Garamond strana 8 z 45

Po úspěšných knihách Kruté příběhy sladké Francie I. a II, a cesta do hlubin Italovy duše (a žaludku) přichází plzeňský spisovatel a průvodce Zbyněk Kašpar s další knihou pro milovníky Francie, která je tentokrát věnována Paříži. Zajímavosti z minulosti i současnosti Paříže čerpá autor z literatury, ale zejména z vlastní zkušenosti průvodce, protože jak sám říká: „Jen průvodce nejlépe ví, co turisty ve Francii skutečně zajímá.“ Kniha zcela určitě potěší všechny, kdo mají rádi Francii, chtějí si oživit své vzpomínky nebo se plánují do této krásné země vydat. Čtenáři se v ní dozví, proč jedli Pařížané krysy, proč je Paříž považována za město lásky, i o temných dobách okupace Německem.   Zbyněk Kašpar (nar. 1970) vystudoval francouzštinu a historii, nyní je učí na plzeňském gymnáziu a kromě toho provází turisty po Francii. Napsal dva výjimečné turistické průvodce o tom, co v průvodcích nenajdete Kruté příběhy sladké Francie a Cesta do hlubin Italovy duše a žaludku, které podle jeho slov vznikly jako vedlejší produkt průvodcovské praxe.

Patagonie, rok 1960. Po útěku z rodného Německa se José usadil v Argentině, kde chce pokračovat v práci lékaře. V malé vesnici Chacharramendi se setkává s dívenkou Lilith, která ho okamžitě fascinuje, ale zároveň odpuzuje. Lilith má totiž růstovou vadu a neúměrnost jejích rysů představuje vše, co se José snaží z lidstva vyhladit. Ještě více ho však zaujme skutečnost, že její sourozenci jsou dokonalým příkladem árijské rasy: vysocí, silně stavění a spravedliví. Když José zjistí, že Lilithina matka je těhotná, neodolá touze do těhotenství zasahovat, a tak se vmanipuluje do přízně celé rodiny, a především mladé Lilith. José je totiž ve skutečnosti jeden z nejchladnokrevnějších vrahů v dějinách lidstva: Josef Mengele, nacistický lékař posedlý rasovou čistotou a proslulý prováděním hrůzných pokusů na lidech v Osvětimi. Lucía Puenzo (1976) je argentinská spisovatelka, scenáristka a režisérka. Ve většině svých děl se zaměřuje na dětství a dospívání. V její tvorbě často vystupují queer nebo intersexuální postavy, jejichž příběhy Puenzo rámuje skrze nevinnost dětského pohledu. Zajímá ji také otázka lékařské modifikace lidského těla a etické dilema spojené s moderní medicínou. K několika vlastním románům, včetně Německého lékaře (Německý lékař Wakolda, 2013), vytvořila i filmovou adaptaci.

Román Aleksandra je srdcervoucí rodinná sága, která pokrývá celé jedno století ukrajinské historie. Spsiovatelka s ukrajinskými kořeny Lisa Weeda se na pokyn své čtyřiadevadesátileté babičky Aleksandry vydává do Luhansku hledat hrob svého strýce Kolji, který se v roce 2015 ztratil. Lise se podaří překonat hraniční přechod do válečné oblasti a na svém úprku se propadá zpátky v čase. Dostává se do Paláce sovětů, kde její pradědeček Nikolaj už od své smrti v roce 1953 čeká na Aleksandru. Po Aleksandřině deportaci do Německa v roce 1942 už se s ní nikdy nesetkal. Spolu s Nikolajem se Lisa toulá Palácem, hlubokým snem, v němž se ukrývá i Kolja, a přivádí historii své rodiny donských kozáků k životu. Aleksandra je příběhem rodiny mezi Východem a Západem, která se nedokáže odpoutat od země, jež evidentně nikdy nenajde klid. Lisa Weeda objevila formu a hlas k tomu, aby tuto ságu mohla grandiózním způsobem odvyprávět. „Styl psaní Lisy Weeda je přesný, smyslový a strhující.“ – porota C.C.S. Cronestipendium 2020 Lisa Weeda je nizozemsko-ukrajinská spisovatelka, autorka literárních pořadů, scénáristka, audiofanynka a režisérka virtuální reality. Základem její práce je vždy text, ale forma je různorodá. V centru zájmu většinou stojí Ukrajina, rodná země její babičky. Aleksandra je jejím románovým debutem. Kniha byla v užším výběru nominací na prestižní nizozemskou literární cenu Libris a byla přeložena do několika světových jazyků. Nizozemský deník de Volkskrant ji zvolil literárním talentem roku.

Ve své poslední knize se francouzská psycholožka věnuje fascinující osobnosti rakouské císařovny Marie Terezie, výjimečné ženy v dějinách, která dokázala skloubit politickou dráhu panovnice mocného státního útvaru a roli matky, úzkostlivě pečující o výchovu svých dětí. Studium historických materiálů v archivech (díky českým šlechtičnám pohybujícím se v okolí císařovny pochází mnoho dokumentů z českých archivů) umožnilo autorce vykreslit obraz Marie Terezie jako důkladné a starostlivé matky, někdy vůči svým dětem i velmi přísné a tvrdě upřímné. Čtenáři se dozví, jaké pokyny Marie Terezie udílela vychovatelům, jak prožívala nemoci svých dětí i které ze svých potomků upřednostňovala s ohledem na zájmy monarchie. Srdce Marie Terezie patřilo jak jejím dětem, jejichž výchova se vymykala dobovým zvyklostem u panovnic a aristokratkám její úrovně, tak monarchii, které vládla. Výchova dětí s ohledem na zájmy Rakouska-Uherska přitom nemohly uniknout častým konfliktům a nevraživostem i mezi potomky, ale nejmocnější vládkyně tehdejší Evropy se je vždy snažila řešit s láskou, diplomacií a noblesou.

Po útěku z rodného Německa se José usadí v Argentině, kde chce pokračovat v práci lékaře. V malé vesnici se setkává s dívenkou Lilith, která ho díky své růstové vadě fascinuje, ale zároveň odpuzuje. Ještě více ho však zaujme, že její sourozenci jsou dokonalým příkladem árijské rasy: vysocí a silně stavění. José je totiž ve skutečnosti jeden z nejchladnokrevnějších vrahů v dějinách lidstva: Josef Mengele, nacistický lékař posedlý rasovou čistotou a proslulý prováděním hrůzných pokusů na lidech v Osvětimi.

Po úspěšných knihách Kruté příběhy sladké Francie I. a II, a cesta do hlubin Italovy duše (a žaludku) přichází plzeňský spisovatel a průvodce Zbyněk Kašpar s knihou, která je věnována Paříži. Zajímavosti z minulosti i současnosti Paříže čerpá autor z literatury, ale také z vlastní zkušenosti průvodce, protože jak sám říká: „Jen průvodce nejlépe ví, co turisty skutečně zajímá.“ Čtenáři se v ní dozví, proč jedli Pařížané krysy, proč je Paříž považována za město lásky, i o temných dobách okupace Německem.

Ve své poslední knize se francouzská psycholožka věnuje fascinující osobnosti rakouské císařovny Marie Terezie, která dokázala skloubit politickou dráhu panovnice mocného státního útvaru a roli matky, úzkostlivě pečující o výchovu svých dětí. Čtenáři se dozví, jaké pokyny Marie Terezie udílela vychovatelům, jak prožívala nemoci svých dětí i které ze svých potomků upřednostňovala s ohledem na zájmy monarchie.

Vítejte v místech, kde se to jenom hemží zločinem. Zvládnete vyřešit všechny zapeklité případy? Staňte se detektivem a pusťte se do vyšetřování! Seznámíte se s výpověďmi svědků, prozkoumáte okolí a na základě stop odhalíte pachatele. Čeká na vás Sabotáž v Santa Klausově továrně, Poklad na Langustě, Záplava na kluzišti a mnoho dalších zábavných kriminalistických hádanek.

Byla zamýšlena jako císařova konkubína, ale ještě než stačila své poslání naplnit, zemřela na dně útesu poblíž soukromé vily prince Atsuhiry. Palác skandál zakryl. O pár měsíců později se do případu zaplete Akitada, protože jeho nejlepší přítel je obviněn ze spiknutí proti císaři. Podaří se mu postupně odkrývat okolnosti záhadné smrt konkubíny, ale zároveň se vystavuje nebezpečí on i jeho bezprostřední okolí. Akitada, obklopený herci od vyvrženců a vrahů až po šlechtičny sloužící ve vnitřních komnatách císařského paláce, se ponoří do temných palácových tajemství. Nejdříve ale musí prozkoumat role, které v této společnosti hrají ženy. Nové pokračování příběhů Akitady Sugawary nás opět přenáší do Japonska 11. století, kde se tento úředník císařské správy bude muset pustit do nebezpečného vyšetřování. Autorka předkládá nejen strhující vyprávění plné zvratů, ale i poučný pohled na dobové zvyky a poměry Japonska.

Na konci roku 676 spravuje soudce Ti malé městečko ve východní Číně, když se náhle objeví dlouho nezvěstný dědic bohaté rodiny Nieu. Jeho otce to velmi potěší, ale ostatní členové domácnosti už tak nadšení nejsou – zmizelý muž vstal z mrtvých právě včas, aby jim pod nosem vyfoukl staříkovo jmění. Během oslav čínského Nového roku, kdy se duše musí očistit, aby mohly přivítat obnovu přírody, se rozpoutá divadlo těch nejhorších pudů. Představení začíná.

Nové vydání základního pramene poznání světa starých Seveřanů obsahuje pět nejznámějších islandských rodových ság, které realisticky líčí každodenní život na Islandu v 10.–11. století, jehož součástí byly rodové pře i vztahová dramata, ale také vyprávějí o objevitelských cestách Islanďanů, při nichž se vikingové dostali až do Severní Ameriky. Staroislandské ságy se staly inspirací pro celou řadu děl moderní literatury i filmu.

Byla zamýšlena jako císařova konkubína, ale ještě než stačila své poslání naplnit, zemřela na dně útesu poblíž soukromé vily prince Atsuhiry. Palác skandál zakryl. O pár měsíců později se do případu zaplete Akitada, protože jeho nejlepší přítel je obviněn ze spiknutí proti císaři. Podaří se mu postupně odkrývat okolnosti záhadné smrt konkubíny, ale zároveň se vystavuje nebezpečí on i jeho bezprostřední okolí. Akitada, obklopený herci od vyvrženců a vrahů až po šlechtičny sloužící ve vnitřních komnatách císařského paláce, se ponoří do temných palácových tajemství. Nejdříve ale musí prozkoumat role, které v této společnosti hrají ženy. Nové pokračování příběhů Akitady Sugawary nás opět přenáší do Japonska 11. století, kde se tento úředník císařské správy bude muset pustit do nebezpečného vyšetřování. Autorka předkládá nejen strhující vyprávění plné zvratů, ale i poučný pohled na dobové zvyky a poměry Japonska.

Komiks, určený dětem a dospívající mládeži, vypráví o životě a objevech Alberta Einsteina a zároveň graficky znázorňuje jeho hlavní vědecké teorie na poli fyziky, které radikálně změnily naše životy. V prvním komiksovém životopisu sledujeme tohoto génia během celého jeho života. Objevíme nezkrotné dítě, které se zajímalo o vědu a geometrii, později studenta polytechnické školy, který se setkává s velkými vědci své doby, a nakonec úspěšného vědce, jehož kariéra byla korunována vytvořením teorie relativity.

Margot Vanderstraeten v knize Minjan vypráví o nesčetných nových setkáních, která navázala v ortodoxní židovské komunitě po vydání svého mezinárodního bestselleru Mazl tov. Poznáme však šéfkuchaře Mosjeho z proslulé antverpské restaurace Hoffy's, který každému, kdo se zeptá, ochotně vysvětlí židovské kulinářské tradice a principy chasidského života; svérázného Dana, který má jako jediný fotograf přístup do nitra chasidské komunity, již dokáže zachytit svým bystrým a vtipným pohledem; nebo Ester, svéhlavou matku rovněž z chasidské komunity, která obhajuje nutnost tabu a hádá se s Margot o ultraortodoxní výchově a vzdělání, a objeví se dokonce i královna Matylda. V Minjanu se ale setkáme také s Margot Vanderstraeten v nejlepší formě: někdy je vážná, někdy lehkovážná, sem tam ironická, ale vždy se s upřímným zájmem snaží svým světským způsobem navázat kontakt se sousedy, kteří v jejím blízkém okolí vedou tak odlišné životy.

Knihu chasidských příběhů a osudů z doby holokaustu tvoří vyprávění, které zapsala autorka Yaffa Eliach na základě přímých svědectví a skutečných zážitků osob, které zasáhla katastrofa šoa. V souboru najdeme povídky realistické, popisující tvrdou a hrůznou skutečnost, i povídky fantastické a mystické, v nichž je chasidský pohled na svět tou hlavní skutečností. Hlavní postavy osmdesáti devíti příběhů reagují na okolní svět a utrpení svým vlastním, specifickým způsobem, v němž je vidět snaha přetvořit nesnesitelnou skutečnost do fantaskního chasidského světa a tím reagovat na ukrutnou skutečnost, která je obklopovala. Americký spisovatel Chaim Potok nazval knihu „otevřeným oknem do zapečetěného světa chasidů“. Tyto skutečné i zázračné příběhy jsou hlubokým vhledem do duší těch, kteří své utrpení dokázali přetavit v surovinu pro své obnovené životy. Yaffa Eliach (1935-2016) byla americká historička, spisovatelka a vysokoškolská pedagožka, zakladatelka Center for Holocaust Studies v Brooklynu, kde po celý život shromažďovala autentické nahrávky rozhovorů a fotografie přeživších holokaust.

Málokdo umí tak inspirativně mluvit o Starém zákonu jako biblista a starozákoník Jan Heller (1925-2008). Jeho legendární a dnes už nedostupné dílo Tři svědkové rozebírá tři starozákonní texty, Exodus 12, Izaiáš 52-53 a žalm 22 v souvislosti s novozákonní zvěstí a Ježíšem z Nazaretu. Na základě teologicko-lingvistického rozboru těchto tří textů Jan Heller dokazuje, že pesachové události a hod beránka při východu židů z Egypta, Izaiášův služebník a ponížený z kap. 52-53 a žalmistovo volání opuštěného předznamenávají koncepci novozákonní zvěsti, představovanou o mnoho století později Ježíšem z Nazaretu.