Dokořán strana 61 z 91

Smrt má ráda poezii je prvním Klímovým románem, v němž vystupuje hrdina Miroslav Nedbal, matematik z Karlovy univerzity, jenž nepřímo – a často jakoby proti své vůli – řeší kriminální případy, do nichž ho osud zaplete. Jednoho říjnového rána je nalezen přední teoretický fyzik Vladimír Lamač mrtev pod oknem svého pokoje v zámku sloužícím jako vědecké středisko Akademie věd. Jde o sebevraždu? Nešťastnou náhodu? Vraždu? Hraje v jeho smrti roli neznámá žena, jejíž existenci předpovídá Nedbalův přítel novinář Pavlíček? Ve snaze blýsknout se před svou posluchačkou, do níž je nepříliš šťastně zamilován, se Nedbal nechá vmanipulovat do řešení záhadné Lamačovy smrti. Smrt má ráda poezii je klasickou detektivkou splňující pravidla anglické detektivní školy, ale je i humoristickým románem a zasvěceným líčením vědecké práce nejen v období reálného socialismu.

Čapkovy překlady moderních francouzských básníků byly výjimečné kladně přijaty už v době svého prvního otištění. V průběhu 20. století se pak překlady Karla Čapka staly pramenem, jehož tichý podzemní hlas zněl takřka ve všech dobrých básních českého básni

Výpravná, celobarevná publikace je věnována českým výzkumům egyptské Západní pouště. V posledních letech se českému týmu podařilo objevit a zčásti i prozkoumat doposud neznámé lokality v oáze El-Héz, která postupně zaniká již přes 1600 let. Mezi nejvýznačnější patří jedno z nejstarších křesťanských osídlení na území Egypta z 3.–5. stol. n.l., osídlení z doby stavitelů pyramid či sofistikovaný systém podzemních zavlažovacích systémů vynalezený původně v Persii. Jednotlivé texty z pera mnoha českých odborníků (archeologů, egyptologů, prehistoriků, geologů, antropologů či archeobotaniků) přibližují tyto objevy a zároveň se zabývají obecnějšími aspekty vývoje přírodního prostředí a lidských kultur na území egyptské Západní pouště, kde se zrodila staroegyptská civilizace.

Keltové nás nepřestávají fascinovat. Řekové a Římané v nich viděli barbarské vetřelce ze severu. V 19. století byli Keltové považováni za předky Bretonců, obyvatel Cornwallu, Velšanů, Skotů a Irů a dodávali tak těmto atlantickým národům identitu s hlubšími kořeny, než jakou měli Angličané a Francouzi. V nedávné době se pak Keltové stali jedním z ideálů, jichž se dovoláváme, chceme-li posílit panevropské cítění. Barry Cunliffe se zabývá otázkami typu „Kdo byli Keltové?“ a analyzuje archeologické, umělecké a lingvistické doklady, aby na tyto otázky nalezl odpověď. Zároveň nám pomáhá rozpoznat starověké Kelty a vystopovat jejich následovníky v moderním světě.

Tato kniha je neobvyklou, fascinující výpravou do zvláštního života našich těl po smrti. Teprve tehdy, jak Mary Roachová s humorem dokazuje, přichází ta pravá zábava. Mrtvé tělo je podmínkou životodárných transplantací, zajímavým obchodním artiklem na čer

e současný svět opravdu takový, jak se nám jeví, protože jsme již vzali za svůj obraz, který nám o něm – a o nás – předkládají média? Odehrál se například útok z 11. září 2001 tak, jak jsme ho viděli v televizi, nebo jsme se stali předmětem cílené mystifikace? A pokud ano, proč? Má volební porážka amerických republikánů a „mesiášský“ nástup Baracka Obamy něco společného s krizí politické pravice v naší zemi? Je projekt Evropské unie ve skutečnosti jen pokračováním staré německé imperiální politiky a přípravou vzniku Čtvrté říše? A konečně – žijeme období rozkvětu demokracie, nebo prožíváme její poslední dny za hlubokého soumraku našeho civilizačního prostoru? A je z toho nějaká cesta? To jsou jen některé otázky, které spojují texty v této knize. Autor je klade s otevřeností, která opouští vymleté břehy takzvané politické korektnosti a se stejnou otevřeností na ně hledá odpovědi v naší a evropské současnosti a nedávné historii. Objevuje často až „detektivní“ souvislosti, které spoluurčují charakter a východiska naší doby a nabízí například i metodu, jak se bránit mediálním mystifikacím a manipulacím. A proč nám hrozí smrt právě ve středu? O tom jsou následující stránky .

Tato kniha je neobvyklou, fascinující výpravou do zvláštního života našich těl po smrti. Teprve tehdy, jak Mary Roachová s humorem dokazuje, přichází ta pravá zábava. Mrtvé tělo je podmínkou životodárných transplantací, zajímavým obchodním artiklem na čer

Irský dramatik, básník a spisovatel Oscar Wilde ve své osobě spojoval ideál svobodného umělce bořícího společenské konvence, autora úchvatných podobenství a vtipného glosátora, s člověkem, který nesmírně touží po vlastní popularitě a je schopen aktivně pr

Americký archeolog, antropolog a historik Joseph A. Tainter se ve své nejznámější publikaci Kolapsy složitých společností zabývá otázkou, proč se v minulosti zhroutily mnohé říše, státní útvary či jiné složité organizační formy lidské společnosti. Nejprv

Keltové nás nepřestávají fascinovat. Řekové a Římané v nich viděli barbarské vetřelce ze severu. V 19. století byli Keltové považováni za předky Bretonců, obyvatel Cornwallu, Velšanů, Skotů a Irů a dodávali tak těmto atlantickým národům identitu s hlubšími kořeny, než jakou měli Angličané a Francouzi. V nedávné době se pak Keltové stali jedním z ideálů, jichž se dovoláváme, chceme-li posílit panevropské cítění. Barry Cunliffe se zabývá otázkami typu „Kdo byli Keltové?“ a analyzuje archeologické, umělecké a lingvistické doklady, aby na tyto otázky nalezl odpověď. Zároveň nám pomáhá rozpoznat starověké Kelty a vystopovat jejich následovníky v moderním světě.

Oblásky jsou lásky ob (jednu) najdeš je nejspíš na dně duše anebo jednoduše na břehu v ohbí řeky Ob.

Andělé s jedním křídlem je po Štěstí na kolečkách (2005) a Pokrok je blbec (2006) již třetí knihou aforismů známého dada-vynálezce, humoristy a pozorovatele světa Vladimíra Syrovátky. Sentence jsou seskupeny tématicky do jedenácti kapitol, ve kterých si autor bere na mušku např. pravdu, umění, práci, lásku či ideály - z jejich názvů namátkou jmenujme: Moudrost se dívá, hloupost na sebe upozorňuje, Pravdě se neustupuje ze zbabělosti, ale z pokory či Umění je pro člověka, kýč pro zbytek lidstva. Autorem fotografie na obálce je Pavel Hudec-Ahasver.

Andělé s jedním křídlem je po Štěstí na kolečkách (2005) a Pokrok je blbec (2006) již třetí knihou aforismů známého dada-vynálezce, humoristy a pozorovatele světa Vladimíra Syrovátky. Sentence jsou seskupeny tématicky do jedenácti kapitol, ve kterých si autor bere na mušku např. pravdu, umění, práci, lásku či ideály - z jejich názvů namátkou jmenujme: Moudrost se dívá, hloupost na sebe upozorňuje, Pravdě se neustupuje ze zbabělosti, ale z pokory či Umění je pro člověka, kýč pro zbytek lidstva. Autorem fotografie na obálce je Pavel Hudec-Ahasver.

Edice Mocca rozšiřuje svůj záběr i o básně ze "zlatého fondu" české klasiky. Známým a přesto stále "živým" textem sbírky K. J. Erbena se tentokrát nechal inspirovat výtvarník Pavel Růt. Jeho interpretace Erbenových balad je vskutku osobitá.l Růt. Jeho interpretace Erbenových

Edice Mocca rozšiřuje svůj záběr i o básně ze "zlatého fondu" české klasiky. Známým a přesto stále "živým" textem sbírky K. J. Erbena se tentokrát nechal inspirovat výtvarník Pavel Růt. Jeho interpretace Erbenových balad je vskutku osobitá.l Růt. Jeho interpretace Erbenových

Kniha obsahuje mnohokrát vyzkoušené a osvědčené hry, které děti opravdu mimořádně baví. Nenajdete zde hry bezduché, ale jen ty, které současně rozvíjejí osobnost dětí, obohacují je o různé znalosti a v neposlední řadě také tříbí jejich morálku. Kromě velk