Garamond strana 22 z 38

Smrt člena císařského dvora vyvolá povyk, protože panuje podezření, že se ho opovážil otrávit jeden z lékařů. Vyšetřováním vraždy je pověřen soudce Ti, který se proto vydává do Velké lékařské služby, světově ojedinělé instituce, jež shromažďuje veškeré lékařské vědění a vzdělává ty nejlepší odborníky v císařství. Soudce Ti tentokrát pronásleduje vraha, který je vysoce inteligentní, znalý ve svém oboru, a o to nebezpečnější. Během pátrání soudce čtenáře seznamuje s pozoruhodnými taji čínské medicíny, od akupunktury po bylinky. Z francouzštiny přeložila Vlasta Misařová.

Vtipný příběh o ženě, která v harému krále Šalamouna soupeří s ostatními konkubínami o místo v loži slavného krále. Vzhledem k tomu, že jako jediná žena u Šalomounova dvora uměla číst a psát, způsobilo, že po několika humorných i napínavých peripetiích tuto inteligentní ženu král pověřil, aby v příbězích sepsala dosavadní dějiny lidstva. V jejím podání je řada biblických pasáží vyprávěna s neodolatelným humorem a ironickým nadhledem, ale vlastně bez jakéhokoliv zásadního zkreslení nebo posunu významu. Šalomounova intelektuálka sepisuje své vyprávění od počátků lidstva, ale hlavním obdobím, které má popsat, je doba krále Šalomouna a jeho otce, krále Davida. Své texty pak předkládá Šalomounovy redaktorskému posouzení, s nímž nad leckterou formulací živě diskutuje v obhajobě svých autorských postupů.

Novela Nevěsta za sebou zavřela dveře, za niž autorka obdržela prestižní Brennerovu cenu, je příkladem autorčina smyslu pro humor. Na pozadí malé rodinné tragédie zde umně rýsuje portrét jedné společenské vrstvy a zároveň si utahuje z rodiny svatebčanů, kterým nevěsta dává ve svatební den nečekaně košem. Margie, hlavní hrdinka novely, která za sebou zavřela dveře, popisuje naprosto věrohodně a přitom s humorem, jeden z nejvypjatějších okamžiků v životě izraelské rodiny den svatební. Mladá nevěsta se od rána zavírá v ložnici svých rodičů a odmítá z pokoje vyjít, nebo alespoň vysvětlit, proč se nechce vdávat. Svatební obřad se blíží a mladá nevěsta zůstává neoblomná. Nepomáhají sliby, přemlouvání ani výhružky. Kromě zarputilé Margie a ženicha Matiho se setkáváme i s nervózními, starostlivými rodiči obou snoubenců a dalšími příbuznými. Matalonová v novele nabízí pronikavý pohled do fungování základní jednotky izraelské společnosti, kterou je rodina, a odkrývá spletité vazby jednotlivých společenských vrstev a jejich třecí plochy. Izraelská spisovatelka Ronit Matalonová (1959-2017) patřila k významným hlasům současné hebrejsky psané literatury. Kromě cenami ověnčené prózy se věnovala žurnalistice, v 80. a 90. letech, v době první intifády, psala reportáže z Pásma Gazy a Západního břehu pro levicově orientovaný deník Haarec. Kromě toho se věnovala esejistice, vyučovala srovnávací literaturu a kreativní psaní na univerzitě v Haifě. Ve své tvorbě se Matalonová, jejíž rodina pocházela z Egypta, věnovala převážně identitě mizrachi Židů, tj. orientálních Židů původem z arabsky mluvících zemí. Ti oproti Židům aškenázského, evropského původu zažívali především bezprostředně po založení Státu Izrael útlak ze strany vládnoucího, převážně aškenázského, establishmentu. Zároveň se jasně profilovala jako feministka.

Vyšetřovat vraždu prostituky uprostřed Slavnosti květů se soudci Ti opravdu nechce. Co má ale dělat, když ke zločinu došlo před zraky jeho První paní? Jeho drahá manželka si tuto skandální vraždu bere osobně, a tak soudci Ti nezbývá než povolat své věrné pobočníky Ma Žonga a Tiao Tchaje a pustit se do vyšetřování, které je zavede mnohem dále, než by se na počátku mohlo zdát. Soudce a jeho pobočníci se dozvědí mnohé z tajů odehrávajících se v komnatách dynastie Tchang i tajemství zájezdních hostinců při Hedvábné stezce.

Sylvain Tesson se tentokrát vydal s fotografem Vincentem Munierem na náhorní plošiny Tibetu po stopách téměř mytické šelmy: sněžného levharta. Dojmy z výpravy za extrémně plachým, samotářským zvířetem v knize vztahuje ke zkušenostem se ztrátou milovaných žen, jejichž přízrak ve vzácné šelmě spatřuje, a prokládá úvahami o vztazích mezi přírodou a člověkem. „Tessone! Už šest let stopuju jednu šelmu,“ povídá Munier. „Ukrývá se v tibetských horách. Letos v zimě se tam vracím, pojeď se mnou.“ „Která šelma to je?“ „Sněžný levhart. Nádherný přízrak!“ „Myslel jsem, že ta vyhynula.“ „To ona jen chce, abychom jí věřili.“

Příběh dominantního otce a syna ve formě fiktivníh zpovědi, kde je vše pravda. Může se život přes noc obrátit naruby? Osmnáctiletý Alex Delval sní o tom, že se stane hercem jako jeho otec. Když je mu ale nabídnuta role, přepadnou ho silné pochybnosti. Jeho démoni ho doženou k alkoholu. Vypukne rvačka. Opona. Znovu při vědomí se Alex ocitá tváří v tvář neznámému muži. Šedesát let, příjemný vzhled. Psycholog. V hlubinách noci mezi nimi vznikne nečekané pouto. Alex se poprvé odváží poddat. Jak se stát sám sebou, když vyrůstal ve stínu mýtu? Jak překonat představu „syna někoho“, aby konečně převzal kontrolu nad svým osudem? Otec a syn. Láska a nenávist. A život před sebou. Alain-Fabien Delon (1994) je francouzský model a herec. Ve svém literárním debutu, románu Z panského rodu, čerpá ze zkušenosti dospívání ve stínu slavného otce: Alaina Delona.