Dokořán strana 63 z 78

Řídí se svět matematikou, která do něj byla předem vložena a my ji jenom objevujeme, nebo si matematiku vytvořili lidé jako jeden z nástrojů k poznávání světa? Jinak řečeno, je matematika dílem Boha či přírody, pevně vetkaným do struktury vesmíru, jak říkají následovníci Platóna, anebo pouhým výtvorem lidí? Toto prastaré dilema ve své nové knize Je Bůh matematik? podrobuje zkoumání astrofyzik a popularizátor vědy Mario Livio. Ve snaze dobrat se odpovědi nás přístupnou formou provádí světem matematického myšlení od Pythagora přes největší postavy dějin matematiky a fyziky až po dnešek. Ukazuje přitom, jak matematika se svými zarážejícími otázkami a důvtipnými odpověďmi neustále prohlubuje naše poznání světa a vesmíru. Česky dosud vyšly Liviovy knihy Zlatý řez (2006) a Neřešitelná rovnice (2008).

Římská republika byla bezesporu nejpozoruhodnějším státem v dějinách. Hrstka vesničanů se usadila mezi bažinami a malými pahorky a jejich potomci dobyli celý známý svět. Hollandova kniha přináší živý obraz republiky v zenitu její velikosti, která měla nakonec stát u počátku jejího pádu a transformace v císařskou diktaturu. Zachycuje období Julia Caesara, jehož posedlost slávou dovedla až k břehům říčky Rubikon a k jeho překročení, éru Cicerona, vášnivého a výřečného obránce svobody či Spartaka, otroka, který se odvážil čelit supervelmoci. Římané jsou nám vzdáleni dva tisíce let, ale jejich ambice a touhy, sebeobětování a masakry, všední život, zábava i politika jako by se zrcadlily v naší moderní společnosti my všichni jsme římskými dědici. Kniha je nečekaně aktuální i z jiného důvodu: současné Spojené státy jsou totiž teprve druhou republikou, která je v postavení světové supervelmoci bez jediného konkurenta tou první byl Řím.

Nigel Lawson, dlouholetý člen kabinetu Margaret Thatcherové, důkladně rozebírá jednotlivé stránky fenoménu globálního oteplování - od pseudovědecké propagandy, zeleného náboženství, útočné ekománie až po vědecká fakta, politické dopady, ekonomické alternativy a závažné etické aspekty. Nastiňuje, jak by měl vypadat racionální přístup k tématu, a vysvětluje, proč vlastně téma globálního oteplování získalo tak výjimečné postavení, jaké má. Lawson vnáší do debaty intelektuální přesnost, politickou zkušenost a notnou dávku zdravého rozumu.

Kniha Na okrajích umění problematizuje a novým způsobem pojímá všeobecně sdílenou představu, podle níž svět umění tvoří oblast nejen odlišnou, nýbrž protikladnou běžnému, každodennímu světu. Výchozím tématem knihy je popis soudního sporu z let 1927 a 1928 mezi francouzsko-rumunským modernistickým sochařem Constantinem Brâncusim a vládou Spojených států amerických. Celní úřad Spojených států tehdy odmítl přiznat některým Brâncusiho sochám pro jejich neobvyklý zjev status uměleckých děl a odepřel jim tímto bezcelní odbavení. Při této události se zdánlivě oddělené světy umění a běžného života zničehonic prolnuly a vyvolaly tak zajímavé otázky ohledně jejich vztahu. Jakou roli hraje při oceňování uměleckých děl definice umění, kterou více či méně vědomě předpokládáme? Jakou roli při hodnocení uměleckých děl hrají pocity, emoce či nálady? Jsou umělecká díla k něčemu užitečná, a pokud ano, k čemu? Jednotlivé kapitoly této knihy se pokoušejí na tyto otázky odpovědět prostřednictvím významných, procesuálně zaměřených hypotéz, tedy filozofií, které kladou ve svém pojetí světa důraz na proces, změnu a kreativitu. Vychází ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.

V povídkách souboru T nula Italo Calvino rozvíjí tematiku i formální strategie iniciované Kosmickými groteskami a dokládá, že experimentální verva ho rozhodně neopustila. Calvino vždy přikládal velkou váhu dialogu literatury a vědy a byl přesvědčen, že právě vědecké hypotézy mohou spisovatele nejkratší cestou přivést k tomu, o čem by měl mluvit: k rozhovoru s univerzem. V prvním oddílu se opět vrací proteovský vypravěč Qfwfq, v následujícím triptychu Priscilla pak Calvino vytvořil obraz života ?na buněčné úrovni? a povídky závěrečné části sám autor označil jako deduktivní, jejich tématem je konkrétní situace, téměř bodová přítomnost. V jednotlivých textech se prozkoumávají alternativy, jichž je každý okamžik plný a jimiž se následně může ubírat budoucnost? Vyprávění a život jsou si však u Calvina nakonec vždy něčím podobné: v obou případech máme co do činění s neustále rozevřenou pluralitou možností, jejichž kombinatoriku nelze nikdy beze zbytku vyčerpat.

Čísla pronikají každým aspektem našeho života. Jen velmi málo toho dokážeme bez základní schopnosti počítat s jednoduchými celými čísly, která všichni považujeme za samozřejmé. Krásně ilustrovaná kniha Posvátná čísla představuje základní početní soustavy a významná čísla z hlavních náboženských textů. Objasňuje souvislost astronomie, geometrie a hudby s číselnými hodnotami i to, jak čísla ovlivňují architekturu. Autorka vysvětluje, proč jsou Pythagorovy myšlenky stále živé, a přináší portréty čísel od jedné do dvanácti, v nichž objasňuje jejich specifické vlastnosti. Jako například to, proč je život spjat s pětkou a kružnice s jedenáctkou.

Kniha Modrá planeta v ohrožení není souvislým textem, ale jednotu jí dodává to, že vychází z jednoho konzistentního názoru, z jednoho uceleného pohledu na svět, z důsledné aplikace standardní, tedy mainstreamové ekonomie, z jednoho společensko-vědního paradigmatu, který je důsledně liberální (v evropském slova smyslu) a který zejména nesouhlasí s tím, aby byla sporná myšlenka globálního oteplování a ještě daleko spornější myšlenka dominantního vlivu člověka na globální klima a na globální teplotu zneužívána k dalšímu radikálnímu vstupu státu a politiky do lidské společnosti, čehož jsme právě teď svědky.

Kniha australského vědce Tima Flanneryho, předního světového biologa, paleontologa a odborníka na klimatickou změnu, přehledně podává podrobné informace o jednotlivých faktorech klimatické změny, o jejích dopadech již zaznamenaných i očekávaných a o krátké historii boje proti ní i obdobným hrozbám. Důkladně se zabývá všemi přírodovědnými, ekonomickými, společenskými i technologickými aspekty problému včetně alternativních technologií ve výrobě. Záhy po svém vydání na podzim 2005 vzbudila značný rozruch. Mezi nadšené zastánce knihy i jejího poselství patří tak různorodé osobnosti jako britský premiér Tony Blair, kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger či britský podnikatel sir Richard Branson.

Když nechválím bídné kousky tvé, trousíš o mně, že mám srdce zlé. Nesplácím ti stejně za tvou vinu; dobré jest tvé srdce psovi na svačinu". Kompletní svazek epigramů literáta, novináře a překladatele Karla Havlíčka Borovského

Máte problémy s ovládáním mobilních telefonů, televize, CD přehrávačů či jiných běžných spotřebičů? Pak vězte, že chyba není ve Vás - ale ve špatném designu. Právě o tomto designu ve smyslu použitelnosti a srozumitelnosti vypráví Donald A. Norman. Jeho kniha vyšla poprvé již v roce 1988, stala se bestsellerem a dočkala se řady překladů a reedic. Není totiž jen akademickou analýzou předností a nedostatků průmyslového designu, ale je natolik čtivá a srozumitelná, že se v ní mnoho lidí poznává. Autor je průkopníkem tzv. kognitivního designu a jedním z nejvýznamnějších odborníků na design a problematiku interakce lidského faktoru s okolím. Jeho kniha obsahuje kromě názorných příkladů a poučných příběhů také mnoho obrázků, náčrtů, diagramů a fotografií, které zachycují nejvýraznější příklady špatného či naopak povedeného designu.

Nádhery a hrůzy minulého století ožívají v esejích o českých i světových osobnostech a událostech. Časový odstup napomáhá novým pohledům na T. G. Masaryka a spolužití Čechů a Němců v rakouské monarchii, na osud Ferdinanda Peroutky v exilu, na Jana Patočku v duchovní krizi, na Chartu 77 a život v pravdě. V eseji Pohřeb a dvě svatby najde čtenář dosud nezveřejněné básně Vítězslava Nezvala, Konstantina Biebla, Františka Halase, Kamila Bednáře a Karla Konráda. Pak si zafilozofuje se Zdeňkem Neubauerem, nahlédne krátce do proroctví pomocí počtu pravděpodobnosti a v astrologii rozezná symptom úpadku civilizací. V Buchenwaldu se setká s Goethem a Josefem Čapkem, v Budapešti a Lubiance se podiví vztahu švédského zachránce maďarských Židů Raoula Wallenberga k předválečné filmové hvězdě Lesliemu Howardovi. Ve Vídni a v Dublinu se seznámí s geniální a skandální osobností fyzika a filozofa Erwina Schrödingera a v Kodani narazí na tajemství klíčového rozhovoru jeho kolegů Bohra a Heisenberga na prahu atomového věku.