Epocha strana 75 z 107

Zápletka posledního autorova románu má kořeny v přímořských přístavech, hlavní příběh se však odehrává na konci 17. století v krajích Vysočiny na pomezí Čech a Moravy. Na místě uprostřed hlubokých lesů, nazývaném Liščí kameny, byl spáchán brutální masakr. Pátrání po neznámých pachatelích se ujímá zeman Jožík Bukovský. Hrdina posledních Pošívalových knih tak učiní navzdory vágnímu postoji úřadů, od nepaměti příznačnému pro rozporuplnou českou společnost. Román o pokrytectví, zákeřných intrikách, veliké lásce a především o neústupném smyslu jedince pro spravedlnost v lidském řádu, je drsným kriminálním thrillerem. Autor pracuje důsledně s napětím, vědomě spojuje minulost s dnešním vnímáním a literární tradici s postmodernou. Děj románu je ilustrován verši básnířky Evy Mišíkové, jež se v jednotlivých mottech kapitol poeticky zamýšlí nad tematickým poselstvím a rozšiřuje tak dílo o další rozměr.

Nemám jiné nepřátele než ty, kteří jsou nepřáteli státu, prohlásil kardinál Richelieu na smrtelné posteli… Dumasovi hrdinové s ním v královských službách bojovali na život a smrt, kardinál je tu doslova ztělesním mocného zloducha, ale přesto od něho d´Artagnan nakonec obdrží dekret poručíka královských mušketýrů. Málokterý státník před ním byl tak napadán a hanoben jako on. Kdo tehdy vlastně byl stát, král či kardinál? Koho a co představoval kardinál ve své době? Politickou moc, zdroj inteligence, či neukojenou ctižádostivost bez skrupulí a morálky? Kardinálova postava vzrušovala už jeho současníky a dodnes přitahuje historiky i spisovatele. Jaké byly jeho názory na politiku, vysokou šlechtu, prostý lid, souboje, ženy, špionáž, umění, vědu a lidi v jeho okolí? Jaká byla skutečnost a jaká je mnohdy literární fikce? Historie versus literatura, smyšlenky proti faktům, antipatie vedle sympatií, to vše představuje příběh kardinála de Richelieu.

Titul prvního svazku série 77 kriminálních případů z historie České republiky vychází z úryvku básně Viktora Huga: "Když dotkneš se mých víček lehce dlaní, vzlétne zpod nich děs a nevíra." Bohatě tento příměr naplňují případy sériových vrahů - Mrázka (kapitola Smrťák bloudí krajinou), Štěpánka (Dům hrůzy) i Hojera (Holky pod kytky). Ozvěna jejich děsivých skutků ožívá v autentických vzpomínkách těch, kteří přežili či byli vtaženi, často proti své vůli, do čím dál zhoubnějšího víru krutých událostí. Společně s autorem se staneme detektivy, prosívajícími staré spisy kriminalistických "pomníků", skutečných nebo jen zdánlivých (Kdo vraždil nočňátka? či Zaváté stopy). Staneme se svědky niterných zpovědí nebo umných lží, rozehrávajících drama snahy uniknout popravčí šibenici (Srdce z kamene). Pronikneme do ponurého ticha vazebních cel, do zvláštního světa psychiatrických pokojíků (Tajemství kříže). Některé případy, jejich děsivé okolnosti a obludné markanty čekaly dlouhé desítky let v archivech na své zveřejnění. Společně s komentáři zkušených kriminalistů plk. Markoviče a plk. Valeriána tak na čtenáře čeká senzačně, přesto profesionálně poctivě zpracovaná historie tuzemské sexuální vraždy.

Tisova vláda Slovenské republiky předala 60 tisíc svých židovských občanů k likvidaci do vyhlazovacích táborů. Na Slovensku přesto zůstalo přibližně 20 tisíc Židů, kteří v nerovnoprávném postavení a s viditelným cejchem ponížení očekávali, co se s nimi stane. Budou i oni posláni v dobytčích vagónech do děsuplného neznáma? Mnozí se ocitli nejen v pozici štvané zvěře, ale vstupem do úkrytu se rovněž dostali do přímé závislosti na těch, kteří jim dočasný nový „domov“ poskytli. Děj knihy, která se svou strukturou nachází na pomezí historické beletrie a literatury faktu, představuje doposud poněkud opomíjenou stránku holocaustu. Je nevšedním historickým zamyšlením o časech 2. světové války na území bývalého Československa a zároveň představením příběhů vzpomínajících pamětníků, kteří se o prožitých skutečnostech rozhodli veřejně hovořit až v době relativně nedávné. Dny strachu nejsou jen dílem o štěstí v neštěstí, které postihlo řadu rodin v éře Slovenského státu, ale také textem, který nás může vést k zamyšlení nad schopnostmi jednotlivce a společnosti seznamovat se a vyrovnávat se s historickou pamětí. Dokázali bychom i dnes pomoci ostrakizovaným bytostem? Byli bychom schopni psancům nabídnout bezpečné útočiště? Kolik z nás by v této situaci riskovalo vlastní život? Nehrál by svou klíčovou roli pro naplnění pomoci bezbranným lidem pouhý profit? Neselhali by nakonec někteří „zachránci“ pod vlivem zvyšujícího se tlaku? Dny strachu spatřují světlo světa v době, kdy poslední příslušníci z generace přímých svědků nacistické genocidy navždy odcházejí…

Něco k smrti vyděsilo pacienty pražské nemocnice. Což by nebylo nic zase tak neobvyklého, kdyby ti pacienti nebyli už nějakou dobu v komatu. V chodbách pod nemocnicí se něco skrývá… něco prastarého a mocného. Něco, s čím si musí jít Felix Jonáš promluvit – a nezešílet při tom. Zároveň Klaudie vstupuje do paneláku na Jižním městě, ve kterém pravidelně dochází k několika velmi brutálním sebevraždám. To, co vypadá jako jednoduchý úkol, se brzo změní v boj o holý život. Panelák je posedlý zlem a nájemníci nejsou o nic lepší. Prastaří bohové i moderní přízraky – to je moc i na tým Felixe Jonáše.

Jedna z nejkratších a pro vítěze nejskvělejších válek v historii nerozhodovala jen o ziscích či ztrátách přímých účastníků – Španělska a Spojených států amerických. Významně ovlivnila i osudy bývalých španělských kolonií – Filipín, Portorika a především Kuby. Na tomto střetu nebyl však zajímavý pouze jeho výsledek, ale také cesta, jež vyvrcholila v dubnu 1898 americkým ultimátem. Samotnou válku pak rozhodla dvě střetnutí na moři. Americké válečné lodě potopily u Manily a u Santiaga plavidla španělská, což znemožnilo Španělům zásobovat koloniální oddíly a Madrid musel požádat o příměří. Pozemní bitva u Santiaga byla jen potvrzením této reality. Bleskové vítězství americké armády a námořnictva pak umožnilo Spojeným státům vstup na světovou scénu v roli velmoci, zatímco pro poražené Španělsko to znamenalo ztrátu i posledních zbytků lesku jejich někdejšího zaoceánského koloniálního panství.

Sebevražední teroristé, bomby v hrncích i pytlících od mouky, miny, které mohou být nastraženy kdekoliv, rakety přilétající odkudkoliv a islamisté toužící po trofeji s vlaječkou NATO na uniformě. To všechno byl čajový dýchánek proti tomu, co na Martina Fridricha čeká v Praze. Akce, která měla vydělat dost peněz pro partu afghánských veteránů, se zvrtne a diamanty milionové hodnoty mizí v rukou neznámých útočníků, z nichž každý je silnější a nebezpečnější než rota mudžáhedínů. Jenže tady jde o miliony, jasný? Je třeba povolat do zbraně staré přátele a získat kořist zpět. Ať si je v tom třeba magie, tlupa vlkodlaků nebo někdo mnohem, mnohem mocnější.

Jedna z nejkratších a pro vítěze nejskvělejších válek v historii nerozhodovala jen o ziscích či ztrátách přímých účastníků - Španělska a Spojených států amerických. Významně ovlivnila i osudy bývalých španělských kolonií - Filipín, Portorika a především Kuby. Na tomto střetu nebyl však zajímavý pouze jeho výsledek, ale také cesta, jež vyvrcholila v dubnu 1898 americkým ultimátem. Samotnou válku pak rozhodla dvě střetnutí na moři. Americké válečné lodě potopily u Manily a u Santiaga plavidla španělská, což znemožnilo Španělům zásobovat koloniální oddíly a Madrid musel požádat o příměří. Pozemní bitva u Santiaga byla jen potvrzením této reality. Bleskové vítězství americké armády a námořnictva pak umožnilo Spojeným státům vstup na světovou scénu v roli velmoci, zatímco pro poražené Španělsko to znamenalo ztrátu i posledních zbytků lesku jejich někdejšího zaoceánského koloniálního panství.

Anita Blakeová se musí soustředit na nebezpečnou situaci: ardeur - sexuální síla, která proudí mezi ní, Jean-Claudem, upířím vládcem města, a Richardem, náladovým vlkodlakem, který ji vášnivě miluje - dosahuje nové úrovně. Jako neočekávaný vedlejší efekt však vzrůstá i Jean-Claudova moc coby vládce města a nepředvídatelný Richard se mění také. Ale jak dny plynou, zajímá Anitu upíří politika méně než prastará, obyčejná hrůza, kterou sdílejí ženy už věky věků: mohla by být těhotná. A pokud ano, tak bez ohledu na to, zda je otcem upír, vlkodlak nebo někdo úplně jiný, zcela jasně si uvědomuje, že jako federální šerif, který oživuje mrtvé a popravuje upíry, dítě vychovávat nemůže…

Anita Blakeová se musí soustředit na nebezpečnou situaci: ardeur - sexuální síla, která proudí mezi ní, Jean-Claudem, upířím vládcem města, a Richardem, náladovým vlkodlakem, který ji vášnivě miluje - dosahuje nové úrovně. Jako neočekávaný vedlejší efekt však vzrůstá i Jean-Claudova moc coby vládce města a nepředvídatelný Richard se mění také. Ale jak dny plynou, zajímá Anitu upíří politika méně než prastará, obyčejná hrůza, kterou sdílejí ženy už věky věků: mohla by být těhotná. A pokud ano, tak bez ohledu na to, zda je otcem upír, vlkodlak nebo někdo úplně jiný, zcela jasně si uvědomuje, že jako federální šerif, který oživuje mrtvé a popravuje upíry, dítě vychovávat nemůže…

Hejtman Ambrož přijíždí na pozvání starého přítele do malého hornického městečka zúčastnit se svatby, která má spojit dva místní znepřátelené rody. Dům nedávno zesnulého nevěstina strýce však skrývá jakési tajemství. Opravdu se v tajných chodbách studeného sídla plíží přízrak, nebo jsou to všechno jen výmysly, které mají vystrašit hosty a překazit sňatek? Brzy dojde k první vraždě a další na sebe nenechají čekat, ale vrah jako by byl neviditelný. Kdo má zájem rozpoutat strach? Co ukrývá dávno uzavřená štola v místních stříbrných dolech? Jak s tím souvisí neštěstí, které se událo v klášteře před deseti lety?Bludovský vyšetřovatel si tentokrát musí poradit bez svého týmu a jen s pomocí svého písaře odhalit vraha, který se schovává pod opičí maskou.

Neblaze proslulá paravojenská formace - Sudetoněmecký dobrovolnický sbor - vznikla a působila v česko-německém pohraničí během dramatického podzimu 1938. Teroristické, sabotážní a diverzní akce Freikorpsu měly ve spojení s masivní propagandou sloužit Hitlerově zahraniční politice jako nástroj ovlivňování veřejného mínění, zastrašování českého obyvatelstva v pohraničních oblastech a možného nátlaku na britskou a francouzskou vládu. Publikace popisuje organizační, personální a materiální aspekty Freikorpsu, mapuje jeho nejdůležitější operace a přibližuje jeho hlavní aktéry. Specifickou část představuje vylíčení konkrétní činnosti formací Freikorpsu na Ašsku, které bylo již 21. září 1938 obsazeno nacisty za přímé účasti pravidelných vojenských jednotek Říše. Na kontě poměrně krátké existence Freikorpsu zůstalo vedle materiálních škod více jak 100 zabitých Čechů a přes 2000 zavlečených do Německa…

Něco k smrti vyděsilo pacienty pražské nemocnice. Což by nebylo nic zase tak neobvyklého, kdyby ti pacienti nebyli už nějakou dobu v komatu. V chodbách pod nemocnicí se něco skrývá… něco prastarého a mocného. Něco, s čím si musí jít Felix Jonáš promluvit - a nezešílet při tom. Zároveň Klaudie vstupuje do paneláku na Jižním městě, ve kterém pravidelně dochází k několika velmi brutálním sebevraždám. To, co vypadá jako jednoduchý úkol, se brzo změní v boj o holý život. Panelák je posedlý zlem a nájemníci nejsou o nic lepší. Prastaří bohové i moderní přízraky - to je moc i na tým Felixe Jonáše.

Tématem knihy jsou osudy přeživších ze specifické skupiny obětí holocaustu v letech existence Tisovy „farské republiky“, která na 60 tisíc vlastních židovských spoluobčanů předala k likvidaci do nacisty řízených vyhlazovacích táborů. Na Slovensku zůstalo přibližně 20 tisíc Židů, kteří v nerovnoprávném postavení a s viditelným cejchem ponížení očekávali, co se s nimi stane. Budou i oni posláni v dobytčích vagónech do děsuplného neznáma? Mnozí se ocitli nejen v pozici štvané zvěře, ale vstupem do úkrytu se rovněž dostali do přímé závislosti na těch, kteří jim dočasný nový „domov“ poskytli. Děj knihy, která se svou strukturou nachází na pomezí historické beletrie a literatury faktu, představuje doposud poněkud opomíjenou stránku holocaustu. Je nevšedním historickým zamyšlením o časech 2. světové války na území bývalého Československa a zároveň představením příběhů vzpomínajících pamětníků, kteří se o prožitých skutečnostech rozhodli veřejně hovořit až v době relativně nedávné.Dny strachu nejsou jen dílem o štěstí v neštěstí, které jednu z mnoha pronásledovaných rodin během válečné vřavy postihlo, ale také textem, který nás může vést k zamyšlení nad schopnostmi jednotlivce a společnosti seznamovat se a vyrovnávat se s historickou pamětí. Dokázali bychom i dnes pomoci ostrakizovaným bytostem? Byli bychom schopni psancům nabídnout bezpečné útočiště? Kolik z nás by v této situaci riskovalo vlastní život? Nehrál by svou klíčovou roli pro naplnění pomoci bezbranným lidem pouhý profit? Neselhali by nakonec někteří „zachránci“ pod vlivem zvyšujícího se tlaku? Dny strachu spatřují světlo světa v době, kdy poslední příslušníci z generace přímých svědků nacistické genocidy navždy odcházejí.

Princ Cel, Meredithin bratranec a protivník v boji o Temný trůn, si odpykává trest za pokus o vraždu své sestřenky. On a jeho stoupenci však nejsou jediní, od nichž jí hrozí nebezpečí.Z říše kouzel kdosi vypustil tisíciletí spoutané prastaré zlo nabité tou nejmocnější magií, jakou kdy fae vládli a které se vzdali, aby jim bylo dovoleno žít na americké půdě. A už je pouze málo těch, kteří vědí, jak ho zastavit. Hromadné vraždy v jižní Kalifornii jsou jen začátek...Obklopená strážci se Merry pokouší přežít a s nejmocnějšími a nejkrásnějšími faeskými bojovníky počít potomka, protože pouze její dítě narozené dříve než Celovo jí může zaručit trůn – a s ním snad i bezpečí pro ni a její blízké.

Princ Cel, Meredithin bratranec a protivník v boji o Temný trůn, si odpykává trest za pokus o vraždu své sestřenky. On a jeho stoupenci však nejsou jediní, od nichž jí hrozí nebezpečí.Z říše kouzel kdosi vypustil tisíciletí spoutané prastaré zlo nabité tou nejmocnější magií, jakou kdy fae vládli a které se vzdali, aby jim bylo dovoleno žít na americké půdě. A už je pouze málo těch, kteří vědí, jak ho zastavit. Hromadné vraždy v jižní Kalifornii jsou jen začátek...Obklopená strážci se Merry pokouší přežít a s nejmocnějšími a nejkrásnějšími faeskými bojovníky počít potomka, protože pouze její dítě narozené dříve než Celovo jí může zaručit trůn – a s ním snad i bezpečí pro ni a její blízké.