H+H strana 4 z 7

Soubor čtrnácti prozaických textů autora publikujícího pod pseudonymem Pavel Drozd Za devatero větami nese podtitul "postmoderní pohádky", ačkoli samotné texty je nesnadné žánrově klasifikovat. Nejsou to klasické povídky či novely, nejedná se však an i o rozplizlé postmoderní variace a hry na předem daná témata. Autor si od tzv. postmoderny udržuje náležitý odstup a vnímá ji s mírně ironickou nadsázkou. Jeho příběhy nebo jejich fragmenty se vyznačují sympatickou střídmostí a pokorou, ale charakte rizuje je rovněž námětová pestrost a mnohoznačnost tíhnoucí k symbolům a k jemným filosofickým reflexím. Autor zachycuje své dětství a mládí, složité životní peripetie, takže jeho texty mohou připomínat jakousi quasi autobiografickou zpověď. Ovšem au torský subjekt je vždy potlačen a do popředí vystupuje strhující příběh, kombinující dialog s vnitřním monologem. Čas a místo, v nichž se Drozdovy příběhy odehrávají, jsou různé: je tu sekvence ze staré Prahy stejně tak jako vzpomínka na maloměsto os mdesátých let 20. století. Exotické španělské a navíc historické prostředí je zas střídáno tichem antikvariátu, ve kterém se setkává mladý básník se zkušenou a životem poněkud usmýkanou ženou a zároveň redaktorkou poezie. Je zde výstižný a v kontextu české literatury nebývale autentický text o "sametovém dospívání" generace dozrávající na počátku devadesátých let minulého století stejně tak jako "pohádka o posmrtném životě" nebo zas "pohádka futuristická", "erotická" a "pohádka o české literatuř e". "Pohádka o princezně se žlutou hvězdou" vyvolává reminiscenci na židovský holocaust, "opsaná pohádka" si pohrává s představou, jak by mohl vypadat "manifest katolické postmoderny". Konvolut Drozdových próz vyznívá křehce a melancholicky. Také tím to subtilním tónem se odlišuje od současné prozaické produkce u nás i ve světě.

Americký básník Sylvester Pollet (1939-2007) byl výraznou postavou olomouckého festivalu Poezie bez hranic 2002 a jedním ze stěžejních amerických nakladatelů představujících české básníky v angličtině. Rozsáhlý výbor z Polletovy poezie citlivě přeložil básník Petr Mikeš. Publikace obsahuje stručný Polletův životopis a komentovanou analýzu jeho celoživotního díla, zabývá se jeho českou a americkou recepcí a vysvětluje Polletovu poezii v kontextu jeho buddhistického vyznání a přesídlení do státu Maine. Výbor z Polletovyýh básní Verše ze srubu není určen pouze studentům a učitelům americké literatury, aIe zejména čtenářům současné poezie.

Kniha a CD s původnímí písničkami v angličtině, určenéd ětem do 8 let.

Otevřená zpověď výsostného básníka a současně esejistický román s traktáty a autobiografickými rysy. Strhující příběh expresivní lásky i hluboké samoty protkaný nonkonformními úvahami o lidských vztazích a šrámech z nich povstávajících. Kniha je autorovým glejtem, osobní konfesí, do níž vrývají stopu odplynulý čas i přítomný okamžik. Zároveň je předkládaný text meditací o možnostech a hranicích tolerance praktikované v etickém smyslu, ale také v metafyzickém nástinu naší prchavé existence. Miloš Vodička je znám především jako lyrik, autor desítky básnických knih, z nichž nejvýraznější je kompozice Čarodějnice z Blois. V nakladatelství H&H vydal také knihu memoárů Wilsonova mlžná komora.

Nová třívětá lyrická kompozice básníka, hudebníka a rovněž příležitostného výtvarníka přináší na rozdíl od předchozích, "utěšených, vláčně plynoucích básnických obrazů" (Petr Andreas), známých z Lorencových sbírek Bezdomovci duše, Jízlivosti aj., verše deziluzivní a současně výrazně se vztahující k rozkolísané přítomnosti, která vytěsňuje poetické principy a etos krásy na okraj pozornosti.

Kniha je svědectvím o tom, že i s těžkým handicapem, jakým je autorovo onemocnění roztroušenou sklerózou, které ho upoutalo na vozík, je možné žít naplno, překonávat překážky, a dokonce i vychutnávat dobrodružství cestování. Nemalou roli při něm hraje ov

Polský spisovatel Stanisław Lem se těší oblibě u našich čtenářů již půl století. Do češtiny byla přeložena značná část jeho knih s tematikou z oblasti sci-fi. Nová polská studie o Lemovi, jejímž autorem je Wojciech Orliński přichází s neotřelou myšlenkou jak uspořádat knihu o spisovateli, aby zachytila přehled jeho tvorby i autobiografické údaje a byla zajímavá a nekonvenční. Jednotlivé kapitoly rozvádějí vždy heslo obsažené v nadpise a jsou uspořádány abecedně. Jsou doplněny odkazy k dalším kapitolám, které daný námět rozšiřují a tematicky spojují v celek. Tak postupně získá čtenář souhrnný přehled celého Lemova díla i údaje o jeho životě. Nechybějí ani ohlasy domácích i zahraničních kritiků, pojednání o filmových zpracováních Lemových děl, chronologický přehled jeho spisů a přehled přeložených knih do češtiny. Spolu s doplňujícím ilustračním materiálem tvoří Orlińského kniha celek, který bude zajímavou četbou nejen pro čtenáře, kteří Lemovo dílo znají, ale i pro ty, kteří zatouží jeho povídky a romány poznat. " Pokud tato kniha někoho nakazí bacilem fascinace Lemem, bude to pro mě důkazem toho, že mělo smysl ji napsat," říká Orliński ve své předmluvě ke knize.

Autorka útlého svazku memoárových črt Pražská zima, ale především básnířka, jejíž anglicky psané verše vyšly v několika sbírkách, se narodila v Karlových Varech v roce 1927 v židovské rodině obchodníka Steina. Těsně před Hitlerovým obsazením Sudet odešla rodina do Prahy a pokoušela se neúspěšně o emigraci z Československa. Počátkem roku 1939 kontaktovali rodiče Trevora Chadwicka, který spolu s Nicholasem Wintonem organizoval transporty židovských dětí z Prahy do Londýna. Od roku 1939 dosud žije autorka osobitých básnických reflexí a útržků někdy tíživých, jindy však i veselých a šťastných vzpomínek v Anglii, kde se roku 1949 provdala za uprchlíka z Vídně Adolfa Mayera. Český výbor z její lyrické tvorby v překladu Jitky Herynkové nese název jedné z básní Daleko od domova. Je průřezem básnickou tvorbou autorky vstřebávající ve svém díle anglofonní lyrickou tradici i vzdálený ohlas české poezie. Verše jsou doplněny překladem memoárů Pražská zima a rovněž dobovými fotografiemi autorky a jejích nejbližších z archivu Gerdy Mayerové. Doslovem knihu opatřila Sabine Voda Eschgfäller.