Bourdon strana 6 z 17

Australská autorka detektivních románů Freddie Kincaidová zavítá do Ameriky díky štědrému stipendiu. Teď sedí bezradně v Bostonské veřejné knihovně nad prázdnou stránkou a marně hledá inspiraci. A tak si začne prohlížet ostatní návštěvníky. Zaujmou ji především tři lidé - mimořádně pohledný muž, který si také něco neustále zapisuje (že by další spisovatel?), mladík, kterého tipuje na studenta práv, a potetovaná dívka, už od pohledu zamilovaná do domnělého právníka, jíž dá Freddie přezdívku slečna Freud. Hrobové ticho ve studovně náhle prořízne ženský křik - zlověstný, dávající tušit, že v této úctyhodné instituci nejspíš došlo ke zločinu. Inspirace si tedy spisovatelku nakonec našla sama. Kromě toho, že jí vražda novinářky Caroline Palfreyové přinesla do života nové přátele, ji také zapojila do vyšetřování spletitého případu, v němž bude záhy figurovat jako jedna z podezřelých. Oceňovaná detektivka Žena v knihovně je důmyslný román, v němž se prolíná několik rovin. Rodící se kniha hlavní hrdinky Freddie, ale také skutečný detektivní příběh, jehož se bez vlastního přičinění stane součástí. A jak se brzy ukáže, každý člověk, včetně jí samotné, má ve svém životě něco, co před ostatními i před sebou samým skrývá.

Ženy, které přepsaly dějiny a inspirovaly generace. Od legendární Kleopatry přes nezdolnou „Železnou lady“ Margaret Thatcher až po vytrvalou Angelu Merkel. Ženy, které měly jedno společné: postavily se do čela státu v dobách, kdy byla politika výsadou mužů, a ovlivnily tak vývoj ve svých zemích na desetiletí, ne-li staletí dopředu. Jak se jim podařilo získat moc a udržet si ji ve společnosti, kde ženy často čelily předsudkům a nerovnostem? Jak zvládaly politické a společenské krize, které by zlomily i ty nejzkušenější vůdce, a jak se jim podařilo změnit budoucnost? Kniha Ženy v čele státu přináší fascinující portréty dvaceti nejsilnějších političek od Kleopatry, přes matku povinné školní docházky Marii Terezii až po britskou královnu Alžbetu II. Příběhy nejvýznamnějších žen naší historie i současnosti boří mýty a zažité stereotypy a dokazují, že skleněný strop není nepřekonatelný, protože už ho někdo prorazil.

Román podle skutečných událostí, který přináší rozluštění největšího tajemství šachové historie. Píše se rok 1972. Ve světě vrcholí studená válka a mladý Američan Bobby Fischer se stává mistrem světa v šachu, když před zraky celého světa poráží ruského šampiona Borise Spasského. Ukončuje tak dosud nepřerušenou řadu sovětských mistrů světa od roku 1948. Z tohoto ponížení se rodí slib vrcholných představitelů Sovětského svazu domácí i světové veřejnosti: "Na příštím mistrovství světa náš hrdý reprezentant Američana rozdrtí!" V roce 1975 skutečně přichází šok: Bobby Fischer se vzdává svého titulu. Šachový velmistr odstupuje bez boje i bez vysvětlení a mizí ze záře mediálních reflektorů. Proč se Fischer rozhodl neobhajovat svůj titul, přestože sám věděl, že je neporazitelný? Jeho rozhodnutí dlouho zůstávalo záhadou. Historici, filozofové a psychiatři nakonec přišli s jediným možným vysvětlením: Bobby musel přijít o rozum. Neměli ale informace, ke kterým se dostala autorka Oběti šachového krále - a kvůli kterým musela svůj román napsat pod pseudonymem. Zčásti špionážní román a zčásti velký milostný příběh zavede čtenáře do napínavých historických kulis od zakouřených šachových klubů v New Yorku až po chodby samotného Kremlu a po půl století dohadů konečně vyřeší největší záhadu šachových dějin.

Nejdramatičtější milostný příběh, jaký kdy britská monarchie poznala: příběh krále Karla III. a vévodkyně Camilly. Příběh, ve kterém princezna Diana ani zdaleka nehraje jen roli "oběti". Když byl princ Charles 8. září 2022 prohlášen králem Karlem III., královnou se stala jeho druhá manželka a dosavadní vévodkyně z Cornwallu, Camilla Rosemary Shand. Bylo to vyvrcholení více než padesáti let trvající vzájemné vášně, pochybností, utrpení, vytrvalosti, skandálů, tragédií i opovržení. Příběh, který by nedokázala vymyslet ani tchýně Charlesovy první ženy, princezny Diany - oblíbená spisovatelka Barbara Cartlandová. Sama Diana v něm sice navenek hrála roli tragické oběti, jak ale ve svém takřka detektivním vyšetřování odhaluje oblíbený francouzský novinář Jean des Cars, pravda nebyla vždy tak jednoduchá. Jeho kniha Charles, Camilla a Diana: Láska a tragédie v královské rodině je plná dramatických odhalení, které překvapí i čtenáře dobře znalé poměrů v britské královské rodině.

O životě ikonické filmové hvězdy Marilyn Monroe už toho bylo napsáno mnoho. Francouzskému dokumentaristovi Françoisi Pomesovi se však po tříletém pátrání podařilo sestavit unikátní a mimořádně intimní portrét Marilyn s pomocí nejmodernějších technologií a díky nálezu jediného pramenu vlasů navíc Pomes vyřešil také poslední tajemství, které obestíralo život tragicky zesnulé hvězdy: identitu jejího otce, kterého až do své smrti nepřestala hledat. Kniha Poslední tajemství Marilyn Monroe přináší napínavé a takřka detektivní pátrání odhalující dosud neznámé detaily ze života ženy, která navždy změnila svět showbyznysu.

Během tragické noci 28. září 1994 na trajektu Estonia ztratil Fredrik oba rodiče, bratra Nilse i chuť žít. Obsesivní přesvědčení, že Nils katastrofu přežil, dovede Fredrika až do luxusního hotelu na idylickém ostrůvku v severním Švédsku. Ráno po oslavách slunovratu je ale jeden z prominentních hostů nalezen na břehu moře s hlavou rozraženou kladivem. Stopy vedou právě k Fredrikovi, kterému zbývá jediné východisko: vypátrat vraha na vlastní pěst. Policistka Sofie Hjorténová opustila prestižní místo u stockholmské kriminálky a vrátila se do rodného kraje v severním Švédsku. V den oslav slunovratu nečekaně potkává svého někdejšího milence Fredrika. Netrvá dlouho a toto střetnutí s minulostí převrátí její už tak dost komplikovaný život vzhůru nohama. Jako jediná věří ve Fredrikovu nevinu, ale důkazy mluví čím dál jasněji. Fredrikovi dochází čas a brzy je jasné, že vrah se s jednou obětí nespokojí.

Co kdyby byl strach službou, v zájmu země a pokroku, doručenou až domů? Zazvoní zvonek u dveří. Žena schová syna do koupelny a jde otevřít. „Dobrý den, mladá paní, přišli jsme vám nainstalovat strach. A jak uvidíte, je prvotřídní.“ Dva muži, kteří čekají na druhé straně, jsou technici. A v rámci plnění dekretu instalují strach, stejně jako byste si nechali nainstalovat kabelovou televizi. Oba nezvaní návštěvníci vtrhnou do obývacího pokoje a spustí znepokojivé představení: střídavě obtěžují nebohou ženu a vykreslují hrůzný obraz zla naší doby plné epidemií, přírodních katastrof, bídy, války, mučení nebo terorismu. Svůj výklad přikrášlují děsivými historkami, které hrají na primární strachy člověka: strach z druhých, nemoci nebo šílenství. Postupně v místnosti vytvářejí atmosféru rostoucího napětí a vtahují ženu spolu se čtenářem do svého paranoidního blouznění. Román Instalace strachu, jenž získal prestižní francouzskou Cenu Utopiales za nejlepší sci–fi román, je důmyslným podobenstvím o lidské společnosti, kterou bylo odjakživa nejsnazší ovládat pomocí strachu.

Thora z Velké Británie a Santi ze Španělska se náhodně poznávají v Kolíně nad Rýnem. Oba jsou ve městě cizinci, oba jsou mladí a oběma je ten druhý nepochopitelně blízký. Potenciálně romantický příběh se však velmi rychle a dramaticky proměňuje, když Santi záhy umírá a v následující kapitole se s ním Thora setkává zase poprvé, tentokrát jako jeho žačka. A tak to jde dál. Zatímco kulisy města a konkrétních míst v něm se nemění, s hvězdnou oblohou nad ním se děje cosi podivného. A Santi s Thorou na sebe naráží znovu a znovu, jsou jinak staří, mají jiná povolání, jiné životní osudy, ale jejich vztah je vždy něčím výjimečný. Jsou pořád těmi samými lidmi? Jaké je tajemství jejich setkávání v různých životech?

Spojené státy americké stojí před rozhodující křižovatkou, která předurčí budoucí směřování světové politiky. Prezidentské volby na podzim roku 2024 představují klíčový moment, jehož výsledek ovlivní nejen samotné Spojené státy, ale i mezinárodní vztahy a globální dění v mnoha různých oblastech. Tomáš Klvaňa, renomovaný amerikanista a profesor na New York University v Praze, nabízí výjimečný pohled na politické dění v nejdůležitější zemi světa. Svou nejnovější knihu věnuje kontroverzní postavě Donalda Trumpa a vypráví příběh jeho vzestupu z drsného prostředí realitního byznysu v New Yorku do showbyznysu a nakonec i nejvyšší politiky. Trumpův vliv na domácí i světovou politiku je nesporný. Klvaňa překračuje běžné mediální narativy a poskytuje hluboký vhled do fenoménu jedné z nejvýraznějších osobností současné politiky. Kombinuje přitom přímé zkušenosti z amerického politického prostředí, zákulisní setkání s klíčovými aktéry i rozhovory s občany, na které míří politické strategie Trumpa a jeho odpůrců. Klvaňův rozbor není povrchní novinářskou kritikou, ale snahou pochopit kořeny a důsledky Trumpova působení v širším kontextu. Svět podle Trumpa vypráví příběh o současné Americe, jejích vnitřních sporech, snahách a ideálech, které formují její politiku. Kniha kombinuje reportážní postřehy, eseje a analýzu, je však čtenářsky srozumitelná a místy také vtipně sarkastická. Volně navazuje na Klvaňovu předchozí úspěšnou knihu, Fenomén Trump (2016).

Carla Valentine pracuje s těmi, kdo už nejsou mezi živými: je to obyčejná holka, která toho ví o mrtvolách tolik jako o koktejlech. Zatímco si ostatní děti hrály, Carla se probírala stránkami románů Agathy Christie – a toto rané okouzlení ji přivedlo až k vystudování forenzní vědy a práci patoložky. Téměř v každém příběhu Agathy Christie figuruje přinejmenším jedno, nebo častěji několik mrtvých těl a pro mladou Carlu byly tyto příběhy dokonalou hádankou. Samotná Christie samozřejmě nemluvila o „forenzních vědách“ v dnešním slova smyslu, ale vyšetřování v jejích knihách je založeno na kombinaci lidského pozorování, vynalézavosti a dobové vědy. Agatha Christie byla prostřednictvím svých detektivek průkopnicí oboru a kniha Vždyť je to vražda se na všechny poznatky legendární autorky dívá právě očima forenzní specialistky.

Když Lucy Albright přijíždí na malou kalifornskou vysokou školu, touží po novém začátku a ihned přijme vše, co vysokoškolský život nabízí – nové přátele, divoké večírky, podnětné přednášky. A pak potká Stephena DeMarca. Okouzlujícího. Přitažlivého. Komplikovaného. Zničujícího. Sebevědomý a suverénní Stephen v Lucy vidí něco, co nikdo jiný neviděl, a ona se rychle nechá svést představou, jaké možnosti jí jeho pozornost přináší. Současně je Stephen odhodlán zapomenout na událost pohřbenou v jeho minulosti, která by ho v případě odhalení mohla zničit. Stephen se ve své snaze o úspěch neohlíží napravo ani nalevo, a to platí i pro jeho snahu získat a udržet si Lucyino srdce. Lucy ví, že na Stephenovi je něco, čemu se nedá věřit. Stephen ví, že se od něj Lucy nedokáže odtrhnout. Jsou na sobě závislí a jejich propojení bude mít následky, které si nedokázali představit. Kniha Jen mi dál lži s psychologickým náhledem i kousavým humorem zachycuje toužebná přání, silné ambice i dilemata mladé dospělosti a popisuje, jak těžké může být nechat někoho jít, i když víte, že byste to měli udělat.

Rok 77 před Kristem, starověký Řím. Krutý senátor Dolabella má být souzen kvůli korupci. Najal si ale nejlepší advokáty, podplatil soud a nebojí se použít násilí proti všem, kdo se mu postaví. Nikdo se neodvažuje sehrát v soudním řízení roli žalobce. Náhle se však na scéně objeví mladý, sotva třiadvacetiletý patricij, který je odhodlán vyzvat mocné elity na souboj. Jmenuje se Gaius Iulius Caesar. První díl trilogie populárního španělského autora Santiaga Posteguilla s názvem Řím jsem já vypráví strhujícím způsobem o Caesarově dětství a mládí až do okamžiku, kdy se v soudním líčení postaví mocnému Dolabellovi. Jedni ho mají za statečného římského občana, druzí za blázna a sebevraha. Čtenáři se stanou nejen svědky dramatických historických událostí, ale také komorního příběhu opravdové lásky budoucího velikána ke Cornelii, dceři senátora a konzula Lucia Cornelia Cinny. Autor nás poutavě provede římskými reáliemi, zvyky a způsobem života, zákulisními intrikami i politickými zvraty starověkého Říma.

Bývalá interiérová designérka Nicky si doposud dokázala se vším poradit, i když to neměla vždycky snadné. Po smrti manžela zvládla sama vychovat dvě dcery, které už jsou dospělé a vedou své vlastní životy, a Nicky si s hrdostí může říct, že je to její zásluha. Jenomže se zkrátka nedokáže ubránit pocitu, že najednou neví, co si má počít s tím svým. A pak jí zničehonic zavolá její nejlepší kamarádka se zoufalou prosbou o pomoc. Jenny je produkční a její nová televizní show o celkové proměně nefunkčních penzionů ve Francii je v ohrožení a zachránit ji může jedině Nicky. Má to ale jeden háček. Nicky by musela odletět do Provence – a to hned následující den – a postarat se o proměnu omšelého nevýdělečného penzionu. Jak se ale brzy ukáže, Jenny jí neřekla úplně všechno – kompletní proměnu totiž nepotřebuje pouze penzion, ale i jeho mrzutý majitel Robert. Navíc to všechno musí zvládnout s velice omezeným rozpočtem. Dokáže Nicky změnit osud chátrajícího penzionu i jeho majitele, zachránit pořad své kamarádce a možná i najít štěstí? Má na to jeden měsíc pod žhavým letním francouzským sluncem.

Ženy, které přepsaly dějiny a inspirovaly generace. Od legendární Kleopatry přes nezdolnou „Železnou lady“ Margaret Thatcher až po vytrvalou Angelu Merkel. Ženy, které měly jedno společné: postavily se do čela státu v dobách, kdy byla politika výsadou mužů, a ovlivnily tak vývoj ve svých zemích na desetiletí, ne-li staletí dopředu. Jak se jim podařilo získat moc a udržet si ji ve společnosti, kde ženy často čelily předsudkům a nerovnostem? Jak zvládaly politické a společenské krize, které by zlomily i ty nejzkušenější vůdce, a jak se jim podařilo změnit budoucnost? Kniha Ženy v čele státu přináší fascinující portréty dvaceti nejsilnějších političek od Kleopatry, přes matku povinné školní docházky Marii Terezii až po britskou královnu Alžbetu II. Příběhy nejvýznamnějších žen naší historie i současnosti boří mýty a zažité stereotypy a dokazují, že skleněný strop není nepřekonatelný, protože už ho někdo prorazil.

Na Silvestra si Andrea, Jirka, Dáša, Bert, Markéta a Pavel dají zásadní novoroční předsevzetí. Žádný z nich ale nikomu neřekne, jaké je to jeho. Všichni touží změnit svůj život a doufají, že se jim to během nového roku podaří. Mohlo by, protože času na to budou mít dost. Kromě ranních a večerních hodin pracovních dnů mají k dispozici padesát dva víkendů, deset státních svátků a čtyři týdny dovolené. To je dohromady šest tisíc sedm set šedesát hodin volna, během kterých se dá změnit téměř cokoli…

Bingo je prvním románem mladé korejské spisovatelky Jom Sungsuk. Autorka v něm přirovnává současnou společnost ke hře bingo, v níž lidé představují pouze nahodile zapsaná čísla. Nemohou tak svobodně rozhodovat o vlastním životě. Stejně jako ve hře nikdy neví, kdy budou vybráni, do jakého políčka budou umístěni a jestli nebudou zrovna v následujícím tahu vymazáni. Protagonista příběhu, mladík Pchan Čisu, sám sebe charakterizuje jako naprosto obyčejného člověka, tak obyčejného, že už k tomu snad ani není co dodat. Od nástupu do svého prvního zaměstnání si proto slibuje únik ze svého světa, z pocitu absolutního osamění, ztracenosti a nerozhodnosti. Záhy však zjišťuje, že stavební společnost, ve které začal pracovat, není ledajakou firmou, jak si myslel, a že nemůže nikomu a ničemu věřit.