se kupí jedna za druhou, až má Iulia pocit, jako by bojovala proti samotným bohům. Příběh lásky silnější než smrt a vášně schopné překonat všechny myslitelné zkoušky vede i uprostřed chaosu Iulii k vykoupení. Nic není ztraceno. Souboj o moc nad impériem pokračuje.

Zažil víc hrůzy, než by kterékoli dítě mělo zažít, teď ale musí přežít Blok 66. Leden 1945. Čtrnáctiletý Moše Kessler vystupuje z vlaku v koncentračním táboře Buchenwald. Prožil horory tábora Osvětim-Birkenau, přišel o celou svou rodinu a přežil i pochod smrti v mrazivé evropské zimě. Za svůj krátký život zakusil Moše víc hrůzy, než je možné. O Buchenwaldu však ví jen jednu věc. Každý to ví. Jestli chceš přežít, musíš se dostat do Bloku 66. Němci jsou krutí a odhodlaní, nejsou však připraveni na buchenwaldský tajný odboj, který má za cíl jediné: zachránit děti. Kniha vypráví neuvěřitelné skutečné svědectví Mošeho Kesslera o Bloku 66 – dětské části koncentračního tábora, ve které se odehrály šokující a zároveň inspirující osudy přeživších holocaustu.

A Iulia vyzvala bohy na souboj je druhým a závěrečným dílem Posteguillovy série o římské císařovně Iulii Domně, která ve světě zaujala více než čtyři miliony čtenářů. Udržet se na vrcholu je mnohem složitější než vrcholu dosáhnout. Iulii se sice podařilo stát se římskou císařovnou, vinou zrady a rodinných svárů ale může všechno přijít vniveč. Aby toho nebylo málo, lékař Galénos Iulii diagnostikuje to, čemu se řecky říká karkinos a v latině Římané nemoc nazývají cancer, rakovina. Krutý střet mezi jejími dvěma syny vede Iuliinu dynastii do záhuby. Kdokoli jiný by se při fyzické i morální bolesti, kterou trpí, vzdal. Pohromy se kupí jedna za druhou, až má Iulia pocit, jako by bojovala proti samotným bohům. Příběh lásky silnější než smrt a vášně schopné překonat všechny myslitelné zkoušky vede i uprostřed chaosu Iulii k vykoupení. Nic není ztraceno. Souboj o moc nad impériem pokračuje.

Říkalo se mu „Mág z Kremlu“. Tajemný Vadim Baranov byl divadelní režisér, později producent televizních reality show a nakonec se stal šedou eminencí Vladimira Putina, řečeného Car. Když místo politického poradce opustí, koluje o něm bezpočet historek, v nichž není možné rozlišit pravdu od fikce. Jedné noci se však se svým příběhem sám svěří vypravěči této knihy. Jeho příběh nás zavede do samého centra ruské moci, kde vedou dvořani a oligarchové neutuchající válku. A kde Vadim, z něhož se stal hlavní spin doctor Putinova režimu, promění celou zemi v politické divadlo, jehož jedinou možnou realitou je plnění Carových přání. Jenže Vadim není ctižádostivec jako ostatní: když ho stále temnější osidla systému, který pomohl vybudovat, začnou vtahovat až příliš, udělá tento básník mezi vlky všechno, aby se z něj vymanil. Mág z Kremlu je románem o současném Rusku, který odhaluje podhoubí Putinovy éry a představuje brilantní úvahu nad mocí jako takovou.

Říkalo se mu Mág z Kremlu. Tajemný Vadim Baranov byl divadelní režisér, producent televizních reality show, nakonec šedá eminence Vladimira Putina řečeného Car. Když opustí místo politického poradce, koluje o něm bezpočet historek, v nichž není možné odlišit pravdu od fikce. Jedné noci však svůj příběh odhalí vypravěči této knihy. Vadimův příběh se odehrává v centru ruské moci, kde spolu dvořani a oligarchové vedou neutuchající válku. Z Vadima se stává hlavní spin doctor režimu, který promění celou zemi v politické divadlo – a jedinou možnou realitou je plnění Carových přání. Když Vadima začnou až příliš vtahovat temnější osidla systému, který pomohl vybudovat, udělá všechno, aby se z něj vymanil. Předobrazem postavy Vadima Baranova byl podnikatel a politik Vladislav Surkov, jeden ze zakladatelů strany Jednotné Rusko, která v roce 2001 pomohla k moci Vladimiru Putinovi. Mág z Kremlu je významným románem o současném Rusku. Odhaluje podhoubí Putinovy éry a představuje brilantní úvahu nad mocí jako takovou. Po mnoho měsíců kniha vedla v žebříčku nejprodávanějších titulů ve Francii, celkem se jí prodalo více než 320 tisíc výtisků.

Paříž, rok 1750. Uprostřed kruté zimy přichází do domácnosti vyhlášeného hodináře a jeho talentované dcery nová služebná jménem Madeleine. O hodináři se přitom šíří zvěsti, že jeho prazvláštní mechanické výtvory nejsou jen pouhými stroji, ale mají odporovat přirozenému řádu věcí, a možná dokonce vznikají na úkor živých. Madeleine ale není jen tak obyčejná služebná. Skrývá temnou minulost a nebezpečný úkol: výměnou za naději na nový život pro sebe a svého nemocného synovce má odhalit pravdu o hodinářových experimentech a bedlivě sledovat každý jeho krok. Z pařížských ulic se mezitím začínají ztrácet děti a Madeleine se obává, že se připletla k rozsáhlému spiknutí, které by mohlo sahat až do samotného srdce královského paláce ve Versailles. Dívka s hodinovým strojkem vypráví temný příběh o posedlosti, klamu a vysoké ceně za svobodu.

V této provokativní knize nabízí Robert D. Kaplan, autor několika bestsellerů ve Spojených státech amerických, nový pohled na globální změny a snaží se najít odpověď na otázku, čemu jednotlivé kontinenty a státy budou muset v budoucích letech čelit. Kaplan navazuje na poznatky, objevy a teorie významných geografů a geopolitických myslitelů z nedávné i vzdálené minulosti a vrací se k ústředním momentům historie. Zároveň se ale zamýšlí nad tím, jakým směrem bude dnešní globální vývoj pokračovat. Autor sleduje historii nepokojných oblastí ve světě a všímá si, jakou roli v těchto krajinách hraje podnebí, topografie či vztahy se sousedními státy. Popisuje například, že nelítostné podnebí ruské stepi a omezená vegetace vychovaly tvrdé obyvatele odhodlané bojovat do posledního muže. S tím ale nepočítali nacisté, kteří geopolitiku překrucovali, když se domnívali, že by území ovládaná Britským impériem a Sovětským svazem mohla být pohlcena větším Německem. Autor své poznatky následně aplikuje na současnou Evropu, Rusko, Čínu, Indický subkontinent, Turecko, Írán a arabský Střední východ. Nabízí celistvý pohled na budoucí konflikty v celé Eurasii. Budoucnost je vnímána v kontextu klimatu, území a dalších daností: například čínské zemědělství je schopné uživit pouze 23 % svého obyvatelstva, protože má k dispozici pouze 7 % orné půdy. Čína proto hledá zdroje energie, minerálů a kovů u krutých režimů, jako je Barma, Írán či Zimbabwe, čímž se staví do morálního konfliktu se Spojenými státy. Afghánistán se svou propustnou hranicí bude představovat hlavní trasu invazí směřujících do Indie, ale i záložní základnu Pákistánu, pro který je Indie hlavní nepřítel. Írán bude i nadále využívat výhodu, že je jedinou zemí, která má přístup ke zdrojům energie z Perského zálivu i Kaspického moře. Navíc Kaplan předpokládá, že Spojené státy budou litovat toho, že se angažovaly ve vzdáleném Iráku a Afghánistánu, namísto aby se zabývaly svým přímým sousedem Mexikem, který se řítí do zkázy v důsledku vraždění drogových kartelů.

Lidskou populaci už desítky let decimuje vysoce nakažlivý virus. Hrstka těch, kterým se podařilo se zachránit, přežívá v hermeticky uzavřených městech. Patří k nim i Fjordbyen, několik bloků budov u fjordu, kde se před takzvaným předělem rozkládalo moderní centrum norského hlavního města Oslo. Právě tady vyrůstá Alma. Spolu s ostatními dětmi ji vychovává skupina dospělých, kteří se snaží obstarat všem obživu a shromáždit zdroje i znalosti pro výrobu vakcíny. Ta by lidem umožnila uzavřená města opustit a žít jako dřív. Jakmile je Alma dost stará na to, aby mohla nastoupit do služby městu, stává se vedoucí terénního týmu a zdá se, že ji čeká závratná kariéra. Život se jí však obrátí naruby ve chvíli, kdy se jí na misi v zamořeném venkovním vzduchu roztrhne ochranná kombinéza. Zákon dechu je prvním dílem postapokalyptické young adult trilogie o devatenáctileté Almě, která se stala mimo jiné inspirací pro televizní seriál.

Je ještě dítě, a přesto zažil nepředstavitelné hrůzy koncentračních táborů. A teď ho čeká buchenwaldský blok 66. Leden 1945. Čtrnáctiletý Moše Kessler vystupuje z transportu v koncentračním táboře Buchenwald. Přežil ghetto, selekci na nástupišti v Osvětimi, hlad, vyčerpání, pochod smrti. O Buchenwaldu ví jen jednu věc. Jestli chce přežít, musí se dostat do bloku 66. Kniha je strhujícím osobním svědectvím Mošeho Kesslera o jeho dětství na Podkarpatské Rusi a o osudech tamní židovské menšiny za druhé světové války i po ní. Mimo jiné přináší také inspirující příběh tzv. dětského bloku v Buchenwaldu, kam na sklonku války mířily tisíce zbídačených vězňů z pochodů smrti. Právě zde se skupině vězeňského odboje v čele s českým komunistou a politickým vězněm Antonínem Kalinou podařilo s nasazením vlastního života zachránit 904 židovských dětí.

Jak může začínající šéf kartelu uspět (a přežít) v 300miliardovém nelegálním drogovém byznysu? Samozřejmě tak, že se učí od těch nejlepších. Lidé v čele kartelů se v otázkách, jakými jsou vytváření hodnoty značky nebo vyladění služeb zákazníkům, pozorně učili od úspěšných korporací typu Walmart, McDonald’s nebo Coca-Cola. Čtenářovým neohroženým průvodcem v brutálním světě drogového byznysu je Tom Wainwright, který se prodírá andskými kokainovými poli, středoamerickými věznicemi, coloradskými obchody s marihuanou a internetovými drogovými doupaty darknetu. Přináší tak svěží a neotřelý pohled na obchod s drogami a jeho 250 milionů zákazníků. Mezi postavy jeho knihy patří bolívijský „Bin Ládin“, vůdce salvadorského gangu „Starý Lin“, milionářský výrobce pilulek z Nového Zélandu přezdívaný „Starboy“ a přívětivá mexická babička, která vaří borůvkové palačinky a zároveň plánuje vraždu. Ti spolu s prezidenty, policisty a náctiletými zabijáky vysvětlují takové věci, jako je obchodní význam tetování od hlavy až k patě, jak se gangy rozhodují, zda si budou konkurovat, nebo se spolčí, a proč kartely překvapivě tolik dbají na společenskou odpovědnost firem.

Toto je příběh bouřlivého týdne tří nejlepších kamarádek, které kdysi chodily do třídy s Prvokem, Šampónem, Tečkou a Karlem. Šárka v pondělí oslaví narozeniny, večer ztratí mobil a v úterý se jí kvůli tomu otřese život v základech. Karolína ve středu přivítá doma svého manžela, se kterým rok nežila, a musí se to znovu začít učit. A Helena během pátku konečně uvěří, že by mohla zapomenout na rozvod a znovu se zamilovat. Události těchto všedních dní je vrhnou do takových turbulencí, že ani jedna z nich večer před víkendem netuší, jak bude její život vypadat v neděli. Je to román o radostech, které nejde prožít bez odvahy, o nekonečném boji o rodinnou harmonii a o náctiletých snech, kvůli kterým je třeba riskovat. Užijte si tu jízdu s Gazelami!

V živě napsaném literárním cestopise líčí autor své zážitky ze svých cest na kouzelný karibský ostrov v posledních deseti letech. Před očima čtenářů vyvstane nezapomenutelná atmosféra tropických kulis, které tvoří kontext lidským příběhům sužovaným komunistickou diktaturou. Kniha nabízí autorovy postřehy při jeho leckdy dramatických, jindy humorných schůzkách s antikomunistickými disidenty, aktivisty, nezávislými novináři a také docela běžnými lidmi, kteří se jen snaží přežít v těžkých podmínkách. Reportážním způsobem nás provází pozoruhodnými místy, od tabákového údolí Vinales a metropole Pinar del Río na západě až po Santiago de Cuba a Guantánamo na opačné straně ostrova. ***** Na pozadí historií poznamenaných lokalit, jakými jsou například Zátoka sviní nebo havanské náměstí Revoluce, ožijí tragické politické děje posledních sedmdesáti let, které byly středem pozornosti světových velmocí a ovlivňovaly i naše životy ve střední Evropě. Prostřednictvím osobních reminiscencí staví autor do kontrastu kubánský komunismus a léta československé normalizace sedmdesátých a osmdesátých let a věnuje se významným postavám světových dějin, jakými byli Fidel Castro, Che Guevara či Ernest Hemingway, který značnou část své umělecké inspirace spojil právě s Kubou. ***** Cestopis je doplněn fotkami slavného fotografa a několikanásobného držitele ceny Czech Press Photo, Jana Šibíka.

Slavné dílo jednoho z nejvýznamnějších francouzských a potažmo evropských spisovatelů minulého století. Kniha, která nejen ukázala, že její autor dokáže vidět víc, než fasády domů, kolem kterých jezdí. Je to zároveň kniha, která vedla k zásadnímu rozkolu v intelektuálních kruzích 30. let a byla jednou z prvních, které vedly k pochopení skutečné podstaty toho, kam směřovalo sovětské Rusko a celý experiment budování komunismu. Její obsah získává novou aktuálnost ve světle posledních událostí na území bývalého SSSR.

V první studii kulturních a politických dějin ruského atomového věku Paul Josephson popisuje vzestup jaderné fyziky v Sovětském svazu, od nadšené snahy o vojenské a mírové jaderné programy přes černobylskou katastrofu a pád Sovětského svazu až po tzv. „renesanci“ jaderné energie v Rusku 21. století. Na vrcholu své moci měli Sověti 39 000 jaderných hlavic, ale prohlašovali se za služebníky „mírového atomu“, o který také horlivě usilovali. Tato kniha zkoumá vojenské i mírové sovětské a postsovětské jaderné programy v dlouhém období – před válkou, během studené války v Rusku až do současnosti. Zároveň se zabývá politickým a ideologickým významem jaderných technologií, souvisejícími ekonomickými cíli, společenskými a environmentálními náklady a kulturním pojetím jaderné energie. Jaderné Rusko zkoumá průsečíky dějin vědy a techniky, politických a kulturních dějin a dějin životního prostředí. Atom v ruské společnosti považuje Josephson za reflexi leninského technologického utopismu, požadavků studené války, vědecké pýchy, přijetí veřejností a tužby státu podmanit si přírodu. Autor se zaměřuje i na zásadní význam etnicity v jaderné historii, když ukazuje, jak v důsledku jaderných testů Kazaši a Něnci přišli o domovy a zdraví. Připomíná také překvapivou sexualizaci zkrocení „ženského“ atomu v ruské soutěži „Miss Atom“, která začala ve 21. století.

Lidskou populaci už desítky let decimuje vysoce nakažlivý virus. Hrstka těch, kterým se podařilo se zachránit, přežívá v hermeticky uzavřených městech. Patří k nim i Fjordbyen, několik bloků budov u fjordu, kde se před takzvaným předělem rozkládalo moderní centrum norského hlavního města Oslo. Právě tady vyrůstá Alma. Spolu s ostatními dětmi ji vychovává skupina dospělých, kteří se snaží obstarat všem obživu a shromáždit zdroje i znalosti pro výrobu vakcíny. Ta by lidem umožnila uzavřená města opustit a žít jako dřív. Jakmile je Alma dost stará na to, aby mohla nastoupit do služby městu, stává se vedoucí terénního týmu a zdá se, že ji čeká závratná kariéra. Život se jí však obrátí naruby ve chvíli, kdy se jí na misi v zamořeném venkovním vzduchu roztrhne ochranná kombinéza. Zákon dechu je prvním dílem postapokalyptické young adult trilogie o devatenáctileté Almě, která se stala mimo jiné inspirací pro televizní seriál.

Paříž, rok 1750. Uprostřed kruté zimy přichází do domácnosti vyhlášeného hodináře a jeho talentované dcery nová služebná jménem Madeleine. O hodináři se přitom šíří zvěsti, že jeho prazvláštní mechanické výtvory nejsou jen pouhými stroji, ale mají odporovat přirozenému řádu věcí, a možná dokonce vznikají na úkor živých. Madeleine ale není jen tak obyčejná služebná. Skrývá temnou minulost a nebezpečný úkol: výměnou za naději na nový život pro sebe a svého nemocného synovce má odhalit pravdu o hodinářových experimentech a bedlivě sledovat každý jeho krok. Z pařížských ulic se mezitím začínají ztrácet děti a Madeleine se obává, že se připletla k rozsáhlému spiknutí, které by mohlo sahat až do samotného srdce královského paláce ve Versailles. Dívka s hodinovým strojkem vypráví temný příběh o posedlosti, klamu a vysoké ceně za svobodu.