HOST - vydavatelství strana 14 z 36

Rose Gold osmnáct let věřila, že je nemocná. Jenže to její matka jen uměla dobře lhát. Zvracení, padání vlasů, výživové sondy, operace, invalidní vozík… To všechno začalo, když byla Rose Gold ještě malé dítě. Sousedé považovali její matku Patty za světici a snažili se jí ze všech sil pomáhat. Jenže pak Rose Gold přišla na to, že vůbec nemocná není. Matka jí dávala do jídla jed a lhala lékařům i všem okolo — především své dceři. Po pěti letech ve vězení, kam ji dostalo dceřino svědectví, je Patty propuštěna na svobodu. A k úžasu všech se stěhuje zpátky do města Deadwick k Rose Gold a jejímu novorozenému synovi. Zdá se, že všechny křivdy jsou zapomenuty a matka s dcerou si k sobě opět hledají cestu. Jenže dokázala se Patty ve vězení opravdu změnit? A je Rose Gold vážně připravená nechat minulost minulostí a dát své matce druhou šanci?

Nic nemůže být objektivnější než čísla a statistika. Nebo ne? Život v moderní společnosti si nelze představit bez čísel a statistik. Koronavirová krize tuto skutečnost jen podtrhla: každodenní starosti i mezinárodní dohody se odvíjely od aktuálních počtů nakažených, míry proočkovanosti či reprodukčního čísla. Ale statistika a číselné údaje řídily život už dávno předtím, a nejen v oblasti zdraví — co jiného koneckonců jsou informace o průměrném platu a minimální mzdě, známky ve škole, procentuální hodnocení služeb, míra růstu HDP… Ekonomická novinářka Sanne Blauwová se rozhodla číslům zasvětit svou kariéru. Respektive tomu, co se za čísly může skrývat a k čemu všemu je lze využít. Statistiky se totiž nezjevují samy od sebe, vždycky totiž někdo určuje, co se měří a jak se to měří. Stejně tak nikdy nenasloucháme samotným matematickým údajům, ať už o míře zaměstnanosti, nebo výsledcích voleb, ale vždy jejich interpretacím. A pokaždé se za čísly skrývá něco více než chladná objektivní matematika.

Kdo skutečně zabil švédského premiéra? Píše se rok 1986, poslední únorový den. V mrazivém večeru se oblíbený švédský premiér Olof Palme s manželkou Lisbeth těsně před půlnocí vrací z kina. Palmemu zbývají poslední minuty života – o pár chvil později ho na rohu ulice zastřelí neznámý muž. Krátce po dvanácté je v nemocnici prohlášen za mrtvého. Celé Švédsko i Evropu zasáhne šok. Jak se mohlo stát, že v mírumilovné zemi zavraždili tak konsenzuálního politika, jakým byl Olof Palme? A hlavně: Kdo vystřelil? Vražda Olofa Palmeho se stala jednou z největších kriminálních záhad dvacátého století. V roce 2007 se případem začal zabývat novinář Thomas Pettersson: výroky jednoho ze svědků se tolik lišily od ostatních svědeckých výpovědí, že stály za ověření. Výsledkem novinářova dvanáctiletého pátrání je nejen mezinárodně úspěšná kniha Nečekaný vrah, která se čte jako thriller, ale také vyřešený případ: na základě Petterssonových důkazů a argumentů švédská policie kauzu vraždy Olofa Palmeho konečně uzavřela.

Literární průvodce českým dvacátým stoletím Kafka, Hašek, Čapek, Škvorecký, Kundera, Havel… Pro českého čtenáře jde o klasická jména, nerozlučně spjatá s tuzemskou kulturou. Nepřemýšlíme nad nimi, nemusíme je objevovat. A to je trochu škoda. Už jen sama představa, že se s jejich texty a osudy člověk seznamuje v dospělosti, nahodile, nečekaně a dobrodružně, je vzrušující. S Pražským slabikářem polského esejisty a spisovatele Aleksandra Kaczorowského se z této představy stává možnost. Autor nejenže původně polskému publiku představuje to nejlepší i nejabsurdnější z tuzemské literatury, ale také vypráví své vlastní zážitky a zkušenosti z jejího objevování. I notoricky známé historky a díla se proto českému čtenáři ukazují v nečekaném světle, k tuzemským velikánům se dostáváme jakoby poprvé, fascinováni podivným světem umělecké Prahy. Prostě — ten správný slabikář pro dospělé.

Vůně mají mnoho tajemství. Objevit je znamená vyrazit na cestu kolem světa. Hlava, srdce, základ. To jsou tři stěžejní součásti parfému, které se rozvoní v různou chvíli. Každou z těchto složek může tvořit hned několik vůní a celý parfém pak i desítky esencí. Úspěšné, mámivé a afrodiziakální kombinace jsou proto dobře střeženým tajemstvím velkých luxusních značek a globálního parfémářského byznysu. Kde se však berou samotné vůně? Dominique Roques už přes třicet let dodává parfémářům po celém světě vonné esence z více než sto padesáti surovin a padesáti zemí. A teď se chce podělit o příběh vůní, míst i lidí, kteří za úspěšnými parfémy stojí, ať už to jsou sadaři, sběrači, pěstitelé, dřevorubci, byznysmeni, nebo dokonce mafiáni. Roques ukazuje, na jak složitém a křehkém systému parfémářský průmysl stojí, kolik práce a úsilí je za každou esencí a jak vše dělat udržitelně a odpovědně. A při svém vyprávění vezme čtenáře na dobrodružnou výpravu od Andalusie po Laos, od Venezuely po Somálijsko, od prastarých metod až po nejmodernější technologie.

Román o šikaně, neschopnosti vzdorovat a nechuti přijmout sám sebe Všechno to byla jen hra a přiznaná póza: zhudebňování hororové tematiky, stylizování se do rolí násilníků a vrahů, nošení děsivých masek na pódiu. Dokud Ripper nevzal do ruky skutečnou zbraň a nezměnil falešné pozérství v realitu. Pod povrchem to totiž už dávno vřelo. Kdo je Ripper? Mladý kluk, který má holku, budoucnost a dobře fungující kapelu. Jenže má taky despotického bratrance, sebevědomí, které je tak nízké, že se ani nedá podlézt, psychické problémy a obrovský vztek na někoho, kdo kdysi ublížil jeho přítelkyni.

Co donutí ženu vzdát se vlastního dítěte? A co přiměje jinou, aby se provdala bez lásky? Odpověď je prostá — peníze. María i Alicia se narodily v různých dobách, a přesto se jejich životy podobají. María se v zásadní chvíli svého života přestěhovala z prosté čtvrti na jihu země do života bez minulosti ve velkoměstě. O několik desetiletí později učiní stejný krok i Alicia, kterou tam čeká život v osamění, sdíleném bytě a s nejistou prací. Nedostatek peněz nutí obě ženy podřizovat svá rozhodnutí snaze přežít, připoutává je k podřadným zaměstnáním a dělá z nich pouhé divačky vlastních životů. Zázraky jsou románem o penězích — o tom, jak nás definují prostředky, které nemáme. Zároveň je to román o ženách — o zodpovědnosti, péči a cizích i vlastních očekáváních. Změnily se nějak možnosti španělských žen od šedesátých let přes éru pozdního frankismu po ženskou stávku v roce 2018? María i Alicia mají pocit, že stejně jako se nikdy úplně nezbaví jihošpanělského přízvuku, nikdy ze sebe plně nesetřesou okovy své společenské třídy ani se nevymaní z předurčení svého pohlaví. Přesto si obě postupně hledají své místo ve světě, ohledávají hranice svého osobního prostoru a učí se ho chránit.

Stát nás ochrání. Dokud nás nezačne ohrožovat. Když se v roce 2016 stal vítězem amerických prezidentských voleb Donald Trump, spousta Američanů i lidí po celém světě se uklidňovala odolností amerického systému a stabilitou jeho institucí. Do čela světové velmoci se možná dostal narcistní psychopat, demokracie však nestojí na osobnostech, nýbrž na pevném systému vah a protivah, nezávislých úřadů a institucí s dlouhou a váženou tradicí, tradovalo se mezi západními novináři a komentátory. Jako jedna z mála kritizovala tento přístup Masha Gessen — léta strávená v Rusku i psaním o vládě Vladimira Putina jí napovídala, že přerod demokracie v autokracii může být snazší a rychlejší, než by se mohlo zdát. Z jejího eseje „Autocracy: Rules for Survival“ (Autokracie: pravidla přežití) se proto krátce po Trumpově vítězství stal jeden z nejsdílenějších a nejcitovanějších článků. Kniha Přežít autokracii však není pouhým knižním rozpracováním původního eseje či další položkou v dlouhém výčtu Trumpových skandálů a překračování demokratických mantinelů. Gessen zasazuje zkušenosti s vládou a kroky Donalda Trumpa z posledních čtyř let do širšího politického rámce a srovnává je s podobným vývojem v Rusku či Maďarsku. Demokracie je křehčí, než se může zdát.

Druhé, revidované vydání prvního případu Marie Výrové Pouhých deset let a pět knih stačilo k tomu, aby se komisařka Výrová stala jednou z nejpopulárnějších postav současné české detektivky. V kostele ve Štěpánově nedaleko Olomouce je nalezeno tělo mladé ženy, které vzbuzuje dojem, že se stala obětí podivného rituálu. Komisařka Výrová se v rámci rozplétání záhady, do níž jsou zapleteni místní kněz, záletný ornitolog a vyšinutý pseudoznalec náboženských sekt, pohybuje mezi typickou hanáckou vesnicí, zalidněnou svéráznými postavami, a olomouckou univerzitou. Mezitím mrtví přibývají, zatímco podezřelých neubývá… Případ pro exorcistu naplňuje všechny znaky dobře napsané detektivky: bizarní vražda, napínavé pátrání, dramatické zvraty, zdařile dávkovaný humor, věrohodně vykreslené prostředí i postavy a především sympatický tým detektivů. Úspěšnou seriálovou adaptaci natočila podle scénáře Petra Jarchovského Česká televize. V režii Jana Hřebejka se hlavní role zhostila Klára Melíšková.

Dlouho neobývaná stará vila se zanedbanou zahradou. A jedna velká životní prohra navrch. Pětatřicetiletý Jaroslav Havlát se vrací do domu svého dětství ve chvíli vážného životního zlomu. Po zpackané „církevní kariéře“ hodlá začít nový život, poprvé konečně sám za sebe. Snad také s trochou naděje, ale především s nákladem vyhoření, samoty, s pocitem odcizení vůči všem a všemu. Jedinou laskavou náručí se mu stává zanedbaná zahrada a práce v ní. V odloučení mezi stromy, keři a květinami se pokouší znovu najít sám sebe a dát životu ještě nějaký smysl. Postupně se seznamuje se sousedy a stále víc začíná svému zvláštnímu odcizení přicházet na kloub. A s tím se dostavují i tísnivé konflikty, protože poznání sebe sama je děsivější, než dřív mohl snad jen tušit. Kudy vede hranice mezi odmítnutím a přijetím nepřijatelného? Najde se aspoň někdo, kdo mu porozumí a podá ruku? Existuje z této temné noci cesta ven?

Románový debut ostrého zraku Prosadit se za každou cenu, nebo být svůj a vzdát se všech ambicí? Mladá výtvarnice Petra balancuje mezi touhou po úspěchu a odvržením všeho tvůrčího. Jako ostře řezané reliéfy se v ní vynořují vzpomínky na studium malby i zasuté osobní trauma. A pak je zde neradostná přítomnost, monotónní práce pokladní v supermarketu, k níž se z pragmatických důvodů uchyluje. Její vnitřní boje jsou konfrontovány s nelítostným světy prodejny, uměleckého provozu i jejím (většinou nerovným) milostným zápasem. Vášeň pro opravdovost hrdinku dovádí až k hranicím sebevyjádření, vztahů a nakonec i zákona. Příběh o křehkosti současné mladé ženy, která ve svém letu nevyhnutelně naráží do skla globalizované cizoty, vlastní osamělosti i osudu.

Ve světě bez naděje ani hlas pravdy nezní líbezně. Když se šílený a mocichtivý vladař rozhodl vyvraždit všechny, které nemůže přeměnit ve vojáky, stalo se ze světa místo bez vědy, umění a také bez naděje. Místo, kde není snadné nabízet útěchu. Pro mladou čarodějku Heniku se však právě to stalo smyslem života. Zavržená vlastní tyranskou matkou, ale se svými jedinými přáteli — spolehlivou klisnou Potvorou a strakou, která skrývá nejedno tajemství — pomáhá všude tam, kde je zapotřebí jejích léčitelských dovedností. Ať už pobývá ve městě, jehož brány není možné opustit, u oddílu dětských vojáků s velice podivným úkolem, či na hradě, kde se objevilo nadmíru podezřelé novorozeně, vždy musí pečlivě zvažovat, co může ztratit a co získat. Bolest a utrpení mívají totiž rozmanité podoby, ale muka v duších se navzájem až překvapivě podobají. Ale právě tyto rány se hojí ze všech nejhůř. A je na Henice, aby přišla na to, jak lze zemi a její obyvatele vyléčit.

Přítomný svazek soustřeďuje tři čtenářsky nejoblíbenější prózy z rané tvorby Ladislava Fukse, které došly ocenění nejen u nás, ale v nejrůznějších překladech překročily i hranice mnoha evropských států. Svazek otevírá spisovatelův debut Pan Theodor Mundstock (1963), postupně odhalující úzkostnou mysl duševně vyšinutého člověka vyrovnávajícího se s obludností nastupujícího fašismu. Následuje panoptikálně hororový Spalovač mrtvol (1967), proslavený zejména působivou filmovou adaptací Juraje Herze, pro nějž Fuks zvolil formu fabulační hříčky s grafickou nápovědou k rozluštění motivů a správné recepci světa, v němž je manipulováno jmény i lidmi. Na závěr je zařazena mrazivě groteskní Cesta do zaslíbené země (1969), symbolická paralela k biblickému vyprávění o vyvedení starozákonních Židů z egyptského zajetí. V doprovodném komentáři sleduje Erik Gilk, který se Fuksovým dílem dlouhodobě zabývá, vývoj autorovy osobité poetiky a na základě jeho téměř neznámých rukopisných náčrtů a textových variant odhaluje genezi a historii jednotlivých próz. Nabízí tak rozličná interpretační východiska nejen k uchopení tematiky šoa.

Ty nejlepší ságy jsou napsané krví. Uplynulo celé století od doby, kdy spolu bohové bojovali a navzájem se vyhubili. Zůstaly pouze jejich kosti, slibující velkou moc těm, kdo jsou dost stateční na to, aby se je vydali hledat. Vigrídem se šíří zvěsti o válce a osud následuje kroky tří bojovníků: lovkyně na nebezpečné výpravě, urozené ženy toužící po válečnické slávě a otroka, který usiluje o pomstu mezi žoldnéři známými jako Krvopřísežní. Všichni tři budou utvářet osud světa, když na něj opět padne stín bohů. Stín bohů zahajuje novou epickou fantasy ságu Krvopřísežní, zasazenou v severském světě plném mýtů, magie a odplaty

Z Vysočiny do pákistánského Pešávaru Představte si, že jste se s manželem právě přestěhovali do nového domu a každým dnem očekáváte příchod prvního dítěte. Ještě v porodnici pak od manžela dostanete zvláštní dárek — letenku do pákistánského Pešávaru — a zároveň se od něj dozvíte, že tam získal místo v projektu zaměřeném na prevenci přírodních katastrof. Rázem stojíte před vidinou dvou let strávených v zemi, kterou byste možná ještě zvládli najít na mapě, jenže to málo, co o ní víte, by se dalo shrnout do dvou vět. Jak čerstvá matka reaguje na nové prostředí a nezvyklou kulturu? Co pro ni znamená ztráta svobody a pocitu bezpečí v neznámém světě? Jak se vyrovnává se strachem z bombových útoků a hrozících únosů? Autorka ve vzpomínkách prokládaných deníkovými zápisky zachycuje své mnohdy těžko uvěřitelné zážitky na pozadí toho, co se v letech 2007 a 2008 v Pákistánu skutečně událo. Nechte se pohltit svižným vyprávěním o zemi s bohatou kulturní tradicí a jejích tak trochu svérázných obyvatelích.

Román Zbabělci (1958), jímž Josef Škvorecký uvedl do české literatury autobiografickou postavu Dannyho Smiřického, vyvolal mimořádně kontroverzní kulturně politický rozruch. Přestože byl publikován s desetiletým odstupem od svého zrodu, oficiální kritika jej hodnotila výhradně v aktuálním ideologickém kontextu. Ostře odsoudila literární ztvárnění dějinných událostí (poslední dny nacistické okupace v prostředí východočeského maloměsta), které neodpovídalo jedinému tehdy přípustnému, stranickému výkladu historie. Vytýkala názorovou omezenost a společenskou neangažovanost autora a v jeho emfatické reflexi jazzu spatřovala skrytou propagaci amerického životního stylu. Škvoreckého román neplnil žádanou agitační funkci, neusiloval o ideovou a morální výchovu čtenáře, v měřítku dobových estetických norem se jevil jako „špinavý“ a „oplzlý“. Proto musel být z příkazu ÚV KSČ pro následující otisky přepracován. Kritické vydání Zbabělců, které pro Českou knižnici v roce 1998 připravil Michael Špirit, se vrátilo k původnímu znění a Škvorecký je poté označil za základní pro veškerá budoucí vydání. Michael Špirit pro přítomnou reedici text Zbabělců znovu přehlédl a také aktualizoval a významně rozšířil svůj komentář, v němž podrobně dokumentuje vznik a dobový ohlas románu i jeho textové proměny.