H+H strana 5 z 7

O jiskře duše a obrazu ticha

Dramatika, hra a tvořivost podává formou přístupnou nejširší veřejnosti pedagogické, ale i rodičovské, informace o současné dramatické výchově, jejím pojetí a praktickém uplatňování ve školách i v zájmové činnosti. Publikace se zabývá otázkou, co tvoří podstatu dramatické výchovy, jaké jsou její hlavní principy, co je její látkou, jak probíhá proces v dramatické výchově a jaký je jeho význam, popisuje užívané metody a uspořádání lekce. Věnuje se i dětskému a mládežnickému divadlu, jeho specifice a vztahu k dramatické výchově jako celku. Text doplňuje pohled do předhistorie a historie dramatické výchovy, od středověké výuky latiny přes divadlo jezuitů a piaristů, práci J. A. Komenského a dětské divadlo 19. a 20. století, zabývá se i vznikem dramatické výchovy v USA ve 20. letech 20. století. Na to navazuje zásobník her a cvičení s popisy různých typů improvizací. V závěru knihy najde čtenář záznamy uskutečněných projektů a lekcí s různými věkovými skupinami od mateřské školy po středoškoláky, jejichž autory a pedagogy byli absolventi oboru učitelství dramatické výchovy na DAMU v Praze. Knížka může dobře posloužit i jako orientace pro uchazeče o studium oboru, popřípadě i pro některé skupiny studentů středních i vysokých nepedagogických škol.

Soubor studií věnovaných třem českým literátům, kteří opustili českou domovinu v mezidobí 1938-48 a usadili se ve Spojených státech - E. Hostovský, Z. Němeček a M. Součková.

Básnická sbírka z let 1965 - 1996.

Autor zasvěceně provází bohatou ediční činností největšího nakladatelstkého domu.

Lubor Hájek patří k těm osobnostem moderní české kultury, jejichž dílo dosud čeká na adekvátní zhodnocení. Přestože se zabýval především výtvarnými projevy mnoha mimoevropských kultur, jeho profesionální identita je mnohoznačná: byl v různé míře sběratelem, znalcem, kurátorem, historikem umění, popularizátorem, příležitostným básníkem. Od základu vybudoval Sbírku mimoevropského umění Národní galerie. Zanechal rovněž rozsáhlý soubor textů různých druhů i žánrů. Jeho badatelsko-literární dílo otevřelo v pravém slova smyslu český dějepis umění světu a je srovnatelné s odkazem takových fenoménů české kunsthistorie, jakými byli Kutal, Lamač, Krása nebo Šmejkal. V knize Hájkových studií a esejů Západ slunce na moři jsou shrnuty texty z různých dob, většinou publikované v českých a zahraničních odborných periodikách nebo z pozůstalosti badatele. Hájek soustředil pozornost na umění starověké, archaické, např. na neolitickou keramiku, na sumersko-akadské umění, na širokou problematiku čínského a japonského umění portrétního, sochařského i grafického, např. ve statích Anonymní čínský obraz z doby Sungů, Kung Sienovo album krajin z roku 1637, K dialogu umění Dálného východu a Evropy, Východní koncepce kaligrafie a malířství, ale věnuje se také přesahu výtvarného nebo vizuálního umění do filosofie, náboženství, literatury, např. v textech Zen umění, Islámské umění a my, Zenistické principy v moderním japonském umění aj.

Soubor literárně historických studií, ve kterých autor podává nástin vývoje slovenské prózy. Důraz klade především na její poetiku. Porovnává rovněž prozaický kontext český a slovenský. Interpretace začíná u jedinečného počinu Jozefa Ignáce Bajzy a končí u příslušníků generace Vincenta Šikuly. Další studie jsou věnovány např. historické novele J. M. Hurbana, románům Terézie Vansové, Martina Kukučína, Márie Topolské, Ivana Hudce, Dobroslava Chrobáka, Ladislava Balleka aj. Knihu doprovází studie slovenských literárních historiků Zoltána Rédeye a Lubomíra Plesníka Tvaroslovné prieniky do slovenskej prózy. Svazek doplňuje Slovník méně známých pojmů, věcný a jmenný rejstřík.

Joseph Roth si nikdy nevedl deník ani nikdy nezveřejnil svou autobiografii. V jeho rozsáhlém díle se však stále setkáváme s úvahami o vlastním původu, rodině, o životní cestě školáka z haličských Brodů k vídeňskému, berlínskému a pařížskému novináři. Počínaje vzpomínkami na dětství, nás Rothovy texty provázejí jeho životem a uzavírají se předtuchou příčiny a způsobu jeho smrti (v Legendě o sv. pijanovi). Přestavují tu autorovu osobnost i okolnosti, které jeho život provázely, a době i konkrétním místům staví literární pomník. Editor Helmut Peschina vybral z Rothova díla pasáže (dopisy, publicistické články, prózu), které pomocí stručných komentářů a přechodových textů spojil v jakousi mozaiku ilustrující život tohoto velkého spisovatele - a to jeho vlastními slovy.

První český výbor z díla jednoho z otců německého expresionismu, jehož osmiverší Weltende (Světazmar) bývá pokládáno za „vstupní báseň expresionismu, navozující celou škálu groteskního lyrismu… Hoddis bývá nejčastěji uváděn jako jediný německý básník předjímající surrealismus. Černý humor jeho poezie je dovršen i krutým životním osudem: už před vypuknutím první světové války upadá v šílenství, tráví pak dlouhá léta většinou v ústavech choromyslných, na jaře 1942 mizí s transportem duševně chorých Židů v neznámu…“(Ludvík Kundera). Výbor z Hoddisova díla obsahuje podstatnou část dochovaného básnického odkazu včetně veršů z pozůstalosti publikovaných poprvé v komentovaném souboru Dichtungen und Briefe vydaném roku 2007 v Göttingenu. Vedle básnických skladeb vyznívajících apokalypticky a psaných s výrazně ironizujícím podtextem se autor představuje rovněž jako subtilní lyrik tíhnoucí k evokaci antického mýtu (studoval starověké dějiny a klasickou filologii) nebo k polemice s křesťanstvím (prošel katolickou konverzí, aby se záhy s tímto vyznáním zas rozešel). Do výboru byl zařazen i výběr z próz a fragmentů, např. texty O mně a o já, Nepřítel, Konec doktora Hackera aj. K doplnění obrazu o Hoddisově komplikovaných životních peripetiích a o marném hledání místa na literárním výsluní jsou do svazku zařazeny také dopisy přátelům, matce nebo milence a herečce Emmy Henningsové, která vystupovala v pověstném mnichovském kabaretu Simplicissimus. Výbor uspořádala, doslovem doplnila a z německých originálů přebásnila Zlata Kufnerová. Knihu výtvarně doprovázejí reprodukce grafických listů německých umělců (Nolde, Heckel, Grosz) z fondu grafické sbírky Národní galerie v Praze.