Bourdon strana 6 z 17

Před pětatřiceti lety padla Berlínská zeď, začalo se hroutit sovětsko-ruské impérium a Češi vykročili na cestu ke svobodě a demokracii. Jaká byla v tomto procesu úloha českého disentu a Charty 77? Byl disent překvapen mocí, která se mu nabízela? A nerezignoval na ni příliš brzy? Co jsou největší úspěchy a chyby někdejších disidentů, kteří byli u moci během transformace totalitního státu v liberální demokracii s tržním hospodářstvím? Byl Václav Havel roztržitý intelektuál, nebo politik a státník s organizačními schopnostmi a autoritou? Jak se česká společnost vyrovnává s komunistickou minulostí? Čím může být disidentská zkušenost inspirativní pro nynější odpůrce autoritářských a totalitních režimů? Je dědictvím českého disentu důraz na univerzální lidská a občanská práva? V jaké kondici se nachází česká demokracie a západní civilizace? To jsou otázky, k nimž se vrací kniha s názvem Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou jako editor připravil historik, filosof a publicista Petr Hlaváček, a ve svých esejích se jimi z často nečekaných perspektiv zabývají intelektuálové a bývalí disidenti Daniel Kroupa, Petr Pithart, Zdeněk Jičínský (†), Eda Kriseová, Jaroslav Šedivý (†), Jan Ruml, Jaroslav Bašta (†), Petruška Šustrová (†), Dominik Duka, Michael Žantovský, Alexandr Vondra, Martin M. Šimečka, Petr Pospíchal, Václav Bartuška a Martin Palouš. Úvodní slovo napsala zesnulá americká politička Madeleine K. Albrightová, autorem shrnujícího eseje je americký politolog Fredo Arias-King, který je zároveň iniciátorem vzniku této pozoruhodné publikace. Disidenti u moci představují provokativní text, který čtenáře podněcuje k přemýšlení nad palčivými problémy české občanské společnosti v evropském i globálním kontextu.

Uprostřed letních veder je ve švédském Karlstadu nalezen zavražděný policista. Nedávno pracoval na rozsáhlé a široce zpochybňované policejní operaci. Brutální charakter vraždy zvyšuje strach, který se šíří policejním sborem, a mnozí si začínají klást otázku: kdo je další na řadě? Zkušená vyšetřovatelka Hedvig Lilja, která pracuje v Oddělení pro národní operace ve Stockholmu, je požádána, aby odjela do Karlstadu podpořit vyšetřování. Mezitím se čtenář seznamuje s mladou Elin, která truchlí po nedávno zesnulé matce a snaží se najít odpovědi na otázku, co se vlastně stalo, když její otec před 25 lety beze stopy zmizel z vojenské služby v Kristinehamnu. Kde se skrývá pravda je první knihou nové série od úspěšné švédské spisovatelky a bývalé detektivní inspektorky Anny Tell. Její protagonistkou je Hedvig Lilja, drsná policistka s hromadou životních i pracovních zkušeností a mimořádnou intuicí. Děj se odehrává v temných lesích a vesnicích divokého kraje Värmland.

Poznali byste sériového vraha, pokud byste se s ním setkali? A co kdyby vám každý den servíroval kávu? Grace Murphy nevypadá jako ten typ ženy, která má doma pomalu umírajícího muže přivázaného k židli. Drží se stranou a prochází životem relativně bez povšimnutí: pracuje v kavárně v irském Corku a stará se o svou sestru, které poskytuje dobré jídlo a čistý domov, tedy věci, které obě v dětství nikdy neměly. Detektiv Hughes o pohnuté minulosti Grace Murphy dobře ví, vždyť ostatně hluboce zasáhla do jeho vlastního života. Obě sestry stále čas od času kontroluje, poslední dobou je však příliš zaměstnán prací. Ve městě se totiž ztrácejí muži a zdá se, že spolu nemají nic společného - kromě fyzické podobnosti s někým z minulosti Grace Murphy…

Poznali byste sériového vraha, pokud byste se s ním setkali? A co kdyby vám každý den servíroval kávu? Grace Murphy nevypadá jako ten typ ženy, která má doma pomalu umírajícího muže přivázaného k židli. Drží se stranou a prochází životem relativně bez povšimnutí: pracuje v kavárně v irském Corku a stará se o svou sestru, které poskytuje dobré jídlo a čistý domov, tedy věci, které obě v dětství nikdy neměly. Detektiv Hughes o pohnuté minulosti Grace Murphy dobře ví, vždyť ostatně hluboce zasáhla do jeho vlastního života. Obě sestry stále čas od času kontroluje, poslední dobou je však příliš zaměstnán prací. Ve městě se totiž ztrácejí muži a zdá se, že spolu nemají nic společného – kromě fyzické podobnosti s někým z minulosti Grace Murphy…

Před pětatřiceti lety padla Berlínská zeď, začalo se hroutit sovětsko-ruské impérium a Češi vykročili na cestu ke svobodě a demokracii. Jaká byla v tomto procesu úloha českého disentu a Charty 77? Byl disent překvapen mocí, která se mu nabízela? A nerezignoval na ni příliš brzy? Co jsou největší úspěchy a chyby někdejších disidentů, kteří byli u moci během transformace totalitního státu v liberální demokracii s tržním hospodářstvím? Byl Václav Havel roztržitý intelektuál, nebo politik a státník s organizačními schopnostmi a autoritou? Jak se česká společnost vyrovnává s komunistickou minulostí? Čím může být disidentská zkušenost inspirativní pro nynější odpůrce autoritářských a totalitních režimů? Je dědictvím českého disentu důraz na univerzální lidská a občanská práva? V jaké kondici se nachází česká demokracie a západní civilizace? To jsou otázky, k nimž se vrací kniha s názvem Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou jako editor připravil historik, filosof a publicista Petr Hlaváček, a ve svých esejích se jimi z často nečekaných perspektiv zabývají intelektuálové a bývalí disidenti Daniel Kroupa, Petr Pithart, Zdeněk Jičínský (†), Eda Kriseová, Jaroslav Šedivý (†), Jan Ruml, Jaroslav Bašta (†), Petruška Šustrová (†), Dominik Duka, Michael Žantovský, Alexandr Vondra, Martin M. Šimečka, Petr Pospíchal, Václav Bartuška a Martin Palouš. Úvodní slovo napsala zesnulá americká politička Madeleine K. Albrightová, autorem shrnujícího eseje je americký politolog Fredo Arias-King, který je zároveň iniciátorem vzniku této pozoruhodné publikace. Disidenti u moci představují provokativní text, který čtenáře podněcuje k přemýšlení nad palčivými problémy české občanské společnosti v evropském i globálním kontextu.

V dnešní technologiemi prosycené době, kdy lze digitálně reprodukovat téměř cokoliv, je snadné a lákavé tvořit a dávat na odiv svou jedinečnou „originální osobnost“. „Branding“, aktivní (a někdy až urputné) definování sebe sama, se stává normou. Tento fenomén ale není nijak nový. Tara Isabella Burton odhaluje, jak poutavá historie k němu vedla. Barvitě a odvážně zkoumá životy slavných (i neslavných) „sebetvůrců“ v moderním západním světě, od renesance přes osvícenství až k modernímu kapitalismu a nynějšímu věku masových médií, a nejrůznější kulturní vlivy, teorie a síly, které stojí za nekonečnou lidskou potřebou vytvářet si vlastní identitu a prezentaci. Self-Made je příběhem zrodu „osobní značky“, příběhem plným kreativity a svobody, ale také naléhavého varování před stinnými stránkami individualismu příliš zaměřeného na sebe sama.

Australská autorka detektivních románů Freddie Kincaidová zavítá do Ameriky díky štědrému stipendiu. Teď sedí bezradně v Bostonské veřejné knihovně nad prázdnou stránkou a marně hledá inspiraci. A tak si začne prohlížet ostatní návštěvníky. Zaujmou ji především tři lidé - mimořádně pohledný muž, který si také něco neustále zapisuje (že by další spisovatel?), mladík, kterého tipuje na studenta práv, a potetovaná dívka, už od pohledu zamilovaná do domnělého právníka, jíž dá Freddie přezdívku slečna Freud. Hrobové ticho ve studovně náhle prořízne ženský křik - zlověstný, dávající tušit, že v této úctyhodné instituci nejspíš došlo ke zločinu. Inspirace si tedy spisovatelku nakonec našla sama. Kromě toho, že jí vražda novinářky Caroline Palfreyové přinesla do života nové přátele, ji také zapojila do vyšetřování spletitého případu, v němž bude záhy figurovat jako jedna z podezřelých. Oceňovaná detektivka Žena v knihovně je důmyslný román, v němž se prolíná několik rovin. Rodící se kniha hlavní hrdinky Freddie, ale také skutečný detektivní příběh, jehož se bez vlastního přičinění stane součástí. A jak se brzy ukáže, každý člověk, včetně jí samotné, má ve svém životě něco, co před ostatními i před sebou samým skrývá.

Ženy, které přepsaly dějiny a inspirovaly generace. Od legendární Kleopatry přes nezdolnou „Železnou lady“ Margaret Thatcher až po vytrvalou Angelu Merkel. Ženy, které měly jedno společné: postavily se do čela státu v dobách, kdy byla politika výsadou mužů, a ovlivnily tak vývoj ve svých zemích na desetiletí, ne-li staletí dopředu. Jak se jim podařilo získat moc a udržet si ji ve společnosti, kde ženy často čelily předsudkům a nerovnostem? Jak zvládaly politické a společenské krize, které by zlomily i ty nejzkušenější vůdce, a jak se jim podařilo změnit budoucnost? Kniha Ženy v čele státu přináší fascinující portréty dvaceti nejsilnějších političek od Kleopatry, přes matku povinné školní docházky Marii Terezii až po britskou královnu Alžbetu II. Příběhy nejvýznamnějších žen naší historie i současnosti boří mýty a zažité stereotypy a dokazují, že skleněný strop není nepřekonatelný, protože už ho někdo prorazil.

Román podle skutečných událostí, který přináší rozluštění největšího tajemství šachové historie. Píše se rok 1972. Ve světě vrcholí studená válka a mladý Američan Bobby Fischer se stává mistrem světa v šachu, když před zraky celého světa poráží ruského šampiona Borise Spasského. Ukončuje tak dosud nepřerušenou řadu sovětských mistrů světa od roku 1948. Z tohoto ponížení se rodí slib vrcholných představitelů Sovětského svazu domácí i světové veřejnosti: "Na příštím mistrovství světa náš hrdý reprezentant Američana rozdrtí!" V roce 1975 skutečně přichází šok: Bobby Fischer se vzdává svého titulu. Šachový velmistr odstupuje bez boje i bez vysvětlení a mizí ze záře mediálních reflektorů. Proč se Fischer rozhodl neobhajovat svůj titul, přestože sám věděl, že je neporazitelný? Jeho rozhodnutí dlouho zůstávalo záhadou. Historici, filozofové a psychiatři nakonec přišli s jediným možným vysvětlením: Bobby musel přijít o rozum. Neměli ale informace, ke kterým se dostala autorka Oběti šachového krále - a kvůli kterým musela svůj román napsat pod pseudonymem. Zčásti špionážní román a zčásti velký milostný příběh zavede čtenáře do napínavých historických kulis od zakouřených šachových klubů v New Yorku až po chodby samotného Kremlu a po půl století dohadů konečně vyřeší největší záhadu šachových dějin.

Nejdramatičtější milostný příběh, jaký kdy britská monarchie poznala: příběh krále Karla III. a vévodkyně Camilly. Příběh, ve kterém princezna Diana ani zdaleka nehraje jen roli "oběti". Když byl princ Charles 8. září 2022 prohlášen králem Karlem III., královnou se stala jeho druhá manželka a dosavadní vévodkyně z Cornwallu, Camilla Rosemary Shand. Bylo to vyvrcholení více než padesáti let trvající vzájemné vášně, pochybností, utrpení, vytrvalosti, skandálů, tragédií i opovržení. Příběh, který by nedokázala vymyslet ani tchýně Charlesovy první ženy, princezny Diany - oblíbená spisovatelka Barbara Cartlandová. Sama Diana v něm sice navenek hrála roli tragické oběti, jak ale ve svém takřka detektivním vyšetřování odhaluje oblíbený francouzský novinář Jean des Cars, pravda nebyla vždy tak jednoduchá. Jeho kniha Charles, Camilla a Diana: Láska a tragédie v královské rodině je plná dramatických odhalení, které překvapí i čtenáře dobře znalé poměrů v britské královské rodině.

O životě ikonické filmové hvězdy Marilyn Monroe už toho bylo napsáno mnoho. Francouzskému dokumentaristovi Françoisi Pomesovi se však po tříletém pátrání podařilo sestavit unikátní a mimořádně intimní portrét Marilyn s pomocí nejmodernějších technologií a díky nálezu jediného pramenu vlasů navíc Pomes vyřešil také poslední tajemství, které obestíralo život tragicky zesnulé hvězdy: identitu jejího otce, kterého až do své smrti nepřestala hledat. Kniha Poslední tajemství Marilyn Monroe přináší napínavé a takřka detektivní pátrání odhalující dosud neznámé detaily ze života ženy, která navždy změnila svět showbyznysu.

Během tragické noci 28. září 1994 na trajektu Estonia ztratil Fredrik oba rodiče, bratra Nilse i chuť žít. Obsesivní přesvědčení, že Nils katastrofu přežil, dovede Fredrika až do luxusního hotelu na idylickém ostrůvku v severním Švédsku. Ráno po oslavách slunovratu je ale jeden z prominentních hostů nalezen na břehu moře s hlavou rozraženou kladivem. Stopy vedou právě k Fredrikovi, kterému zbývá jediné východisko: vypátrat vraha na vlastní pěst. Policistka Sofie Hjorténová opustila prestižní místo u stockholmské kriminálky a vrátila se do rodného kraje v severním Švédsku. V den oslav slunovratu nečekaně potkává svého někdejšího milence Fredrika. Netrvá dlouho a toto střetnutí s minulostí převrátí její už tak dost komplikovaný život vzhůru nohama. Jako jediná věří ve Fredrikovu nevinu, ale důkazy mluví čím dál jasněji. Fredrikovi dochází čas a brzy je jasné, že vrah se s jednou obětí nespokojí.

Co kdyby byl strach službou, v zájmu země a pokroku, doručenou až domů? Zazvoní zvonek u dveří. Žena schová syna do koupelny a jde otevřít. „Dobrý den, mladá paní, přišli jsme vám nainstalovat strach. A jak uvidíte, je prvotřídní.“ Dva muži, kteří čekají na druhé straně, jsou technici. A v rámci plnění dekretu instalují strach, stejně jako byste si nechali nainstalovat kabelovou televizi. Oba nezvaní návštěvníci vtrhnou do obývacího pokoje a spustí znepokojivé představení: střídavě obtěžují nebohou ženu a vykreslují hrůzný obraz zla naší doby plné epidemií, přírodních katastrof, bídy, války, mučení nebo terorismu. Svůj výklad přikrášlují děsivými historkami, které hrají na primární strachy člověka: strach z druhých, nemoci nebo šílenství. Postupně v místnosti vytvářejí atmosféru rostoucího napětí a vtahují ženu spolu se čtenářem do svého paranoidního blouznění. Román Instalace strachu, jenž získal prestižní francouzskou Cenu Utopiales za nejlepší sci–fi román, je důmyslným podobenstvím o lidské společnosti, kterou bylo odjakživa nejsnazší ovládat pomocí strachu.

Thora z Velké Británie a Santi ze Španělska se náhodně poznávají v Kolíně nad Rýnem. Oba jsou ve městě cizinci, oba jsou mladí a oběma je ten druhý nepochopitelně blízký. Potenciálně romantický příběh se však velmi rychle a dramaticky proměňuje, když Santi záhy umírá a v následující kapitole se s ním Thora setkává zase poprvé, tentokrát jako jeho žačka. A tak to jde dál. Zatímco kulisy města a konkrétních míst v něm se nemění, s hvězdnou oblohou nad ním se děje cosi podivného. A Santi s Thorou na sebe naráží znovu a znovu, jsou jinak staří, mají jiná povolání, jiné životní osudy, ale jejich vztah je vždy něčím výjimečný. Jsou pořád těmi samými lidmi? Jaké je tajemství jejich setkávání v různých životech?

Spojené státy americké stojí před rozhodující křižovatkou, která předurčí budoucí směřování světové politiky. Prezidentské volby na podzim roku 2024 představují klíčový moment, jehož výsledek ovlivní nejen samotné Spojené státy, ale i mezinárodní vztahy a globální dění v mnoha různých oblastech. Tomáš Klvaňa, renomovaný amerikanista a profesor na New York University v Praze, nabízí výjimečný pohled na politické dění v nejdůležitější zemi světa. Svou nejnovější knihu věnuje kontroverzní postavě Donalda Trumpa a vypráví příběh jeho vzestupu z drsného prostředí realitního byznysu v New Yorku do showbyznysu a nakonec i nejvyšší politiky. Trumpův vliv na domácí i světovou politiku je nesporný. Klvaňa překračuje běžné mediální narativy a poskytuje hluboký vhled do fenoménu jedné z nejvýraznějších osobností současné politiky. Kombinuje přitom přímé zkušenosti z amerického politického prostředí, zákulisní setkání s klíčovými aktéry i rozhovory s občany, na které míří politické strategie Trumpa a jeho odpůrců. Klvaňův rozbor není povrchní novinářskou kritikou, ale snahou pochopit kořeny a důsledky Trumpova působení v širším kontextu. Svět podle Trumpa vypráví příběh o současné Americe, jejích vnitřních sporech, snahách a ideálech, které formují její politiku. Kniha kombinuje reportážní postřehy, eseje a analýzu, je však čtenářsky srozumitelná a místy také vtipně sarkastická. Volně navazuje na Klvaňovu předchozí úspěšnou knihu, Fenomén Trump (2016).

Carla Valentine pracuje s těmi, kdo už nejsou mezi živými: je to obyčejná holka, která toho ví o mrtvolách tolik jako o koktejlech. Zatímco si ostatní děti hrály, Carla se probírala stránkami románů Agathy Christie – a toto rané okouzlení ji přivedlo až k vystudování forenzní vědy a práci patoložky. Téměř v každém příběhu Agathy Christie figuruje přinejmenším jedno, nebo častěji několik mrtvých těl a pro mladou Carlu byly tyto příběhy dokonalou hádankou. Samotná Christie samozřejmě nemluvila o „forenzních vědách“ v dnešním slova smyslu, ale vyšetřování v jejích knihách je založeno na kombinaci lidského pozorování, vynalézavosti a dobové vědy. Agatha Christie byla prostřednictvím svých detektivek průkopnicí oboru a kniha Vždyť je to vražda se na všechny poznatky legendární autorky dívá právě očima forenzní specialistky.