C. H. Beck

Nové vydání komentáře k zákonu o soudnictví ve věcech mládeže, zpracované osvědčeným kolektivem autorů pod vedení prof. Pavla Šámala, vychází po čtrnácti letech, tedy po poměrně dlouhé době, v průběhu níž se jednak vyvíjela praxe orgánů činných podle tohoto zákona – soudů pro mládež a specializovaných státních zástupců a policejních orgánů, v mnoha otázkách došlo k dalšímu sjednocení judikatury a postupů při využívání zákona o soudnictví ve věcech mládeže v praxi. Vzhledem k tomu, že v mezidobí došlo k mnoha novelizacím, a to z posledních let zejména provedených zákony č. 77/2015 Sb., č. 55/2017 Sb., č. 203/2019 Sb., č. 333/2020 Sb., č. 220/2021 Sb. a zvláště zákonem č. 165/2024 Sb., čtvrté vydání komentáře zapracovává všechny změny a doplnění, které tyto novelizace přinesly, a to jak týkající se mladistvých, tak i dětí mladších patnácti let. Jde o změny jak v opatřeních ukládaných mladistvým i dětem mladším patnácti let, tak v řízení v trestních věcech mladistvých a v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let. Z těchto novelizací je třeba samostatně zmínit zákon č. 165/2024 Sb., který mimo dílčích změn a doplnění týkajících se mladistvých zcela novým způsobem upravil tři fáze řízení ve věcech dětí mladších patnácti let, a to objasňovací, návrhovou a soudní fázi řízení, a zejména právní zastoupení dítěte mladšího patnácti let po celé řízení. S ohledem na to věnuje nové vydání komentáře mimořádnou pozornost výkladu všech ustanovení třetí hlavy první části zákona o soudnictví ve věcech mládeže. V neposlední řadě byla do komentáře zapracována i zatím poslední novela provedená zákonem č. 319/2024 Sb., jenž výrazně omezil senátní rozhodování u soudů prvního stupně; u okresních obecných soudů i soudů pro mládež nyní působí jen samosoudci. Čtvrté vydání komentáře věnuje velkou pozornost vývoji názorů praxe orgánů činných podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže, včetně judikatury obecných soudů, Ústavního soudu, Evropského soudu pro lidská práva i Soudního dvora EU, jejíž přehled přináší. Náležitě se zabývá i teorií trestního práva mladistvých, ať už jde o základy jejich odpovědnosti za provinění, výchovná, ochranná i trestní opatření jim ukládaná, anebo o řízení v trestních věcech mladistvých. Řeší rovněž celou řadu dalších otázek týkajících se dětí mladších patnácti let a řízení ve věcech dětí mladších patnácti let, které je i po naznačených změnách svou povahou svébytným občanskoprávním řízením. Přitom podává upřesněný a prohloubený výklad jednotlivých ustanovení týkajících se odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže, a to s přihlédnutím k ústavně zaručené ochraně dětí a mladistvých v souladu s Úmluvou o právech dítěte. Komentář odpovídá právnímu stavu a judikatuře k 1. 1. 2025.

S technickým rozvojem narůstají také možnosti zásahů do soukromí osob a přibývají i jejich nové formy. Zvláště závažnými jsou zásahy ve formě shromažďování a dalšího zpracování řady kategorií osobních údajů, často jde o zpracování hromadná, zpravidla plošného charakteru, dopadající na značná množství osob. Mnohá takováto zpracování jsou uložena obecně závaznými právními předpisy, nejde tak o zásahy samy o sobě protiprávní. Sledovaným účelem takových zpracování osobních údajů je často boj proti terorismu, mnohdy obecněji boj proti trestné činnosti, ale také např. usnadnění a kontrola výběru daní, či jiných dávek a další účely. V předkládané publikaci autor rozebírá šest typových případů zpracování osobních údajů založených právními předpisy s nejzávažnějším dopadem do soukromí, včetně provedení testu proporcionality v jednotlivých případech. Na základě závěrů testu proporcionality autor navrhuje konkrétní kontrolní opatření s cílem eliminovat dopady do soukromé sféry v těchto případech i v případech budoucích dalších takových hromadných zpracování osobních údajů.

Předkládaná monografie, v tuzemské literatuře dosud chybějící, systematicky zpracovává otázky role, prostředků kontroly a hranic působnosti kontrolního orgánu akciové společnost jako řídicí osoby, a to nejen v koncernovém, ale i korporátním právu a v dalších právních oborech, včetně občanského práva. Zaměřuje se na analýzu rozsahu a intenzity dozorčích oprávnění především dozorčí rady řídicí osoby v rámci problematiky podnikatelských seskupení a koncernových vztahů. Výklad pokrývá platnou tuzemskou úpravu i její evropské souvislosti, zejména vazby na německé a rakouské právo a též na právo Evropské unie, a zohledňuje současné závěry odborné literatury a judikatury. Cílí tak na čtenáře z akademické sféry, tedy akademiky i studenty v právních oborech, i praxe, zejména advokáty, podnikové právníky, soudce i další právnické profese.

Soukromé právo v řadě případů váže právní následky na vědomost osoby o právně významných okolnostech. Je-li právní norma, která spojuje vznik, změnu či zánik práv a povinností s věděním, aplikovatelná i na právnické osoby, je pro její použití zapotřebí zjistit, zda má právnická osoba rozhodnou znalost, či nikoli. Tato publikace se pokouší nalézt strukturovaný soubor pravidel, s jejichž pomocí bude možné otázku vědění právnické osoby o právně významných faktech v českém právu řešit. Podle zde představeného modelu je právnické osobě primárně přičitatelné vědění subjektů, které za ni v otázkách, pro něž je toto vědění významné, rozhodovaly jako členové jejích orgánů nebo právně jednaly coby její zástupci. Právnické osobě jsou ovšem v souladu s koncepcí navrhovanou v tomto textu přičitatelné rovněž znalosti tzv. kvaziorgánů, tedy těch, kdo v předmětné záležitosti vykonávali v rámci právnické osoby rozhodovací pravomoc, aniž byli členy jejích orgánů nebo jejími zástupci. V případech, kdy je aplikována právní norma, jež váže následky na normativní (právně konstruované) vědění, a spokojuje se tedy s tím, že subjekt o určité skutečnosti měl vědět, pak na právnickou osobu dopadá povinnost k řádnému nastavení vnitřních informačních procesů. Je-li tomu tak, lze právnické osobě přičítat též vědění dalších subjektů, které sice za právnickou osobu nerozhodovaly ani ji nezastupovaly, avšak v řádně uspořádané právnické osobě by získané informace předaly těm, kdo danými kompetencemi nadáni jsou. Právnická osoba se tak v případě použití normy pracující s právně konstruovaným věděním nemůže dovolávat neznalosti členů svých orgánů, kvaziorgánů a zástupců o rozhodné okolnosti, pokud je tato neznalost důsledkem porušení její povinnosti k řádnému nakládání s informacemi.

Publikace se zabývá flexibilními, neboli pružnými a efektivními formami zaměstnávání osob. Jedná se o nové aktuální trendy v zaměstnávání osob, které prošly dynamickým legislativním vývojem. Publikace se věnuje jednotlivým flexibilním formám jako jsou práce na dálku, sdílené pracovní místo, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dočasné přidělení, agenturní zaměstnávání a úpravy v oblasti pracovního úvazku a pracovní doby, samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem nevyjímaje. Snahou je poskytnout obsáhlý výklad jednotlivých institutů a přitom držet jednotnou strukturu popisu témat s uvedením právní úpravy, základních práv a povinností, stejně jako pozitiv a negativ pro zaměstnavatele i zaměstnance. Autorský kolektiv je složený z odborníků z akademické sféry s přesahem do legislativy a soukromého konzultačního a poradenského sektoru. Publikace je určena zejména právníkům a personalistům, kteří se zaměřují na právo pracovní, zaměstnavatelům, studentům, ale i širší odborné veřejnosti věnující se zaměstnávání osob. Text odpovídá právnímu stavu ke dni 1. 1. 2025.

Komentář k zákonu o dluhopisech poskytuje ucelený výklad jednotlivých ustanovení zákona a navazuje na praxi a zkušenosti členů autorského kolektivu s problematikou dluhopisového financování. Publikace se snaží upozorňovat na sporné otázky, které jsou s vydáváním a používáním dluhopisů v podnikatelské praxi spojeny, a nabízí možná právní řešení. Výklad nevynechává též analýzu použitelné judikatury českých soudů a rozhodovací praxe ČNB. Komentář je tak určen všem právnickým profesím, které se při výkonu své praxe s dluhopisy setkávají.

Komentář k zákonu o veřejných rejstřících je druhým vydáním a sleduje nejen interpretační posuny, ale také řadu novel, kterými zákon prošel. Podstatnou pozornost proto věnuje nejen obecným otázkám veřejných rejstříků, vč. principu publicity a jejich odlišení od jiných evidencí, ale také novým modifikacím zákona z oblasti spolkového a fundačního práva. Ačkoliv je logické, že největší pozornost autorů směřuje k obchodnímu rejstříku, který je v praxi využíván nejvíce, není opomíjen ani dnes významný rejstřík spolkový a rozsah údajů do něj zapisovaných. Významnou novou částí komentáře je evidence svěřenských fondů, které se komentář věnuje nejen z pohledu práva hmotného, ale také z pohledu notáře, který zápisy provádí. Kniha je tak určena nejen pro advokáty, notáře či soudce, ale také pro další aktéry spolkového a fundačního světa a zároveň pro zájemce o svěřenské fondy.

Tento komentář poskytuje podrobný výklad jednotlivých ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích a ve svém třetím vydání zohledňuje rovněž poslední změny těchto zákonů. Jednalo se přitom nejen o klasické změny zákonů, ale rovněž o nálezy Ústavního soudu, kterými došlo ke zrušení (nejdříve částečně a následně úplně) přechodného ustanovení podle § 112 odst. 2. Zdůrazněna je samozřejmě zatím nejrozsáhlejší novelu těchto zákonů v podobě zákona č. 417/2021 Sb., který přinesl s účinností od 1. února 2022 poměrně velké množství změn, týkající se například posouzení povahy a závažnosti přestupku, omezujících opatření, věcné příslušnosti správních orgánů k projednání přestupků, ochrany osob vystupujících v řízení o přestupku, nepřípustného zastoupení, poskytování součinnosti, dokazování, příkazu na místě, náhrady nákladů řízení, vymezení osob oprávněných podat odvolání nebo požadavků na oprávněnou úřední osobu. Menší změny přinesly také další novely týkající se například příkazu na místě a příkazového bloku v elektronické podobě nebo přesunu agendy Rejstříku trestů na Ministerstvo spravedlnosti. Toto vydání současně zohledňuje změny v souvisejících právních předpisech, na které je v komentáři odkazováno, a doplňuje novou judikaturu správních soudů, resp. Ústavního soudu ČR. Reagováno je rovněž na nové závěry Poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu a správnímu trestání či na nové poznatky právní doktríny. Toto vydání by proto mělo přispět k tomu, aby jednotlivá ustanovení správního řádu byla nejen správně pochopena, ale také správně aplikována v praxi.

Publikace Dopravní přestupky v praxi kombinuje právní a praktický pohled na zásadní otázky spojené s provozem na silnicích. Posláním publikace je poskytnout řidičům, ostatním účastníkům silničního provozu, vykonavatelům dohledu, ať už je to Policie ČR, Městská policie nebo jednotlivé úřady, které mají danou problematiku na starosti, co největší přehled o situacích, které při provozu na silnicích mohou nastat a tyto analyzovat z právního hlediska. Publikace také na jednotlivých modelových případech a otázkách a odpovědích zdůrazňuje případné sporné body, časté chyby a vyvrací nejrozšířenější dopravní omyly nebo mýty.

Předkládaná publikace přináší ucelený výklad krizové energetické legislativy přijímané od února 2022. Jako praktická příručka srozumitelně vysvětluje právní nástroje, které pomohly zvládnout tuto bezprecedentní krizovou situaci v energetice, a ukazuje, jak se jednotlivé instituty uplatňují v praxi. Najdete zde odpovědi na otázky týkající se stavu nouze v plynárenství, zajištění zásob plynu na území ČR, zastropování cen elektřiny a plynu, kompenzace dodavatelů a problematiku dodávky poslední instance. Rozebírány jsou i poměrně frekventované dotazy spojené s právní úpravou výstavby obnovitelných zdrojů energie. Publikace je určena široké právnické veřejnosti, energetickým specialistům, správním orgánům a obchodním společnostem s působností v energetice.

I druhé aktualizované vydání monografie poskytuje ucelený přehled o problematice nákladů civilního řízení. Monografie má posloužit jako pomůcka advokátům, soudcům, exekutorům, notářům a dalším, kteří hledají odpovědi při řešení praktických problémů v této oblasti. Nově se v publikaci věnujeme kupříkladu poplatkové povinnosti při podání žaloby vícero žalobci, zpoplatnění tzv. hromadných žalob nebo Ústavním soudem deklarovanému zákazu změny k horšímu při odvolání účastníka do výroku o náhradě nákladů řízení. Zabýváme se i problematikou nákladů při zastavení exekuce pro tzv. „milostivé léto“. Velké aktualizaci se dostalo pasáži věnované problematice osvobození od placení soudních poplatků a pojednání o zjišťování výše poplatku pro případ, že předmětem sporu není peněžitá částka. Zohlednili jsme změny, k nimž došlo v advokátním tarifu, a zabývali jsme se novelami notářského tarifu, zejména vyhlášce č. 341/2020 Sb., která má reagovat na růst inflace, spotřebitelských cen a nákladů na chod kanceláří, jakož i poslední novele tarifu č. 460/2022 Sb. Podrobněji jsme rozpracovali pasáž zaměřenou na náklady plátce mzdy v průběhu exekuce a hotové výdaje exekutora. Autorský kolektiv tvoří zkušení soudci odvolacích soudů a Nejvyššího soudu, náklady pozůstalostního řízení zpracovala notářka. Monografie reflektuje právní stav účinný od 1.10. 2024. Kolektiv autorov: Karel Svoboda, Miroslav Hromada, Jiří Levý, David Vláčil, Šárka Tlášková, Tomáš Pirk

Člen statutárního orgánu je odpovědný za řádný výkon funkce, nikoliv za výsledek své činnosti. Z pohledu rozhodování to znamená, že člen statutárního orgánu je povinen přijmout dobré (řádné) rozhodnutí, nikoliv rozhodnutí s dobrým výsledkem. Publikace se zabývá otázkou, za jakých podmínek je rozhodnutí člena statutárního orgánu kapitálové společnosti možné považovat za dobré (řádné) rozhodnutí, tj. rozhodnutí přijaté v souladu s povinností postupovat s péčí řádného hospodáře. V této souvislosti je zkoumáno, zda je nezbytné rozhodovací proces strukturovat do určitých fází, jaký rozsah informací je pro přijetí dobrého rozhodnutí potřeba a nakolik lze využít intuici. Vzhledem k povinnosti rozhodovat v zájmu společnosti je vymezen zájem společnosti, resp. specifikováno, co v zájmu společnosti zpravidla není. Je rozebráno, zda člen statutárního orgánu může rozhodnout v rozporu s právem, je-li to pro společnost výhodnější, a jak postupovat v případě nejistého právního stavu. Pozornost je věnována i otázce, nakolik rozhodování člena statutárního orgánu omezuje zakladatelské právní jednání a usnesení valné hromady a zda může v zájmu společnosti porušit smlouvy se třetími osobami. Součástí publikace je rovněž určení pravidel pro případ, že člen statutárního orgánu při rozhodování využívá umělou inteligenci.

Druhé vydání osvědčené učebnice prohlubuje a rozšiřuje dřívější výklady. Reaguje na legislativní, doktrinální a judikatorní vývoj v oblasti obchodních smluv a pojednává i o některých právních důsledcích a změnách podmíněných technologicky (digitalizace). Jednotlivým závazkovým institutům se věnuje především z hlediska vztahů mezi podnikateli (tzv. dvoustranných obchodů) a rozebírá je v podrobnostech a praktických souvislostech. Výklad je rozdělen do komplexnějších funkčních celků zachycujících jednotlivá stádia vzniku smluv a průběhu obchodů (předsmluvní a smluvní stádium, smluvní alokace obchodního rizika, specifika zániku obchodních závazků, dispozice s obchodním závodem, servis a logistika v obchodu, obchodně distribuční formy, bankovní, úvěrové a platební vztahy). Učebnice respektuje zvykově zavedenou pedagogickou dělbu materie mezi obecným právem občanským a speciálním právem obchodním. Je proto kromě speciálního kursu obchodního práva využitelná i jako doplňkový text i k výuce v kursech práva občanského. Studenti v ní najdou podrobnější poučení a zpestření nabídky základních učebních textů o podrobnější a specializované výklady. Učebnice v řadě kapitol přesahuje běžné pensum znalostí vyžadovaných u postupových zkoušek, takže díky pragmatickému přístupu k tématu může velmi dobře posloužit nejen jako studijní podklad ke zkoušce, ale je využitelná i v navazujícím studiu a též jako praktická pomůcka pro smluvní praxi.

Monografie představuje ucelené zpracování odpovědnosti za právní vady. Zaměřuje se na zodpovězení otázky, jaké případy představují plnění s právní vadou a za jakých okolností se odpovědnost za právní vady neuplatní. Vzhledem k tomu, že v platném českém právu platí zásada stejného zacházení s právní a faktickými vadami, podle které se na faktické a právní vady použijí totožná pravidla, najde řada závěrů uplatnění též v poměrech faktických vad. Ačkoliv se práce zaměřuje primárně na výklad české právní úpravy, zejména ustanovení § 1914 a násl. ObčZ zasazených v obecné části závazkového práva, věnuje se zde též pozornost doktrinálně-teoretickému rozboru odpovědnosti za právní vady. Jednotlivé přístupy, jak lze odpovědnost konstruovat, totiž ovlivňují řešení souvisejících právních otázek. Publikace se sice zabývá převážně právními vadami vyskytujícími se u kupní smlouvy (a jiných smluv směřujících k převodu vlastnického práva), vyjadřuje se však i k tomu, zda je možná odpovědnost za právní (a faktické) vady u smluv, na základě nichž se věc poskytuje do užívání (a požívání), jakož i u smluv, v nichž se dlužník zavazuje k poskytnutí činnosti s řádnou péčí (nikoliv k dosažení výsledku). Práce obsahuje též nové podněty k řešení otázek počáteční nemožnosti plnění, možnosti vyloučení odpovědnosti za vady, zcizení úhrnkem a řadu dalších.

Monograficky zpracovaná publikace se zabývá majetkovými nároky osob poškozených trestným činem, které se uplatňují v trestním (adhezním) řízení a o nichž se rozhoduje v tomto řízení. V tomto směru sice zčásti navazuje na dřívější odbornou literaturu, ale přináší originální spojení výkladů občanskoprávní i trestněprávní problematiky, zaměřených k tomu, aby je bylo možné co nejlépe využít v praxi. Jde tedy především o praktickou příručku, v níž autoři využili své dosavadní bohaté zkušenosti soudců NS při výkladu a uplatňování jak rozhodné občanskoprávní úpravy, tak i nezbytných trestně procesních souvislostí. Podrobné výklady v publikaci ilustrovali nejen celou řadou příkladů, ale též obsáhlým souhrnem dosud použitelné dřívější i aktuální judikatury a nevyhýbají se ani vlastním názorům na některé zatím nevyřešené otázky. Kniha může najít uplatnění především u širokého okruhu osob, které se – mnohdy nikoli vlastní vinou – stanou účastníky trestního nebo občanskoprávního řízení, v němž se uplatňují různé nároky na odčinění majetkové a/nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem. Lze ji však využít i v soudní a jiné právní praxi při rozhodování o majetkových nárocích poškozených a při uplatňování těchto nároků v trestním i civilním řízení a zastupování poškozených advokáty či jinými právními praktiky.

Nová monografie se věnuje v české literatuře dosud opomíjenému výkladu mezinárodních smluv. Kompaktní a přece čtivý výklad zevrubně rozebírá všechny možné aspekty výkladu mezinárodních smluv; dotýká se třeba výkladových pravidel mezinárodních smluv, povahy autonomního výkladu, metod použitelných při výkladu nebo závaznosti provedeného výkladu. Komplexní výklad přitom vychází a vhodně propojuje autorovu akademickou erudici s jeho praktickými zkušenostmi z mezinárodní arbitráže a advokacie. Kniha se opírá o mimořádnou rešerši dosavadní judikatury mezinárodních tribunálů a institucí i soudů národních, a to napříč právními systémy a jazykovými oblastmi. Mnohá rozhodnutí se přitom v české literatuře objevují a citují poprvé a často budou pro českého právníka objevná a inspirativní. Stejně bohatá je literatura k tématu, kterou autor využívá při komparativním pohledu na téma výkladu mezinárodních smluv. Monografické zpracování tohoto nelehkého tématu ocení akademici, studenti práv a obecně zájemci o mezinárodní právo veřejné. Bude jistě i prvním zdrojem informací pro soudce obecných soudů aplikujících normy vyplývající právě z mezinárodních smluv. Přivítají ji i pracovníci ministerstev, pracovníci a zástupci v mezinárodních organizacích a institucích a všichni, kdo se zabývají mezinárodními vztahy.