HOST - vydavatelství strana 16 z 51

Strhující reportáže o jedné z nejdrastičtějších válečných zbraní — sexu Válka zasáhne každého. Obzvlášť krutě a tvrdě však dopadá na ty nejslabší a nejzranitelnější. A to nejen ve svých nepřímých důsledcích, ale naopak cíleně a s jasným záměrem morálně a lidsky rozložit, zastrašit, ponížit, nebo dokonce vyhladit celé části obyvatelstva. Řeč je o znásilnění a dalších formách sexuálního násilí, které armády, milice a teroristické skupiny celého světa využívají jako strategické zbraně. Proslulá britská novinářka Christina Lamb pokrývá jako reportérka válečné konflikty už přes tři desetiletí. Zpovídala ženy, které „pro potěchu“ věznili Japonci během druhé světové války. Ženy, které zažily sexuální mučení argentinskou juntou v roce 1976. Ženy, které znásilňovali barmští vojáci během genocidy Rohingů v roce 2017. Ženy, které se dostaly do rukou Boko Haram či ISIS. Ženy, které dopadly válečné zločince z Bosny. Lamb v knize Naše těla, jejich bojiště vypráví příběhy hrůzy, utrpení i hrdinství a zároveň upozorňuje na často opomíjený, avšak o to strašnější aspekt války.

Mezi lidstvem a přírodou není žádná bariéra, hranice nebo rozdíl. Jsme totéž. Jen jsme na to zapomněli. Je zažitým zvykem západní kultury mluvit a psát o těle, přírodě nebo fyzickém světě jako o něčem vnějším, co je oddělené od lidského prožívání a myšlení. Kvůli tomuto odloučení také bylo možné proměnit téměř vše živé i neživé ve zdroje — a tím přivést planetu na pokraj kolapsu. Máme-li se tedy postavit k environmentálním problémům čelem, nemůžeme se zabývat pouze následky lidského konání; je nutné zaměřit se rovněž na mentální a kulturní vzorce, jež mu předcházejí. Filozof David Abram takovou proměnu myšlení ve své pozoruhodné knize Stávat se zvířetem předkládá. Není to však přeměna intelektuální, nýbrž fyzická. Abram situuje lidskou mysl zpátky tam, odkud před staletími prchla — zpátky na zem, mezi kamení a ptačí skřeky, do bezprostředního prožívání hmatatelného světa. Vrací lidi mezi zvěř a zvíře zpět do člověka.

V nové epické fantasy od autora Ztracených ptáků provázejí dva bojovníci prastarou bohyni rozvrácenou zemí, aby ukončili tyranskou vládu královského rodu Lidé trpí pod staletou vládou Měsíčního trůnu. Despotický císař a jeho zrůdní synové, Tři postrachové, drží zemi v dusivém sevření. Vykořisťují krajinu a utlačují lid děsivou mocí, kterou získali od bohyně vězněné pod jejich palácem. Nejjasnější Měsíc, Požehnanou Lunu však nelze držet navždy. S pomocí Juna, strážce pronásledovaného svou minulostí, a Keemy, vyděděnce bojujícího o svou budoucnost, se bohyni podaří uprchnout. Se svými mladými společníky se vydává na pouť za svobodou — v naději, že se jí podaří navždy Měsíčním trůnem skoncovat. Avšak cesta, která je čeká, bude nebezpečnější, než si kdokoli z nich dokázal představit. Kopí protne vodu je ambiciózní dobrodružný příběh a zároveň niterné zkoumání identity, dědictví a sounáležitosti, které vás strhne a promění, protože se nepodobá ničemu, co jste kdy četli.

Existuje globalizace i ve slovesné kultuře? Jak je tomu v románských literaturách? Jsou všechny kultury stejné? Přistupme k literaturám jako k prostoru kulturních ohnisek a položme si otázku kulturního spádu nikoli z hlediska center, nýbrž periferií, jejich rezistencí a schopnosti postavit proti centralitám obohacující inovace. Vztahy center a periferií jsou historicky proměnlivé, kulturní konfigurace se mění. To je i případ románských literatur — původní dominance Evropy přechází do fáze recepce a různorodého vlivu Amerik a Afriky na evropské literatury. A česká literatura? Není i v ní podobná interakce s evropským a mimoevropským prostorem?

Z intelektuální linie české literatury. V návaznosti na předválečnou avantgardu se tvorba Milady Součkové (1899-1983) otevírá experimentům s řečí a pamětí, ustavičně rozrušuje tradiční literární schémata a těží z významového napětí jejich následné transformace. Surrealismem inspirovaný prozaický debut První písmena; vrcholnou skladbu meziválečné české poezie Mluvící pásmo, doplněnou reprintem původního soukromého tisku z roku 1939 včetně originálních litografií Zdeňka Rykra; generační román Zakladatelé a z pozůstalosti vydávaný Vlastní životopis Josefíny Rykrové doprovázejí komentáře editorů svazku Kristiána Sudy, Zuzany Říhové a Jakuba Říhy.

Máchovy intimní zápisky bez cenzury! Nová edice zahrnuje úplný soubor Máchových prozaických a deníkových textů, které patří k vrcholům české, nejen romantické prózy. Svou významovou intenzitou, bohatou metaforikou i akustickými kvalitami se tyto práce řadí po bok děl tvořících kánon soudobé evropské literatury. Od staršího výboru Máchových próz, vydaných v České knižnici roku 2008, se tento soubor liší textovým složením i vnitřním uspořádáním. Především však podává zcela novou edici, založenou na ověření textů podle původních pramenů a pro čtenáře nově pravopisně uzpůsobenou. Zásadní změnou prošly též všechny komentáře.

Nový román od čtyřnásobné držitelky ceny Magnesia Litera Vlak projíždí devatenáctým stoletím a míří k nám. Kdysi nejbohatší člověk na světě John D. Rockefeller objevil sílu ropy a také fakt, že mít moc znamená i právo chtít cokoliv. George Sandová zjistila, že může být nejsvobodnější ženou na světě, kouřit dýmku, milovat a zrazovat muže i ženy. A tvořit. A Božena Němcová? Má jakéhosi manžela, čtyři děti, vlčí hlad a obrovský talent. A kolem národ, který nepomáhá ani neodpouští. A zoufalou potřebu svobody a psaní všemu tomu navzdory. Zásadní a mnohovrstevnatý román Radky Denemarkové konfrontuje v krátkých epizodách životy těchto tří lidí, ne kvůli nim a historii, ale kvůli tématům, která se od té doby v různých podobách stále opakují — svoboda žen, bezohledná moc peněz a neviditelnost chudoby, velikost světa a malost jednoho národa… a neporazitelná síla umění!

Druhý díl původní české fantasy série Koruna snů o světě, z něhož zmizela magie Tragické události ve městě Poslední Přání donutily Erika a jeho společníky uprchnout a bojovat o holý život. Sourozencům Devě a Kerinovi se tak zavřely dveře pro návrat do rodné Lovecké osady. Skupina se proto vydá na strastiplnou cestu do vytouženého bezpečí Mořské Brány. Mnohé síly v království se však už daly do pohybu. Na Vrbenské vrchovině vypukla válka a strach, živený pověrami a krutostí, není to jediné, co zachvátilo lidská srdce. Lovci začínají chápat, že největší boj podstoupí s minulostí, budoucností a s tím, co sami sobě dovolí. Dorian a Vladimír Bertonovi se v Mořské Bráně vyrovnávají s následky vlastních kroků, pošpiněných krví, drogami a magií. Udržet pohromadě síť intrik a moci je však stále těžší. A démonův vliv se zatím trpělivě plazí do všech stran. Solomon se vydává až na druhý konec světa. Neví proč ani kam přesně. Jeho rozpolcená mysl mu však nedá vydechnout. Tisíce let neskutečna se v něm mísí s touhou konečně vše nechat být. Jenže on musí jít dál, i kdyby mu cesta nakonec rozervala tělo i duši.

Historický román o naději a dvou pruských rodinách zatažených do válečné vřavy Prusko roku 1945, válka zuří nebezpečně blízko a postupující sovětská armáda rozdělí dvě rodiny, které jsou na útěku vstříc nejisté budoucnosti. Jejich děti se uprostřed války musí naučit přežít. Malé Ilse naštěstí přinášejí úlevu pohádky, jež jí vypráví polský nádeník Janusz, který pro její rodinu pracoval. Janusz povídá o obléhaném království v Baltském moři, odkud se vylévají jantarové slzy truchlící královny. Nikdo netuší, jak důležité a prorocké tyhle pohádky jsou. V troskách nedalekého Königsbergu se ukrývají Arno a jeho matka. Nepodařilo se jim před postupující armádou uprchnout, a teď zde vyčkávají v naději, že se hned po válce opět setkají se svou rodinou. Ovšem mezi padajícími bombami jim při paběrkování na troskách dochází, že v opevněném městě zůstat nemůžou. Sevřeni v kleštích dvou mocných nepřátel se z nich stávají pěšci vydávající se na cestu s nejasným koncem.

Poetické vyprávění o muži, který žije pro krásu a pro to, co zůstává neviděné Když mladý Haru Ueno pozoruje sníh padající na kameny v potoce, tuší, že v jeho životě bude hrát velkou roli harmonie: už napořád bude hledat a ctít krásu tvarů. Opustí rodné město Takajama a stane se uznávaným obchodníkem s uměním. V Kjótu si postaví dům s javorem rostoucím ve skleněném atriu v hlavní obytné místnosti, kam se vrací po četných večírcích s přáteli z umělecké branže. Haruovi je asi třicet let, když mu osud nabídne nejkrásnější projev krásy, o jakém se mu ani nesnilo — vzápětí však o něj přijde. Ve Francii totiž přijde na svět malá holčička jménem Rose, plod jeho letmého románku. Haru se k ní nesmí přiblížit, a tak hledá způsoby, jak by se mohl na životě své dcery i nadále podílet. Může si otec vytvořit blízký vztah s dcerou, kterou nesmí vídat? Muriel Barberyová čtenáře opět zavádí mezi japonské chrámy a zahrady a jedinečným stylem postihuje témata, která se týkají nás všech.

Je možné docílit toho, aby nám zahrada přinášela radost po celý rok? A dají se vůbec skloubit požadavky všech členů rodiny tak, aby vznikl bezpečný a útulný prostor, v němž budou všichni chtít trávit společný čas? Ve velkoryse pojaté knize nalezneme nejen odpovědi na tyto otázky, ale také konkrétní realizované projekty – zahradu pro tři generace, zahradu plnou zábavy nebo zahradu „na konci světa“. Vše doplněno o praktické tipy: jak vytvořit dojem divočiny u novostavby, jak vybudovat romantická zákoutí, jaké zvolit vhodné výsadbové kompozice (s konkrétními popisy atraktivních záhonů) nebo co si raději před realizací třikrát promyslet. V knize nechybí ani konkrétní osazovací plány pro pěstování zeleniny a bylinek nebo jednoduchý přehled, který nás provede rokem zahradníka měsíc po měsíci. Tento průvodce pro všechny, kteří svůj čas rádi tráví obklopeni zelení, pro všechny milovníky rostlin a stromů má jediný cíl – aby se nám v našich zahradách dobře žilo. Dvanáct příběhů rodin, dvanáct zahrad, v nichž roste radost. Tak by se dala shrnout třetí kniha Ferdinanda Lefflera, zahradního a krajinného architekta, autora mnoha oceněných projektů v České republice i v zahraničí, tváře televizního pořadu Ferdinandovy zahrady.

Román o čtyřech sestrách a tajemném pozvání k Severnímu moři Mnoho let jezdívaly čtyři sestry spolu s rodiči na letní prázdniny do Bergenu, luxusního turistického městečka v Holandsku. Když zde však jejich otec před dvaceti lety zemřel při autonehodě, už se sem nikdy nevrátily — vzpomínky byly příliš bolestné. Proto sestry velmi překvapí, když je jejich matka pozve na prodloužený víkend právě do Bergenu, aby tam s nimi probrala jistou záležitost. Ukáže se, že matka se chce znovu vdát a v malebném letovisku by je ráda seznámila se svým nastávajícím — místním mužem, o němž její dcery neměly ani tušení. Navíc se zdá, že muž si rodinu pamatuje z dřívějších dob. Sestry si ho před narychlo plánovanou svatbou proklepnou a zjistí, že se mu nedá důvěřovat. Matka si však nedá říct a trvá na tom, že je pro ni ten pravý. A pak vyjde najevo ještě další tajemství…

Pestrý jídelníček prospívá každému — lidem i ekonomikám. Chod státu, společnosti i našich životů do velké míry určuje ekonomika: hladina inflace, úrokové sazby, měnová politika a tak dále. Podle čeho se však řídí samotné hospodářství a všechny jeho dimenze? Běžný člověk se často může cítit zavalený koncepty, čísly a ukazateli a někdy mu nezbývá než důvěřovat expertům. Stalo se tak možná nevyhnutelné — světové ekonomiky se v posledních desetiletích řídí převážně dominantní ekonomickou doktrínou co nejvolnějšího trhu. Ale stejně jako člověku, tak i hospodářství jednotvárnost škodí. Ekonom Ha-Joon Chang se to pokouší změnit. Ve své nesmírně čtivé knize Stravitelná ekonomie přibližuje ty nejzásadnější ekonomické koncepty na něčem, co je blízké každému — na jídle a jeho příběhu. Dovíme se tak něco o čokoládě, kimči nebo ančovičkách a zároveň o produktivitě práce, nesamozřejmé volnosti trhů nebo automatizaci. Ha-Joon Chang tak zábavně boří mnohé ekonomické mýty, aniž by zabředl do odborné hantýrky. A taky dělá chutě…

Románový pamflet o životě člověka ve světě aut Text oscilující okolo osy pamflet — román — alegorie podává obžalobu fetišizace automobilu coby symbolu pokroku, nezávislosti, moci a privatizace světa. Všechny vozy jsou totiž alegorické. Vyprávění kurýra, který rozváží po městě jídlo, příliš šlape a příliš přemýšlí, je roztroušené mezi vzájemné nadávky účastníků každodenního provozu. Kurýr, poslíček, Posel stojí na jedné straně barikády pouliční občanské války a jeho vyhrocená pouť nepřátelským územím, jeho nesmiřitelný boj za spravedlnost, ať už skutečnou, či domnělou, vede až na hranice bezohlednosti a nenávisti. Po výrazném románu Kontinuita parku přichází Petr Šesták s dalším textem, který vzdoruje čtenářskému očekávání. Tento kříženec pamfletu a románu se nebojí mít jasný názor na věc. Že má literatura věci ohledávat ze všech stran? A co když jsou jednoznačné? Příběh poslíčka, který na kole rozváží jídlo těm šťastnějším a bezohlednějším, je próza, která šlape.

Tenhle příběh nechutná jako melounový pendrek. Kontroverzní, syrový a strohý, ale zároveň poetický text mapující šestileté období nerovného poměru dospívající Terezy, které je na začátku příběhu dvanáct let, a jejího padesátiletého učitele výtvarné výchovy Ivana. Tereza si není vědoma toho, že se ocitla uvězněná v nezákonném vztahu s manipulátorem, vždyť s Ivanem se konečně cítí krásná, zamilovaná a obdivovaná. Během dospívání si začíná celou situaci uvědomovat, snaží se z toxického kolotoče vystoupit a postupně se od Ivana odpoutává. Jde to však? Krátké, úderné kapitoly, které šokují svou otevřeností, v nás rezonují ještě dlouho po přečtení a jejich sílu umocňuje fakt, že mladá autorka vypráví o svých vlastních životních zkušenostech.

Jste připraveni na závěrečnou lekci? Jediná věc, o které studenti Scholomancie nikdy nemluví, je to, co budou dělat, až se z ní dostanou ven. Takhle pokoušet osud a spřádat plány na jakoukoli budoucnost by mohl jen hlupák. Přesto o tom všichni tajně sní — o té nepravděpodobné, malé šanci, že přežijí a dostanou se ven za brány školy. Ovšem nakonec se to podaří jen málokomu. Galadriel Higginsové se však tento nemožný sen splnil a po čtyřech letech studia se vrátila do skutečného světa. Ještě nedávno by byla šťastná, protože ve svůj úspěch příliš nedoufala. Teď se však nemůže cítit hůř. Všechno se zvrtlo a ty, které zachránila, pravděpodobně čeká smrt v propukající válce. Takhle si El svůj návrat nepředstavovala. Ale vždycky může být ještě hůř. Sotva se ze spárů Scholomancie vysvobodila, musí se otočit na patě a vrátit se zpátky do jejích smrtících spárů.