Emitos strana 3 z 3

Je neuvěřitelné, kolik moudrosti generací je uloženo v pohádkách a jak hluboce se nás stále jejich symbolická skutečnost dotýká. Zasvěcený psychologický komentář autorky může v této knize oslovit každého, kdo se četbou vydává také na cestu sebepoznání. Jako mnoho pohádek, i ta o Štístkovi a třech ďáblových vlasech začíná hrdinovým narozením. Otázky osudu a vrozených předpokladů na jedné straně, a svobodné vůle a odpovědnosti jedince na straně druhé se spojují v tématu naplňování vnitřního určení, jak je vyjadřuje úsloví: Staň se, kým jsi. Kolik štěstí a kolik úsilí, kolik sebedůvěry, odvahy, a také kolik pokory je zapotřebí k tomu, abychom se svému vnitřnímu určení přiblížili? Jak se vztahujeme k úkolům a úskalím, které nám život „bez našeho přičinění“ staví do cesty? Co vše musíme podstoupit, abychom poznávali i skryté stránky sebe sama a dokázali pak svým životem odpovídat na otázky, které nám klade naše okolí? Jak rozvíjíme své předpoklady? A jaké hodnoty umožňují nakonec člověku život smysluplně prožít? O tom všem – a o mnohém dalším - se píše v této knížce. Verena Kastová (1943), světově známá jungovská psychoanalytička a profesorka psychologie na curyšské univerzitě, působí mimo jiné na Institutu C.G.Junga v Küsnachtu. Od roku 1995 byla prezidentkou Mezinárodní asociace pro analytickou psychologii, je dlouholetou předsedkyní Mezinárodní společnosti pro hlubinnou psychologii, významně a mnohostranně pomohla rozvíjet jungovskou psychoterapii i u nás. Vedle nesčetných odborných pojednání napsala Verena Kastová několik desítek knih pro širší čtenářskou veřejnost, některé z nich se staly bestsellery - i naši čtenáři její práce znají z úspěšných českých překladů. Díky svým vytříbeným pedagogickým schopnostem a smyslu pro symbolický život přibližuje autorka širokému okruhu zájemců poutavě a srozumitelně bohatství i problémy lidské duše na stále živých příkladech.

Carl Gustav Jung (1875-1961) je ze zakladatelů psychoanalýzy tím nejvíce rozporuplným. Jako mladý lékař-psychiatr se v roce 1907 setkal ve Vídni s Freudem. Pro oba to znamenalo ohromný myšlenkový impuls. Když Freud po třech letech založil psychoanalytické hnutí, oficiálně jej stanovil svým nástupcem. Vztahy mezi oběma muži se však v roce 1912 pokazily a v roce 1914 se definitivně rozešli. Jung posléze založil vlastní školu. Nepřijal tezi, že sexualita je jediným motivem lidského chování, a současně odmítl Freudovo ateistické a materialistické východisko. Byl svobodného a zvídavého ducha a měl převratné duchovní zážitky, které objektivně popsal a prozkoumal. S pomocí Jungovy osobní korespondence a svědectví jeho blízkých ukázal autor komplexitu tohoto génia v pestré škále intelektových, duchovních, vědeckých i tělesných aspektů. Pod tlakem vnitřních sil, které v sobě probudil, mohl Jung podlehnout destrukci, ale krajnosti se začaly slučovat. Ke konci života dosáhl základní mystické zkušenosti - sjednocení protikladů. Jean-Jacques Antier si obzvláště všímal Jungova komplexního vztahu k náboženství a duchovnu. Příjemným stylem a jazykem, který není odborný, jak bývá u podobných textů obvyklé, se plynule odvíjí fascinující příběh jednoho z největších terapeutů 20. století, muže, kterému "objev nevědomí otevřel bránu k velkému dobrodružství ducha".

V této pozoruhodné studii, sestávající ze dvou částí, poprvé prezentované formou přednášek na Institutu C. G. Junga v Zürichu, Edgar Herzog vybírá z mýtů, pohádkových příběhů a folkloru úděsné variace archaického Obrazu Smrti. Kniha Psýché a smrt je orientačně rozdělena do dvou částí. V první části je zpracováván etnologický a mytologický materiál, založený na zprávách a tradicích z celého světa. Tato část je co se týče smrti zaměřena zejména na psychologické reakce skupin, kmenů a národů, promítající se v obřadech, mytologických příbězích a lidových zvycích, jež v západní kultuře ještě stále přežívají. Autor názorně dokládá, že Smrt se původně odhalila ve zvířecí podobě: jako Vlk, Kůň, Pes, Had a Pták. V současnosti na sebe Smrt bere obdobné podoby, jež se dostávají do lidského vědomí především prostřednictvím snů. Ve druhé části Herzog zkoumá sny pacientů, dnešních mužů a žen podstupujících psychoterapii, a tyto sny komentuje výklady, jimiž jsou zmiňované osoby, scény i dramata ozřejmeny ve spojitosti se symbolickými obrazy a obřady Smrti z poměrně nedávné minulosti, v níž se odráží dávnověk. V této druhé části se Herzog pokouší objasnit jak tyto sny reflektují vývojové procesy i dozrávání novodobých jedinců, a to ve snech samotných i skrze ně. Každý terapeut i laik bude obohacen tímto osvětlením nejtemnějšího subjectu, věčné noci.

Bezkonfliktní život prostý všeho utrpení a deprivací je věčný lidský sen, vyznačující se velkou emoční silou. Sen o dokonalém štěstí se téměř ve všech kulturách vtěluje do mýtu o ráji. Tak začíná autorova neobvyklá mezioborová studie o archetypu ráje . Mario Jacoby, přední jungiánský analytik působící v Curychu, se zabývá třemi závažnými tématy. V první části knihy zkoumá psychologickou spojitost mezi představami ráje a kvalitou vztahu mezi kojencem a matkou, který má klíčový a rozhodující vliv n a vývoj dítěte. Ve druhé části se zabývá analýzou biblického příběhu o ráji a pádu. Jacoby se zamýšlí nad původem a výkladem tohoto příběhu a také nad tím, jak biblický příběh opodstatnil tvrzení o podřadnosti žen. V poslední části Jacoby srovnává rů zné legendy a mýty slibující příchod ráje s léčebným potenciálem Jungova individuačního procesu. Případové studie z jeho analytické praxe odhalují vnitřní potřebu útěchy v kontextu disharmonie současného světa. Kniha byla původně publikována v němčin ě pod názvem Sehnsucht nach dem Paradies a byla autorem přeložena do angličtiny.

Termín "obětní beránek" se užívá pro jednotlivce a skupiny, kterým se klade za vinu, že působí zlo. Hledat obětní beránky znamená pátrat po osobách, které lze ztotožnit se zlem, obvinit a vyvrhnout z rodiny nebo komunity, aby si ostatní její členové mohli připadat bez viny. Z psychologického hlediska je honba za obětním beránkem formou popírání stínu - jeho projekcí na druhé. Stínem máme na mysli postoje, chování a emoce neslučitelné s jáským ideálem či s údajnou dokonalou dobrotou Boží. Místo toho, abychom tyto aspekty uznali za součást našeho lidství - a Boží celosti - potlačujeme je a popíráme, oddělujeme od vědomého já a zatlačujeme do nevědomí. V západní společnosti byla role obětního beránka mnohdy přisuzována Židům a jiným menšinám. Musely se s ní potýkat rovněž dívky a ženy. Tyto skupiny odjakživa nesly břímě obětního beránka - čelily obviňování a odmítání, nebo byly přinejmenším podceňovány - protože to, jaké jsou a co představují, nedokázala společnost vědomě akceptovat. Pokud se jednotlivci s rolí obětního beránka ztotožní - tj. vezmou na sebe odpovědnost za odmítnuté stínové aspekty druhých - může je toto ztotožnění dovést k sebenenávisti a k chování, které maskuje, nebo jehož motivací je hluboce zakořeněný pocit viny a hanby. Tato působivá kniha zkoumá mnohé aspekty psychologického vlivu problému obětního beránka na životy moderních mužů a žen, přičemž zahrnuje celou řadu příkladů z autorčiny analytické praxe. Proniká rovněž pod povrch komplexu obětního beránka, k archetypickým vzorcům přítomným v mýtech a židovsko-křesťanské tradici.

Milton H. Erickson, M.D. (1901-1980) byl všeobecně uznávanou přední světovou autoritou v hypnoterapii a krátké strategické terapii. Byl to nesmírně vynalézavý psychoterapeut, stejně jako pozoruhodně schopný učitel psychoterapie. Primárně spoléhal na "nevědomé učení". Terapeuti z celého světa se sjížděli do Phoenixu, aby se mohli zúčastnit jeho seminářů. Tento svazek představuje kompletní záznam jeho pětidenního výukového semináře. Čtenář zakusí Ericksona, jak mluví o svých metodách terapie, předvádí techniky, vypráví jeden fascinující příběh za druhým. Takový příběh, jenž u posluchače vyvolá překvapení a pocit neshody s jeho očekáváním (kognitivní disonance), až nakonec vrhne nové světlo na způsob nahlížení na pacienta a přemítání o psychoterapii. V úvodní kapitole Jeffrey Zeig ukazuje, jak Erickson velmi účinně používal příběhy ke sdělení na několika úrovních vnímání současně. V dodatku naleznete podrobný rozhovor Zeiga a Ericksona o dvou hypnotických indukcích uvedených v semináři. Jejich diskuse odhaluje preciznost Ericksonovy techniky, v níž každý pohyb, každá modulace hlasu či asociace má své opodstatnění. Tato kniha tak poskytuje jedinečnou možnost učit se přímo od mimořádného klinického lékaře.

Kniha Hypnotické světy poskytuje čtenářům možnost učit se krok za krokem postupům navozování klinické hypnózy přímo od průkopnické osobnosti tohoto oboru - Miltona H. Ericksona. Obsahuje doslovné záznamy jeho práce při navozování hypnózy a při nácviku transu. Studentům i odborným psychoterapeutům, bez ohledu na jejich specializaci a pokročilost, tak umožňuje názorné seznámení s procesem rozvoje hypnotických fenoménů v klinické praxi.

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík. Knihu přeložili Petr Patočka a Karel Plocek. Vychází v redakci Karla Plocka.Kniha Symboly proměny se stala mezníkem, který znamenal konec Jungova přátelského vztahu s Freudem a překročení omezujících východisek klasické psychoanalýzy. Jung v ní nastoupil vlastní cestu a položil první stavební kámen své analytické psychologie. Rozšířil zcela zásadně dosavadní pojetí nevědomí o jeho kolektivní vrstvu a reduktivní výkladový kauzalismus klasické psychoanalýzy doplnil o teoreticky i terapeuticky neméně významný princip zaměřenosti na cíl. K zásadní změně dospěl v širším pojetí psychické energie (libida), která podle něho nemá jen sexuální charakter, ale obdobně jako energie v moderní fyzice se může projevovat v různých formách. Z kulturně historického hlediska se jeví jako závažné Jungovo pojetí sekulárních proměn psychického vývoje lidstva a zejména jeho osvětlení proměnami v psychické energetice a jejím zaměření. Stejně aktuální zůstává i jeho zdůraznění významu symbolů a symbolického života v duševním vývoji jednotlivce i dané kultury, a to v normě i v psychopatologii.

Významný americký psycholog hledá odpověď na otázku zda má řecká mytologie co říci současnému člověku. Vychází přitom z předpokladu, že každá mytologie je sebevyjádřením hlubinných úrovní lidské duše. V mýtech se setkáváme se specifickými formami a obrazy, jejichž prostřednictvím můžeme pochopit skutečnosti tvořící základ všech psychických zkušeností moderního člověka. Mýty nejsou podle Edingera pouhými vyprávěními o událostech, jež se odehrály v dávné minulosti; jsou to věčná dramata, která se stále, znovu a znovu, prolínají našimi životy i vším, co kolem sebe vidíme.

Tato významná kniha vysvětluje terapeutickou hypnózu průkopnického amerického génia Miltona H. Ericksona (1901 - 1980). Erickson rozvinul nový, otevřený a velmi flexibilní přístup, jak pomáhat lidem řešit jejich vlastní problémy jejich vlastním způso bem. V průzkumu časopisu The Psychoterapy Networker z března 2006 byl Erickson nazván jedním z nejvlivnějších psychoterapeutů všech dob. V psychoterapii se Milton H. Erickson řadí mezi "top ten".

Arnold Mindell koncipoval svoji novou knihu jako duchovního průvodce životní cestou, která je úzce - tak jako její psychologie - spjata se zemí, s jejími směry, rytmy a se silami, které ze země pramení. Vysvětluje, jak důležité je uvědomění, vnímající uvědomění, které je zdrojem vědomí a z jistého úhlu pohledu původcem vnímané reality i vesmíru jako celku. S tím úzce souvisí Mindellův koncept uvědomění si cesty, lidské schopnosti vnímat směry, síly a rytmy vycházející ze země a jemné signály snového těla, schopnosti uvědomit si tyto vlivy a správným způsobem na ně v běžném životě reagovat, například změnou vnitřní či vnější orientace: zaměření a směřování. Mindell čerpá svoje poznatky z fyziky, domorodých náboženství a šamanismu. Ve své knize představuje nové metody nalézání nejschůdnějších způsobů překonání překážek na cestě životem, ke zmírnění vnitřního nepokoje, k odstranění problémů v mezilidských vztazích a to i na úrovni velkých lidských společenství a na úrovni světa. Arnold Mindell, fyzik a neortodoxní jungiánský psycholog, dlouhodobě prohlubuje odkaz C. G. Junga a spojuje poznatky tradiční psychologie s poznatky různých jiných vědních oborů a tradiční moudrostí, přičemž činí vědecké myšlenky přístupné široké čtenářské obci. Teorii a prožitková cvičení představuje jednoduchým a inspirujícím způsobem. Využívá při tom bohatý ilustrační materiál.

Kniha C. G. Jung v zrcadle filosofie hermeneuticky zprostředkovává základní témata Jungova díla z filosofické perspektivy a s důrazem na jejich filosofický obsah a kontext. Napomáhá novému filosofickému chápání hlubinné psychologie jako celku, doposud často jednostranně formovanému výhradně reflexí díla Sigmunda Freuda a klasické psychoanalýzy. Je příspěvkem k přirozenému dialogu mezi psychologií a filosofií nad jejich společným tématem péče o duši. Předlohou pro toto dílo byla autorova doktorská disertační práce, kterou obhájil na Masarykově univerzitě v roce 2009.