Bourdon strana 4 z 8

Jaký by byl osud Katalánska, kdyby se Španělsko zapojilo do druhé světové války? A jak by dopadl sám generál Franco? Prožijte příběh alternativních dějin spolu s Agustím Vilamatem, hrdinou proti své vůli i všem předpokladům. Dobrodružství nesmělého a bojácného mladíka, jehož již od dětství provází láska k četbě a k vlastní mateřštině - katalánštině, začíná koncem roku 1938. V důsledku postupujícího tažení generála Franca proti republikánům je Augustí nucen prchnout z Barcelony do Francie. Po přechodu hranic je internován v uprchlickém táboře, který je frankisty následně bombardován, což v Augustím zažehne touhu aktivně se zapojit do boje proti fašistům. Co všechno musí překonat a čím vším si musí projít, než jej souběh událostí zavede až k samotnému španělskému diktátorovi?

Album příběhů je románová mozaika Kypru a jeho obyvatel. Babiččino úmrtí a vzpomínání pozůstalých začíná rozvíjet klubko příběhů. Od babičky se záhy zakutálí k širší rodině, sousedům na vesnici, a nakonec obsáhne celý ostrov. Vyprávění připomínají osudy každého člověka kdekoliv na světě: jsou o životě i smrti, o lásce a o válkách, o emigraci či návratu. Proplétají se v nich příběhy staré i nové, různí lidé, doby a místa. Někdy se příze příběhů zamotá a někdy se v ní zamotá i sám vypravěč. Jak příběh pokračuje? Jak končí? Který je váš a který cizí? A není to vlastně jedno...? Vypravování je doplněno skutečnými i fiktivními výstřižky z novin, recepty, dětskými kresbami, lidovými písněmi, žalozpěvy, říkankami či básněmi – a zejména mnoha fotografiemi. A celé klubko dostalo název Album příběhů.

Kniha zřejmě nejvýznamnějšího současného autora z oboru geopolitiky, která je jedním z hlavních děl na téma globálního vývoje světa, která v poslední době vyšla. Autor se snaží popsat základní předurčení historického vývoje jednotlivých oblastí světa tím, v jaké geografické poloze se nacházejí a jak tato ovlivňuje jejich osudy a další možný vývoj. Jde o jednu z nejdiskutovanějších knih z oblasti mezinárodní politiky a vztahů minulého roku.

Proč by měla Evropská unie získat vlastní politickou moc a jak by se něco takového mohlo uskutečnit? To jsou základní otázky, na které se prostřednictvím někdy vášnivého, ale vždy konstruktivního dialogu pokouší najít odpověď oba fiktivní protagonisté Polemiky s euroskeptikem. Proevropsky naladěná Petra tvrdí, že evropské národy musí spojit síly, aby byly schopné se ubránit a prosazovat své zájmy v rychle se měnícím světě. Domnívá se také, že je potřeba nově definovat a posílit transatlantickou vazbu se Spojenými státy v rámci Severoatlantické aliance. Skeptik Václav je přesvědčený, že nic takového není možné. V Evropě podle něj nejsou podmínky pro vznik celoevropské politické moci a národní stát i nadále představuje ničím nenahraditelnou politickou formu. Spojenectví s USA musí zůstat v nezměněné podobě, jinak by se evropské národní státy nedokázaly ochránit před mimoevropskými nepřáteli (Rusko) a možná ani před tím, aby znovu nezačaly válčit mezi sebou. Které argumenty převáží? A může se vůbec přesvědčená zastánkyně evropské integrace s jejím nesmiřitelným odpůrcem na něčem shodnout?

Kora je na první pohled obyčejná středoškolačka, která se pokouší přežít nové spolužáky a rozvod adoptivních rodičů. Zatímco ambiciózní matka na ni nemá čas, otec se ji do svého podivínského života v pohraničí snaží zatáhnout až příliš. Když ji o letním slunovratu požádá, aby se zúčastnila jakéhosi tajemného obřadu, Kora váhavě souhlasí. Má se totiž odehrát v opuštěné zahradě, kde ji ještě jako nemluvně objevila policie. Jenže rituál nedopadne podle očekávání. Místo aby se Kora dozvěděla něco o své záhadné minulosti, propadne se do starověkého světa, ve kterém ji uctívají – a brzy i pronásledují – jako dceru dobyvačného krále. Opravdu bylo tohle místo obývané bohy a netvory kdysi jejím domovem? Co je zač muž bez tváře, který ji měl unést z kolébky? A proč se nestvůře uvězněné v jeskynním bludišti začaly po staletích znovu přinášet lidské oběti? Dcera labyrintu vypráví dobrodružný příběh ze světa, ve kterém řecké mýty ožívají v celé své nebezpečné kráse.

Dárkové vydání kompletní desetileté tvorby nejpopulárnějšího českého spisovatele. Užijte si skvělé příběhy v knihách s výjimečnou grafickou úpravou a pohyblivými ilustracemi uvnitř! Box obsahuje bestsellery Prvok, Šampón, Tečka a Karel, Malý pražský erotikon, Okamžiky štěstí, Nejlepší víkend a 15 roků lásky.

Hvězda oblíbeného seriálu Přátelé nás ve svém otevřeném, vtipném, nesmlouvavě upřímném a mnohé odhalujícím životopise zavede nejen do zákulisí natáčení legendárního sitcomu, ale i vlastního boje se závislostí. Matthew Perry nechává ve svém výjimečném životním příběhu čtenáře nahlédnout do nahrávacího studia nejúspěšnějšího komediálního seriálu všech dob a zároveň se otevřeně svěřuje se svým bojem se závislostí. S jedinečným stylem, bezmeznou upřímností a svým typickým humorem barvitě líčí podrobnosti z celoživotního zápasu se zdravotními problémy a odhaluje, co k nim přivedlo člověka, kterému alespoň na první pohled nemůže v životě nic chybět. Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih je nezapomenutelný osobní příběh, ve kterém autor sdílí nejintimnější podrobnosti o ztracené lásce, o nejtemnějších hodinách svého života a o těch nejlepších přátelích. Neotřesitelně upřímná, dojemná a zároveň vtipná. Právě taková je Perryho autobiografie, na kterou nejen fanoušci seriálu Přátelé dlouho netrpělivě čekali.

Novinář Doremus Jessup s hrůzou zjišťuje, kolik lidí podporuje populistického prezidentského kandidáta Buzze Windripa. Windrip slibuje rychlé ukončení hospodářské krize, nabízí občanům finanční příspěvky a sociální jistoty a zapřísahá se, že z Ameriky udělá velmoc, před kterou se bude třást celý svět. Jeho volební program tvoří směsici toho nejhoršího z příslibů krajně pravicových i krajně levicových režimů. Prezident má mít takřka neomezené pravomoci a jakákoli opozice musí být tvrdě potlačena. Doremus si je jistý, že tento politik nastolí v zemi diktaturu. Na jeho varování ale všichni odpovídají tou samou konejšivou větou: U nás se to stát nemůže. Nedlouho po volbách se ukáže, jak moc se mýlili. Windrip získává násilím kontrolu nad Kongresem a Nejvyšším soudem a pomocí teroru začne Spojené státy proměňovat v totalitní režim. Je ještě vůbec možné nástup diktatury zastavit? A pokud ano, za jakou cenu? Román U nás se to stát nemůže (1935) vznikal v době, kdy Američané se znepokojením sledovali vzestup diktatur v Evropě a část intelektuálních elit si v obavách kladla otázku, zda nehrozí nastolení totalitního režimu i ve Spojených státech. Sinclair Lewis v něm vypráví varovný příběh o křehkosti demokracie a nabízí hrozivě nadčasový pohled na to, jak málo stačí, aby se liberální demokracie proměnila v tyranii.

Tvář, kterou z literatury všichni vidí, to jsou romány, básně nebo divadelní hry, jež se hrají na jevišti. Lícem je to, co světla osvětlují v knihkupectvích, co se inzeruje na webových stránkách jejich virtuálních protějšků na síti, to, co září u vchodů do velkých divadel. Co se však skrývá za tím? Noc, kdy Frankenstein četl Quijota chce vést odvážného čtenáře dál za hranici vymezenou stránkami knihy, slovy básně nebo světly představení. Toto je malá velká cesta, která chce čtenáři ukázat, co se skrývá za knihami: autory, jejich životy, jejich rozmary, genialitu a někdy také bídu. A také, co je za samotnými knihami jakožto předměty. Proč existují anonymní knihy? Která kniha nedala spát sovětské tajné službě? Který spisovatel zneklidňoval Gestapo? Který román řada nakladatelství nejprve odmítala, a posléze se stal velkým prodejním trhákem? Od chvíle, kdy se kniha zrodí v mysli nějakého autora nebo autorky, až do chvíle, kdy se dostane do rukou veřejnosti, totiž prochází desítkami drobných okamžiků plných náhod nebo inspirace, štěstí a často také utrpení. Tato kniha oživuje některé z těchto okamžiků, prchavých záblesků velkých historických momentů světové literatury. Kdo napsal Shakespearovo díla? Kterou knihu se snažila získat KGB? Jaký román ukrýval Hitler? Koho napadlo řadit knihy podle abecedy? Který autor se vysmíval církevnímu indexu zakázaných knih? Co mají společného Frankenstein a don Quijote? A co prezident Eisenhower a Hobit nebo Malý princ? Znáte nějakého spisovatele vraha? Byl by dnes Charles Dickens informačním pirátem? Otázky na tyto a další literární záhady nacházejí odpověď na stránkách knížky Noc, kdy Franknstein četl Quijota. Je to cesta dějinami světové literatury v doprovodu Santiaga Posteguilla, jednoho z nejproslulejších autorů historických románů poslední doby, uznávaného kritikou i veřejností. A neobyčejného profesora literatury.

Rozhovor s Pavlem Šafrem popisuje změnu, jež se v České republice odehrála poté, co domácí oligarchové převzali mediální domy, které vydávají nejsilnější noviny v zemi. Vliv na média znamená i zásadní vliv na politickou situaci, a právě proto se tato kniha jmenuje Obrana před Babišem. Jde o obranu před kumulací ekonomické, mediální a politické moci, což znamená ohrožení svobody a demokracie. Pavel Šafr od roku 1993 řídil řadu vlivných novin a časopisů, byl u důležitých změn, které se od sametové revoluce odehrály, a to nejen na celospolečenské úrovni – důsledky odchodu západních vydavatelství pocítil i sám na sobě. Od zlomového roku 2013, kdy Andrej Babiš koupil vydavatelství Mafra, se nyní majitel MF DNES a Lidových novin navíc stal předsedou vlády. Proti této nestandardní situaci je třeba českou společnost bránit. Kniha tak vypráví o složité cestě českých médií a politiky od snahy vybudovat demokratickou a svobodnou společnost až po období, v němž se zdá, že všechno, co se po pádu komunismu podařilo, zase ztrácíme.