HOST - vydavatelství strana 14 z 52

Naši závislost na fosilních palivech by měla vyřešit elektrifikace všeho. Bude však spravedlivá? Lidská civilizace, pokrok i náš životní standard se zásadně odvíjí od energetiky. Zdrojů energie je přitom jen málo — a některé z nich se navíc ukazují být pro civilizaci smrtící. V posledních letech jsme proto svědky obrovského tlaku na přechod od fosilních paliv k udržitelným a zeleným variantám: slunečnímu záření, větru, vodní síle, někdy v budoucnu možná i k jaderné fúzi. S těmito zdroji však přichází nová výzva: Jak takovou energii uchovávat a distribuovat, jak ji plně využít? Symbolem zelené transformace se možná právě proto staly elektromobily. Baterie však mají v budoucnu sloužit i jinde než v dopravě. Vypukl proto neúprosný závod o to, kdo dokáže nejefektivněji těžit nezbytné vzácné kovy a minerály, zpracovávat je, uspokojit výrobou celý svět a zároveň si uchovat tajemství a přízeň vlád. Novinář Henry Sanderson v knize Zelená horečka cestuje od Chile přes Kongo až po Čínu, navštěvuje doly, laboratoře a obrovské továrny, zpovídá spekulanty, vědce i miliardáře a snaží se zahlédnout budoucnost, kterou má zelená energie přinést.

Dva klany, jeden zdroj moci Nefrit – nerost, který propůjčuje válečníkům nadlidskou sílu a rychlost – je hybnou silou a esencí ostrova Kekon. Ctihodní bojovníci, Zelené kosti, jako je rodina Kaulů, ho už celá staletí používají k umocnění svých schopností a obraně ostrova před invazemi cizích národů. Nyní už válka ustala a svůj vliv v hlavním městě Kekonu musí všemi prostředky upevňovat nová generace Kaulů. Jejich cílem je ochrana vlastního teritoria, ovládnutí obchodu s nefritem a obrana čtvrtí pod jejich dohledem. V rychle se rozvíjející nové zemi už není pro starodávné tradice místo. Když se navíc objeví nová droga, která umožní komukoli – i cizincům – nosit nefrit, potlačované napětí mezi Kauly a rodinou Aytů přeroste v otevřené násilné střety na život a na smrt. Výsledek klanové rozepře rozhodne o budoucnosti všech Zelených kostí, všech starodávných klanů, od nejúctyhodnějšího patriarchy až po posledního pouličního pěšáka – a také o osudu celého Kekonu.

Nikdy není pozdě na opravdový život. Clara a Elias se setkají během prohlídky domu, který Clara prodává, a od prvního okamžiku vědí, že patří k sobě. Tím se všechno mění: Eliasovi je jasné, že se musí rozejít se svou přítelkyní Verou a zůstat s Clarou. I pro Claru nastává čas, aby se vzdala své samoty. Po divokém štěstí počátečních dnů následuje první zkouška — oba o své lásce začínají pochybovat a musejí se rozhodnout, zda za ni budou bojovat. Může člověk s životními zkušenostmi najít ve zralém věku — znovu či poprvé — velkou lásku?

Podmanivý a poetický román o válce a osudu, zasazený do alternativní historie staré Číny V nuzné vesnici na prašné žluté pláni, kde vládne bída a hladomor, se dvě děti dozvědí svůj osud. Chlapci je přisouzena sláva a výjimečnost, kdežto dívce jen zapomnění… V roce 1345 vládnou Číně tvrdou rukou Mongolové. Živořící rolníci z planin ve středním vnitrozemí slýchají o význačnosti leda v bájích a pověstech. Proto když je osmému synu rodiny jménem Ču Čchung-pa přiřknut právě takový velkolepý úděl, všichni překvapeně žasnou, kudy se asi jeho cesta bude ubírat. Zato sudba nicoty, kterou si vyslechne bystrá a zdatná druhá dcera rodiny, nikoho nepřekvapí. Když však obě děti po útoku lapků osiří, je to Ču Čchung-pa, kdo podlehne beznaději a zanevře na život. Dívka se odmítne vzdát, a aby své předurčené smrti unikla, přivlastní si bratrovu totožnost a vstoupí do kláštera v přestrojení za mladého novice. Tam Ču poháněná spalující touhou přežít zjistí, že se nezalekne ani těch nejotrlejších činů, pokud ji skryjí před jejím osudem. Jakmile její klášterní útočiště stihne odplata za podporu povstání proti mongolské nadvládě, Ču se chopí příležitosti, aby si vymohla zcela jinou budoucnost: odhozenou slávu svého bratra.

Významný slovenský filozof Miroslav Marcelli prednášal na Katedre filozofie Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde teraz pôsobí ako emeritný profesor. V súčasnosti prednáša na Katedre filozofie Fakulty humanitných vied Karlovej univerzity v Prahe. V najnovšej monografii je predmetom jeho záujmu problém racionality v perspektíve filozofických, psychologických a semiotických skúmaní. Populárnou formou sa zameriava na problematiku myslenia. Základnou otázkou týchto skúmaní znie: čo robí podstava slávnej Rodinovej sochy, jeho Mysliteľ? Zameriava sa na hľadanie odpovede na túto otázku – na filozofické prístupy, ktoré sa odvolávajú na novovekú racionalistickú tradíciu a predovšetkým na jej východiská v Descartovom chápaní rozumovej podstaty človeka ako veci mysliacej.

Reportáže o lidech, kteří se nevzdávají Odvaha mívá i nečekané a velmi nenápadné podoby. Těžší než postavit se nebezpečí nebo vrhnout se do neznáma bývá dělat něco, co má jen malé či mizivé šance na úspěch: postavit se vlastnímu strachu nebo traumatu. Rozhodnout se vykonat něco pro sebe i pro ostatní. Pohladit, obejmout, utěšit a dát najevo své emoce. Přiznat si vinu a zkusit se změnit. Pomáhat. Expert na mezinárodní rozvoj a novinář Jiří Pasz procestoval několik kontinentů a spoustu zemí. Dokumentoval humanitární a rozvojové projekty, fotil dopady přírodních katastrof, zpovídal oběti válek a útlaku. Všude však potkal neobyčejně statečné lidi, ochotné riskovat pro dobro druhých. David v Ugandě provozuje školu pro bývalé dětské vojáky i jejich oběti. Indické řádové sestry dávají naději dětem na zemětřesením poničeném Haiti. Vietnamští divadelníci zpracovávají zkušenost sexuálního násilí, pro sebe i pro jiné. Pankáči v Barmě se snaží vytvořit prostor svobody. Reportážní kniha Páchat dobro vypráví jejich příběhy a ukazuje, že dobří a odvážní lidé se dají najít opravdu všude.

Nepravděpodobná banda spojenců s nebezpečným úkolem Osmnáctiletá Mer je posledním žijícím vodomágem na útěku. Kdysi nerozvážně vstoupila do služeb kralevice a na jeho rozkaz vypátrala studny nepřátel. Bezpáteřní kralevic je pak za jejími zády otrávil a zajistil si strategickou výhodu v boji. Jakmile Mer zjistila, k čemu ji panovník zneužil, utekla. Jenže teď se musí doživotně ohlížet přes rameno a žít ve strachu, že ji jeho vojáci vypátrají. Jednoho dne se vrátí Meřin starý učitel s návrhem využít jejích schopností k tomu, aby spolu s ním proradného kralevice svrhla z trůnu. Za pomoci podivné družiny spojenců, mezi nimiž nechybí mladík, kterého proklel jinolid, dědička cechu zlodějů a roztomilý corgi, se Mer vydá na nebezpečnou výpravu, aby znovu získala vzácnou svobodu. Ostatně člověk s pádným motivem může svrhnout celé království. Nebo ne?

O neposedných střevících na tango, životních úletech a lásce ve všech jejích podobách Když na práh kláštera v Buenos Aires někdo odloží krabici od bot s nemluvnětem, jeptišky dají holčičce jméno Fabiola. U vzpurné Fabioly se brzy projeví zvláštní nadání — každému člověku dokáže najít dokonalý pár bot. Stane se z ní nejlepší prodavačka obuvi ve městě a také — ke zděšení jeptišek — matka Lity, dívky stejně svéhlavé, jako je ona sama. Revoluční doba donutí matku s dcerou uprchnout z Argentiny, sen o Evropě se však brzy rozplyne a obě se ocitnou na malém větrném ostrově nedaleko Kanady a nastěhují se do námořnické ubikace zvané Betlém. V tomto tepajícím srdci ostrova žije spousta výstředních postaviček; mezi nimi i hostitelčina hluchá dcera Oona, která se stane Litinou nejlepší kamarádkou. Zatímco se Lita snaží zorientovat v novém prostředí, její osud zcela změní každoroční návštěvy kočovného biografu pana Saita, který na izolovaný ostrov přiváží pohyblivé obrázky z celého světa.

Proč se lidem líbí různé věci? A jak to ovlivňuje jejich postavení ve společnosti? V šedesátých letech budila rocková hudba pohoršení, dnes rapeři dostávají literární ceny. Videohry byly donedávna vnímány pouze jako bezduchá zábava, dnes jsou předmětem seriózní kulturní kritiky. Na univerzitách se studují komiksy. Tyto a další proměny ovšem neznamenají, že by ten správný vkus přestal být společenským platidlem a výrazné kulturní hierarchie minulosti se zcela rozplynuly. Kniha Pravidla vkusu představuje sociologickou výpravu do zkoumání vkusu, jeho mechanismů a propojenosti se společenskými institucemi v současné české společnosti. Na základě existujících poznatků z oblasti sociologie kultury i vlastního výzkumu řeší, kde se vkus bere, jakým způsobem se utváří a jaké má sociální důsledky. Kulturní hierarchie se totiž promítají do struktury společnosti, mechanismů gentrifikace městských čtvrtí, vstupují do nerovností ve vzdělávání a vysvětlují mnohé zdánlivě samozřejmé okolnosti naší každodenní kulturní spotřeby. Zkrátka najdeme je v kavárně, při přijímacím pohovoru i v urbanistickém plánování.

Novinář Loa Bergman se vrací s dalším případem. Stockholm ochromují letní vedra a novinář Loa Bergman se chystá na zaslouženou dovolenou. Když však v Mariestadu beze stopy zmizí mladá žena, je nucen zrušit všechny své plány a vrátit se do rodného kraje. Mezitím jeho kolegyni Danijelu Mirkovičovou postihne soukromá tragédie, díky níž má čas věnovat se podobnému případu. Ovšem kauzu se za třicet let nepodařilo vyřešit a Danijela si nedělá naděje, že by její pátrání něco přineslo. Zatímco Loa je při svém vyšetřování v rodném kraji konfrontován se vzpomínkami na dětství, Danijela skutečně objeví klíčové detaily, které policii kdysi zcela unikly.

Druhý díl mysteriózní fantasy se staroseverskými kořeny Pustila ho na svobodu a na památku jí po něm zůstala zanícená jizva. Ďábel, který svou krví propůjčoval nesmrtelnost mocným vardari, je pryč. Zato Juva se potýká s následky svých činů: počty lidí nakažených vlčinou rostou, přízeň městské rady je čím dál kolísavější a zoufalí vardari bojují o přežití. V čele lovecké družiny se Juva usilovně snaží ochránit město i své blízké. Když ale zjistí, že jizva od Grífa znamená mnohem víc, než tušila, ztratí pevnou půdu pod nohama. Sžíraná smutkem i hněvem kývne na spolupráci fanatikovi se stříbrným nákrčníkem, a neprozřetelně tak otevře brány temným silám…

Ján Zambor v knihe Lov zázrakov - Zo španielskeho zošita prináša básne inšpirované španielskym i španielskoamerickým prostredím či básne s odkazmi na život a tvorbu hispánskych autorov a literárne eportáže zo Španielska. Očarenie touto krajinou, jej kultúrnou bohatosťou a pestrosťou, sa stretá s problémovým videním reality zahŕňajúcim aj výbušnú neistotu súčasného bytia. Súbor dopĺňajú preklady básní hispánskych a ruských tvorcov s motívom emblematickej postavy španielskej kultúry Dona Quijota. Autorom výtvarného sprievodu knihy je Peter Pollág.

Třetí a poslední případ agenta Aarona Falka Za teplé jarní noci během rušné vinařské slavnosti zůstalo v kočárku ležet osamělé dítě, zatímco jeho matka zmizela v davu a víckrát ji nikdo neviděl. Ani o rok později ke zmizelé Kim Gillespieové nevedou žádné stopy, které by napovídaly, co se tenkrát stalo. Případ je odložen, a jak čas plyne, vytrácí se naděje na jeho vyřešení. Rodina a přátelé Kim Gillespieové se rok po tragédii sejdou hluboko v srdci jihoaustralské vinařské oblasti, aby přivítali nový přírůstek do rodiny. K oslavě se připojí i federální vyšetřovatel Aaron Falk. Zatímco se nechává okouzlovat přírodou a ochutnává místní lahodné víno, začíná tušit, že tato pevně semknutá komunita je možná roztříštěnější, než se zvenčí zdá. Mezi Falkovým nejbližším přítelem a pohřešovanou Kim vyjdou najevo jisté spojitosti a navíc na povrch vyplouvají dávné skutečnosti.

Osmý případ policejního psychologa Sebastiana Bergmana Vanja Lithnerová bojuje o záchranu svého oddělení, ovšem pověst kriminalistického týmu utrpěla poté, co byl jeden z nich odhalen coby sériový vrah. Než si v týmu znovu dokážou navzájem vybudovat křehkou důvěru, je na prasečí farmě u Västerĺsu nalezena zavražděná šedesátiletá žena. Vše nasvědčuje tomu, že zločin byl spáchán se zvláštním záměrem: upoutat pozornost kriminálního psychologa Sebastiana Bergmana. Sebastian v průběhu let pomohl kriminálce vyřešit hned několik případů, ale po nedávných událostech je z něj persona non grata. Nikdo si není jistý, co jeho návrat do týmu způsobí. Mezitím je jeden jeho bývalý klient nalezen mrtvý. Sebastianem tato skutečnost otřese, jelikož k sobě měli blízko a spojovala je dávná tragédie. Vyšetřování se posouvá do osobní roviny a Sebastianův soukromý a pracovní život se proplétají.

Jak se konečně zbavit syndromu hodné holčičky? Pacanka chce žít svobodně. V souladu se svými pocity a sexualitou. Je jí právě třicet a ve vztahu ani ve stávajícím životě ji to nebaví. Naplněný život a svobodu hledá v Nizozemsku, v Praze, ve Zlíně, ve Francii, na Ukrajině a nakonec v Řecku. Chce zažívat dobrodružství, setkávat se s obyčejnými i neobyčejnými lidmi a doufá, že tam někde se konečně bude cítit šťastná. A přestože každá její cesta je jiná, mají cosi společného. Pacanka na to však přichází pomalu a postupně. Ne v barech a hospodách, které navštíví, ne v postelích mužů i žen, se kterými prožije lepší nebo horší sex. Jejím největším objevem je vnitřní svět. Postupně nahlíží společného jmenovatele svého chování — destrukci, pomocí níž se snaží zničit své naučené vzorce. Cesta ven ale zdaleka není jednoduchá a přímá. A kdo je vlastně pacanka? Novela se na pozadí poutavého příběhu stává kritikou společenských stereotypů a reaguje na aktuální debaty o respektující výchově, sexuálním konsenzu i feminismu.

Působivý rodinný román o lidech, kteří nedokážou žít v přítomnosti, protože neznají svou minulost Hüseyin pracoval třicet let v Německu a konečně si může splnit svůj sen — koupit si byt v Istanbulu. Jenže ještě téhož dne, kdy se do bytu nastěhuje, umírá na infarkt. Z Německa přijede na pohřeb jeho manželka a čtyři dospělé děti, avšak vedle smutku se v nich začnou ozývat i nezhojené rány a na povrch vyplouvají dávno skrývaná tajemství. Velký rodinný román Fatmy Aydemirové vypráví příběh německo-kurdské rodiny z pohledu jejích jednotlivých členů — šesti velmi odlišných lidí, kteří jsou příbuzní jen shodou okolností. Všichni mají svá trápení, tajemství, touhy a zranění. Spojuje je však pocit, že je v Hüseyinově bytě kdosi sleduje. V románu Džinové hledá Fatma Aydemirová odpovědi na otázky, co je to rodina, zda jsme schopni si navzájem odpustit a kým vlastně jsme. V neposlední řadě je to něžný a zároveň citlivě napsaný příběh o osudech statisíců tureckých emigrantů, kteří v šedesátých letech přišli do Německa za lepším životem.