Bourdon strana 7 z 17

Autorizovaná biografie legendárního umělce Tupaca Shakura přináší "dojemný, empatický portrét" (The New York Times) jeho života doplněný fotografiemi, vzpomínkami, ručně psanou poezií, úvahami a mnoha dalšími unikátními materiály. Umělec, básník, herec, revolucionář, legenda. Právě takový je Tupac Shakur: jeden z největších a zároveň nejkontroverznějších umělců všech dob. I více než čtvrt století po své tragické smrti v roce 1996, kdy mu bylo pouhých pětadvacet let, zůstává jednou z nejnepochopenějších, nejkomplikovanějších a nejvlivnějších postav moderních dějin. Tato autorizovaná biografie, která čerpá z exkluzivního přístupu k Tupacovým soukromým zápisníkům, dopisům a necenzurovaným rozhovorům s jeho nejbližšími, přináší mimořádně intimní a komplexní portrét mladého muže, který se stal pro další generace legendou. Kniha, která vznikala celá desetiletí, odhaluje silný životní příběh muže, jehož poháněla stejnou měrou genialita a impulzivita, který byl zasvěcen do bohaté intelektuální tradice černošské emancipace a nebál se v Americe vyslovit syrovou pravdu o rase. Autorkou je Staci Robinson, spisovatelka a scenáristka, která se s Tupacem znala z okruhu jejich společných přátel ze střední školy v kalifornském Marin City a kterou jeho matka Afeni Shakur pověřila, aby vyprávěla synův příběh. Je to příběh matky a syna, které spojuje láska k sobě navzájem i k jejich lidem, a zároveň příběh o vztahu, který vydržel i v nejtemnějších dobách. Je to příběh o politice, který začíná ve víru hnutí za občanská práva v 60. letech a rozvíjí se prostřednictvím probuzení mladého umělce k hněvu a cílevědomosti v éře Rodneyho Kinga v 90. letech. Je to příběh o závratném úspěchu a jeho zničujících důsledcích. A samozřejmě příběh Tupacovy hudby, jeho nadčasového, nesmrtelného poselství, které nás inspiruje dodnes.

Když Lucy Albright přijíždí na malou kalifornskou vysokou školu, touží po novém začátku a ihned přijme vše, co vysokoškolský život nabízí – nové přátele, divoké večírky, podnětné přednášky. A pak potká Stephena DeMarca. Okouzlujícího. Přitažlivého. Komplikovaného. Zničujícího. Sebevědomý a suverénní Stephen v Lucy vidí něco, co nikdo jiný neviděl, a ona se rychle nechá svést představou, jaké možnosti jí jeho pozornost přináší. Současně je Stephen odhodlán zapomenout na událost pohřbenou v jeho minulosti, která by ho v případě odhalení mohla zničit. Stephen se ve své snaze o úspěch neohlíží napravo ani nalevo, a to platí i pro jeho snahu získat a udržet si Lucyino srdce. Lucy ví, že na Stephenovi je něco, čemu se nedá věřit. Stephen ví, že se od něj Lucy nedokáže odtrhnout. Jsou na sobě závislí a jejich propojení bude mít následky, které si nedokázali představit. Kniha Jen mi dál lži s psychologickým náhledem i kousavým humorem zachycuje toužebná přání, silné ambice i dilemata mladé dospělosti a popisuje, jak těžké může být nechat někoho jít, i když víte, že byste to měli udělat.

Láska a tragédie v královské rodině Nejdramatičtější milostný příběh, jaký kdy britská monarchie poznala: příběh krále Karla III. a vévodkyně Camilly. Příběh, ve kterém princezna Diana ani zdaleka nehraje jen roli „oběti“. Když byl princ Charles 8. září 2022 prohlášen králem Karlem III., královnou se stala jeho druhá manželka a dosavadní vévodkyně z Cornwallu, Camilla Rosemary Shand. Bylo to vyvrcholení více než padesáti let trvající vzájemné vášně, pochybností, utrpení, vytrvalosti, skandálů, tragédií i opovržení. Příběh, který by nedokázala vymyslet ani tchýně Charlesovy první ženy, princezny Diany – oblíbená spisovatelka Barbara Cartlandová. Sama Diana v něm sice navenek hrála roli tragické oběti, jak ale ve svém takřka detektivním vyšetřování odhaluje oblíbený francouzský novinář Jean des Cars, pravda nebyla vždy tak jednoduchá. Jeho kniha Charles, Camilla a Diana: Láska a tragédie v královské rodině je plná dramatických odhalení, které překvapí i čtenáře dobře znalé poměrů v britské královské rodině.

Román podle skutečných událostí, který přináší rozluštění největšího tajemství šachové historie. Píše se rok 1972. Ve světě vrcholí studená válka a mladý American Bobby Fischer se stává mistrem světa v šachu, když před zraky celého světa poráží ruského šampiona Borise Spasského. Ukončuje tak dosud nepřerušenou řadu sovětských mistrů světa od roku 1948. Z tohoto ponížení se rodí slib vrcholných představitelů Sovětského svazu domácí i světové veřejnosti: „Na příštím mistrovství světa náš hrdý reprezentant Američana rozdrtí!“ V roce 1975 skutečně přichází šok: Bobby Fischer se vzdává svého titulu. Šachový velmistr odstupuje bez boje i bez vysvětlení a mizí ze záře mediálních reflektorů. Proč se Fischer rozhodl neobhajovat svůj titul, přestože sám věděl, že je neporazitelný? Jeho rozhodnutí dlouho zůstávalo záhadou. Historici, filozofové a psychiatři nakonec přišli s jediným možným vysvětlením: Bobby musel přijít o rozum. Neměli ale informace, ke kterým se dostala autorka Oběti šachového krále – a kvůli kterým musela svůj román napsat pod pseudonymem. Zčásti špionážní román a zčásti velký milostný příběh zavede čtenáře do napínavých historických kulis od zakouřených šachových klubů v New Yorku až po chodby samotného Kremlu a po půl století dohadu konečně vyřeší největší záhadu šachových dějin.

Carla Valentine pracuje s těmi, kdo už nejsou mezi živými: je to obyčejná holka, která toho ví o mrtvolách tolik jako o koktejlech. Zatímco si ostatní děti hrály, Carla se probírala stránkami románů Agathy Christie – a toto rané okouzlení ji přivedlo až k vystudování forenzní vědy a práci patoložky. Téměř v každém příběhu Agathy Christie figuruje přinejmenším jedno, nebo častěji několik mrtvých těl a pro mladou Carlu byly tyto příběhy dokonalou hádankou. Samotná Christie samozřejmě nemluvila o „forenzních vědách“ v dnešním slova smyslu, ale vyšetřování v jejích knihách je založeno na kombinaci lidského pozorování, vynalézavosti a dobové vědy. Agatha Christie byla prostřednictvím svých detektivek průkopnicí oboru a kniha Vždyť je to vražda se na všechny poznatky legendární autorky dívá právě očima forenzní specialistky.

Rok 77 před Kristem, starověký Řím. Krutý senátor Dolabella má být souzen kvůli korupci. Najal si ale nejlepší advokáty, podplatil soud a nebojí se použít násilí proti všem, kdo se mu postaví. Nikdo se neodvažuje sehrát v soudním řízení roli žalobce. Náhle se však na scéně objeví mladý, sotva třiadvacetiletý patricij, který je odhodlán vyzvat mocné elity na souboj. Jmenuje se Gaius Iulius Caesar. První díl trilogie populárního španělského autora Santiaga Posteguilla s názvem Řím jsem já vypráví strhujícím způsobem o Caesarově dětství a mládí až do okamžiku, kdy se v soudním líčení postaví mocnému Dolabellovi. Jedni ho mají za statečného římského občana, druzí za blázna a sebevraha. Čtenáři se stanou nejen svědky dramatických historických událostí, ale také komorního příběhu opravdové lásky budoucího velikána ke Cornelii, dceři senátora a konzula Lucia Cornelia Cinny. Autor nás poutavě provede římskými reáliemi, zvyky a způsobem života, zákulisními intrikami i politickými zvraty starověkého Říma.

Skleník je nekompromisní, svižný sci-fi román o rozhodnutích, před něž jsme postaveni, a o jejich důsledcích, kterým pak musíme čelit. Když je Riley Diaz uvězněna na základě nového tajemného zákona o obraně, ocitne se v jednom z rychle přibývajících Amerických středisek obnovy – zařízení po vzoru psychiatrických léčeben –, kde má podstoupit povinnou převýchovu. Program ASO používá ke zlomení disidentů podlé strategie, jako je nucená terapie, nedobrovolná medikace, samovazba, omezené příděly jídla a další. Podvol se, a jsi volný. Vzdoruj a… Osamocená Riley vyhlašuje válku lžím a manipulacím a snaží se program ASO a jeho pracovníky v bílých pláštích zničit. Přestože je izolovaná a spoluvězni ji nemají zrovna v lásce, nakonec si získá jejich důvěru a vytvoří si pevné pouto s tajemným pacientem známým pouze jako Frankenstein, který je stejně záhadný jako jeho jmenovec. Na počátku zničení nespravedlivého systému někdy stojí pouze jeden člověk, který je ochoten navzdory všemu vstát a říct „ne“ – a to i ve chvíli, kdy má pocit, že vstát nedokáže. A Riley Diaz je připravena rozbít Skleník za každou cenu. Uznávaný americký spisovatel, scenárista a producent J. Michael Straczynski bere čtenáře na fascinující cestu inspirovanou znepokojivými problémy současnosti, jako je omezování svobody projevu. Skleník je dramatický a procítěný příběh, v němž vystupují autentické a často zvláštní postavy, které si čtenáři zamilují.

Umělec, básník, herec, revolucionář, legenda. Právě takový je Tupac Shakur: jeden z největších a zároveň nejkontroverznějších umělců všech dob. I více než čtvrt století po své tragické smrti v roce 1996, kdy mu bylo pouhých pětadvacet let, zůstává jednou z nejnepochopenějších, nejkomplikovanějších a nejvlivnějších postav moderních dějin. Tato autorizovaná biografie, která čerpá z exkluzivního přístupu k Tupacovým soukromým zápisníkům, dopisům a necenzurovaným rozhovorům s jeho nejbližšími, přináší mimořádně intimní a komplexní portrét mladého muže, který se stal pro další generace legendou. Kniha, která vznikala celá desetiletí, odhaluje silný životní příběh muže, jehož poháněla stejnou měrou genialita a impulzivita, který byl zasvěcen do bohaté intelektuální tradice černošské emancipace a nebál se v Americe vyslovit syrovou pravdu o rase. Autorkou je Staci Robinson, spisovatelka a scenáristka, která se s Tupacem znala z okruhu jejich společných přátel ze střední školy v kalifornském Marin City a kterou jeho matka Afeni Shakur pověřila, aby vyprávěla synův příběh. Je to příběh matky a syna, které spojuje láska k sobě navzájem i k jejich lidem, a zároveň příběh o vztahu, který vydržel i v nejtemnějších dobách. Je to příběh o politice, který začíná ve víru hnutí za občanská práva v 60. letech a rozvíjí se prostřednictvím probuzení mladého umělce k hněvu a cílevědomosti v éře Rodneyho Kinga v 90. letech. Je to příběh o závratném úspěchu a jeho zničujících důsledcích. A samozřejmě příběh Tupacovy hudby, jeho nadčasového, nesmrtelného poselství, které nás inspiruje dodnes.

Vytváření vlastní identity od Leonarda da Vinci po Kardashianky V dnešní technologiemi prosycené době, kdy lze digitálně reprodukovat téměř cokoliv, je snadné a lákavé tvořit a dávat na odiv svou jedinečnou „originální osobnost“. „Branding“, aktivní (a někdy až urputné) definování sebe sama, se stává normou. Tento fenomén ale není nijak nový. Tara Isabella Burton odhaluje, jak poutavá historie k němu vedla. Barvitě a odvážně zkoumá životy slavných (i neslavných) „sebetvůrců“ v moderním západním světě, od renesance přes osvícenství až k modernímu kapitalismu a nynějšímu věku masových médií, a nejrůznější kulturní vlivy, teorie a síly, které stojí za nekonečnou lidskou potřebou vytvářet si vlastní identitu a prezentaci. Self-Made je příběhem zrodu „osobní značky“, příběhem plným kreativity a svobody, ale také naléhavého varování před stinnými stránkami individualismu příliš zaměřeného na sebe sama.

Kalifornie: 13 vražd, přes 50 útoků, 42 let trvající vyšetřování. Příběh pátrání po "skutečném Hannibalu Lecterovi". V roce 2018 oznámila americká policie zatčení "zabijáka z Golden State" - pachatele více než 200 vloupání, 50 znásilnění a nejméně 13 vražd, který v 70. a 80. letech terorizoval Kalifornii. Skončilo tak více než čtyřicetileté vyšetřování, jehož průběh popisuje ve své knize zkušený novinář William Thorp. V idylickém kalifornském prostředí se do popředí dostává celá jedna éra - období hippies, předměstí, a především zdánlivě nesouvisející kriminality. Vyšetřovatelům trvalo roky, než se jim podařilo na první pohled různorodé případy propojit. A ještě delší dobu trvalo, než se je podařilo spojit se sérií krvavých vražd. Zabiják z Golden State byl nakonec dopaden právě díky neúnavnému úsilí policie - zejména výjimečně talentované Carol Dalyové, Richarda Shelbyho a jejich následovníků, jejichž pátrání výrazně napomohl vědecký pokrok v oblasti zkoumání DNA. Thorp ve své knize přináší portrét výjimečného zločince a jeho doby. Příběh vyšetřování čtenáři pomáhá pochopit, jak mohl jeden člověk tak dlouho a beztrestně páchat ty nejodpornější zločiny.

Po strašlivém útoku ze 7. října 2023, při kterém bylo šokujícím způsobem zmasakrováno, znásilněno a zmrzačeno na 1 140 lidí, spustil Izrael odvetný útok na Gazu. Ten si doposud podle odhadů vyžádal desítky tisíc mrtvých. Oba tyto holokausty - v původním náboženském smyslu masové oběti - ztělesňují dlouholeté prokletí Svaté země. Jsou obrazem spirály násilí a zaslepenosti, jejichž kořeny sahají hluboko do historie obou znesvářených národů. Francouzský akademik Gilles Kepel ukazuje, jak protagonisté této tragédie ve svém vystupování i konkrétních činech proplétají mystiku a politiku. Proti radikálnímu islamismu sunnitského Hamásu a jeho šíitským spojencům inspirovaným Íránem stojí židovští extrémisté, kteří zajišťují přežití Netanjahuovy vlády. Jejich střet vyostřuje regionální napětí od Jemenu až po Libanon a má globální dopady. Nabývá totiž podoby celosvětové války proti Západu a jeho hodnotám. Přivlastněním si pojmu "genocida" se některé státy a organizace prohlašují za součást "globálního Jihu" bojujícího proti "Severu", který je popisovaný jako kolonialistický a "islamofobní". Kepel ve své knize odhaluje hlavní aspekty tohoto novodobého střetu civilizací.

Během tragické noci 28. září 1994 na trajektu Estonia ztratil Fredrik oba rodiče, bratra Nilse i chuť žít. Obsesivní přesvědčení, že Nils katastrofu přežil, dovede Fredrika až do luxusního hotelu na idylickém ostrůvku v severním Švédsku. Ráno po oslavách slunovratu je ale jeden z prominentních hostů nalezen na břehu moře s hlavou rozraženou kladivem. Stopy vedou právě k Fredrikovi, kterému zbývá jediné východisko: vypátrat vraha na vlastní pěst. Policistka Sofie Hjorténová opustila prestižní místo u stockholmské kriminálky a vrátila se do rodného kraje v severním Švédsku. V den oslav slunovratu nečekaně potkává svého někdejšího milence Fredrika. Netrvá dlouho a toto střetnutí s minulostí převrátí její už tak dost komplikovaný život vzhůru nohama. Jako jediná věří ve Fredrikovu nevinu, ale důkazy mluví čím dál jasněji. Fredrikovi dochází čas a brzy je jasné, že vrah se s jednou obětí nespokojí.

Spojené státy americké stojí před rozhodující křižovatkou, která předurčí budoucí směřování světové politiky. Prezidentské volby na podzim roku 2024 představují klíčový moment, jehož výsledek ovlivní nejen samotné Spojené státy, ale i mezinárodní vztahy a globální dění v mnoha různých oblastech. Tomáš Klvaňa, renomovaný amerikanista a profesor na New York University v Praze, nabízí výjimečný pohled na politické dění v nejdůležitější zemi světa. Svou nejnovější knihu věnuje kontroverzní postavě Donalda Trumpa a vypráví příběh jeho vzestupu z drsného prostředí realitního byznysu v New Yorku do showbyznysu a nakonec i nejvyšší politiky. Trumpův vliv na domácí i světovou politiku je nesporný. Klvaňa překračuje běžné mediální narativy a poskytuje hluboký vhled do fenoménu jedné z nejvýraznějších osobností současné politiky. Kombinuje přitom přímé zkušenosti z amerického politického prostředí, zákulisní setkání s klíčovými aktéry i rozhovory s občany, na které míří politické strategie Trumpa a jeho odpůrců. Klvaňův rozbor není povrchní novinářskou kritikou, ale snahou pochopit kořeny a důsledky Trumpova působení v širším kontextu. Svět podle Trumpa vypráví příběh o současné Americe, jejích vnitřních sporech, snahách a ideálech, které formují její politiku. Kniha kombinuje reportážní postřehy, eseje a analýzu, je však čtenářsky srozumitelná a místy také vtipně sarkastická. Volně navazuje na Klvaňovu předchozí úspěšnou knihu, Fenomén Trump (2016).

Kalifornie: 13 vražd, přes 50 útoků, 42 let trvající vyšetřování. Příběh pátrání po „skutečném Hannibalu Lecterovi“. V roce 2018 oznámila americká policie zatčení „zabijáka z Golden State“ – pachatele více než 200 vloupání, 50 znásilnění a nejméně 13 vražd, který v 70. a 80. letech terorizoval Kalifornii. Skončilo tak více než čtyřicetileté vyšetřování, jehož průběh popisuje ve své knize zkušený novinář William Thorp. V idylickém kalifornském prostředí se do popředí dostává celá jedna éra – období hippies, předměstí, a především zdánlivě nesouvisející kriminality. Vyšetřovatelům trvalo roky, než se jim podařilo na první pohled různorodé případy propojit. A ještě delší dobu trvalo, než se je podařilo spojit se sérií krvavých vražd. Zabiják z Golden State byl nakonec dopaden právě díky neúnavnému úsilí policie – zejména výjimečně talentované Carol Dalyové, Richarda Shelbyho a jejich následovníků, jejichž pátrání výrazně napomohl vědecký pokrok v oblasti zkoumání DNA. Thorp ve své knize přináší portrét výjimečného zločince a jeho doby. Příběh vyšetřování čtenáři pomáhá pochopit, jak mohl jeden člověk tak dlouho a beztrestně páchat ty nejodpornější zločiny.

Thora z Velké Británie a Santi ze Španělska se náhodně poznávají v Kolíně nad Rýnem. Oba jsou ve městě cizinci, oba jsou mladí a oběma je ten druhý nepochopitelně blízký. Potenciálně romantický příběh se však velmi rychle a dramaticky proměňuje, když Santi záhy umírá a v následující kapitole se s ním Thora setkává zase poprvé, tentokrát jako jeho žačka. A tak to jde dál. Zatímco kulisy města a konkrétních míst v něm se nemění, s hvězdnou oblohou nad ním se děje cosi podivného. A Santi s Thorou na sebe naráží znovu a znovu, jsou jinak staří, mají jiná povolání, jiné životní osudy, ale jejich vztah je vždy něčím výjimečný. Jsou pořád těmi samými lidmi? Jaké je tajemství jejich setkávání v různých životech?

Bingo je prvním románem mladé korejské spisovatelky Jom Sungsuk, kterou si oblíbí fanoušci seriálu Squid Game z Netflixu. Hlavní protagonista, korejský mladík Pchan Čisu, jenž sám sebe charakterizuje jako naprosto obyčejného člověka, tak obyčejného, že už k tomu není více co dodat, si od nástupu do svého prvního zaměstnání slibuje únik z vlastního světa absolutního osamění, ztracenosti a nerozhodnosti. Záhy však zjišťuje, že stavební společnost, ve které začal pracovat, není jen tak obyčejnou firmou, jak předpokládal, a že nemůže nikomu ani ničemu věřit. Autorka v knize pozoruhodným způsobem přirovnává současnou společnost ke hře bingo, v níž lidé představují pouze čísla nahodile zapsaná do jednotlivých políček šachovnice. Nemohou tak svobodně rozhodovat o vlastním životě, protože stejně jako ve hře nikdy neví, kdy budou vybráni, do jakého políčka budou umístěni a jestli nebudou zrovna v následujícím tahu vymazáni.