Bourdon strana 3 z 17

„Když mi někdo řekl, že na něco nemám, o to víc jsem to chtěla dokázat.“ Princezna bojovnice přináší otevřený a autentický rozhovor s několikanásobnou mistryní světa, výraznou tváří českého sportu a soutěžící oblíbeného pořadu StarDance. V sérii tematicky vedených dialogů se čtenářům otevírá její osobní příběh – od dětských snů přes školní roky poznamenané šikanou a vážnou nemocí až po sportovní disciplínu, která ji ve všech ohledech formovala. Rozhovor zachycuje klíčové momenty života Martiny s citlivostí, upřímností i nadhledem. Nechybí vzpomínky na rodinu, první tréninky, přísného, ale milujícího otce, ani postřehy o dospívání, vztahu k autoritám nebo o tom, jaké to je, být ženou ve světě bojových sportů. Styl rozhovoru zůstává přirozený, srozumitelný a civilní – jako by si čtenář povídal s někým blízkým. Kniha je určena všem čtenářům a čtenářkám, kterým může nabídnout nejen inspiraci, ale i jistotu, že i křehký začátek může vést k silnému příběhu. O autorkách: *Martina Ptáčková (1997) je sportovkyně, diplomatka a trenérka, osminásobná mistryně světa v bojových sportech. Jako první Češka získala titul mistryně světa v hand to hand – disciplíně speciálních a ozbrojených jednotek – a jako první Evropanka byla oceněna černým páskem v tomto sportu. Za své výjimečné úspěchy byla opakovaně oceněna, objevila se v žebříčcích prestižních médií mezi mimořádnými ženami roku nebo 24 nejvýraznějšími osobnostmi. Podporu získala například od britské královské rodiny či boxerské legendy Vitalije Klička. V roce 2024 zazářila také na tanečním parketu v 13. řadě soutěže StarDance. *Fatima Rahimi (1992) je česká novinářka a moderátorka afghánského původu. Od roku 2015 působí jako redaktorka Deníku Referendum a zajímá se také o sport, především o fotbal. Na stanici Radio Wave moderuje pořad Hergot.

Jedné ledové zimní noci zmizí čtyřletá holčička z rodinné chaty nedaleko Örnsköldsviku na mrazivém severu Švédska. Rodiče jsou zoufalí a celé okolí se zapojí do pátrání. Opustila dívka dům dobrovolně? Nebo ji někdo unesl? Brzy se ukáže, že zmizel ještě jeden člen rodiny, a vyšetřování se pro Sofii Hjorténovou a její kolegy mění v závod s časem. Případ v Sofii vyvolává silné emoce - za pár týdnů čeká své první dítě. Ve vysokém stupni těhotenství se pouští do pátrání po bezohledném pachateli, který je ochoten obětovat vše, aby dosáhl svého cíle. V temnotě je napínavá švédská detektivka, v níž se čtenáři znovu setkávají s vyšetřovatelkou Sofií Hjorténovou a bývalým policejním kadetem Fredrikem Frödingem. Volně navazuje na knihu Slunovrat od stejné autorky.

Mám v telefonu fotografii, na které jsem jako dítě s otcem na pláži. Často tomu chlapci říkám: „Vedli jsme si dobře, hochu.“ Občas se zamýšlím nad tím, jak se kluk z Walesu, syn pekaře, dostal až sem. Celý můj život je jedno velké tajemství. Tato kniha vypráví můj příběh. – Sir Anthony Hopkins Anthony Hopkins se narodil uprostřed hospodářské krize ve velšském ocelářském městečku Port Talbot. Ve škole se trápil a jeho okolí bylo přesvědčeno o tom, že ho v budoucnosti nečeká nic dobrého. Jenže v mladém Tonym se jednoho osudového sobotního večera probudila vášeň pro něco, co tehdy ještě nedokázal pojmenovat. A tak jeho započala nečekaná cesta ke slávě a světovému uznání. Hopkins ve své knize upřímně a zároveň s typickým britským humorem popisuje významné milníky své herecké kariéry a nabízí jedinečný pohled do zákulisí svých nejslavnějších rolí – od Hannibala Lectera v Mlčení jehňátek (1991) až po Nicholase Wintona ve filmu Jeden život (2023). Otevřeně se svěřuje také se svým komplikovaným osobním životem. Závislost na alkoholu zničila Hopkinsova první dvě manželství, poškodila vztah s jeho jediným dítětem a málem ho připravila o život. Kniha Vedli jsme si dobře, hochu obsahuje i unikátní sbírku osobních fotografií a představuje syrové a vášnivé paměti ikonické osobnosti, která svými mimořádnými hereckými výkony inspiruje publikum už více než šedesát let. Sir Philip Anthony Hopkins (*1937) je jedním z nejznámějších a nejplodnějších britských herců. Během své více než šedesátileté kariéry se proslavil rolemi ve filmech jako Mlčení jehňátek, Pozůstatky dne, Thor, Otec, Jeden život a mnoha dalších. Hopkins za své výjimečné herecké výkony získal nesčetná ocenění, mimo jiné dva Oscary, čtyři ceny BAFTA, dvě ceny Emmy a Cenu Laurence Oliviera. V současnosti žije se svou manželkou Stellou v Los Angeles v Kalifornii.

Mare Internum, rok 75 př. n. l. Obchodní loď pluje směrem k ostrovu Rhodos. Na palubě je Iulius Caesar, který po vynuceném opuštění Říma míří na setkání s mistrem Apolloniem, aby se naučil řečnickému umění. Hned po návratu plánuje rozpoutat nelítostný boj o vstup do Senátu, kde se postaví obávanému Ciceronovi. Tak začíná druhý díl ságy věnované Iuliu Caesarovi od světoznámého spisovatele Santiaga Posteguilla. V románu Proklatý Řím už se s legendárním vojevůdcem setkáváme v plné síle a na vrcholu jeho politického a vojenského talentu, připraveného na nezadržitelné cestě k moci překonat jakoukoli překážku. Jde o strhující a napínavý příběh, jehož součástí jsou pirátské útoky, střetnutí se Spartakem při povstání otroků i natolik barvitě popsané bitvy, že při nich čtenář takřka ucítí pach krve a uslyší řinčení mečů.

Detektivní román o skandálu Panama Papers. Neděle 27. listopadu 2017. Novinář Daniel Puentes je nalezen mrtvý ve svém hotelovém pokoji v Madridu. Okolo druhé hodiny ranní soudní lékař určí jako příčinu smrti infarkt a nařídí odvoz těla do márnice. Inspektor se rychle spojí s redakcí deníku, odkud tragickou zprávu sdělí sestře zesnulého. Anabela, která je společnicí významné advokátní kanceláře v Limě, neztrácí čas a okamžitě odlétá do Španělska, aby tělo svého bratra převezla zpět do vlasti. Když Anabela dorazí na místo, Danielova kolegyně jí sdělí své podezření, že jeho smrt možná nebyla přirozená a mohla souviset s jeho novinářskou prací. Daniel se totiž podílel na rozkrytí celosvětového skandálu Panama Papers, který odhalil daňové úniky a tajné podnikání celebrit, byznysmenů, a dokonce i klíčových politiků. S pomocí soukromého detektiva se Anabela pokouší odhalit pravdu, zatímco ji pronásledují vzpomínky na bratra, o kterém si myslela, že ho dobře zná. Ve světě politiky a peněz ale není nikdo bez viny.

„Když mi někdo řekl, že na něco nemám, o to víc jsem to chtěla dokázat.“ Princezna bojovnice přináší otevřený a autentický rozhovor s několikanásobnou mistryní světa, výraznou tváří českého sportu a soutěžící oblíbeného pořadu StarDance. V sérii tematicky vedených dialogů se čtenářům otevírá její osobní příběh – od dětských snů přes školní roky poznamenané šikanou a vážnou nemocí až po sportovní disciplínu, která ji ve všech ohledech formovala. Rozhovor zachycuje klíčové momenty života Martiny s citlivostí, upřímností i nadhledem. Nechybí vzpomínky na rodinu, první tréninky, přísného, ale milujícího otce, ani postřehy o dospívání, vztahu k autoritám nebo o tom, jaké to je, být ženou ve světě bojových sportů. Styl rozhovoru zůstává přirozený, srozumitelný a civilní – jako by si čtenář povídal s někým blízkým. Kniha je určena všem čtenářům a čtenářkám, kterým může nabídnout nejen inspiraci, ale i jistotu, že i křehký začátek může vést k silnému příběhu.

S naší vlastní minulostí se vede válka. Probíhá kulturní křížová výprava s cílem učinit historii západní civilizace toxickou – ať už jde o strhávání soch, „dekolonizaci“ učebních osnov nebo vymazávání výrazů z našeho slovníku. Co je v sázce, když je ve společnosti tak silně podporován pocit hanby vůči západním dějinám? Profesor Frank Furedi ve své knize ostře hájí historii Západu a vyzývá k odporu proti delegitimizaci jejích ideálů i nesporných úspěchů. Vnímání minulosti jako příběhu hanby se v mnoha zemích stalo samozřejmým postojem, který prostupuje vzdělávací a kulturní život západní společnosti. Jeho zastánci to mohou považovat za kulturní nezbytnost, ale společnost, která ztratí kontakt se svou minulostí, se odsuzuje k trvalé krizi identity. Promarnit moudrost, kterou nám předávají dějiny, znamená zradit pozitivní výdobytky lidstva. Profesor Furedi tvrdí, že je zápas o naši historii jedním z nejdůležitějších konfliktů naší doby.

Vstupujeme do nové éry globálního kataklyzmatu: smrtící směsice válek, klimatických změn, soupeření velmocí, rychlého technologického pokroku a konce impérií. Světoznámý autor Robert D. Kaplan v nové knize Pustá země pronikavě vysvětluje, jak jsme se do této situace dostali a kam směřujeme. Kaplanův příznačný záběr na historii, literaturu, politiku a filozofii ukazuje paralely mezi současnými výzvami a problémy meziválečné Výmarské republiky v Německu. I dnes má každá národní katastrofa potenciál zasáhnout celý svět. Mohla by světovou populaci před totálním chaosem zachránit spíše stabilita a historický liberalismus, nebo masová demokracie? Pustá země je odvážným pohledem do budoucnosti definované technologiemi jednadvacátého století, a přesto pozoruhodně rezonující s minulostí. Pokud naši lídři včas nezakročí, situace se může snadno vymknout kontrole.

Mare Internum, rok 75 př. n. l. Obchodní loď pluje směrem k ostrovu Rhodos. Na palubě je Iulius Caesar, který po vynuceném opuštění Říma míří na setkání s mistrem Apollóniem, aby se naučil řečnickému umění. Hned po návratu plánuje rozpoutat nelítostný boj o vstup do senátu, kde se postaví obávanému Ciceronovi. Tak začíná druhý díl ságy věnované Iuliu Caesarovi od světoznámého spisovatele Santiaga Posteguilla. V románu Proklatý Řím už se čtenáři s legendárním vojevůdcem setkávají na vrcholu sil a jsou svědky jeho výjimečného politického i vojenského talentu, s jehož pomocí se na nezadržitelné cestě k moci dokáže vypořádat s jakoukoli překážkou. Jde o strhující a napínavý příběh, jehož součástí jsou pirátské útoky, střetnutí se Spartakem při povstání otroků i natolik barvitě popsané bitvy, že při nich čtenář takřka ucítí pach krve a uslyší řinčení mečů.

Marx a Engels měli pravdu, když v Komunistickém manifestu konstatovali, že volné trhy během krátké doby vytvořily vetší prosperitu a více technologických inovací než všechny předchozí generace dohromady. O půldruhého století později všechny dukazy ukazují, že kapitalismus vysvobodil z hladu a chudoby miliony lidí. Dnešní narativy o globálním kapitalismu - sdílené pravicovými i levicovými populisty, ale také velkou částí politického a ekonomického establishmentu - sice nepopírá, že generoval prosperitu, tvrdí však, že se bohatství dostalo do příliš úzkého okruhu. Rozšířil se pohled na globální ekonomiku jako na geopolitickou hru s nulovým součtem, kde je třeba bojovat o kontrolu nad novými inovacemi, zavádět obchodní bariéry a znovu znárodňovat hodnotové řetězce. Kapitalismus je zároveň obviňován z prohlubující se nerovnosti, populistických revolt, klimatických změn a z globálního vzestupu Číny. Johan Norberg v této pronikavé a vášnivé analýze naopak obhajuje kapitalismus a klíčovou roli, kterou v dnešním nejistém světě hraje volný trh. Tvrdí, že odklon od globálního kapitalismu by nejen zastavil hospodářský růst, ale zároveň by ještě více prohloubil sociální vyloučení těch nejzranitelnějších - a pro chudé tohoto světa by to byla smrtící rána.

Neděle 27. listopadu 2017. Novinář Daniel Puentes je nalezen mrtvý ve svém hotelovém pokoji v Madridu. Okolo druhé hodiny ranní soudní lékař určí jako příčinu smrti infarkt a nařídí odvoz těla do márnice. Inspektor se rychle spojí s redakcí deníku, odkud tragickou zprávu sdělí sestře zesnulého. Anabela, která je společnicí významné advokátní kanceláře v Limě, neztrácí čas a okamžitě odlétá do Španělska, aby tělo svého bratra převezla zpět do vlasti. Když Anabela dorazí na místo, Danielova kolegyně jí sdělí své podezření, že jeho smrt možná nebyla přirozená a mohla souviset s jeho novinářskou prací. Daniel se totiž podílel na rozkrytí celosvětového skandálu Panama Papers, který odhalil daňové úniky a tajné podnikání celebrit, byznysmenů, a dokonce i klíčových politiků. S pomocí soukromého detektiva se Anabela pokouší odhalit pravdu, zatímco ji pronásledují vzpomínky na bratra, o kterém si myslela, že ho dobře zná. Ve světě politiky a peněz ale není nikdo bez viny.

Vítejte v kočičí kavárně! Zamilovat se do koček je povinné. Oproti tomu zamilovat se do člověka je volitelné... Když Emmie její teta nabídne práci v kavárně Catpurrcino, je to pro ni po těžkém roce nový začátek. Před Vánoci si nedokáže představit nic lepšího, než připravovat horkou čokoládu pro zákazníky a starat se o kočičí obyvatele kavárny. Na vánoční shon teta najme řidiče Jareda. Emmie si hned všimne, jak je vysoký a pohledný, ale také toho, že je uzavřený – a navíc má alergii na kočky. Emmie si neumí představit, že by se zamilovala do někoho, kdo nemůže být v blízkosti jejích chlupatých přátel. A stejně nemá na lásku čas. Až do chvíle, kdy na Štědrý večer udeří nečekaná sněhová bouře. Emmie uvězněná v kavárně s Jaredem a kočkami zjišťuje, že pohledný řidič skrývá více než jedno tajemství – a zoufale potřebuje někoho, kdo mu pomůže vypořádat se s minulostí. To, co vypadalo jako nejhorší Vánoce, možná nakonec nebude taková katastrofa. Otevře Jared konečně své srdce a pustí Emmie dovnitř?

Vítejte v kočičí kavárně! Zamilovat se do koček je povinné. Oproti tomu zamilovat se do člověka je volitelné... Když Emmie její teta nabídne práci v kavárně Catpurrcino, je to pro ni po těžkém roce nový začátek. Před Vánoci si nedokáže představit nic lepšího, než připravovat horkou čokoládu pro zákazníky a starat se o kočičí obyvatele kavárny. Na vánoční shon teta najme řidiče Jareda. Emmie si hned všimne, jak je vysoký a pohledný, ale také toho, že je uzavřený – a navíc má alergii na kočky. Emmie si neumí představit, že by se zamilovala do někoho, kdo nemůže být v blízkosti jejích chlupatých přátel. A stejně nemá na lásku čas. Až do chvíle, kdy na Štědrý večer udeří nečekaná sněhová bouře. Emmie uvězněná v kavárně s Jaredem a kočkami zjišťuje, že pohledný řidič skrývá více než jedno tajemství – a zoufale potřebuje někoho, kdo mu pomůže vypořádat se s minulostí. To, co vypadalo jako nejhorší Vánoce, možná nakonec nebude taková katastrofa. Otevře Jared konečně své srdce a pustí Emmie dovnitř?

Milán, 1862. Gaspare Campari míchá květiny, koření a citrusovou kůru ve své likérnické laboratoři pod arkádami Coperto dei Figini. Přijel teprve nedávno z venkova, plný nadějí po úspěchu své kavárny v Novaře, a v rychle se měnícím velkoměstě je odhodlán splnit si svůj sen. Gaspare hledá něco, co dosud neexistuje: dokonalý hořký likér, který by oslovil elegantní dámy, intelektuály a světáky. Zázrak se brzy podaří: rodí se Campari, nezaměnitelně červený nápoj s nasládlou hořkostí, předurčený k tomu, aby se stal ikonou. Od té chvíle Gasperův vzestup nelze zastavit. Píše se rok 1867 a v nové Galerii Vittorio Emanuele II. se otevírá Caffe Campari, oblíbené místo setkávání politiků, spisovatelů, hudebníků z blízkého Teatro alla Scala a novinářů čerstvě založeného deníku Corriere della Sera. Když však Gaspare náhle zemře a zanechá po sobě pět dětí a výjimečnou vdovu s plamenně rudými vlasy, je jasné, že nástupnictví nebude probíhat podle jeho plánů. Do čela rodinného podniku se postaví odvážná a podnikavá Letizia, která jej připraví na budoucnost a předá svým synům, Davidovi a Guidovi. Ti jsou však naprosto odlišní: první je vizionářský a mocichtivý, druhý vášnivý rebel. Mezi oběma bratry nevyhnutelně dochází ke střetům o otcovské dědictví. Na pozadí nešťastných lásek, osamělosti, odvážných rozhodnutí a revolučních změn se odvíjí příběh, který dojímá a fascinuje. Je to sága rodiny, jež svým nezaměnitelným rudým nápojem psala historii Milána.

Když Louise zjistí, že jsou její rodiče po smrti, bojí se vrátit domů. Nechce nechat dceru s bývalým manželem a odletět do Charlestonu. Nechce se vyrovnávat s rodinným domem, který je až po střechu nacpaný pozůstatky otcovy akademické kariéry a matčinou celoživotní posedlostí loutkami a panenkami. Nechce se učit žít bez dvou lidí, kteří ji znali a milovali jako nikdo jiný na celém světě. Ze všeho nejvíc se nechce vyrovnávat se svým bratrem Markem, který nikdy neopustil jejich rodné město, dostává vyhazov z jedné práce za druhou a nesnáší Louise za její úspěch. Bohužel ale bude potřebovat jeho pomoc, aby připravila dům k prodeji. Protože k tomu, aby se dům dostal na trh, bude potřeba víc než jen nová výmalba stěn a vyčištění od celoživotních vzpomínek. Jenže některé domy se prodávat nechtějí a jejich dům má s oběma jiné plány...

Nejen válka na Ukrajině ukazuje, že žijeme v přelomové době. Liberální demokracie je v krizi, vzmáhají se populistické, autoritářské a extrémní politické strany a hnutí. Magda Vašáryová tuto zlomovou dobu v rozhovorech s novinářem Petrem Šabatou popisuje způsobem, který je originální, barvitý, a navíc přináší řadu překvapivých pohledů i ne úplně známých faktů z nedávné historie či zákulisí politiky. Vášáryová úzce spolupracovala s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem, kandidovala na slovenskou prezidentku proti Vladimíru Mečiarovi, byla deset let poslankyní Národní rady, Havlovou velvyslankyní v Rakousku, poté slovenskou velvyslankyní v Polsku. Poznala mnoho politických osobností v celém regionu a je schopná kombinovat pronikavou analýzu s pozoruhodnými příběhy, které někdy vypovídají o politice lépe než dlouhé analýzy.