Bourdon strana 8 z 17

Po strašlivém útoku ze 7. října 2023, při kterém bylo šokujícím způsobem zmasakrováno, znásilněno a zmrzačeno na 1 140 lidí, spustil Izrael odvetný útok na Gazu. Ten si doposud podle odhadů vyžádal desítky tisíc mrtvých. Oba tyto holokausty - v původním náboženském smyslu masové oběti - ztělesňují dlouholeté prokletí Svaté země. Jsou obrazem spirály násilí a zaslepenosti, jejichž kořeny sahají hluboko do historie obou znesvářených národů. Francouzský akademik Gilles Kepel ukazuje, jak protagonisté této tragédie ve svém vystupování i konkrétních činech proplétají mystiku a politiku. Proti radikálnímu islamismu sunnitského Hamásu a jeho šíitským spojencům inspirovaným Íránem stojí židovští extrémisté, kteří zajišťují přežití Netanjahuovy vlády. Jejich střet vyostřuje regionální napětí od Jemenu až po Libanon a má globální dopady. Nabývá totiž podoby celosvětové války proti Západu a jeho hodnotám. Přivlastněním si pojmu "genocida" se některé státy a organizace prohlašují za součást "globálního Jihu" bojujícího proti "Severu", který je popisovaný jako kolonialistický a "islamofobní". Kepel ve své knize odhaluje hlavní aspekty tohoto novodobého střetu civilizací.

Během tragické noci 28. září 1994 na trajektu Estonia ztratil Fredrik oba rodiče, bratra Nilse i chuť žít. Obsesivní přesvědčení, že Nils katastrofu přežil, dovede Fredrika až do luxusního hotelu na idylickém ostrůvku v severním Švédsku. Ráno po oslavách slunovratu je ale jeden z prominentních hostů nalezen na břehu moře s hlavou rozraženou kladivem. Stopy vedou právě k Fredrikovi, kterému zbývá jediné východisko: vypátrat vraha na vlastní pěst. Policistka Sofie Hjorténová opustila prestižní místo u stockholmské kriminálky a vrátila se do rodného kraje v severním Švédsku. V den oslav slunovratu nečekaně potkává svého někdejšího milence Fredrika. Netrvá dlouho a toto střetnutí s minulostí převrátí její už tak dost komplikovaný život vzhůru nohama. Jako jediná věří ve Fredrikovu nevinu, ale důkazy mluví čím dál jasněji. Fredrikovi dochází čas a brzy je jasné, že vrah se s jednou obětí nespokojí.

Spojené státy americké stojí před rozhodující křižovatkou, která předurčí budoucí směřování světové politiky. Prezidentské volby na podzim roku 2024 představují klíčový moment, jehož výsledek ovlivní nejen samotné Spojené státy, ale i mezinárodní vztahy a globální dění v mnoha různých oblastech. Tomáš Klvaňa, renomovaný amerikanista a profesor na New York University v Praze, nabízí výjimečný pohled na politické dění v nejdůležitější zemi světa. Svou nejnovější knihu věnuje kontroverzní postavě Donalda Trumpa a vypráví příběh jeho vzestupu z drsného prostředí realitního byznysu v New Yorku do showbyznysu a nakonec i nejvyšší politiky. Trumpův vliv na domácí i světovou politiku je nesporný. Klvaňa překračuje běžné mediální narativy a poskytuje hluboký vhled do fenoménu jedné z nejvýraznějších osobností současné politiky. Kombinuje přitom přímé zkušenosti z amerického politického prostředí, zákulisní setkání s klíčovými aktéry i rozhovory s občany, na které míří politické strategie Trumpa a jeho odpůrců. Klvaňův rozbor není povrchní novinářskou kritikou, ale snahou pochopit kořeny a důsledky Trumpova působení v širším kontextu. Svět podle Trumpa vypráví příběh o současné Americe, jejích vnitřních sporech, snahách a ideálech, které formují její politiku. Kniha kombinuje reportážní postřehy, eseje a analýzu, je však čtenářsky srozumitelná a místy také vtipně sarkastická. Volně navazuje na Klvaňovu předchozí úspěšnou knihu, Fenomén Trump (2016).

Kalifornie: 13 vražd, přes 50 útoků, 42 let trvající vyšetřování. Příběh pátrání po „skutečném Hannibalu Lecterovi“. V roce 2018 oznámila americká policie zatčení „zabijáka z Golden State“ – pachatele více než 200 vloupání, 50 znásilnění a nejméně 13 vražd, který v 70. a 80. letech terorizoval Kalifornii. Skončilo tak více než čtyřicetileté vyšetřování, jehož průběh popisuje ve své knize zkušený novinář William Thorp. V idylickém kalifornském prostředí se do popředí dostává celá jedna éra – období hippies, předměstí, a především zdánlivě nesouvisející kriminality. Vyšetřovatelům trvalo roky, než se jim podařilo na první pohled různorodé případy propojit. A ještě delší dobu trvalo, než se je podařilo spojit se sérií krvavých vražd. Zabiják z Golden State byl nakonec dopaden právě díky neúnavnému úsilí policie – zejména výjimečně talentované Carol Dalyové, Richarda Shelbyho a jejich následovníků, jejichž pátrání výrazně napomohl vědecký pokrok v oblasti zkoumání DNA. Thorp ve své knize přináší portrét výjimečného zločince a jeho doby. Příběh vyšetřování čtenáři pomáhá pochopit, jak mohl jeden člověk tak dlouho a beztrestně páchat ty nejodpornější zločiny.

Thora z Velké Británie a Santi ze Španělska se náhodně poznávají v Kolíně nad Rýnem. Oba jsou ve městě cizinci, oba jsou mladí a oběma je ten druhý nepochopitelně blízký. Potenciálně romantický příběh se však velmi rychle a dramaticky proměňuje, když Santi záhy umírá a v následující kapitole se s ním Thora setkává zase poprvé, tentokrát jako jeho žačka. A tak to jde dál. Zatímco kulisy města a konkrétních míst v něm se nemění, s hvězdnou oblohou nad ním se děje cosi podivného. A Santi s Thorou na sebe naráží znovu a znovu, jsou jinak staří, mají jiná povolání, jiné životní osudy, ale jejich vztah je vždy něčím výjimečný. Jsou pořád těmi samými lidmi? Jaké je tajemství jejich setkávání v různých životech?

Bingo je prvním románem mladé korejské spisovatelky Jom Sungsuk, kterou si oblíbí fanoušci seriálu Squid Game z Netflixu. Hlavní protagonista, korejský mladík Pchan Čisu, jenž sám sebe charakterizuje jako naprosto obyčejného člověka, tak obyčejného, že už k tomu není více co dodat, si od nástupu do svého prvního zaměstnání slibuje únik z vlastního světa absolutního osamění, ztracenosti a nerozhodnosti. Záhy však zjišťuje, že stavební společnost, ve které začal pracovat, není jen tak obyčejnou firmou, jak předpokládal, a že nemůže nikomu ani ničemu věřit. Autorka v knize pozoruhodným způsobem přirovnává současnou společnost ke hře bingo, v níž lidé představují pouze čísla nahodile zapsaná do jednotlivých políček šachovnice. Nemohou tak svobodně rozhodovat o vlastním životě, protože stejně jako ve hře nikdy neví, kdy budou vybráni, do jakého políčka budou umístěni a jestli nebudou zrovna v následujícím tahu vymazáni.

Australská autorka detektivních románů Freddie Kincaidová zavítá do Ameriky díky štědrému stipendiu. Teď sedí bezradně v Bostonské veřejné knihovně nad prázdnou stránkou a marně hledá inspiraci. A tak si začne prohlížet ostatní návštěvníky. Zaujmou ji především tři lidé – mimořádně pohledný muž, který si také něco neustále zapisuje (že by další spisovatel?), mladík, kterého tipuje na studenta práv, a potetovaná dívka, už od pohledu zamilovaná do domnělého právníka, jíž dá Freddie přezdívku slečna Freud. Hrobové ticho ve studovně náhle prořízne ženský křik – zlověstný, dávající tušit, že v této úctyhodné instituci nejspíš došlo ke zločinu. Inspirace si tedy spisovatelku nakonec našla sama. Kromě toho, že jí vražda novinářky Caroline Palfreyové přinesla do života nové přátele, ji také zapojila do vyšetřování spletitého případu, v němž bude záhy figurovat jako jedna z podezřelých. Oceňovaná detektivka Žena v knihovně je důmyslný román, v němž se prolíná několik rovin. Rodící se kniha hlavní hrdinky Freddie, ale také skutečný detektivní příběh, jehož se bez vlastního přičinění stane součástí. A jak se brzy ukáže, každý člověk, včetně jí samotné, má ve svém životě něco, co před ostatními i před sebou samým skrývá.

Po strašlivém útoku ze 7. října 2023, při kterém bylo šokujícím způsobem zmasakrováno, znásilněno a zmrzačeno na 1 140 lidí, spustil Izrael odvetný útok na Gazu. Ten si doposud podle odhadů vyžádal desítky tisíc mrtvých. Oba tyto holokausty – v původním náboženském smyslu masové oběti – ztělesňují dlouholeté prokletí Svaté země. Jsou obrazem spirály násilí a zaslepenosti, jejichž kořeny sahají hluboko do historie obou znesvářených národů. Francouzský akademik Gilles Kepel ukazuje, jak protagonisté této tragédie ve svém vystupování i konkrétních činech proplétají mystiku a politiku. Proti radikálnímu islamismu sunnitského Hamásu a jeho šíitským spojencům inspirovaným Íránem stojí židovští extrémisté, kteří zajišťují přežití Netanjahuovy vlády. Jejich střet vyostřuje regionální napětí od Jemenu až po Libanon a má globální dopady. Nabývá totiž podoby celosvětové války proti Západu a jeho hodnotám. Přivlastněním si pojmu „genocida“ se některé státy a organizace prohlašují za součást „globálního Jihu“ bojujícího proti „Severu“, který je popisovaný jako kolonialistický a „islamofobní“. Kepel ve své knize odhaluje hlavní aspekty tohoto novodobého střetu civilizací.

Bývalá interiérová designérka Nicky si doposud dokázala se vším poradit, i když to neměla vždycky snadné. Po smrti manžela zvládla sama vychovat dvě dcery, které už jsou dospělé a vedou své vlastní životy, a Nicky si s hrdostí může říct, že je to její zásluha. Jenomže se zkrátka nedokáže ubránit pocitu, že najednou neví, co si má počít s tím svým. A pak jí zničehonic zavolá její nejlepší kamarádka se zoufalou prosbou o pomoc. Jenny je produkční a její nová televizní show o celkové proměně nefunkčních penzionů ve Francii je v ohrožení a zachránit ji může jedině Nicky. Má to ale jeden háček. Nicky by musela odletět do Provence – a to hned následující den – a postarat se o proměnu omšelého nevýdělečného penzionu. Jak se ale brzy ukáže, Jenny jí neřekla úplně všechno – kompletní proměnu totiž nepotřebuje pouze penzion, ale i jeho mrzutý majitel Robert. Navíc to všechno musí zvládnout s velice omezeným rozpočtem. Dokáže Nicky změnit osud chátrajícího penzionu i jeho majitele, zachránit pořad své kamarádce a možná i najít štěstí? Má na to jeden měsíc pod žhavým letním francouzským sluncem.

„Jedenáct kapitol o jedenácti různých postavách, které hledají v životě záchytný bod,“ tak charakterizuje Anjet Daanje svůj román Píseň o čápu a velbloudovi. Jedenácti příběhy odehrávajícími se od 19. století po současnost v Anglii, USA, Francii a Nizozemsku se jako červená nit vinou osudy spisovatelského dua sester Draydenových, inspirovaných sestrami Brontëovými. Ze střípků příběhů i „autentických“ textů (dopisů, životopisů, novinových článků atd.) se postupně skládá mozaika, která však u každého čtenáře vychází trochu jinak – podle toho, co si z přísunu různorodých a nejednoznačných informací vybere nebo čemu bude věřit. Obeznámenost s životem a dílem sester Brontëových přitom není nutná. Kdo přistoupí na autorčinu rafinovanou hru plnou tajemna a nečekaných zvratů, dočká se obohacujícího i napínavého čtenářského zážitku.

Sedm veselých příběhů o andulce, která zažívá zábavná dobrodružství se svou lidskou rodinou. Knížka je určena především předškolákům, ale i dětem starším, které už si troufnou číst samy. A taky všem dospělým, kteří se rádi se svými dětmi nebo vnoučaty při společném čtení zasmějí.

„Jedenáct kapitol o jedenácti různých postavách, které hledají v životě záchytný bod,“ tak charakterizuje Anjet Daanje svůj román Píseň o čápu a velbloudovi. Jedenácti příběhy odehrávajícími se od 19. století po současnost v Anglii, USA, Francii a Nizozemsku se jako červená nit vinou osudy spisovatelského dua sester Draydenových, inspirovaných sestrami Brontëovými. Ze střípků příběhů i „autentických“ textů (dopisů, životopisů, novinových článků atd.) se postupně skládá mozaika, která však u každého čtenáře vychází trochu jinak – podle toho, co si z přísunu různorodých a nejednoznačných informací vybere nebo čemu bude věřit. Obeznámenost s životem a dílem sester Brontëových přitom není nutná. Kdo přistoupí na autorčinu rafinovanou hru plnou tajemna a nečekaných zvratů, dočká se obohacujícího i napínavého čtenářského zážitku.

Děj autobiografického románu začíná v roce 1974, kdy hlavní hrdina opouští diktaturou sužované Chile a nachází útočiště ve východním Německu. Zde se zamiluje do Margarity, dcery vlivného velvyslance Fidela Castra. Romantický vztah vyvrcholí svatbou na Kubě, kam se zamilovaný pár přestěhuje. Po rozčarování z komunistické části Německa ale začne naivní mladík brzy ztrácet iluze také o kubánské revoluci a začíná zjišťovat, že pověstný „ostrov svobody“ je spíše ostrovem tyranské vlády jednoho muže. Naše léta v olivově zeleném nabízí jedinečný a hluboký pohled na vystřízlivění z fantazií o komunistické revoluci, které výrazně formovaly druhou polovinu 20. století.

Generální ředitel slibného start–upu je nalezen mrtvý v luxusním hotelu. Dva muži, kteří ve dvou různých nemocnicích podstoupili banální chirurgický zákrok, zemřeli na operačním stole. Má jejich smrt nějakou souvislost? Ronnie Saar, Izraelec pracující pro úspěšný americký fond rizikového kapitálu, je nečekaně povýšen na pozici partnera a hned musí řešit několik záhadných úmrtí. Ve snaze dopídit se pravdy odhaluje hořkou realitu: v drsném světě velkého byznysu mají peníze větší cenu než lidský život. Prachy zabíjí je svižně vyprávěný román, který čtenáře nechává nahlédnout do zákulisí velkého investičního a biomedicínského byznysu. Autor sám je úspěšný podnikatel v oblasti špičkových technologií, který pracoval více než třináct let jako investor v izraelských a amerických fondech rizikového kapitálu. Jeho kniha proto přináší napínavé, ale zároveň mimořádně realistické nahlédnutí do zákulisí světa hi–tech a nelítostného byznysu.

Český román MaminkOFF přináší moderní a mimořádně čtivě napsané vyprávění z pohledu čtyř diametrálně odlišných žen, které se musí vyrovnávat s nástrahami mateřství a rodinného života. Čtyři ženy, čtyři nálepky, čtyři příběhy. Emotivní Jana, tvrdá Marcela, dokonalá Kristina a ezoterická Zuzana. Za těmito nálepkami se ale skrývá daleko víc. Jana se musí vypořádat s tím, co jí život bere a dává. Provinile bojuje s pocitem, že z ní mateřství vysává zbytky její vlastní existence. Marcela má na sebe vysoké nároky a tvrdě dře, aby jich dostála. Pečující máma, milující manželka, vzorná dcera, zodpovědná sestra. Tak proč to pořád není dost? Anebo je? Kristina s oblibou postuje na sociální sítě svoji dokonalou tvář a perfektní rodinné fotky. Ve skutečnosti je ale lapená v sítích svého života. Nejstarší Zuzana si na vlastní kůži zakusila, že ze dna vede cesta vzhůru. A tak pokorně děkuje přírodě, protože žít a dýchat je zázrak. Kniha o tom, že mateřství není jen růžové - mámy pohladí po duši a tátům otevře oči.

Ve Třech sestrách se prolínají dvě dějové linie. První je skutečný příběh dívek z moskevské černé kroniky, které po dlouhých letech fyzického i psychického týrání zavraždí svého otce. Druhá je autobiografické vyprávění autorky, v němž se zpovídá z lásky k této zemi a ze vztahu se zdánlivě dokonalým mužem, který po počátečním okouzlení záhy skončí jejím psychickým týráním a bitím. Jde o pozoruhodný obraz domácího násilí v současné ruské společnosti, kde panuje nekontrolovatelná a zcela netrestaná agrese vůči ženám a falešné patriarchální pojetí práva „rudého muže“ na vládu v rodině. Román získal prestižní francouzskou cenu Prix Envoyé par La Poste.