DharmaGaia strana 4 z 17

Reprezentativní výběr šesti textů z díla zenového mistra Činula, jenž patří k nejvýraznějším postavám v dějinách korejského buddhismu. Činul (1158–1210) se do historie zapsal nejen jako iniciátor obrodného komunitního hnutí, ale i jako myslitel, jemuž se podařilo překlenout názorové rozpory v mnišské obci, systematizovat metody zenové meditace a úspěšně je skloubit se spekulativní metafyzikou scholastického buddhismu, zvláště školy Chua-jen. Činulův myšlenkový odkaz je nedílnou a organickou součástí širší dálněvýchodní tradice buddhismu čínského kulturního okruhu, v němž se snoubí indický substrát, středoasijské vlivy, taoistické myšlení, prvky konfuciánské morálky i lidové pověry a představy vycházející z šamanských kořenů. „Slova, jimiž se vysvětluje nauka, jsou jen falešným rozlišováním mělké moudrosti. Kvůli nim vznikají překážky a není dosaženo po­znání vlastní mysli. Pokud někdo není schopen poznat vlastní mysl, jak by mohl znát pravou stezku?“ „Pokud chce člověk poznat stav buddhovství, musí očistit své myšlení, aby bylo jako prázdný prostor.“

Kniha amerického ekofilosofa odhaluje hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání na přírodním prostředí, rozebírá příčiny, proč lidé postupně zpřetrhali svou pradávnou sounáležitost s oduševnělým světem přírody, a ukazuje možnosti, jak smyslový vztah k přírodě znovu obnovit. Tato přelomová práce současné ekologické filosofie a etiky otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také pro lingvistiku, psychologii, antropologii a srovnávací religionistiku. Za svou knihu autor obdržel Lannanovu cenu za literaturu faktu (1997).

Závěrečný svazek obsahuje Postpříběh (2004) ad. nepublikované texty z let 2002-7, též autorovy „filosofické rekapitulace“, příležitostné eseje a marginálie. Edičně připravil Martin Machovec. V prvním oddílu závěrečného svazku Bondyho filosofických textů jsou soustředěny eseje, které byly napsány po Příběhu o příběhu, tedy v posledních letech autorova života. Jde zejména o esej Postpříběh (2004), v němž je dále rozpracována většina témat obsažených v předešlé práci i v dalších textech v tomto oddílu: universum jakožto „proces“, jako „stálá přítomnost“, možnost „kompenzace utrpení“, návrat k holistické interpretaci universa, konfrontace na Západě stále málo známých taoistických a buddhistických koncepcí s nejposlednějšími poznatky astrofyziky, informatiky atd. Všechny čtyři texty z prvního oddílu vycházejí poprvé. Druhý oddíl tvoří paralipomena Bondyho filosofického díla, tedy texty, které z různých důvodů autor nezařadil do předchozích svazků: první dva byly dříve vydány jen samizdatově a dva zbylé eseje jsou zde publikovány úplně poprvé. O textu Prozatímní bilance se autor častěji zmiňuje v Příběhu o příběhu jakožto o „fatálním eseji“: jeho zveřejnění tedy přispívá k pochopení širších souvislostí Bondyho filosofického díla z posledního období. Do třetího oddílu byly zařazeny Bondyho „filosofické rekapitulace“, tj. popularizační texty, v nichž v různých obdobích shrnul své předchozí filosofické úvahy. Z těchto textů byly dříve vydány Knížka o tom, jak se mi filosofovalo (samizdatově) a Kritika nesubstančního modelu (samizdatově i tiskem). Anglicky psaný esej Why I Am Still a Marxist: The Question of Ontology, jenž tvoří čtvrtý oddíl svazku, vznikl na základě Bondyho spolupráce s prof. Benjaminem B. Pagem (Quinnipiac University, Connecticut), lze číst jako svého druhu popularizační resumé autorovy filosofie. Tento esej nemá žádnou českou předlohu a byl dříve vydán tiskem jen v USA. Edičně připravil Martin Machovec.

Výchova dětí začíná u dospělých. Místo toho, abychom se snažili děti přizpůsobit našim požadavkům, měli bychom se pokusit vnímat svět z perspektivy dětí a vytvořit jim prostředí, které odpovídá jejich vývojovým potřebám. Dokud totiž nebudeme mít jasno v tom, jaké jsou přirozené potřeby dětí, a nebudeme se k sobě chovat s respektem, může každá situace běžného dne vést ke konfliktu. I přes veškerý materiální blahobyt se stává z výchovy našich dětí skutečný problém. Mluví se o „nouzovém“ nebo „katastrofálním stavu výchovy“, o rostoucí agresivitě mezi dětmi i mladistvými. Nespočívá snad problém v tom, že nebereme dostatečný ohled na to, jaké děti vlastně jsou? V tom, že je místo toho chceme formovat tak, aby odpovídaly našim potřebám, naší představě o čase, našemu životnímu tempu, našim vzdělávacím ideálům? Následky jsou známé: napětí, agresivita, útěky, nedostatek koncentrace, hyperaktivita. Rebeca Wildová klade otázku, čím to je, že se mnozí inteligentní dospělí i přes ideální podmínky cítí při výchově nejistí. A nabízí odpověď: „Právě citliví lidé více či méně tuší, že zacházení s dětmi patří ke kritickým otázkám jejich života. Stojíme na křižovatce a musíme se rozhodnout, zda budeme dítě systematicky vést k obrazu svému, k našemu myšlení a cítění a ke způsobu, jakým jednáme s věcmi a lidmi, nebo zda se necháme společným soužitím s dítětem ovlivnit tak, jako bychom sami stáli znovu na začátku.“

„Tajný životopis“ jednoho z předních tibetských světců, buddhy jménem Dugpa Künleg (1455 - 1570), následovníka duchovní linie založené Tilopou, Náropou, Marpou a Milaräpou, a inkarnace velkého mahásiddhy Sarahy. Obyvatelé Tibetu si Dugpu Künlega zamilovali jako „bláznivě moudrého“ učitele a probuzeného mistra, jehož urážlivé chování a přisprostlý humor měli za cíl probouzet prosté lidi i jóginy ze spánku náboženského dogmatismu a samolibého klidu. Tato kniha je souborem anekdotických příběhů a písní, které se až do dnešních dnů vyprávějí v hostincích i chrámech Tibetu a Bhútánu. Bláznivý jógin byl prvním životopisem bláznivého adepta „v akci“, který se kdy na Západě objevil. Na rozdíl od jiných, mnohem asketičtějších východních učitelů, hlásajících popírání těla a jeho tužeb, Dugpa Künleg využíval ve všech situacích touhu, cit a sexualitu k vyvolání deziluze, vhledu a rozkoše. S nesmírnou obratností ve sjednocování protikladů následoval stezku tantry čili realizace blaženosti a za pomoci sexu urychloval probuzení svých družek. Coby jedinečná kronika probuzeného jednání je Bláznivý jógin doposud nejpřesvědčivějším úvodem do vysokého učení tibetské tantry. Keith Dowman, který přeložil tibetský text do angličtiny, strávil v severní Indii a v Himálaji čtrnáct let, během nichž se zabýval meditací a studiem tibetské tradice. Mezi jeho překlady můžeme uvést Calm and Clear, The Legend of the Great Stupa a Loom of the Light. Lee Baarslagová, která vytvořila ilustrace plné autentických detailů, žije a maluje v Nepálu.

Mnoho rodičů se snaží o respektující výchovu. Přečetli si ty nejlepší dostupné knihy, ale přesto jim naskočí husí kůže, když se řekne slovo „hranice“. Je tomu tak proto, že sami zažili buď hranice omezující, které jim byly prezentovány direktivním způsobem, nebo hranice příliš široké. Ale děti hranice potřebují. Ne nějaké vymyšlené, nelogické. Potřebují hranice, mezi nimiž se budou cítit jako doma, aby se mohly rozvíjet podle své vnitřní motivace a zralosti. V knize naleznete spoustu užitečných poznatků, které autorka načerpala během více než třicetileté pedagogické praxe. Základem úspěchu v soužití s dětmi je vytvoření „vhodného prostředí“ a respekt k jejich vlastním životním procesům. Kniha je cennou podporou pro všechny, kdo žijí a pracují s dětmi.

„Zázračný cop“ se odehrává za Boxerského povstání. Dobrodružný příběh plný bojových umění zachycuje Čínu v době zanikajícího císařství a počínající modernizace země. „Labužník“ zachycuje ve zkratce dějiny Čínské lidové republiky poznamenané politickými kampaněmi a „modernizací“ v duchu komunistické utopie. V 80. letech, kdy obě novely vznikly, se staly v Číně literární senzací, neboť se zde zábavnou formou píše o věcech, které byly do té doby tabu. Českému čtenáři novely přibližují zlomové okamžiky moderních čínských dějin a zároveň mu dávají okusit umění starých vypravěčů s jejich smyslem pro humor a barvité detaily. Lu Wen-fu (1928–2005) a Feng Ťi-cchaj (1942) patří k nejvlivnějším čínským autorům poslední čtvrtiny 20. století.

Gabrielle Roth, mezinárodně uznávaná umělkyně a léčitelka, nás v tomto klasickém díle bere s sebou na průzkum psyché pomocí pohybu. Spolu s ní se vydáváme na léčivou cestu naším tělem, srdcem, myslí, duší a duchem vede nás za hranice ega do nezměrn ých prostor ducha. Toto revidované vydání Map extáze nás uvádí do pěti posvátných sil: síly bytí, síly lásky, síly poznání, síly vidět a síly uzdravení. Máme tu před sebou pět specifických úkolů, jejichž splněním se můžeme posunout z nehybnosti do extáze, a odhalit naše nejbytostnější já. V závěru knihy nám Gabrielle Roth ukazuje, jak proměnit naše životy v umění a jak proměnit toto umění v léčení.

„Zázračný cop“ se odehrává za Boxerského povstání. Dobrodružný příběh plný bojových umění zachycuje Čínu v době zanikajícího císařství a počínající modernizace země. „Labužník“ zachycuje ve zkratce dějiny Čínské lidové republiky poznamenané politickými kampaněmi a „modernizací“ v duchu komunistické utopie. V 80. letech, kdy obě novely vznikly, se staly v Číně literární senzací, neboť se zde zábavnou formou píše o věcech, které byly do té doby tabu. Českému čtenáři novely přibližují zlomové okamžiky moderních čínských dějin a zároveň mu dávají okusit umění starých vypravěčů s jejich smyslem pro humor a barvité detaily. Lu Wen-fu (1928–2005) a Feng Ťi-cchaj (1942) patří k nejvlivnějším čínským autorům poslední čtvrtiny 20. století.

Sbírka současného korejského básníka (nar. 1942), jenž se ve své tvorbě snaží harmonicky skloubit modernitu s dálněvýchodní kulturní tradicí, zvláště zenovým buddhismem.

Monografie slovenské sinoložky o díle předního tchajwanského spisovatele Bai Xianyonga (nar. 1947).

Juliiny otázky (1970). Na jejich problematiku pak přímo navazuje tzv. Doslov (1988). Různé aspekty úvodního eseje rozvíjí pak Pár stránek (1974), Páté pojednání o ontologii (1975), Markétě Machovcové (1979), Úvaha o eschatologii (1979), Nesubstanční ateis

Loď Endurance zamrzla v lednu 1915 v ledových polích antarktického Weddellova moře, po deseti měsících ji ledové kry rozdrtily. Ernest Shackelton a jeho posádka 28 mužů zůstali 850 mil od nejbližší základny. Nastal čas tvrdých zkoušek a utrpení... Brilant

V některých domorodých amerických kulturách kmenoví náčelníci s radou starších žen konzultovali veškerá rozhodnutí, která se měla dotýkat celé společnosti. Kniha představuje vhledy a návody třinácti domorodých babiček z pěti kontinentů, z nichž některé js

V dobách dávno minulých, kolem roku 1580, žil v Budyšíně člověk, který se musel zabývat mnohem více smrtí nežli životem... Tak začíná tento proslulý román neméně proslulého autora "Hadí písně", román o cestě a zasvěcení na pozadí tajemného středověkého světa víry a mystiky.

Vkusně napsaná intimní autobiografie popisuje zmatky mladé Američanky, na jejíž otázky neumí uspokojivě odpovědět společnost ani náboženství. V touze po autentické duchovní zkušeností volí cestu tantry, původně indické sexuální jógy. Její tělo i duše se postupně probouzejí do extatických úrovní orgasmické rozkoše, která jí umožňuje prožívat hluboké stavy jednoty s Bohem, láskyplné vztahy s lidmi i dokonalé tělesné zdraví. Knížka popisuje úvodní iniciace, jednoduchá meditační cvičení i skupinové rituály. Nabízí rovněž cenné psychologické vhledy do partnerských vztahů a odhaluje nejen duchovní prospěšnost tantry, ale i selhání, problémy a pokušení čekající na této extatické cestě "sladké jógy lásky". Valerie Brooksová, iniciovaná do tajné techniky posvátného dechu kobry, dosáhla prvního probuzení hadí síly ve věku třiadvaceti let. Studovala tantrickou krija jógu po více než deset let u oficiálních učitelů jihoindické Kriya Jjoti Tantric Society (řádu Sarasvátí). Žije v Los Angeles. Její Tantrické zasvěcení je považováno za dosud nejotevřenější portrét tantry v západní literatuře.