DharmaGaia strana 10 z 17

Žijeme v době, kdy se hmotný, vědecký a ekonomický vývoj pohybuje na tak vysoké úrovni jako nikdy předtím, a přesto se zdá, že se nám nedaří rozvinout schopnost žít vedle sebe v míru. Díky moderním technologiím máme možnost být okamžitě svědky obrovského utrpení bytostí ve všech koutech světa. Dokážeme však projevit pravý soucit? Dokážeme být opravdově otevření vůči utrpení ostatních? Autor nám nabízí nejen tradiční tibetské meditační praxe určené k rozvinutí soucitu, probuzení mysli a srdce, včetně praxe tonglen, ale též jungovský pohled na tyto praxe i vlastní pojetí způsobu, jak lidé ze Západu mohou využít tyto meditace ke svému prospěchu. Jeho vizionářské propojení Východu a Západu nám pomůže napojit se na vnitřní zdroj soucitu a celistvosti, abychom mohli skutečně rozvíjet altruistický záměr dosáhnout probuzení mysli ve prospěch všech cítících bytostí. Rob Preece praktikuje buddhismus od roku 1973, převážně v tibetské tradici. Pod vedením významných tibetských mistrů strávil řadu let na intenzivním ústraní v Himálaji. Jako psychoterapeut pracuje od roku 1987 a pořádá srovnávací workshopy jungovské a buddhistické psychologie. Je to zkušený učitel meditace, malíř meditativních obrazů a autor knih Moudrost nedokonalosti (DharmaGaia 2009) a Psychologie buddhistické tantry (Maitrea 2012). Přeložil Petr Lisý.

Komentář věhlasného tibetského mistra meditace (1910-1991) k jednomu ze základních textů tibetského buddhismu, slavnému Atíšovu Sedmibodovému výcviku mysli (11. stol.), jenž v kostce vysvětluje mahájánovou praxi bódhisattvy od meditace tonglen (imaginativní výměně štěstí za utrpení) až k praktickým radám, jak lze nevyhnutelné životní těžkosti využít pro další postup na stezce. Tuto nauku přinesl do Tibetu poprvé velký indický mistr Atíša (10.-11. stol.), jenž studoval u nejuznávanějších mistrů své doby. Hlavní Atíšův žák Domtönpa ji pak předal Čhekawa Ješe Dordžemu, který ji jako první uspořádal v písemné podobě. Sedmibodový výcvik mysli je od té doby v nepřerušené linii předáván až dodnes. Kniha je překladem série učení, která udělil Kjabdže Dilgo Khjence Rinpočhe v průběhu své poslední návštěvy ve Francii v létě 1990. Je proto považována za jeho "duchovní závěť".

Antologie básní haiku od třiceti českých a slovenských autorů. Editoři Martin Krátoška a Pavel Martinec, ilustrace Emil Sláma. Jednotliví autoři: Pavel Beneš … 7 Jarda Čampulka … 13 Miloň Čepelka … 19 Miroslav Černý … 25 Jiří Dědeček … 31 Petr Druhý … 37 Jaroslav Dvorský … 43 Vít Erban … 47 Miroslav Fišmeister … 53 Tomáš Koloc … 59 Zuzana Konopásková … 63 Martin Koreček … 69 Iva Košatková … 75 Martin Krátoška … 81 Marek Kučera … 87 Lucie Kvapilová … 93 David Mareš … 97 Pavel Martinec … 101 Hanele Martinez … 107 Marek Müller … 113 Jaroslav A. Polák … 119 Kamil Princ … 123 Katka Soustružníková … 129 Roman Darmošlap Szpuk … 135 Jiří Šebek … 141 Zdeněk Škrabánek … 147 Zdeněk Thoma … 153 Miroslav Václavek … 159 Petr Zákravský … 165 Jakub Zeman … 171

Klasika novodobé buddhistické literatury o základech meditace vhledu (satipattthána, resp. vipassaná). Kniha nás podrobně seznamuje se starobylou cestou meditace a ukazuje, že po této cestě lze kráčet stejně dobře před 2500 lety jako dnes, uprostřed životního shonu i v klidu mnišské cely. Osou knihy je překlad Satipatthána sutty doplněný antologií dalších textů a rozsáhlým komentářem. Přeložil Karel Werner.

Kultovní výbor z tvorby legendárního čínského básníka, poustevníka a vyznavače čchanu (8. stol.) z doby dynastie Tchang, jenž svým životem a dílem inspiroval japonský zen i beatniky ve 20. století v USA a v Evropě.

Jantrajóga je buddhistickou obdobou hinduistické hathajógy. Tento systém cvičení zahrnuje pohyby těla, dechové cvičení a vizualizace. Původně tuto praxi předávali mahásiddhové v Indii a Oddijáně. V současnosti najdeme jantrajógu ve všech školách tibetského buddhismu spolu s anuttara tantrami. Všeobecně je známá pod tibetským termínem trulkhor, jemuž v sanskrtu odpovídá termín jantra. Velký mistr Padmasabhava předal ústně jantru nazývanou Spojení slunce a měsíce tibetskému překladateli a dzogčhenovému mistru Vairóčanovi v 8. století v Tibetu. Ta je považována za nejstarší ze systémů jantry. Její zvláštností je mimo jiné množství pozic, které nalezneme rovněž v klasické tradici jógy. Čhögjal Namkhai Norbu, jeden z velkých žijících mistrů dzogčhenu a tantry, začal předávat tuto hlubokou nauku jógy v 70. letech, kdy také sepsal komentář, založený na ústním vysvětlení některých tibetských jóginů a siddhů 20. století. Praktikující na Západě mohou mít z těchto mimořádných instrukcí uvedených v této knize velký prospěch.

Autor, jihoafrický psycholog, je vyhledávaným učitelem meditace a buddhismu na universitách v jižní Africe a ve Velké Británii. Má velké znalosti moderních směrů psychologie, zvláště C. G. Junga, a umí srozumitelně zpřístupnit starou východní moudrost lidem ze Západu. Edice Mangalam. "Nádherně jednoduché a jasné uvedení do buddhistické meditace." Joseph Goldstein, autor knih Insight Meditation a The Experience of Insight.

Kniha amerického transpersonálního psychologa se zabývá zásadním obratem v životě každého muže - a sice jeho přechodem z dětství do dospělosti. Toto vývojové období se podle nejnovějších výzkumů ukazuje být stejně klíčové pro další rozvoj zdravého duševního růstu jako rané a pozdější dětství. Integrální součástí dospívání mladých mužů byly proto ve většině tradičních kultur různé přechodové rituály a iniciace. Autor otevírá svou strhující knihu popisem situace městské rizikové mládeže v USA a zamýšlí se nad příčinami i formami vzdoru a nepřizpůsobivosti dospívajících chlapců. Ukazuje na spojitosti mezi absencí tradičních přechodových rituálů a rizikovým či delikventním jednáním mladistvých. Objasňuje, do jaké míry naše společnost sebe samu i své děti ochuzuje tím, že je připravuje o možnost ritualizovaného přechodu do dospělosti. V dalších kapitolách pak autor rekonstruuje přechodové rituály a obřady mužské dospělosti tak, aby odpovídaly naší moderní době. Stephenson se inspiruje různými domorodými tradicemi a snaží se tyto v dnešní (post)moderní společnosti chybějící rituály kompenzovat specifickými technikami, které kromě vyprávění příběhů a rozmanitých uměleckých technik zahrnují také například indiánskou saunu, hledání vize, různé způsoby modlitby, práce s živly a další. BRET STEPHENSON více než dvacet let pracuje s rizikovou a vysoce rizikovou mládeží v USA. Během své kariéry působil v různých službách a na různých pozicích, jako přednášející se účastnil nesčetných národních i mezinárodních konferencí, workshopů a přednášek. Bližší informace o jeho práci najdete na www.adolescentmind.com. "Kniha je zásadní četbou pro rodiče, pedagogy, prarodiče a kohokoli dalšího, kdo vytváří a ovlivňuje způsoby, jimiž společnost přistupuje k mladým mužům… Stephenson je mistrem prezentace způsobů, jak pomoci chlapcům ‚zabít draka' a dosáhnout tak přínosného, zdravého a úspěšného mužství. Doporučuji tuto knihu z celého srdce!"

Čerství rodiče stojí před nekonečnou řadou rozhodnutí týkajících se způsobu, jak nejlépe pečovat o své dítě, a přirozeně hledají radu a pomoc u přátel a příbuzných, kteří už děti vychovali. Vědci ale zjišťují, že většinu po generace předávaných postupů je třeba znovu pečlivě prověřit. Kniha je kombinací praktických informací o rodičovské péči a vědecké analýzy provokující k zamyšlení. Je první studií ukazující, proč vychováváme své děti tak, jak je vychováváme – a navrhuje, abychom se zamysleli nad tradičními názory na rodičovství převládajícími v naší kultuře. V této převratné knize antropoložka Meredith F. Smallová představuje svá pozoruhodná zjištění na poli nové vědecké disciplíny - etnopediatrie. Profesorka Smallová ve své práci spojuje objevy pediatrů, výzkumníků v oboru vývoje dítěte a antropologů, kteří studují, do jaké míry je naše rodičovská péče založena na biologických potřebách a do jaké míry na kultuře – a jak často to, co diktuje kulturní tradice, nemusí být to nejlepší pro naše děti. Mělo by miminko spát o samotě? Je kojení lepší než krmení z láhve, nebo je to mýtus 90. let? Kolik času by mělo uběhnout, než matka vezme do náruče plačící dítě? A jak je pro rozvoj kojence doopravdy důležité, když na něj mluvíme nebo mu zpíváme? To jsou jen některé z důležitých otázek, které Smallová pokládá. Odpovědi jsou nejen překvapivé, ale mohou dokonce změnit způsob, jímž pečujeme o své děti!

Čerství rodiče stojí před nekonečnou řadou rozhodnutí týkajících se způsobu, jak nejlépe pečovat o své dítě, a přirozeně hledají radu a pomoc u přátel a příbuzných, kteří už děti vychovali. Vědci ale zjišťují, že většinu po generace předávaných postupů je třeba znovu pečlivě prověřit. Kniha je kombinací praktických informací o rodičovské péči a vědecké analýzy provokující k zamyšlení. Je první studií ukazující, proč vychováváme své děti tak, jak je vychováváme – a navrhuje, abychom se zamysleli nad tradičními názory na rodičovství převládajícími v naší kultuře. V této převratné knize antropoložka Meredith F. Smallová představuje svá pozoruhodná zjištění na poli nové vědecké disciplíny - etnopediatrie. Profesorka Smallová ve své práci spojuje objevy pediatrů, výzkumníků v oboru vývoje dítěte a antropologů, kteří studují, do jaké míry je naše rodičovská péče založena na biologických potřebách a do jaké míry na kultuře – a jak často to, co diktuje kulturní tradice, nemusí být to nejlepší pro naše děti. Mělo by miminko spát o samotě? Je kojení lepší než krmení z láhve, nebo je to mýtus 90. let? Kolik času by mělo uběhnout, než matka vezme do náruče plačící dítě? A jak je pro rozvoj kojence doopravdy důležité, když na něj mluvíme nebo mu zpíváme? To jsou jen některé z důležitých otázek, které Smallová pokládá. Odpovědi jsou nejen překvapivé, ale mohou dokonce změnit způsob, jímž pečujeme o své děti!

Kim Kwang-gju (nar. 1941), významný korejský básník a profesor německé literatury na univerzitě Hanjang v Soulu, je velmi kritický vůči novodobé jihokorejské společnosti. Upozorňuje na společenské a kulturní síly, které v dnešní době ohrožují lidskost: Jak funguje mechanismus moci? Proč lidé otupěli při pohledu na utrpení druhých? Co vede k bezostyšnému plundrování životního prostředí? Své básně prezentuje jako provokující otázky, jež mají čtenáře probrat z otupělého podřimování a přimět je k tomu, aby začali uvažovat o věcech, které jsou důležité. Kim Kwang-gjuovo bystré rozlišování mezi pravým a falešným vytváří básně, v nichž se setkáváme s jasnou myslí, která nepodléhá žádným anestetikům. Jeho poezie je překládána do řady světových jazyků.

Princ Siddhártha byl velmi zvláštní dítě. Už před jeho narozením mudrci z tamního království předpovídali, že z něj jednoho dne bude velký muž a že z jeho velikosti bude mít prospěch celý svět. Jako mladík byl princ pohledný, hloubavý a jeho inteligence všechny udivovala – už po několika lekcích jeho učitelé informovali krále, že neexistuje nic, co by jej ještě mohli naučit! Daleko pozoruhodnější než princova inteligence ale byla jeho jemná a láskyplná povaha. Mluvil laskavě s každým, s kým se setkal, a prokazoval soucítění i s jejich sebemenším utrpením. Dokonce ani divoká zvířata v lese se jej nebála a neutekla, když se přiblížil.

Reprezentativní antologie japonské poezie haiku v překladu Antonína Límana. Přes osm set vybraných skvostů od sedmdesáti autorů počínaje zakladatelem žánru Bašóem (17. stol.), konče modernisty 20. stol. Zatím největší a nejúplnější antologie haiku v českém jazyce.

Podle některých domorodých tradic jsou Bouřlivá léta životním obdobím, kdy je potřeba naslouchat silným pocitům, snům, touhám a cílům - pobuřovat, a dokonce být neukáznění. Bouřlivá léta jsou léta dospívání, čas, kdy mladý člověk kráčí po cestě do dospělosti. Jsou to léta vzrušující, plná možností a tvořivé energie, a zároveň bolestivá, plná zmatků a sebepoznávání. Spirituální učení a moudrosti, které autorka shromáždila z nejrůznějších kultur po celém světě, nabízejí mladým lidem pomoc na cestě Bouřlivým obdobím dospívání, aniž by utrpěla jejich duše, tvořivost či smysl pro humor. Kniha čerpá z rozmanitých tradic a nabízí různé techniky - např. meditace, hledání vize, bdělé snění, iniciační obřady a rituály - jako možnosti, jak správně využít silnou energii, která se v období dospívání uvolňuje. Pokud se člověk citlivě propojí se svou bouřlivostí, dostane se mu jistoty, kterou potřebuje k naplnění vlastních snů.

Pro naše předky byl menstruační cyklus zdrojem nesmírně tvůrčích, spirituálních, sexuálních, emočních a fyzických energií. Byl darem, který ženám každý měsíc dodával sílu k regeneraci, k působení na okolní svět, k propojení se se zemí a s rodinou a k projevování hlubinné moudrosti a inspirace. S tímto dávným ženským učením se můžeme ještě dnes setkávat v naší mytologii a pohádkách. Miranda Gray připomíná současným ženám, že k jejich životu patří neodmyslitelně a typicky cykličnost, a vede je k přijetí a projevení vášnivosti, nadšení a tvořivosti podporované cyklem. Zkoumá ženskou moudrost obsaženou v západních mýtech a tradičních příbězích a předkládá i různá praktická cvičení a metody. Rudý měsíc vám pomůže: * přijmout cykličnost a pr opojit se všemi různými mocnými energiemi čtyř fází vašeho měsíčního cyklu * těšit se z těchto energií a používat je v oblasti tvořivosti, sexuality a spirituality * přijmout mýty o cyklu i pro svůj život a nechat se jimi inspirovat na své cestě * vy tvořit si přechodový rituál k přijímání emocí a k transformaci

Výbor z poezie významného korejského zenového mistra a svobodného tuláka Kjonghoa (1849-1912). Jeho zenové básně jsou často ve skutečnosti maximálně stručné přednášky o Buddhově učení, které před čtenářem rozprostírají obrazy nevšední hloubky, jasnosti a krásy. V jiných přirozeně navazuje na dálnovýchodní tradici poutnicko-poustevnické poezie a ve svých verších dává průchod svému nekončícímu okouzlení strmými skalnatými horami Korejského poloostrova. Ze sinokorejských originálů přeložila, komentářem a poznámkami opatřila Ivana M. Gruberová. Knížku doprovázejí fotografie různých detailů výzdoby tradičních korejských buddhistických klášterů. Měsíc mysli úplně kulatý září pozře celý svět. Zmizí-li záře a zmizí-li svět, co tedy je?