Garamond strana 24 z 45

Na počátku historického románu z pražského židovského města stojí slib dvou přátel a domluvený sňatek jejich dětí. Jak už to ale bývá, člověk spřádá plány a Bůh je mění. Osudy Evy, vnučky slavného rabiho Lowa, a rabiho přítele Davida Ganse přímo ovlivní okolnosti vzniku i zániku Golema, bytosti, jíž rabi Low vdechl pomocí kabaly život, aby ochraňovala židovské město. Hrdinou příběhu ale není samotný rabín, ale právě David Gans, matematik, astronom a kabalista, jenž se stýká s Tycho Brahem, Johanesem Keplerem a ostatními učenci v rudolfinské Praze, a v neposlední řadě Eva, s níž přichází potichu, po špičkách do příběhu láska.

Amir a Efi vyrůstají v rodinách poznamenaných holocaustem. Jejich dětství vládnou postavy dědy Lolka, válečného hrdiny a výstředního skrblíka, který podrobuje čajové sáčky „selekci“, a dědy Josefa, učeného a svatého muže, který odmítá mluvit o minulosti. A tak jim nezbývá než pídit se po ní na vlastní pěst. Když dospějí, konečně se všechno dozvědí, ale i tak ale zůstane mnoho otázek nezodpovězených. Byla nacistická zvěrstva po zásluze potrestána? Jak pochopit ohavnost těch zločinů? Je rozdělení na oběti a viníky tak jednoduché? Jen svatí šli do plynu? Román Jídlo se nevyhazuje se citlivě a přitom s humorem vyrovnává s jedním z nejbolestivějších traumat izraelské společnosti. Zdánlivě autobiografický text, zalidněný desítkami historických i smyšlených postav, zpřítomňuje neotřelým poetickým jazykem hrůzy minulosti, jejíž stíny ovlivnily celou jednu generaci zachráněných. Amir Gutfreund se narodil roku 1963 v Haifě v rodině přeživších holocaust. Vystudoval na haifském Technionu aplikovanou matematiku a v současnosti pracuje jako matematik pro izraelské armádní letectvo. Coby prozaik debutoval v roce 2000 románem Jídlo se nevyhazuje (Šoa šelanu), který mu přinesl mezinárodní úspěch a byl přeložen do řady jazyků. Za svou pozdější knihu Statky na pobřeží (Achuzot ha-chof, 2003) získal prestižní izraelskou Šapirovu cenu.

Slavná Bulgakovova sci-fi novela líčí příběh slavného chirurga, který prostřednictvím transplantace mozku vytvoří homunkula, jenž nakonec ohrožuje nejen jeho, ale celé okolí. Novela z r. 1925 byla v SSSR zakázána až do Gorbačovské „perestrojky“.

Slavná Bulgakovova sci-fi novela líčí příběh slavného chirurga, který prostřednictvím transplantace mozku vytvoří homunkula, jenž nakonec ohrožuje nejen jeho, ale celé okolí. Novela z r. 1925 byla v SSSR zakázána až do Gorbačovské „perestrojky“.

Zatímco v knize Ruský román předkládá Meir Šalev pohled na osidlování Palestiny plný magického realismu,v této knize se může čtenář dozvědět skutečný příběh autorovy babičky Toni a dědečka Menachema, amerického vysavače, který jim poslal bratr z Ameriky a který se stal prvním vysavačem v údolí Jezreel, i všechny zaručeně pravdivé příběhy zakladatelů mošavu Nahalal. I když, jak říká autor: "Každý příběh má v naší rodině několik verzí, které žijí vlastním životem."

Román předního argentinského spisovatele a bývalého velvyslance v Československu oživuje příběh pobytu Ernesta Che Guevary v Československu , který je dodnes zahalen tajemstvím. V životopise Ernesta Che Guevary stále zůstává neprobádaná významná kapitola: jeho tajný pobyt v Praze v první polovině roku 1966. Revolucionář tu pod falešnou totožností a se změněným vzhledem strávil několik měsíců po krachu své revoluční mise v Kongu a před posledním tažením v Bolívii, kde 9. října 1967 skončil i jeho život. Z Prahy se vší pravděpodobností řídil přípravu bolivijské akce, která se podle jeho představ měla stát ohniskem revoluční přeměny Latinské Ameriky a definitivního světového střetu mezi kapitalismem a socialismem. Nejasné epizody z Guevarova života využil argentinský prozaik Abel Posse k pokusu přiblížit se revolucionářově osobnosti a jeho každodennímu životu v Praze. Guevara se tehdy skutečně stýkal v kavárně Slavia s mladými českými hispanisty a studenty pražské Filosofické fakulty, kteří ho zasvěcovali do socialistické reality, přesto zůstává v souvislosti s jeho utajenou návštěvou mnoho nezodpovězených otázek: Konfrontoval se Guevara s každodenností československého socialismu? A jak to, že neexistují žádné Guevarovy osobní záznamy z Prahy, jestliže si skutečný Che za každé situace vedl deník, psal úvahy a poznámky?

Kniha Urození nacionalisté je prací historika jménem Eagle Glassheim z Cambridge University, o národnostním dilematu české šlechty v letech 1918 - 1938, kdy se v Čechách usazené šlechtické rody rozhodavaly, zda se přikloní na českou či na německou stranu.

Malý princ se tentokrát vrací na Zem jako náctiletý chlapec, aby se tu setkal se svým přítelem, letcem. Nesmělého mladíka v pusté krajině argentinské Patagonie však objeví jiný muž, kterého by ani ve snu nenapadlo, že se jedná o postavu ze slavné knihy Antoina Saint-Exupéryho. Při cestě automobilem opuštěnou krajinou se pomalu dozvídá důvody, které mladíka přivedly zpátky na Zem, a snaží se mu odpovídat na jeho opět nevyzpytatelné, nevinné dotazy. Kniha Návrat mladého prince je o lásce, pochopení, lidských hodnotách, o tom, jak je těžké si při dospívání uchovat dětskou nevinnost. Autor se snaží oslovit nejen mladou generaci, ale i dospělé, kteří již zapomněli, v čem se ukrývá to pravé štěstí. "Tato kniha nám připomíná všechno, na co bychom neměli zapomínat: lásku, bratrství, vzdělání, rodinu, hodnoty, které jsou základem civilizovaného lidského společenství.", Bruno d'Agay, potomek Antoina de Saint-Exupéryho.

Číslo do nebe je dvojjazyčné, česko-francouzské vydání povídek, které napsal Ivan Kraus ze stejnojmenné sbírky povídek.

Číslo do nebe je dvojjazyčné, česko-francouzské vydání povídek, které napsal Ivan Kraus ze stejnojmenné sbírky povídek.

Nesmírně bohatého požitkáře Silase Hamera pronásleduje strach z vlastní smrtelnosti. Jednoho dne uslyší beznohého tuláka hrát nezvyklou melodii na flétnu a to mu zcela změní život… Tajemný příběh /Volání křídel/ pochází z období, v němž se autorka věnovala okultismu a tento zájem promítla i do svých příběhů. Druhá povídka /Okraj/ byla poprvé publikována v únoru roku 1927, tedy těsně po události, která vzbudila v tehdejší Británii značný rozruch a zjevně měla vliv na děj povídky. 3. prosince 1926 Agatha Christie na jedenáct dnů zmizela, a když se znovu objevila, trpěla ztrátou paměti. Spekulovalo se, že se tak chtěla pomstít nevěrnému manželovi, později však převládl názor, že šlo o rafinovaný způsob reklamy. Třetí povídka /Nehoda/ pojednává a policistovi na odpočinku, kterému nedá spát podobnost sousedky se ženou, která kdysi neblaze proslula jako travička. A v poslední povídce /Dáma se závojem/ přispěchá čtenářům známý Hercule Poirot se svým věrným přítelem Hastingsem na pomoc dámě v nesnázích a společně pátrají po ztraceném kompromitujícím dopise.

Číslo do nebe je dvojjazyčné, česko-francouzské vydání povídek, které napsal Ivan Kraus ze stejnojmenné sbírky povídek.

Nesmírně bohatého požitkáře Silase Hamera pronásleduje strach z vlastní smrtelnosti. Jednoho dne uslyší beznohého tuláka hrát nezvyklou melodii na flétnu a to mu zcela změní život… Tajemný příběh /Volání křídel/ pochází z období, v němž se autorka věnovala okultismu a tento zájem promítla i do svých příběhů. Druhá povídka /Okraj/ byla poprvé publikována v únoru roku 1927, tedy těsně po události, která vzbudila v tehdejší Británii značný rozruch a zjevně měla vliv na děj povídky. 3. prosince 1926 Agatha Christie na jedenáct dnů zmizela, a když se znovu objevila, trpěla ztrátou paměti. Spekulovalo se, že se tak chtěla pomstít nevěrnému manželovi, později však převládl názor, že šlo o rafinovaný způsob reklamy. Třetí povídka /Nehoda/ pojednává a policistovi na odpočinku, kterému nedá spát podobnost sousedky se ženou, která kdysi neblaze proslula jako travička. A v poslední povídce /Dáma se závojem/ přispěchá čtenářům známý Hercule Poirot se svým věrným přítelem Hastingsem na pomoc dámě v nesnázích a společně pátrají po ztraceném kompromitujícím dopise.

Číslo do nebe je dvojjazyčné, česko-francouzské vydání povídek, které napsal Ivan Kraus ze stejnojmenné sbírky povídek.

Ponořte se do temných bažin a skalisek obývaných skřítky, zlými vílami a trpaslíky v dvojjazyčném vydání knihy Irské pohádky.

Povídky odjinud "… se mi často zdají nebýt z tohoto světa. Odehrávají se na Dálném Východě, anebo se zrodily z toho, co o této části světa vím. Přeskakují ze země do země a ze světadílu do světadílu a jejich náměty jsou zrovna tak pestré a rozdílné jako ty země samy." Tak charakterizoval 94letý, téměř slepý spisovatel své poslední dílo, které nyní vychází česky. Některé povídky, psané na starém psacím stroji, vznikaly už v dřívějších letech a bylo třeba je "dotáhnout", ty poslední autor diktoval přímo z hlavy. Škoda, že mnoho dalších příběhů zůstalo ve spisovatelově šlechetné hlavě nedovyprávěných. Povídky ze starého cylindru předkládají čtenáři tragikomické příběhy lidí různých ras, náboženství a politických názorů, které autor nasbíral a dokreslil z doby svých izraelských diplomatických služeb. I z nich - jako z celého Fischlova díla - vyzařuje hlubok á lidskost, snášenlivost a moudrost.