Garamond strana 19 z 38

Významný český spisovatel a diplomat Viktor Fischl je kromě svých románů a povídkových sbírek i autorem pozoruhodné knihy s názvem Hovory s Janem Masarykem. Nejedná se o rozhovor v pravém slova smyslu, ale spíše o originální a věrné zachycení jeho myšlenek. Ze stránek na čtenáře dýchne kus masarykovského ducha, jeho slova, věty a uvolněná lidová mluva, přesně tak, jak ji Jan Masaryk rád používal. Kniha vznikala za druhé světové války v Londýně, kde byl Viktor Fischl Masarykovým sekretářem, a končí pár týdnů před Masarykovou smrtí. Po odchodu z Československa rozřadil Viktor Fischl po mnoho let shromažďovaný materiál do několika oddílů podle témat a takto uspořádaná kniha vyšla poprvé v roce 1952 hned ve dvou vydáních v češtině: v Izareli (Izraelské listy, Tel-Aviv) a v USA (Kruh přátel československé knihy, Chicago). V Československu vyšla kniha poprvé až v roce 1991.

Jako každý rok císař v Zakázaném městě netrpělivě očekává osobní dodávku čaje, aby mohl oficiálně přivítat jaro. Soudce Ti si sice také rád dopřeje šálek dobrého čaje, nikdy by ho ale nenapadalo, že bude jmenován čajovým komisařem a vyslán do odlehlých končin, aby na císařskou sklizeň dohlédl. Naštěstí mu na cestě dělá společnost jeho třetí manželka, paní Cao. Jakmile Ti dorazí na místo, pouští se do řešení vražd a domnělých sebevražd, které podezřele souvisejí s lahodným zeleným nápojem. Cenným pomocníkem se mu stane toulavý mnich, který z jediného doušku odhalí vše. Připravte si i vy svůj šálek čaje a ponořte se do napínavé četby.

Květy zla byly ve své době skandálním dílem, které kvůli často nemravnému a pohoršujícímu obsahu dostalo svého autora až před soud. Baudelaire zde vyjadřuje své zklamání ze světa rozehráváním temných tónů lidské duše a odhalováním věcí, od kterých se lidé raději odvracejí. Představuje i svou poetiku, která upřednostňuje dokonalou, hladkou a odtažitou krásu před přirozeností, jež ve francouzské dekadentní a symbolistické literatuře rezonovala ještě dlouhá desetiletí. Dílo neskutečně náročné po obsahové i formální stránce se stalo těžkým oříškem pro řadu českých překladatelů, zde jej po dlouhé době, kdy sbírka byla dostupná pouze jako neúplný výběr, přinášíme v kompletním převodu Svatopluka Kadlece.

Dvojjazyčné vydání obsahuje povídky Pád domu Usherů, Ukradený dopis, Zlaty skarabeus a Pád do Maelstromu

Tato kniha je určena všem, kdo mají rádi Francii a často po ní brázdí, i těm, kdo se na cestu do země galského kohouta teprve chystají. Její autor během své průvodcovské praxe zjistil, že návštěvníky cizích zemí více než odborné výklady zajímají historky, které se k jednotlivým místům pojí: Kde byl vězněn muž se železnou maskou a čí tvář se pod maskou mohla skrývat? Jak to bylo s obléháním La Rochelle a jaká byla doopravdy královna, za jejíž čest se mušketýři bili? Proč byste nechtěli být pacientem středověké nemocnice v Beaune? Proč musela být milenka Jindřicha IV. trochu ušmudlaná? Odpovědi na tyto a další otázky přinášejí zeměpisně roztříděné příběhy, které se váží k nejslavnějším francouzským zámkům, hradům a městům. Příběhy tajemné, romantické, zábavné, a občas i kruté. Zbyněk Kašpar vystudoval francouzštinu a historii, nyní pracuje jako průvodce turistických skupin po Francii, je autorem průvodce po Paříži. Pro všechny čtenáře, kerým nestačí informace z průvodců, se rozhodl napsat tohoto netradičního průvodce, v němž se čtenář dozví, jaké zábavné i kruté historky se odehrávaly v zámeckých komnatách i na Tour de France.

New York, 1940: úchvatný příběh nenaplněné lásky jednadvacetiletého Jerryho Salingera, pozdějšího světově proslulého spisovatele, a patnáctileté Oony O’Neillové, dcery slavného amerického dramatika, která sní o herecké kariéře. Po krátkém nevinném flirtu, v němž autor spatřuje zlomový okamžik Salingerova života, odjíždí budoucí spisovatel bojovat do Evropy, zatímco Oona hledá štěstí v Hollywoodu, kde se krátce na to vdá za stárnoucího Charlieho Chaplina. Po návratu z Evropy nachází Salinger útěchu v náručí mnoha mladých dívek a později se naprosto stáhne z veřejného života. V románu založeném na dokumentech a dopisech se mísí autorův neskrývaný obdiv k J. D. Salingerovi s jeho osobitým cynismem a je jako vždy v Beigbederových dílech hlavně o vztazích mezi muži a ženami.

Kdo by se odvážil vydávat se za soudce Ti? Zkušeným zlodějům v přestrojení za soudce a jeho pomocníka se podaří oklamat a okrást bohaté obchodníky s nefritem. Soudcova kariéra tak visí na vlásku a hrozí mu vyhnání do hor mezi nevzdělané pastevce. Jeho paní se mu snaží zachránit pověst tím, že mu zajistí služby spisovatele, který dokáže umně zkrášlovat zprávy o soudcově vyšetřování. Tou dobou se Ti pouští do deset let starého případu krádeže chrámových soch. Pro záchranu své kariéry neváhá přejít strašidelný most, setkat se s obávanou vražedkyní nebo vyzvat na souboj veslaře každoročních závodů dračích lodí.

V dalším ze svých příběhů se Akitada Sugawara vydává do města Naniwa – dnešní Ósaky – aby zde odhalil úředníky prodávající informace. Vdoprovodu naivního účetního se stává svědkem vyzvednutí těla dětské prostitutky z řeky a její obraz se mu neustále vrací, i když se na něj v Naniwě valí jeden problém za druhým. S věrným sluhou Torem padnou do zajetí pirátů a svoji cestu na svobodu si musejí krvavě vybojovat. I po ukončení svého oficiálního poslání ho ale nejvíce pronásleduje tragický příběh mrtvé dívky... Nové pokračování příběhů Akitady Sugawary nás opět přenáší do Japonska 11. století, kde se tento úředník císařské správy bude muset pustit do nebezpečného vyšetřování. Autorka předkládá nejen strhující vyprávění plné zvratů, ale i poučný pohled na dobové zvyky a poměry Japonska.

Pád (1956) je poslední velkou prózou Alberta Camuse, proslulého francouzského spisovatele a filozofa, názorově spjatého s existencialismem. Pokoutní advokát Clamence nepřispěje na pomoc tonoucí sebevražedkyni – a jako „člověk revolutující“ nemůže své provinění omluvit ani odpykat, protože nemá Boha ani v budoucnost, která by mu dala rozhřešení. „Mytický“ ráz předešlých románů nahradil Camus v Pádu dušezpytným ponorem, neboť si, jak sám napsal v Zápisníku, předsevzal postihnout „lež, což je rozpor mezi vnějším projevem a skrytým životem člověka“

Čtivě napsaná autobiografie Gena Deitche o neuvěřitelných osudových zvratech významného amerického filmaře, který spoluutvářel československé dějiny animovaného filmu. Gene Deitch, držitel Oskara za animovaný film z roku 1961, byl v roce 1959 vyslán proti své vůli do Prahy navázat kontakt s československými animátory. Vymínil si, že v komunistické zemi nezůstane více než 10 dní, ale osudové setkání s producentkou studia Bratři v triku Zdenkou Najmanovou protáhlo jeho pobyt v Praze až do dnešních dnů. Díky Deitchovým vazbám se v Československu vyráběly animované filmy, které se brzy proslavily po celém světě. Málokdo ví, že seriál Tom a Jerry nebo některé díly Pepka námořníka se vyráběly v Praze. Vtipný nadhled Gena Deitche na realitu komunistického Československa se vyhýbá zavedeným klišé, aniž by přitom realitu jakkoliv přikrášlovaly. Zajímavé je bezpochyby i líčení historek s významnými osobnostmi pražské Kampy a světa animovaného filmu Jiřím Trnkou, Jiřím Brdečkou nebo Janem Werichem. Významnou součástí knihy jsou i poprvé uveřejněné Trnkovy návrhy postav k animovanému filmu Hobit, který měl Deitch točit v Praze v době, kdy Tolkienovo dílo bylo ještě zcela neznámé.

Může se zdát podivné, v těchto neklidných časech, kdy bychom měli hlavně přemýšlet o budoucnosti, že se zajímáme o vztahy mezi dvěma světy různého myšlení, které vznikly kdesi na Středním východě před více než třemi tisíci let. Nicméně není nic aktuálnějšího, důležitějšího a urgentnějšího pro porozumění našemu světu, pro porozumění jeho konfliktům a záměrům, pro zjištění cest, kterými se ubírá, než pochopení základů civilizace Okcidentu, dnes pokrývajícího téměř celou planetu, civilizace zároveň obdivované a nenáviděné, s níž je vedeno tolik bitev a která se tak usilovně brání. Tyto civilizační základy jsou hlavně židovské a řecké. Dialog mezi židovským a řeckým myšlením zakládá postupně systém hodnot, jakousi sociální utopii, oslavující jednotlivce, svobodu bytí a myšlení, rozum, bádání, shromažďování vědomostí, zdokonalování materiálního světa. Výsledkem židovsko-řeckého dialogu je odmítnutí fatality a vítězství lidské svobody nad svobodou bohů. V tomto dialogu začíná vláda rozumu, neoddělitelná od svobody. Židé vyznávají nekonečnost a naději, Řekové konečnost a tragédii rozumu, ale obě civilizace konvergují k základní ideji Okcidentu - jednota. Jednota Boha, jednota Člověka, jednota Druhého, jednota Příčin, jednota monoteismu, jednota Vědy, jednota Víry a jednota Pravdy. Přesto však je tento tak důležitý společný židovsko-křestanský původ naprosto nedoceněný. Civilizace Okcidentu sice připouští řecké příbuzenství, zanedbává však obvykle to, co dluží judaismu, a raději se hlásí pouze ke křesťanství. V této knize tedy předkládáme jakousi psychoanalýzu civilizace Okcidentu, která má odhalit její rodinná tajemství a vyrovnat se s nimi. Právě to je podmínkou jejího přežití.

Lisabon, 70. léta dvacítého století: v duchu magického realismu ožívají velké postavy portugalských mořeplavců a kolonistů: Luis de Camoes, Vasco da Gamma, Pedro Alvarez Cabral a ostatní, dnes již zapomenutí hrdinové portugalské historie. Postavy mořeplavců bloudí po proměněném a jim neznámém Lisabonu a očekávají návrat lodí ze zámořských výprav a obnovení slávy kdysi mocného Portugalska. Nostalgická i kritcká připomínka kdysi slavné koloniální doby od jednoho z nejznámějších současných portugalských spisovatelů. Za kritické zpodobnění Portugalska jako koloniální mocnosti a nedotknutelných hrdinů-mořeplavců se v době vydání románu snesla na jeho hlavu vlna kritiky.

Osud ctihodného soudce Ti vůbec nešetří! Právě když byl jmenován do důležité funkce, dostane příkaz k rozvodu se svojí drahou První paní a oženit se s princeznou z císařské rodiny. Paní Lin Er-ma, vyhnána od rodinného krbu, najde útočiště u divadla, kde ji obsazují do rolí... manželek soudců! To už je na soudce trochu moc, zvláště když ho nyní zaměstnává série vražd mladých žen, musí čelit nájemnému vrahovi s potetovaným čelem, snášet novou družku, zanícenou vyznavačku feng-šuej, špehovat alchymisty s jejich záhadnými kejklemi, přihlížet divadelním představením, v nichž se mu vysmívají, a chránit svou rodinu před úklady nelítostné císařovny Wu. Soudce Ti se za vlády Tchangů opět nenudí!