Dokořán strana 62 z 91

Kniha obsahuje mnohokrát vyzkoušené a osvědčené hry, které děti opravdu mimořádně baví. Nenajdete zde hry bezduché, ale jen ty, které současně rozvíjejí osobnost dětí, obohacují je o různé znalosti a v neposlední řadě také tříbí jejich morálku. Kromě velk

Tento výbor opomíjí Nezvalovu klasickou milostnou poezii a zvýrazňuje hravé, obskurní či vizionářské básně převážně z raného období (1920–1935). Cílem výboru není nově interpretovat Nezvala nebo představit jeho méně známé a často skoro nedostupné verše. Cílem je knížka pro potěšení i útěchu, po které člověk sáhne třeba ráno po velké opici...

Tento výbor opomíjí Nezvalovu klasickou milostnou poezii a zvýrazňuje hravé, obskurní či vizionářské básně převážně z raného období (1920–1935). Cílem výboru není nově interpretovat Nezvala nebo představit jeho méně známé a často skoro nedostupné verše. Cílem je knížka pro potěšení i útěchu, po které člověk sáhne třeba ráno po velké opici...

Cílem knihy je usnadnit čtenáři základní orientaci v čínské architektuře a umožnit mu zasvěceněji posoudit její krásu v době, kdy tato země přestává být nedostupnou a vzdálenou. Výklad se soustředí zejména na architekturu vybudovanou za vlády dynastií Ming a Qing (14. až 19. století), tedy na dobu, z níž pochází většina dochovaných památek Starověku, na který se neoprávněně zužují představy o tradiční Číně.

Cílem knihy je usnadnit čtenáři základní orientaci v čínské architektuře a umožnit mu zasvěceněji posoudit její krásu v době, kdy tato země přestává být nedostupnou a vzdálenou. Výklad se soustředí zejména na architekturu vybudovanou za vlády dynastií Ming a Qing (14. až 19. století), tedy na dobu, z níž pochází většina dochovaných památek Starověku, na který se neoprávněně zužují představy o tradiční Číně.

Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah. Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v "odčiňování" či "narovnávání" historie, ale v evropském sjednocení

Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah. Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v "odčiňování" či "narovnávání" historie, ale v evropském sjednocení

Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah. Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v "odčiňování" či "narovnávání" historie, ale v evropském sjednocení

Kniha německého historika nabízí zajímavý pohled na dějiny operní větve naší přední scény v širším evropském kontextu. Autor v ní zkoumá kulturní kontakty Národního divadla s operními divadly v sousedním Sasku, v Haliči a ostatních zemích habsburské monarchie. Podrobně se věnuje opernímu souboru a upozorňuje na nejdůležitější posuny v repertoáru. Ve svém přístupu kombinuje společenskohistorické a kulturněhistorické srovnávací hledisko a z této široké perspektivy se snaží vysvětlit obrovský úspěch Národního divadla a české opery v Evropě na konci 19. a počátku 20. století.

Jak je možné, že se některé změny ve společnosti odehrávají neuvěřitelně rychle? Proč v nějakém městě náhle klesne kriminalita? Jak se z nějakého výrobku nebo knihy stane módní hit? Americký novinář Malcolm Gladwell se na takové změny dívá optikou epidemií. Některé změny se šíří společností jako virus, pokud k tomu najdou vhodné nositele a prostředí. V knize nabité pozoruhodnými výsledky psychologických a sociologických výzkumů autor vysvětluje, proč jsou některé nápady a myšlenky nakažlivé, a přibližuje typy lidí, díky nimž se mohou rozšířit rychlostí sociální epidemie.

"Proroku," dím "mene tekel, ať jsi pták a nebo z pekel, synu podsvětí a přece, proroku, pojď hádat mě - statečně, byť opuštěný žiji zaklet v této zemi," Výbor "toho nejlepšího" z Edgara Allana Poa, který poprvé vyšel již roku 1928 jako druhý svazek edice Prokletí básníci u Rudolfa Škeříka, v překladech Vítězslava Nezvala opět svérázným způsobem proilustroval Pavel Růt.

Co mají společného „zlatí“ hokejisté z Nagana ’98 s Kateřinou Neumannovou, Ayrtonem Sennou či Zinedinem Zidanem? A jak do jejich společnosti zapadá filmový boxer Rocky Balboa? Čím se v dnešní době stávají sportovci, proč nás fascinují jejich výkony, z jakého důvodu nás dojímá hymna hraná po jejich vítězstvích? Sport a především jeho protagonisté okupují stránky novin a časopisů, zabírají nejlepší vysílací časy, inspirují filmy dokumentární i hrané. Způsob, jakým se média sportu chopila, vytváří ze sportovců a jejich soupeření svébytnou součást populární kultury. Tato kniha si klade za cíl pojmenovat některé dílčí aspekty mediální podoby sportu. Pokouší se o určení místa sportu v kultuře, pozoruje jeho přetváření médii, usiluje o interpretaci tohoto specifického mediálního produktu a všímá si i vzájemného ovlivňování společnosti a světa sportu.

Gari Kasparov se stal světovým šmapionem ve dvaadvaceti letech, v roce 1985. Během své dlouholeté kariéry se setkal s řadou významných šachistů, hrál s nimi a porážel je. Jeho hra se setkáním s nimi tříbila, měnila a zlepšovala.

Pan Teste zaujímá v tvorbě francouzského básníka, esejisty a filozofa Paula Valéryho centrální místo. Je to sice dílko fragmentární, mozaikovité, mnohé jeho části jsou jenom načrtnuté, dokonce jen suchou jehlou aforismů, ale cyklus testovských fragmentů představuje cosi jako východisko Valéryho životní a umělecké dráhy a dramatu, z nichž vyroste jeho následující dílo. Obsahuje celou jeho poetiku, všechna základní témata, kolem nichž se rozkrouží veškeré jeho myšlení a cítění, celý jeho umělecký program. Program, který si Valéry vytyčil a formoval na samém začátku své umělecké dráhy a který se v dalším životě snažil realizovat, často v zoufalém vědomí, že jde o program v poezii (ale i mimo ni!) nerealizovatelný, absurdní.

Nová Pilousova próza se zabývá elementárními prožitky svobody v době nesvobody a nesvobody v době svobody. Kudy a jak a proč se dostat přes ostnatý drát a co nás tam čeká? Autora opakovaně fascinuje neuchopitelný moment úžasu při vykročení z klece do volného prostoru. Tři dvojice příběhů střídají tempo a styly vyprávění, od pomalého času velehorské pouti ke stroboskopu marihuanového rauše, vše završeno sexistickou fraškou.

Nová Pilousova próza se zabývá elementárními prožitky svobody v době nesvobody a nesvobody v době svobody. Kudy a jak a proč se dostat přes ostnatý drát a co nás tam čeká? Autora opakovaně fascinuje neuchopitelný moment úžasu při vykročení z klece do volného prostoru. Tři dvojice příběhů střídají tempo a styly vyprávění, od pomalého času velehorské pouti ke stroboskopu marihuanového rauše, vše završeno sexistickou fraškou.