Dokořán strana 80 z 91

Populární úvod lze doporučit nejen čtenářům, kteří se s logikou teprve chtějí seznámit, ale i těm, kteří již základy tohoto oboru znají. Na rozdíl od jiných tematicky podobně zaměřených knížek se zde totiž dozví také o potížích, jež standardní logické teorie přehlížejí, a o problémech, které nedovedou vyřešit. Značná část textu je navíc věnována induktivní logice, kterou se jinak česky psaná literatura zatím zabývala jen velmi málo.

Sbírka milostných básní vítězky literární soutěže „Seifertova Praha 2001“ Václavy Eiblové. Křehké, melodické verše jsou doprovázeny hravými kresbami Aleny Stiborové.

Když koncem 19. století byla v Pensylvánii navrtána ropa, nikdo netušil, že začíná ropný věk. Na každého Evropana připadá kolem sedmdesáti ropných otroků, tolik lidí by totiž bylo zapotřebí, aby silou svých paží poháněli všechny stroje, které používáme. Budoucnost této společnosti tak do značné míry závisí na cenách a dostupnosti ropy a energií. Jak ropa vzniká a kolik jí máme? Čeká nás již v letech 2008-2015 ropný zlom, tedy předěl, kdy těžby začínají klesat a nastává souboj o tenčící se zdroje? Tato kniha představuje průvodce ropným světem. Pojednává o vzniku, zásobách a těžbě ropy a hlavně se zabývá otázkou, jak proměna ropného průmyslu ovlivní proměnu světa a zasáhne naše životy.

Historická studie analyzuje vývoj nacistické politiky vůči židovskému obyvatelstvu: od represí a zbavení občanských práv, přes jednotlivé akty násilí až po deportace a genocidu, zahájenou v průběhu války na východě. Autor se mimo jiné snaží zodpovědět i tradiční otázku: Proč se vůbec ve Wansee 20. ledna 1942 konala konference špiček nacistické strany a německého státu, když vyhlazování židovského obyvatelstva bylo již v plné proudu?

Anglický filozof a politolog John Gray pokračuje ve vytříbeném, přitom však velmi břitkém, až nelítostném odhalování klamné iluze lidstva, která se nazývá víra v pokrok. Eseje původně vznikaly pro londýnský týdeník New Statesman, lze je tedy považovat i za svého druhu komentáře ke světovému dění na prahu 21. století.

O Ludvíku Vaculíkovi (1926) je známo, že rád a dobře zpívá. Zpěv patří k jeho životu, s pěsničkami se potkával od dětství na Valašsku (učil se hrát na housle), jako disident ve Zlíně, kam jezdil za přáteli kromě jiného si také zazpívat, později se s pěsničkami setkával u cimbálu Jana Rokyty, nazpíval s jeho kapelou dokonce kazetu, a dodnes zpívá s přáteli. Shromáždil rovněž mnoho zpěvníků, v nichž stále hledá a čerpá z nich. Je proslulý i tím, že pěsničky „polepšuje“, píše jim nové sloky, podle nálady a potřeby či politické situace. Jako disident takto po příkladu Karla Havlíčka Borovského psal na melodie lidových písní satirické politické texty, které v roce 1988 sám vydal. Dodnes se prý lidé po tom útlém samizdatovém zpěvníčku (v této knize třetí oddíl) shánějí. Nedávno ho napadlo, že by mohl o zpěvu napsat knihu o tom, jaký význam má v životě člověka: že mu otevírá jiná poznání, přináší jiné vztahy a události. A taky o tom, co přinesl zpěv do jeho vlastního života. A napsal knihu zvláštní, nevídanou, knihu-hru, kterou můžete číst od začátku do konce anebo v ní listovat z jednoho oddílu do druhého, vracet se v textu, srovnávat, ověřovat si, knihu, s níž si můžete zpívat, vzpomínat, dovídat se. Pěsničky také souvisejí s příběhy a osudy lidí: přátel i neznámých, muzikantů, spisovatelů, a vůbec umělců, stejně jako rodiny, a Ludvík Vaculík o nich i o sobě podle „své chuti“ píše a psané ilustruje fotografiemi, notami, texty pěsniček původními i polepšenými… Knihu doprovází CD, na němž uslyšíte „to nejlepší z Vaculíka“, pěsničky, které zpívá s muzikou Technik.

Výjimečná kniha o slavení vánočních svátků za první republiky, v období nacistické okupace, v padesátých letech, ve "zlatých šedesátých" či v éře normalizace. Přibližuje, jak Vánoce prožívali českoslovenští prezidenti, řadoví občané, nuceně nasazení dělníci, vojáci zahraniční armády nebo političtí vězni nacismu a komunismu. Autoři vycházejí z dobových pramenů i ze vzpomínek desítek pamětníků nejrůznějšího věku a profesí. Knihu doplňuje více než sto ilustrací, z jejích stránek tak promlouvají nejen archivní dokumenty, ale i rodinné fotografie, dobové inzeráty a vánoční ozdoby, karikatury z legálního i ilegálního tisku, propagandistické plakáty, vánoční fejetony či básně a v neposlední řadě i dosud nepublikované autentické vzpomínky.

Nejznamenitější cestovatel všech dob, Marco Polo, popisuje Kublaj chánovi krajiny a města, která nejsou na žádné mapě, jejichž znaky a tvary, věže, mosty, domy, ulice, sociální a společenské struktury jsou nám však přesto povědomé, jako by sumarizovaly naše zkušenosti, poznatky a sny, neboť nejsou ničím jiným než "cestami do paměti" . Všechna města jsou v Markově podání v podstatě variantami téhož modelu, jeho rodných Benátek, a jejich podoba je neomezená, může mít tolik odlišných tváří, kolik jich má sám život ve svém trvání, zániku i věčné obnově. Tato kultovní kniha nyní vychází s novými fantaskními ilustracemi Vasilije Ťuťunnika.

Kdo čeká od knihy Slávky Peroutkové kašírované vzpomínání na jejího slavného muže, bude asi překvapen. Slávka Peroutková se totiž ohlíží nejen za svým vztahem k Ferdinandu Peroutkovi, ale za celým svým životem – A tak nechybí vyprávění o dětství poznamenaném otcovou sebevraždou nebo o prvních láskách prožívaných v protektorátních Čechách. Ani sám Peroutka ve vzpomínkách své ženy není jen ikonou českého novinářství, přítelem Karla Čapka a důvěrníkem prezidenta Masaryka, autorem Budování státu a šéfredaktorem legendární Přítomnosti. Potkáváme jej v druhé půlce jeho života, v soukromém prostředí, šarmantního, společenského, mezi přáteli, ale potkáváme také Peroutku zoufalého z exilu, řešícího problémy v Rádiu Svobodná Evropa, v exilových organizacích i ve vlastním manželství, Peroutku nemocného. Potkáváme Peroutku, jakého znala jeho třetí žena. A právě takové jsou její vzpomínky – vyprávějí o tom, jaký život vedla mladá žena vedle zkušeného, slavného i úspěch ztrácejícího muže.

Velká dobrodružství, spojená s objevováním hradního podzemí i souboji s nacisty, prožila parta kluků, kteří si říkají Bílá ruka, už v předchozí knize s názvem BÍLÁ RUKA Za tajemstvím hradu Handštejna. Jeho děj se odehrával na sklonku druhé světové války. Teď už je válka u konce a vypadá to, že s letními dobrodružstvími je konec. Jenže tajemné podzemí hradu stále čeká na prozkoumání! Vždyť klukům se dosud nepodařilo odhalit všechny jeho prostory ani nástrahy, které před staletími vymýšlel hradní pán a jeho úhlavní nepřítel proti nezvaným hostům, aby chránili svá tajemství. Navíc podzemí a jeho tajemství přitahuje nadále pozornost nejen Bílé ruky, ale také různých agentů a hledačů pokladů ti všichni sní o pokladu nedozírné ceny a neváhají kvůli němu sáhnout třeba po zbrani. Kluci se tak ocitají v nebezpečí nejen léček fantoma podzemí. Všechny překážky, léčky, nástrahy, všechny otevřené souboje, které musí kluci překonávat, je však učí pochopit, jak jsou jeden závislý na druhém, jak důležité je držet slovo a vzájemně si pomáhat. Vždyť jim často jde vyloženě o život! Proto je spojuje stále pevnější kamarádství, jaké se rodí jen ze soudržnosti.

Izraelský astrofyzik Mario Livio provádí čtenáře „historií fí, nejpodivuhodnějšího čísla na světě“. Iracionální číslo 1,61803..., příbuzné známého pí, odvodili starořečtí matematici z prostého rozdělení úsečky na dva nestejné díly. Zklamání z nepřítomnosti zlatého řezu v lidských výtvorech je v Liviově knize bohatě vyváženo úžasem nad fascinujícími matematickými vlastnostmi tohoto čísla a nad tím, jak se poměr zlatého řezu nečekaně objevuje v celých komplexech jevů vnějšího světa – od nejmenších stavebních částí některých látek přes růst rostlin a živočichů až po strukturu vesmíru.

Za pomoci pestré škály pravdivých příhod a konkrétních případových studií vyvrací tato kniha obecně přijímanou představu, že pevně daný denní program, řád, pořádek a soustavnost jsou klíčem k úspěchu. Na příkladech z oblasti podnikání, výchovy dětí, vaření, boje proti terorismu, obchodu, a dokonce i na příběhu závratné kariéry Arnolda Schwarzeneggera ukazují autoři Abrahamson a Freedman, že mírně neuspořádané systémy využívají zdroje efektivněji, dospívají k lepším řešením a dají se hůře rozvrátit než systémy organizované důkladně. Tuto myšlenku kniha aplikuje v měřítku malém (pracovní stoly, garáže), i velkém (vláda, společnost), odkrývá všechny oblasti, kde nepořádek může triumfovat nad pořádkem, a pomáhá čtenáři odhadnout správnou míru nepořádku v jakémkoli systému. Ať už vás trápí způsob řízení vaší organizace, anebo vestavěná skříň v předsíni, tato kniha vám vysvětlí, proč říci nepořádku ano.

Vzrušující detektivní příběh z antického Říma. Římská společnost se pomalu vzpamatovává ze Sullovy hrůzovlády a hledá cesty, jak znovu upevnit římskou republiku. Ulicím Věčného města však vládnou nebezpečné gangy, které olupují plebeje i patricije. Uškrcení bezvýznamného propuštěného otroka a vražda cizího obchodníka v nebezpečné čtvrti Subura proto připadá římským hodnostářům jako bezvýznamná událost. Decius Caecilius Metellus mladší urozený velitel místních vigilů je však rozhodnut vyšetřovat. A záhy odhaluje svět korupce v nejvyšších vládních kruzích. Ten představuje hrozbu, jež může zničit nejen samotného Decia, ale i vládu, jíž Decius slouží.

Howard Phillips Lovecraft je znám především jako autor hororů, v jeho díle se však mísí mnohem víc: snová poetika, přehlídka tvorů na rozhraní mezi lidským, zvířecím a nadpřirozeným světem, cynický náhled na svět, okouzlení krásou i suchý humor. Vybrané povídky, včetně nejznámějšího Lovecraftova textu Volání Cthulhu, dokládají autorovu představu, že svět není takový, jak se na pohled jeví. Za stěnou spánku, ve zdech mansardy, ve městě s podivnou pověstí nebo pod hladinou moře, všude se mohou skrývat věci nečekané - a poměrně znepokojivé. Co se ale přihodí těm, kteří se budou snažit odkrýt dosud skryté?

Smrtící gagy z arzenálu ultračerného humoru. Dynamitové nálože odpálené pod svatými tabu politické korektnosti. Drogy, sex, smrt, hovězí, rakovina plic, Ježíš v McDonaldu, uříznuté penisy... a překvapivě vážný podtext, jakmile odezní chuť ostrého koření. Americký spisovatel, hudebník, herec a režisér Denis Leary napsal Rakovinu nevyléčíš v roce 1990 původně jako jevištní monolog pro Mezinárodní umělecký festival v Edinburghu a navzdory protestům z jistých kruhů za ni získal Cenu kritiky. Následně byla Rakovina provozována v londýnském West Endu, v New Yorku, doznala knižní podoby, televizního zpracování a úvodní píseň Jsem kokot zabodovala v nezávislých hitparádách.

Reprezentativní výběr z autorova publicistického díla obsahuje v první části rozhovory o médiích a novinářském řemesle, které vedl s žurnalisty, sociology, filozofy, literáty a politology doma i v zahraničí a jimiž se snaží naši mediální krajinu přesněji zasadit do evropského kontextu. V druhé části jsou vybrané články a eseje, v kterých se sám zamýšlí nad stavem české i světové žurnalistiky na začátku 21. století. Na roli novin a novinářů se snaží ukázat, na prahu jakých nebezpečných změn stojíme. Boj za udržení prestižních novin v Evropě a jejich založení v České republice je pro něj bojem za snesitelnější a zodpovědnější budoucnost pro všechny, tedy nejen pro občany, ale i pro politiky, soudce a kapitány průmyslu. Globalizace médií by podle něj nejspíš vedla k terorismu a globálním sociálním nepokojům.