DharmaGaia strana 6 z 17

Máte pocit, že vám v životě něco chybí? Cítíte, že život je víc, než vás učili ve škole? Máte rádi osobní výzvy? Zkuste meditaci! Kniha srozumitelně a s humorem vysvětluje kořeny lidské nespokojenosti a nabízí meditační techniky jako cestu k vnitřnímu klidu. Obsahuje 44 praktických cvičení rozdělených do tří úrovní — od základů bdělé pozornosti až po hlubokou sebeanalýzu. Publikace je primárně určena mladším začátečníkům, ale užitečné poznatky v ní najdou i pokročilejší praktikující a všichni se zájmem o fungování vlastní mysli. Autorem je František Tichý (*1969), středoškolský učitel s více než dvacetiletou meditační praxí, představuje téma bez náboženského kontextu, s důrazem na odborné porozumění a osobní zkušenost.

Systematický úvod do Buddhova učení v jeho nejstarší, théravádové podobě. Kniha je rozdělena do deseti tematických kapitol a odhaluje před námi plný rozsah Buddhova učení, od světského života v rodině a manželství až k odchodu do bezdomoví a cestě hlubokého vhledu do skutečnosti. Každou kapitolu předchází stručný a obsažný úvod, jenž vede čtenáře k detailnějšímu porozumění za ním následujících výňatků různých textů z pálijského kánonu. Vybral a průvodním komentářem opatřil mnich amerického původu Bhikkhu Bódhi. Předmluvu napsal J. S. dalajlama. Přeložil Libor Válek. “Buddhovo učení vzniklo podobně jako ostatní duchovní učení jakožto odezva na omezení spočívající v samém jádru lidské existence. Co však jeho učení odlišuje od ostatních přístupů, je přímost, úplnost a nekompromisní realismus, s jakým na toto omezení pohlíží. Buddha nám nenabízí nějaké utišující prostředky, které nechávají chorobu ležící pod povrchem netknutou, nýbrž sleduje naši existenciální chorobu až k jejím vytrvalým a zničujícím základním příčinám a ukazuje nám, jak je úplně vykořenit. (…) Dhamma není tajné či esoterické učení, ale učení, které „září a je hlásáno otevřené“. Nevyžaduje slepou víru v autoritativní písma, v božská zjevení či neomylná dogmata, ale zve ke zkoumání a odvolává se k vlastní zkušenosti jako k nejvyššímu kritériu pro posouzení své platnosti. Je to učení, které se zabývá vznikem a zánikem strasti, tedy jevy, které lze pozorovat v naší vlastní zkušenosti. Neustanovuje dokonce ani Buddhu jako nezpochybnitelnou autoritu, ale zve nás, abychom vlastním zkoumáním rozhodli, zda si plně zasluhuje naši důvěru. A konečně nabízí také postup, kterým můžeme učení ověřit, a tak nalézt sami nejvyšší pravdu.”

Ve svém klasickém bestselleru Úvod do tantry nabídl lama Ješe hluboký a průzračný vhled do sofistikovaných metod tibetské buddhistické tantry. Kniha Blaženost vnitřního ohně, obsahující poslední významný výklad nauky od tohoto velkého lamy, před námi otevírá svět pokročilých praxí adeptů nejvyšší jógatantry srozumitelně a atraktivně, stejně jako jeho předchozí dílo představovalo svět tantry obecně. Lama Ješe ve svém výkladu proslulých Šesti jóg Náropy vychází z díla velkého tibetského filosofa a jógina Dže Congkhapy (1357–1419), nazvaného Tři jistoty, a uvádí nás detailně především do první jógy, praxe vnitřního ohně (tummo). Důraz na instrukce k meditaci dělá z této knihy cenný návod pro ty, kdo se chtějí věnovat seriózní a dlouhodobé praxi. Mistrovské ovládnutí vnitřního ohně přivádí naši mysl do jejího nejjemnějšího a nejpronikavějšího stavu – prodlévání v jasném světle. Tento neobyčejně mocný prožitek je přímou zkušeností nejvyšší reality, která nemá obdoby. „Vnitřní oheň je základní kámen cesty… Je to tajný klíč, který vám otevírá cestu ke všem realizacím.“

Roba Preece a jeho tvorbu charakterizuje celoživotní úsilí o integraci tibetské tradice tantrického buddhismu do západní mentality, psychologické struktury a životního stylu tak, abychom mohli opravdu Zakusit esenci tantry. Znamená to mimo jiné osvobození tantry od přílišné komplikovanosti typické při provádění praxí na Východě a osobní přístup, který zohledňuje individuální potřeby jednotlivce. V tomto duchu navazuje na vhledy svého milovaného učitele, lamy Thubten Ješeho, a vytváří most mezi východním a západním porozuměním, přičemž kombinuje své letité zkušenosti z psychoterapie a tantrické praxe. Největší důraz přitom klade na to, abychom si uvědomovali své tělo a jeho energii, a to nejen během meditace. Tím rozšiřujeme vlastní schopnost ztělesnit náš vrozený buddhovský potenciál – moudrost, blaženost, soucítění, vnitřní sílu a mistrovství, třpytivou prázdnotu mysli aj. Navážeme-li spojení s tímto zdrojem, staneme se nástrojem jeho projevování ve světě ve prospěch všech cítících bytostí. „V této pozoruhodné knize Rob Preece sdílí plody mnoha let, které strávil nejen jako praktikující tibetské tantrické tradice, ale i službou v roli psychoterapeuta a průvodce pro další západní praktikující. Má za cíl přivést tantrickou meditaci k životu pro lidi takovým způsobem, aby jim pomáhala psychicky a zároveň je naplňovala duchovně. Tohoto cíle dosáhl mistrně.“

Kniha Sto básní představuje zlatou éru japonské poezie, jak ji v době Heian pěstovala aristokracie u císařského dvora v Kjótu. Jejím jádrem je kompletní překlad sbírky Sto básní od sta básníků (Hjakunin iššu), kterou z tisíců veršů zařazených do tzv. Císařských antologií vybral a uspořádal slavný básník a literární teoretik Fudžiwara no Teika kolem r. 1236. Tato dodnes nejznámější sbírka klasické poezie je perlou na šňůře skvostných literárních děl starého Japonska. Do historického, literárního i výtvarného kontextu sbírky Sto básní zavede čtenáře obsáhlý úvod, zatímco doslov se soustředí na staré japonské poetiky a vysvětlení básnické dikce, figur a estetiky pětiverší waka (zvaných též tanka). Dalších sto deset přeložených básní ilustruje slohový vývoj této formy, její tematické a metaforické bohatství a jazykové zvláštnosti staré japonské poezie. Sto básní přeložila japanistka Helena Honcoopová, která též napsala komentáře a doprovodnou studii, a vybrala ilustrace. České vydání sbírky doprovází sto čtyřicet převážně barevných dřevořezů a maleb z 13.–20. stol. (Šunšó, Gakutei, Kunisada, Hokusai, Hirošige ad.).

Moudrá a soucitná kniha, která vás provede čtyřmi klíčovými fázemi stárnutí – včetně „úderu blesku“, kdy si s naléhavostí uvědomíte, že i vy sami stárnete – a také procesy přizpůsobení se změnám, které tato životní etapa nevyhnutelně přináší. Vede nás k přijetí toho, kdo jsme, a k ocenění našeho jedinečného životního příběhu. Na rozdíl od mnoha filozofických prací o stárnutí tato obsahuje osvětlující vědecká fakta od lékařů a psychologů, stejně jako kontemplativní praxe a řízené meditace. Dech za dechem, okamžik za okamžikem, inspiruje Richmondovo sdílení k neomezeným příležitostem k radosti, která přesahuje věk. Všechno se mění. Pro zenového buddhistického kněze a učitele meditace Lewise Richmonda se tato hlavní buddhistická zásada stala základem pro vytvoření univerzální vnitřní mapy stárnutí, která nás navádí k porozumění, čím vším nás může neustálá změna obohacovat. Přináší nám nové možnosti a hlubokou vděčnost za samotnou životní cestu, která tolik ovlivňuje, jak se náš život dál vyvíjí. Autor uznává také strach, hněv a smutek mnoha lidí, kteří čelí nedůstojnosti svého stárnoucího těla a všemu neznámému, co se pojí se smrtelností.

Čtyři slavní japonští básníci 17.-19. stol.etí v jedné knize! Zenový filosof a estét Bašó, boží člověk Issa, malíř a intelektuál Buson a piják a poutník Santóka a výběr z jejich haiku v překladu Antonína Límana.

Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem. Oproti původnímu vydání je doplněna současnou odbornou literaturou a bohatým poznámkovým aparátem, který vychází ze stavu současného indologického bádání. V této podobě vychází kniha poprvé. K vydání připravili, doprovodné studie napsali a poznámkami opatřili Petr Kužel a Jiří Holba.