Dokořán strana 62 z 91

Kniha obsahuje mnohokrát vyzkoušené a osvědčené hry, které děti opravdu mimořádně baví. Nenajdete zde hry bezduché, ale jen ty, které současně rozvíjejí osobnost dětí, obohacují je o různé znalosti a v neposlední řadě také tříbí jejich morálku. Kromě velk

Kniha obsahuje mnohokrát vyzkoušené a osvědčené hry, které děti opravdu mimořádně baví. Nenajdete zde hry bezduché, ale jen ty, které současně rozvíjejí osobnost dětí, obohacují je o různé znalosti a v neposlední řadě také tříbí jejich morálku. Kromě velk

Tento výbor opomíjí Nezvalovu klasickou milostnou poezii a zvýrazňuje hravé, obskurní či vizionářské básně převážně z raného období (1920–1935). Cílem výboru není nově interpretovat Nezvala nebo představit jeho méně známé a často skoro nedostupné verše. Cílem je knížka pro potěšení i útěchu, po které člověk sáhne třeba ráno po velké opici...

Tento výbor opomíjí Nezvalovu klasickou milostnou poezii a zvýrazňuje hravé, obskurní či vizionářské básně převážně z raného období (1920–1935). Cílem výboru není nově interpretovat Nezvala nebo představit jeho méně známé a často skoro nedostupné verše. Cílem je knížka pro potěšení i útěchu, po které člověk sáhne třeba ráno po velké opici...

Cílem knihy je usnadnit čtenáři základní orientaci v čínské architektuře a umožnit mu zasvěceněji posoudit její krásu v době, kdy tato země přestává být nedostupnou a vzdálenou. Výklad se soustředí zejména na architekturu vybudovanou za vlády dynastií Ming a Qing (14. až 19. století), tedy na dobu, z níž pochází většina dochovaných památek Starověku, na který se neoprávněně zužují představy o tradiční Číně.

Cílem knihy je usnadnit čtenáři základní orientaci v čínské architektuře a umožnit mu zasvěceněji posoudit její krásu v době, kdy tato země přestává být nedostupnou a vzdálenou. Výklad se soustředí zejména na architekturu vybudovanou za vlády dynastií Ming a Qing (14. až 19. století), tedy na dobu, z níž pochází většina dochovaných památek Starověku, na který se neoprávněně zužují představy o tradiční Číně.

Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah. Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v "odčiňování" či "narovnávání" historie, ale v evropském sjednocení

Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah. Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v "odčiňování" či "narovnávání" historie, ale v evropském sjednocení

Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah. Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v "odčiňování" či "narovnávání" historie, ale v evropském sjednocení

Nová kniha dánského statistika Bjorna Lomborga, autora známého bestselleru Skeptický ekolog, nás provádí po problematice globálního oteplování úplně jinak než ostatní práce. Lomborg není „klimatický skeptik“ v tom smyslu, že by odmítal převládající názory na oteplování v důsledku lidské aktivity. Nezpochybňuje ani to, že globální oteplování bude mít ve svém souhrnu nakonec pro lidi, životní prostředí i ekonomiku negativní následky. Velkou skepsi však projevuje vůči všeobecně navrhovaným způsobům řešení v čele s Kjótským protokolem. Ukazuje, že objektivně doložitelným škodám oteplování lze snadno zabránit cílenými, rychlými a především relativně levnými zásahy. Tyto praktické kroky by přitom již za krátkou dobu pomohly nepoměrně více lidem a přinesly by světu daleko větší prospěch než nesmyslně drahé omezování emisí skleníkových plynů, které navíc stejně ničemu nepomůže.

Borgesův svět jsou knihy. Na počátku této knihy však byly obrázky Heleny Wernischové. Václava Cílka oslovily natolik, že začal hledat text, jenž by je ilustroval. Po několika měsících instinktivně sáhl po Borgesových esejích: základ byl nalezen. Pak se st

Čím se řídí šťastná a nešťastná náhoda? Tato otázka trápí lidstvo víc než málokterá jiná. Co je to štěstí a proč je mají tak často ti, kteří si je nezasluhují? Jak můžeme předpovídat náhodné jevy, ke kterým kolem nás dochází? A jak je můžeme ovlivnit? Svým způsobem zůstane náhoda asi vždy tajemstvím, ale s použitím jazyka matematiky ji nyní můžeme přejmenovat na „pravděpodobnost“, popsat ji a odvodit rovnice, které vypovídají o jejích vlastnostech.

„Až se Čína probudí, země se zachvěje.“ Toto slavné proroctví vyslovil počátkem 19. století Napoleon a později je krátce před svou smrtí převzal Lenin. Nyní se zdá, že se naplnilo. Čínské zboží zaplavilo globální trh a způsobilo značné obtíže mnoha drobným i větším podnikům, technologicky vyspělé nevyjímaje. Přestože mnohé ukazatele napovídají, že 21. století bude „stoletím čínským“, tak jako bylo 20. století stoletím americkým, zůstává pro nás, lidi ze Západu, tato rozlehlá země s tisíciletou historií i nadále zahalena z větší části tajemstvím.

Úspěšný titul Virtuální dějiny, ve kterém se známí světoví historici zabývají kontroverzním tématem "co kdyby", byl inspirací i pro skupinu předních českých historiků. Byla Bílá hora nevyhnutelným vyústěním sporů českých stavů s panovníkem? Muselo se Rakousko-Uhersko v roce 1918 rozpadnout? Co kdybychom se v roce 1938 bránili? Jak by vypadal poválečný vývoj Československa bez odsunu Němců? Existovalo jiné vyústění Pražského jara v roce 1968 než sovětská invaze? To je jen několik otázek, které si nepochybně klade každý, kdo se jen trochu zajímá o naše dějiny.

Zbigniewa Herberta a Jana Zahradníčka přes všechny myslitelné rozdíly spojuje přímo "spřízněnost volbou", již představuje schopnost seizmického vnímání světa v ohrožení, a to - lze-li to tak říci z první ruky. Ohrožení čím? Kým? Totalitou, totalitním myšl

Jak je možné, že se některé změny ve společnosti odehrávají neuvěřitelně rychle? Proč v nějakém městě náhle klesne kriminalita? Jak se z nějakého výrobku nebo knihy stane módní hit? Americký novinář Malcolm Gladwell se na takové změny dívá optikou epidemií. Některé změny se šíří společností jako virus, pokud k tomu najdou vhodné nositele a prostředí. V knize nabité pozoruhodnými výsledky psychologických a sociologických výzkumů autor vysvětluje, proč jsou některé nápady a myšlenky nakažlivé, a přibližuje typy lidí, díky nimž se mohou rozšířit rychlostí sociální epidemie.