H+H strana 7 z 9

Próza je sedmým beletristickým dílem ruskoamerického spisovatele, autora proslulé Lolity. Kniha vyšla v r. 1936 v ruštině a už o rok později byla přeložena do angličtiny. Příběh setkání hrdiny s dvojníkem je Nabokovovi záminkou k příznačným postřehům, ironickým pozorováním a jedovatým sarkasmům, které rozhodně nejsou pouhým pozadím kriminální zápletky.

Zcela výjimečné dílo, které shrnuje základní a klinickou endokrinologii (nauka o žlázách s vnitřní sekrecí a o hormonech) tak, jak se učí na amerických univerzitách v pregraduálních kurzech. Dílo se stalo podkladem pro přednášky z fyziologie a patofyziologie na lékařských fakultách UK v Praze.

Učebnice je určena studentům středních i vysokých škol a všem zájemcům o tento jazyk. Obsahuje seznámení s japonským písmem, texty i cvičení určená k ovládání základů jazyka. Texty jsou doprovázeny slovníčky k doplnění učební látky a ukázkami japonského písma.

Soubor studií věnovaných třem českým literátům, kteří opustili českou domovinu v mezidobí 1938-48 a usadili se ve Spojených státech - E. Hostovský, Z. Němeček a M. Součková.

Autor zasvěceně provází bohatou ediční činností největšího nakladatelstkého domu.

Monografie představuje v současnosti pozapomenutého historika, který byl za první republiky kritizován z obou stran politického spektra a po roce 1948 definitivně umlčen. Historik Jan Slavík (1885-1978) patřil mezi nejvýraznější osobností českého dějepisectví v meziválečném období. Od mládí se věnoval problematice slovanských, především ruských dějin, roku 1925 se stal ředitelem Ruského historického zahraničního archivu při ministerstvu zahraničí. Jeho studie založené na srovnání ruské revoluce s průběhem a výsledky předcházejících revolucí se staly trvalým obohacením historické vědy. Podnětný Slavíkův přístup se projevil zejména v nejúspěšnějších knihách Lenin (1934) a Leninova vláda (1935). Ruské revoluci věnoval Slavík i obsáhlou publicistickou činnost.Zároveň Slavík jako nejvážnější oponent svého učitele Josefa Pekaře a kritik pozitivistické faktografičnosti Gollovy školy z pozic sociologického výkladu dějin, který podal Max Weber a u nás T. G. Masaryk, výrazně zasahoval do otázek smyslu a pojetí českých dějin, zejména husitství.Jako temperamentní publicista Slavík často zasahoval do politických otázek. V třicátých letech vystupoval proti nastupujícímu fašismu a hájil čs. politiku před výpady Henleinovy strany, po II. světové válce protestoval proti zavádění nových totalitních metod, což mu vyneslo zatčení v únoru 1948 a dlouhodobé umlčení, které trvalo, s výjimkou období Pražského jara, až do jeho smrti.

Paměti Vladimíra Hellmutha, potomka slavné pražské patricijské rodiny.

Gottfried Benn (mladý muž z rodiny pastora) a Elsa Lasker-Schülerová (o sedmnáct let starší básnířka židovského původu) se poznali v Berlíně před rokem 1912, vzájemné citové vzplanutí nalezlo svůj výraz v poezii obou dvou. A i když jejich milostný příběh navenek skončil, nemohli na sebe zapomenout. Autorka na jejich příběhu ukazuje i obtížnost této německo-židovské symbiózy, která sice ve skutečnosti netrvala dlouho, v jejich básnickém díle však zůstala. Dokazuje, že tragedií tohoto páru byla vlastně ideologie. Benn totiž na dlouhé roky propadl nacismu, Lasker-Schüllerová sice ještě v roce 1932 obdržela cenu Heinricha Kleista, ale potom musela Německo opustit.

Antalogie současné maďarské poezie. Uspořádala Lucie Szymanowská.

Publikace je užitečnou pomůckou především pro studující bohemistiky a učitele češtiny, ale také pro širokou veřejnost zajímající se o literaturu. V jedenácti kapitolách přibližuje čtenářům základní otázky studia literatury a směry, jimiž se ubírá současná literární věda.

Publikace je užitečnou pomůckou především pro studující bohemistiky a učitele češtiny, ale také pro širokou veřejnost zajímající se o literaturu. V jedenácti kapitolách přibližuje čtenářům základní otázky studia literatury a směry, jimiž se ubírá současná literární věda.

Román známeho slovenského prozaika a lekára polemizuje s mravným problémom eutanázie. Príbeh lekára umierajúceho na nevyliečiteľnú chorobu, ktorý dobrovoľne napíše splnomocnenie, aby ošetrujúci lekári v najvyššom štádiu jeho choroby ukončili jeho život spôsobom, ktorý sami uznajú za vhodný. Jednoduché rozhodnutie muža, ktorý vie, čo ho čaká, mení sa však na zúfalý zápas zodpovednosti, zákonov a ľudskej lásky. Autor sugestívne analyzuje človeka v hraničnom stave života a smrti. Sám ako lekár dokonale ovláda prostredie i problém, utrpenie pozná zo všetkých strán a dáva základnú otázku – kedy sa človek stáva človekom a kedy ním prestáva byť.

Výbor z jeho tvorby zachycuje důležité úseky jeho vývoje. Přes léta milostného vzplanutí provázeného i zklamáními, přes období společenských postojů až po závěrečnou periodu životního vyrovnání. Minattiho lyrika si získává čtenáře svou čistostí, autentičností.

Cesty k lidové kultuře středověku

Druhé a doplněné vydání na knižním trhu velmi úspěšné antologie překladů knižních a časopiseckých studií a esejů angloamerických autorů o proměnách interpretačního rámce výtvarného artefaktu a o distanci současných badatelů od klasického pojetí kunsthistorie. Studie C. Owense Reprezentace, přivlastnění a moc, W. Davise Symboly v dějinách a jejich znovuobjevování, D. Summerse Reálná metafora: pokus o novou definici konceptuálního zobrazení a dále studie autorů Podra, Baxandalla, Dunninga, Moxeye, Brysona, publikované v prvním vydání knihy, jsou v druhém vydání doplněny o texty Leo Steinberga Objektivita a mizející já, Richarda Brillianta Můj Laocoon, Jamese Elkinse Objekt civí zpět a Alexe Pottse Skulpturální imaginace. Překlady uvádí podstatně rozšířená a doplněná úvodní stať editora Ladislava Kesnera Teorie, vizuální zobrazení a dějiny umění.

Kniha je svéráznou monografií významného českého prozaika Ladislava Fukse. Perspektivou dílčího motivu "masky" autor nahlíží nejen celé spisovatelovo dílo, ale do značné míry i Fuksův osobní život, poznamenaný permanentním skrýváním. Pomocí analýzy panoptikálního světa Fuksových postav vytváří Aleš Kovalčík typologii rozmanitých způsobů maskování a zakrývání skutečné identity a zároveň poukazuje i na mimoliterární příčiny tohoto maskování. Kniha sleduje také proměny Fuksových mystifikačních postupů v závislosti na změnách společenského klimatu, a to na časové ose od šedesátých do osmdesátých let. Monografie tak originálním způsobem uvádí čtenáře do bizarního společenství Fuksových postav, z nichž nejpodivnější je Fuks sám