Garamond strana 20 z 46

Právě na základě tohoto klasického díla světové literatury vznikl na konci 19. století pojem „masochismus“. Autor v knize líčí příběh Severina, pro něhož vrchol štěstí představuje úplné podrobení se své vyvolené Wandě a touha stát se jejím otrokem. Ta proto přejímá dominantní roli a ke svému překvapení v ní nachází uspokojení. Jejich vztah se stává čím dál vypjatějším a brzy začíná být jasné, že spěje ke katastrofálnímu konci... Základním kamenem knihy rozhodně nejsou explicitní erotické scény – autor se soustředí na psychologii svých postav, otevírá čtenáři dveře do jejich světa a umožňuje mu porozumět jejich pohnutkám.

Sbírka čínské moudrosti, cizí město a nepolapitelný vrah – s tím vším se musí vypořádat soudce Ti ve svém novém dobrodružství krátce poté, co slavný úředník právě povýšil na policejního ředitele hlavního města říše. Zatímco se soudce chystá užít si svůj úspěch, jeho nadřízení ho pošlou pronásledovat nejhledanějšího zločince v celé Číně. Vyšetřování ho dovede až do vesničky, která soudci připadá jako to nejpodivnější místo, jaké kdy navštívil. Vybaven pouze příručkou právních postupů, kterou dostal příkazem vyzkoušet, a svým proslulým důvtipem musí přežít a uspět tam, kde selhali nejlepší slídilové říše.

Nové, doplněné a upravené vydání základního pramene poznání světa starých Seveřanů – knihy Staroislandské ságy – obsahuje pět nejznámějších islandských ság v redigovaném překladu Ladislava Hegera. Ságy realisticky líčí každodenní život na Islandu v 10.–11. století, jehož součástí byly rodové pře i vztahová dramata, ale také vyprávějí o objevitelských cestách Islanďanů, při nichž se vikingové dostali až do Severní Ameriky. Staroislandské ságy se staly inspirací pro celou řadu děl moderní literatury i filmu a jejich nezaměnitelný styl nepřestává fascinovat další a další generace čtenářů.

Již téměř jedno století se badatelé a historici snaží rozluštit, kdo se skrývá pod tímto záhadným pseudonymem? Kdo byl Fulcanelli, alchymista a autor knih Tajemství katedrál a Příbytky filosofů? Vyšetřování vraždy v kostele a podivného úmrtí zasvěcence vrhne detektiva Ari Mackenzieho do esoterických tajemství minulého století. Dokáže rozluštit zapeklité vztahy mezi zasvěcenci do tajných nauk? Bývalý velitel tajných služeb se nechá zatáhnout do neznámého prostředí mnohem víc, než by si přál. Vyřešit nejen vraždy, ale i rozplést vztahy mezi zasvěcenci ovšem něco stojí...

Mladou stockholmskou právničku Annu kontaktují její příbuzní z nejsevernějších končin Skandinávského poloostrova, aby za nimi přijela do Kautokeina, střediska Sámů (neboli Laponců), a pomohla rodině v nouzi. Annin bratranec byl totiž obviněn ze znásilnění a na ní je, aby ho z potíží dostala. Anna zjišťuje, že zorientovat se v místních poměrech je pro ni téměř nemožné. Příbuzní ani další osoby, s nimiž se setkává, jí to ostatně nijak neusnadňují. Během jejího pátrání navíc dojde k vraždě a ukazuje se, že všechno je ještě mnohem zamotanější... Napínavý příběh se odehrává ve skvěle vylíčené tísnivé atmosféře kraje za polárním kruhem v prostředí tradičních pastevců sobů, v jejichž životech však platí trochu jiná pravidla, než na jaká jsme zvyklí.

Díky této sbírce geniálních kreseb už nikdy nebudete muset namáhavě přemýšlet, jak naložíte s mrtvou kočkou. Simon Bond svými praktickými radami vyřeší problém za vás! Nad těmito obrázky si budete rvát vlasy!

Jmenoval se Tristan, bylo mu tři sta let a za svůj život poznal mnoho z lidských citů a vášní. Poté, co tento obrovský strom smetla vichřice a vyrvala z kořenů, začíná jeho nový život. Strom, vysazený v době kralování francouzského krále Ludvíka XV., nás vyzývá, abychom spolu s ním sledovali dramata, jež za svého života zažil: náboženské války, Francouzskou revoluci, Dreyffusovu aféru i okupaci Francie. Ani po své biologické smrti strom není jen vězněm své paměti, ale žije dál nový život. Jak žije strom? Z čeho se skládá jeho vědomí? Jak reaguje na své okolí? Jeho posmrtné vyprávění nám předvádí svět, přírodu a lidi v novém světle rostlinného vnímání skutečnosti a světa a nastoluje univerzální otázku: jaký je pro strom nebo člověka nejlepší způsob jak nezemřít?

Jmenoval se Tristan, bylo mu tři sta let a za svůj život poznal mnoho z lidských citů a vášní. Poté, co tento obrovský strom smetla vichřice a vyrvala z kořenů, začíná jeho nový život. Strom, vysazený v době kralování francouzského krále Ludvíka XV., nás vyzývá, abychom spolu s ním sledovali dramata, jež za svého života zažil: náboženské války, Francouzskou revoluci, Dreyffusovu aféru i okupaci Francie. Ani po své biologické smrti strom není jen vězněm své paměti, ale žije dál nový život. Jak žije strom? Z čeho se skládá jeho vědomí? Jak reaguje na své okolí? Jeho posmrtné vyprávění nám předvádí svět, přírodu a lidi v novém světle rostlinného vnímání skutečnosti a světa a nastoluje univerzální otázku: jaký je pro strom nebo člověka nejlepší způsob jak nezemřít?

Něžné a moudré, veselé a hravé, pro děti i pro dospělé jsou Bajky i nebajky Rudyarda Kiplinga. Jako ve své předchozí Knize džunglí vede autor své čtenáře do pradávného světa polidštěných zvířat i jeskynních prapředků člověka, pralesů. pouští, řek a moří, exotických vůní a přecházejících barev, aby spřádal příběh o tom, jak získal velbloud hrb, jak vznikla abeceda, jak zdomácněl pes nebo kočka, a o dalších "záhadách" světa.

Doktor Stein měl kdysi neodbytného pacienta Schneidera, který byl na kordy s plotýnkou. Doktor Stein je naučil spolu vycházet, ale pak si sám přerazil páteř a týdny ležel nehybně. Vděčný pacient, a ten je někdy horší než boží dopuštění, začal posílat doktoru Steinovi každé pondělní ráno příděl vtipů, aby mu bránice trochu namasírovala pajšl. Nejprve poslal Schneider jeden vtip, ten o Goliášovi, pak víc a víc, až se to ustálilo na sedmi, jak jinak. I počet adresátů vzrostl na pětistovku. Někteří z nich se dokonce prý začali těšit v pondělí do práce. Některé vtipy byly zaručené, jiné nové a neznámé, do češtiny přeložené poprvé. Schneider je posílal dlouhých a tučných sedm let, pondělí co pondělí bez přerušení, celých 365 pondělků v řadě. A tak vznikla největší sbírka vtipů na židovský způsob na světě.

Německo, zima 1944/45. K hlavnímu městu Berlínu, které je z velké části v troskách, se pomalu, ale jistě přibližuje Rudá armáda; kdo má možnost, pokouší se zachránit si kůži, jak se dá. V této situaci dostává úspěšný policejní vyšetřovatel Hans Kalterer, pracující pro SS a zotavující se po válečném zranění, za úkol vypátrat v berlínských ulicích sériového vraha. Kaltererovi nadřízení se domnívají, že se pachatel dopouští zločinů z politických důvodů. Brzy se ukáže, že za vraždami ve skutečnosti stojí uprchlý vězeň z koncentračního tábora a že má řadu důvodů se mstít. V tomto v mnoha směrech nekonvenčním kriminálním příběhu je zločincem oběť nacistického teroru, zatímco vyšetřovatelem policista třetí říše. Napětí nepramení z pátrání po vrahovi, nýbrž z postupného odhalování jeho minulosti a pohnutek, které ho k činům vedou. Zejména pro přesvědčivé a přesné vylíčení atmosféry Berlína z konce války se autorům románu, původním povoláním historikům, dostalo obrovského uznání německé kritiky i čtenářů.

Knižka je v poradí štvrtá samostatná zbierka poézie. Je to mix vážnej poézie - prvé dve kapitoly a satiry – epigramy, tretia kapitola. Názvy kapitol sú: I. Nežné /h/lásky II. Vážne /h/lásky III. Úsmevné /h/lásky Ide o témy živé, súčasné , lebo ako autor hovorí . "Báseň musí byť živá ako ulica a čitateľ sa v nich musí nájsť. A povedať si: „Veď toto žijem a cítim aj ja!“ Milan Hodál - básnik a epigramatik, rodák z Bánoviec nad Bebravou, sa po skončení vysokoškolských štúdií natrvalo usadil v Nitre, kde našiel rodinné aj tvorivé zázemie. Je viacnásobným držiteľom ocenenia Literárnej ceny Čakanky, n.o. v kategórii poézia.

Knižka je v poradí štvrtá samostatná zbierka poézie. Je to mix vážnej poézie - prvé dve kapitoly a satiry – epigramy, tretia kapitola. Názvy kapitol sú: I. Nežné /h/lásky II. Vážne /h/lásky III. Úsmevné /h/lásky Ide o témy živé, súčasné , lebo ako autor hovorí . "Báseň musí byť živá ako ulica a čitateľ sa v nich musí nájsť. A povedať si: „Veď toto žijem a cítim aj ja!“ Milan Hodál - básnik a epigramatik, rodák z Bánoviec nad Bebravou, sa po skončení vysokoškolských štúdií natrvalo usadil v Nitre, kde našiel rodinné aj tvorivé zázemie. Je viacnásobným držiteľom ocenenia Literárnej ceny Čakanky, n.o. v kategórii poézia.

Slavná francouzská autorka záhadných detektivních případů přináší nový příběh komisaře Adamsberga, který tentokrát řeší záhadu „Zuřivé armády“, tajemného průvodu ječících a šílejících duchů z legendy z 11. století. Průvod údajně spatřila jakási dívka nedaleko města Ordebec, a ačkoli jejímu svědectví – samozřejmě – nikdo nevěří, zdá se, že na Zuřivou armádu naopak věří všichni. Dívka navíc tvrdí, že v průvodu spatřila i několik živých, kteří by měli podle legendy do tří týdnů zemřít. A jeden z nich je již několik dní nezvěstný… Ať už je člověk zběhlým čtenářem detektivních příběhů či úplným nováčkem, literární styl autorky píšící pod pseudonymem Fred Vargas mu v této knize okamžitě učaruje stejně jako u jejích předcházejících příběhů. Děj knih dokáže čtenáře lapit do světa stojícího mezi realitou a legendou, kde je vše tak fascinující a zvláštní, že dokážeme jen s otevřenými ústy pokračovat v četbě, zároveň ale dostatečně blízké skutečnosti a každodenním strachům, abychom dokázali dokonale uvěřit.

Přestože se Albert Camus vytrvale distancoval od toho, aby byl označován za filozofa, lze pro jeho Mýtus o Sisyfovi (1943) sotva najít příhodnější označení než „filozofický esej“. V každém případě se jedná o jedno z nejpůsobivějších pojednání o lidském údělu: Camus nám v něm předvádí vrcholně absurdního hrdinu – Sisyfa, kterého bohové odsoudili k nejstrašnějšímu trestu, jímž je zbytečná a beznadějná práce. Neexistuje-li posmrtný život a je-li absurdno podstatou lidské existence, jak s tímto absurdnem žít? Zcela logicky proto začíná kniha úvahou Absurdno a sebevražda: „Existuje pouze jeden opravdu závažný filozofický problém, a to je sebevražda. Rozhodnout se, zda život stojí nebo nestojí za to, abychom ho žili, znamená zodpovědět základní filozofickou otázku

Přestože se Albert Camus vytrvale distancoval od toho, aby byl označován za filozofa, lze pro jeho Mýtus o Sisyfovi (1943) sotva najít příhodnější označení než „filozofický esej“. V každém případě se jedná o jedno z nejpůsobivějších pojednání o lidském údělu: Camus nám v něm předvádí vrcholně absurdního hrdinu – Sisyfa, kterého bohové odsoudili k nejstrašnějšímu trestu, jímž je zbytečná a beznadějná práce. Neexistuje-li posmrtný život a je-li absurdno podstatou lidské existence, jak s tímto absurdnem žít? Zcela logicky proto začíná kniha úvahou Absurdno a sebevražda: „Existuje pouze jeden opravdu závažný filozofický problém, a to je sebevražda. Rozhodnout se, zda život stojí nebo nestojí za to, abychom ho žili, znamená zodpovědět základní filozofickou otázku