Bourdon strana 7 z 8

Když se Berenger před lety uchýlil do zapadlého benediktinského kláštera v horách, hledal pro sebe a svého bratra Romualda především útočiště před pronásledováním. V malé mnišské komunitě na samém konci křesťanského světa ale nalezl také nový domov, kde se mohl věnovat studiu knih a zapomenout na palčivou minulost, která mu způsobila šrámy po těle i na duši. O Velikonocích roku 1322 se však staré rány začínají znovu bolestně připomínat. V těsné blízkosti kláštera je zavražděn poustevník, který sám kdysi býval mnichem, a brzy se anděl smrti vydává i za zdánlivě bezpečné zdi Berengerova nového domova. Klášterem obchází vrah a Berenger má stále větší důvod se domnívat, že usiluje také o jeho život. Historická detektivka Zpověď posledního mnicha zavádí čtenáře do neklidných počátků 14. století, kdy středověkou Evropu sužoval hlad, občanské války a náboženské spory.

Jedna dívka, jedno rozhodnutí, dva různé příběhy. Unikátní dvojromán Kdyby ve spoluautorství matky a dcery. Kdyby na tu party nešla, mohlo být všechno jinak. Jenže Nela tam šla a teď stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s tím, co se na večírku přihodilo. Jedno je ale jisté - nic už nebude jako dřív. Je znásilněná. A těhotná. Co kdyby si dítě nechala? Co kdyby se matkou nestala? V každé verzi příběhu se Nela rozhodne jinak, a tím ovlivní nejen svůj život, ale také životy lidí kolem ní.

Jako ekonomická a vojenská supervelmoc, ve které žije na 20 procent světové populace, má Čína potenciál přetvořit celý stávající systém mezinárodních vztahů. Že se o to pokusí ostatně naznačují i prohlášení prezidenta Si Ťin-pchinga, podle kterých musí Čína „stát v čele reformy globálního uspořádání“. Jenže jak by taková změna vypadala? A co by znamenala pro zbytek světa? Profesorka Elizabeth Economy v této fascinující knize popisuje ambiciózní snahu Číny o znovuzískání staré slávy a dramatické překreslení geostrategického prostoru. V Si Ťin-pchingově vizi blízké budoucnosti hraje komunistická velmoc dominantní úlohu na světové scéně a definitivně se jí podařilo ovládnout Hong Kong, Tchaj-wan i celé jihočínské moře. Prostřednictvím obří iniciativy Nové hedvábné stezky také zásadně zvýšila svůj politický, hospodářský i bezpečnostní dosah a využila svého vlivu v OSN a dalších institucí k tomu, aby přetvořila mezinárodní normy a hodnoty k čínskému obrazu – zejména pak ve vztahu k lidským právům. Není pochyb o tom, že by se Svět podle Číny výrazně lišil od toho současného. Naštěstí je tu ale tato kniha, která přináší unikátní příležitost pochopit velká rizika i potenciální příležitosti, které s sebou globální vzestup komunistické Číny přináší.

Výbor novinových komentářů a dalších textů projektu Sinopsis k česko-čínským vztahům v uplynulém desetiletí. Od naivních očekávání Zemanovy "ekonomické diplomacie" k jejímu krachu po kolapsu čínské společnosti CEFC a zmizení jejího předsedy a prezidentova poradce Jie Ťien-minga. Následné ústupové manévry místní propekingské lobby, pokoutná snaha o "racionalizaci" diskuze o Číně, předžalobní výzvy, roušková diplomacie a "posunování" vztahů samozvanými "zmocněnci". Byla to dekáda bohatá na kolosální omyly, křiklavé konflikty zájmů, aféry a skandály, jež by neměly upadnout v zapomnění. Kniha podává vybrané dobové texty zasazené do širších souvislostí ve stručných přehledech důležitých událostí rok po roku od vzniku projektu Sinopsis v roce 2016. Historické panorama místy přerůstá ve společenské panoptikum, ale dokládá i zdravou skepsi a odolnost české veřejnosti vůči nedomyšleným plánům některých jejích politických představitelů. Projekt Sinopsis vznikl v roce 2016 z iniciativy sinologů převážně z Ústavu Dálného východu (dnes Katedra sinologie) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze s cílem vnést do tehdejší bouřlivé veřejné debaty o Číně spolehlivé informace a analýzy renomovaných domácích i zahraničních odborníků. Od počátku úzce spolupracuje s českými tištěnými i elektronickými médii, v nichž publikoval za sedm let své dosavadní existence na patnáct stovek textů v různých formátech. Tyto články mají širší veřejnosti co nejpřístupnější formou přiblížit různé aspekty vývoje současné Číny, bez akademického žargonu a nepřístupné terminologie. Projekt se přitom opírá o vlastní výzkum ve spolupráci s předními zahraničními institucemi a experty. Jeho výsledky uveřejňuje ve specializovaných publikacích a na svém anglickém webu. Širší české veřejnosti zprostředkují tento výzkum hlavně mediální výstupy, zohledňující jeho aktuální společenský a politický kontext a konkrétní dopady na naši domácí politickou scénu. Tento sborník přináší výbor z textů, převážně analytických komentářů, k česko-čínským vztahům v posledním desetiletí. Doplňuje je historický přehled průběhu těchto vztahů, který články zasazuje do dobového kontextu jejich vzniku.

Paříž, rok 1750. Uprostřed kruté zimy přichází do domácnosti vyhlášeného hodináře a jeho talentované dcery nová služebná jménem Madeleine. O hodináři se přitom šíří zvěsti, že jeho prazvláštní mechanické výtvory nejsou jen pouhými stroji, ale mají odporovat přirozenému řádu věcí, a možná dokonce vznikají na úkor živých. Madeleine ale není jen tak obyčejná služebná. Skrývá temnou minulost a nebezpečný úkol: výměnou za naději na nový život pro sebe a svého nemocného synovce má odhalit pravdu o hodinářových experimentech a bedlivě sledovat každý jeho krok. Z pařížských ulic se mezitím začínají ztrácet děti a Madeleine se obává, že se připletla k rozsáhlému spiknutí, které by mohlo sahat až do samotného srdce královského paláce ve Versailles. Dívka s hodinovým strojkem vypráví temný příběh o posedlosti, klamu a vysoké ceně za svobodu.

Lidskou populaci už desítky let decimuje vysoce nakažlivý virus. Hrstka těch, kterým se podařilo se zachránit, přežívá v hermeticky uzavřených městech. Patří k nim i Fjordbyen, několik bloků budov u fjordu, kde se před takzvaným předělem rozkládalo moderní centrum norského hlavního města Oslo. Právě tady vyrůstá Alma. Spolu s ostatními dětmi ji vychovává skupina dospělých, kteří se snaží obstarat všem obživu a shromáždit zdroje i znalosti pro výrobu vakcíny. Ta by lidem umožnila uzavřená města opustit a žít jako dřív. Jakmile je Alma dost stará na to, aby mohla nastoupit do služby městu, stává se vedoucí terénního týmu a zdá se, že ji čeká závratná kariéra. Život se jí však obrátí naruby ve chvíli, kdy se jí na misi v zamořeném venkovním vzduchu roztrhne ochranná kombinéza. Zákon dechu je prvním dílem postapokalyptické young adult trilogie o devatenáctileté Almě, která se stala mimo jiné inspirací pro televizní seriál.

V první studii kulturních a politických dějin ruského atomového věku Paul Josephson popisuje vzestup jaderné fyziky v Sovětském svazu, od nadšené snahy o vojenské a mírové jaderné programy přes černobylskou katastrofu a pád Sovětského svazu až po tzv. „renesanci“ jaderné energie v Rusku 21. století. Na vrcholu své moci měli Sověti 39 000 jaderných hlavic, ale prohlašovali se za služebníky „mírového atomu“, o který také horlivě usilovali. Tato kniha zkoumá vojenské i mírové sovětské a postsovětské jaderné programy v dlouhém období – před válkou, během studené války v Rusku až do současnosti. Zároveň se zabývá politickým a ideologickým významem jaderných technologií, souvisejícími ekonomickými cíli, společenskými a environmentálními náklady a kulturním pojetím jaderné energie. Jaderné Rusko zkoumá průsečíky dějin vědy a techniky, politických a kulturních dějin a dějin životního prostředí. Atom v ruské společnosti považuje Josephson za reflexi leninského technologického utopismu, požadavků studené války, vědecké pýchy, přijetí veřejností a tužby státu podmanit si přírodu. Autor se zaměřuje i na zásadní význam etnicity v jaderné historii, když ukazuje, jak v důsledku jaderných testů Kazaši a Něnci přišli o domovy a zdraví. Připomíná také překvapivou sexualizaci zkrocení „ženského“ atomu v ruské soutěži „Miss Atom“, která začala ve 21. století.

Slavné dílo jednoho z nejvýznamnějších francouzských a potažmo evropských spisovatelů minulého století. Kniha, která nejen ukázala, že její autor dokáže vidět víc, než fasády domů, kolem kterých jezdí. Je to zároveň kniha, která vedla k zásadnímu rozkolu v intelektuálních kruzích 30. let a byla jednou z prvních, které vedly k pochopení skutečné podstaty toho, kam směřovalo sovětské Rusko a celý experiment budování komunismu. Její obsah získává novou aktuálnost ve světle posledních událostí na území bývalého SSSR.

V živě napsaném literárním cestopise líčí autor své zážitky ze svých cest na kouzelný karibský ostrov v posledních deseti letech. Před očima čtenářů vyvstane nezapomenutelná atmosféra tropických kulis, které tvoří kontext lidským příběhům sužovaným komunistickou diktaturou. Kniha nabízí autorovy postřehy při jeho leckdy dramatických, jindy humorných schůzkách s antikomunistickými disidenty, aktivisty, nezávislými novináři a také docela běžnými lidmi, kteří se jen snaží přežít v těžkých podmínkách. Reportážním způsobem nás provází pozoruhodnými místy, od tabákového údolí Vinales a metropole Pinar del Río na západě až po Santiago de Cuba a Guantánamo na opačné straně ostrova. ***** Na pozadí historií poznamenaných lokalit, jakými jsou například Zátoka sviní nebo havanské náměstí Revoluce, ožijí tragické politické děje posledních sedmdesáti let, které byly středem pozornosti světových velmocí a ovlivňovaly i naše životy ve střední Evropě. Prostřednictvím osobních reminiscencí staví autor do kontrastu kubánský komunismus a léta československé normalizace sedmdesátých a osmdesátých let a věnuje se významným postavám světových dějin, jakými byli Fidel Castro, Che Guevara či Ernest Hemingway, který značnou část své umělecké inspirace spojil právě s Kubou. ***** Cestopis je doplněn fotkami slavného fotografa a několikanásobného držitele ceny Czech Press Photo, Jana Šibíka.

Jak může začínající šéf kartelu uspět (a přežít) v 300miliardovém nelegálním drogovém byznysu? Samozřejmě tak, že se učí od těch nejlepších. Lidé v čele kartelů se v otázkách, jakými jsou vytváření hodnoty značky nebo vyladění služeb zákazníkům, pozorně učili od úspěšných korporací typu Walmart, McDonald’s nebo Coca-Cola. Čtenářovým neohroženým průvodcem v brutálním světě drogového byznysu je Tom Wainwright, který se prodírá andskými kokainovými poli, středoamerickými věznicemi, coloradskými obchody s marihuanou a internetovými drogovými doupaty darknetu. Přináší tak svěží a neotřelý pohled na obchod s drogami a jeho 250 milionů zákazníků. Mezi postavy jeho knihy patří bolívijský „Bin Ládin“, vůdce salvadorského gangu „Starý Lin“, milionářský výrobce pilulek z Nového Zélandu přezdívaný „Starboy“ a přívětivá mexická babička, která vaří borůvkové palačinky a zároveň plánuje vraždu. Ti spolu s prezidenty, policisty a náctiletými zabijáky vysvětlují takové věci, jako je obchodní význam tetování od hlavy až k patě, jak se gangy rozhodují, zda si budou konkurovat, nebo se spolčí, a proč kartely překvapivě tolik dbají na společenskou odpovědnost firem.

V této provokativní knize nabízí Robert D. Kaplan, autor několika bestsellerů ve Spojených státech amerických, nový pohled na globální změny a snaží se najít odpověď na otázku, čemu jednotlivé kontinenty a státy budou muset v budoucích letech čelit. Kaplan navazuje na poznatky, objevy a teorie významných geografů a geopolitických myslitelů z nedávné i vzdálené minulosti a vrací se k ústředním momentům historie. Zároveň se ale zamýšlí nad tím, jakým směrem bude dnešní globální vývoj pokračovat. Autor sleduje historii nepokojných oblastí ve světě a všímá si, jakou roli v těchto krajinách hraje podnebí, topografie či vztahy se sousedními státy. Popisuje například, že nelítostné podnebí ruské stepi a omezená vegetace vychovaly tvrdé obyvatele odhodlané bojovat do posledního muže. S tím ale nepočítali nacisté, kteří geopolitiku překrucovali, když se domnívali, že by území ovládaná Britským impériem a Sovětským svazem mohla být pohlcena větším Německem. Autor své poznatky následně aplikuje na současnou Evropu, Rusko, Čínu, Indický subkontinent, Turecko, Írán a arabský Střední východ. Nabízí celistvý pohled na budoucí konflikty v celé Eurasii. Budoucnost je vnímána v kontextu klimatu, území a dalších daností: například čínské zemědělství je schopné uživit pouze 23 % svého obyvatelstva, protože má k dispozici pouze 7 % orné půdy. Čína proto hledá zdroje energie, minerálů a kovů u krutých režimů, jako je Barma, Írán či Zimbabwe, čímž se staví do morálního konfliktu se Spojenými státy. Afghánistán se svou propustnou hranicí bude představovat hlavní trasu invazí směřujících do Indie, ale i záložní základnu Pákistánu, pro který je Indie hlavní nepřítel. Írán bude i nadále využívat výhodu, že je jedinou zemí, která má přístup ke zdrojům energie z Perského zálivu i Kaspického moře. Navíc Kaplan předpokládá, že Spojené státy budou litovat toho, že se angažovaly ve vzdáleném Iráku a Afghánistánu, namísto aby se zabývaly svým přímým sousedem Mexikem, který se řítí do zkázy v důsledku vraždění drogových kartelů.

Je ještě dítě, a přesto zažil nepředstavitelné hrůzy koncentračních táborů. A teď ho čeká buchenwaldský blok 66. Leden 1945. Čtrnáctiletý Moše Kessler vystupuje z transportu v koncentračním táboře Buchenwald. Přežil ghetto, selekci na nástupišti v Osvětimi, hlad, vyčerpání, pochod smrti. O Buchenwaldu ví jen jednu věc. Jestli chce přežít, musí se dostat do bloku 66. Kniha je strhujícím osobním svědectvím Mošeho Kesslera o jeho dětství na Podkarpatské Rusi a o osudech tamní židovské menšiny za druhé světové války i po ní. Mimo jiné přináší také inspirující příběh tzv. dětského bloku v Buchenwaldu, kam na sklonku války mířily tisíce zbídačených vězňů z pochodů smrti. Právě zde se skupině vězeňského odboje v čele s českým komunistou a politickým vězněm Antonínem Kalinou podařilo s nasazením vlastního života zachránit 904 židovských dětí.

Toto je příběh bouřlivého týdne tří nejlepších kamarádek, které kdysi chodily do třídy s Prvokem, Šampónem, Tečkou a Karlem. Šárka v pondělí oslaví narozeniny, večer ztratí mobil a v úterý se jí kvůli tomu otřese život v základech. Karolína ve středu přivítá doma svého manžela, se kterým rok nežila, a musí se to znovu začít učit. A Helena během pátku konečně uvěří, že by mohla zapomenout na rozvod a znovu se zamilovat. Události těchto všedních dní je vrhnou do takových turbulencí, že ani jedna z nich večer před víkendem netuší, jak bude její život vypadat v neděli. Je to román o radostech, které nejde prožít bez odvahy, o nekonečném boji o rodinnou harmonii a o náctiletých snech, kvůli kterým je třeba riskovat. Užijte si tu jízdu s Gazelami!

„Takže se můžu radovat?“ Malý Jan pořádně neví proč, ale cítí, že to, že je jich doma pět, není moc dobrá zpráva. Dědeček Joan a babička Caterina opustí svou rodnou vesničku, aby se nastěhovali k nim do bytu v barcelonské čtvrti Sant Antoni. Tato změna naruší každodenní život domácnosti, kde slova a mlčení rázem získávají nový smysl. Jan a dědeček Joan však mají svůj vlastní svět, plný procházek, stromů a písmen, jež mají hlubší význam, než by se mohlo na první pohled zdát. Zatímco dospělí se snaží, aby vše probíhalo jako obvykle, Jan si všímá maličkostí kolem sebe, a postupně si tak buduje obraz skutečného dění. Rozhovory mezi dědečkem a vnukem, plné otázek bez odpovědí a odpovědí bez otázek, skládají dohromady mozaiku jejich vztahu, jehož průvodcem bude mimo jiné příběh dědečkovy vrby. Paměť stromu je román, jenž dokáže čtenáře přenést do role dítěte. Vypráví o předávání vzpomínek a o tom, jak vznikají a jak se uchovávají, kde jsou uloženy a jak se mohou ztratit.

Jsme v Nikaragui dvacátého prvního století. Země prožívá občanské nepokoje, které brutálně potlačuje totalitní vláda, jejíž výkonnou rukou je šéf tajné služby, přezdívaný Tongolele. Právě s tímto obávaným manipulátorem, který tahá za mnohé nitky režimní politiky, se střetává inspektor Dolores Morales. Mistrovská próza nikaragujského spisovatele Sergia Ramíreze postupně odkrývá temné i bizarní zákulisí moci plné tajnůstkářství, zrad a špinavých intrik, jemuž musí za podpory svých věrných společníků čelit inspektor Morales. V turbulentní a nevypočitatelné zemi přitom muže být každý krok chybný a tomu, kdo se postaví moci, hrozí definitivní pád do propasti.

A Iulia vyzvala bohy na souboj je druhým a závěrečným dílem Posteguillovy série o římské císařovně Iulii Domně, která ve světě zaujala více než čtyři miliony čtenářů. Udržet se na vrcholu je mnohem složitější než vrcholu dosáhnout. Iulii se sice podařilo stát se římskou císařovnou, vinou zrady a rodinných svárů ale může všechno přijít vniveč. Aby toho nebylo málo, lékař Galénos Iulii diagnostikuje to, čemu se řecky říká karkinos a v latině Římané nemoc nazývají cancer, rakovina. Krutý střet mezi jejími dvěma syny vede Iuliinu dynastii do záhuby. Kdokoli jiný by se při fyzické i morální bolesti, kterou trpí, vzdal. Pohromy se kupí jedna za druhou, až má Iulia pocit, jako by bojovala proti samotným bohům. Příběh lásky silnější než smrt a vášně schopné překonat všechny myslitelné zkoušky vede i uprostřed chaosu Iulii k vykoupení. Nic není ztraceno. Souboj o moc nad impériem pokračuje.